Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Smích je lék na všechny neduhy
Ahojky holky,
na jedné z diskuzí jsem narazila na téma “co vás nejvíce v poslední době rozesmálo“ a tak si říkám, že v tom všem frmolu a trápení si snad každý vzpomene, co mu nejvíc rozhýbalo bránici 😀
U mě, už je to asi půl roku, stále vítězí debata s mojí mamkou na téma “bebechy“. Jak některé víte, jedna část mé rodiny pochází z PL.
Někde jsem tento výraz zaslechla, a tak jsem se mámy ptala, co to vlastně znamená “bebechy“ potažmo v překladu když mi někdo řekne “že mě vybebeší“ 😀
Protože by mě zajímalo, co si pod tím představujete vy…nechám tajenku až na později 🙂
A druhak se nebráním vašim vzpomínkám na to, co nebo kdo vás nejvíce za poslední dobu rozesmálo tak, že i dnes vám cukají koutky, když si na to vzpomenete.
Tak jelikož jsem z “jihu“, tak neznám ani bebechy, ani žďorby a ani tu dupu. A ani jsem to nikdy neslyšela.
Na střední jsme se bavili s holkama a jedna říká, že měli doma kahudu a jak si pochutnali, načeš asi 5 minut nemohla pochopit, že neznám kahudu, až když jsme se shovořili, že jde o žahour, tak zas nechápala další spolužačka, která neznala ani jeden výraz. No ale nakonec jsme se domluvili, že jsou to vlastně jahody se šlehačkou…
No, moje babička zase když něco u nás ochutná, pochválí a pak prohlásí, že:“Než by snašala telej přikvěntu, to na to radši…“. Babičce je teda 86 let, tak chápu, že se na to radši… A kdo ví, co jsou to přikvěnty?P.
Ńahňání známe taky :))
Hnípání – no skoro, nicnedělání nebo lenošení…
A hezký je taky náš “severomoravský“ výraz pro zadek – dupa… to píšu, jelikož to už beztak všichni znáte :))
Jo a ještě, když mě dcerka naštve tím, že se v něčem rýpe (konkrétně mám na mysli jídlo), tak jí nadám “ať se v tom neňahňá 😀
Ajiku, tak já když hnípu, tak spím 😀
Jo a k těm bebechům, asi víš, jak moc je nářečí rozdílné napříč republikou či Polskem, ta moje babička je až od Tomašova Maz., takže o 500 km dál, takže bebechy se nestávají harampádím, ale střevy :-)))
Tak moje tchýně byla z Č. Těšína, kde se mluví víceméně “česko-polsky“ a bebechy používala jako výraz pro věci, kterých máme po skříních plno a většinou je moc nepotřebujeme (čili, jak psala Jovanka, žďorby – neboli žďorba 🙂 )
Je to legrace…. tyhle místní výrazy 🙂 Já třeba u tchánů slyšela poprvé výraz hnípat a ten mě rozesmívá dodnes – schválně – co je to? 😉
Ahojky, včeeera jsem se sem vůbec nedostala, tak se omlouvám.
Taky by mě zajímalo, co to jsou ty žďorby 😀
Takže, to jsme takhle jednou s mamkou jeli autem na nákup. Cestou po dálnici, ani už nevím jak mě to napadlo, ale ptala jsem se jí, co to vlastně jsou ty “bebechy“. Jednak mi to slovo připadalo směšné a za druhé málo který s polských výrazů byl tak nerozluštitelný a nedalo se ani odvodit, o co jde 🙂
Máma se začala smát a říká mi: “Bebechy, to je hanlivý výraz pro střeva.“ V tu chvíli mě to rozesmálo, ale ptala jsem se jí, jak je to myšleno s tím “někoho vybebešit“. Tak jsem si říkala, to jako mě někdo zatahá za střeva či co? 🙂
Vyprávěla mi tedy, že když byly ještě děti, tak když se sourozenci zlobily a jejich máma (moje babička) na ně vletěla, tak na ně volala “že jestli nepřestanou, tak je vybebeší“. Bylo to prý podobné, jako když tady maminky straší děti, že na ně příjde bubák, když nepřestanou zlobit. Čili, že je vytahá za střívka 😀 Prý se toho jako děti bály, protože si představovaly, jak je to bude bolet :-)) a v tu ránu byly hodné.
Hned jsem si představila, jak se v tichosti všichni dívají na své pupíky a představují si, jak je mamka tahá 😀
Ještě teď mě to rozesmívá. Jenže tehdy jak jsem řídila a chytil mě ten záchvat smíchu, tak mě zase hned přešel. Ne že bych nevěnovala pozornost dění na silnici, jenže zrovna jsme jely tunelem, kde je sedmdesátka. Já si v poklidu touto rychlostí předjížděla pomaleji jedoucí auta a až na poslední chvíli jsme zmerčila, že se za mnou vyřítil pirát, který zrovna sedmdesát nejel. V tu chvíli jsem se snažila rychle zapřemýšlet, co ten hotentot udělá. Jestli počká, až se zařadím v pravo nebo mě hodlá podjet.
Pak když přešel šok, tak jsem se smála ještě v obchodě :-))
Hmm, tak já zase netuším, co to jsou ty žďorby :-))
Souhlas s Jovankou – více či méně potřebné krámy :))
Neeeeeeeevííííííím((((((((((-:. Nás rozesmívá naše starší. Nedávno prohlásila:“Málka mujuju a někomu dáme Málka..“ (Amálku sice miluju, ale někomu ji dáme..)
Bebechy sou u nás žďorby 🙂
Já bych si to volně přeložila, že tě srovná do latě :-))).
Doufám, že se brzy přidá ještě někdo :-D.
Jinak já sama si nevzpomínám, kdy u nás bylo nějak výrazně smutno, jsme docela veselá rodina, takže o smích u nás není nouze :-).