Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » TAM-TAM » Starosti » Vtíravá kamarádka



Vtíravá kamarádka
Anonym
30.12.2015 v 11:03:11

Zdravím a chtěla bych poprosit o pohled zvenčí. A předem se omlouvám za román…
Dcera (2.stupeň ZŠ) má hodně super kamarádek, které se točí kolem jejího zájmu, ale ve třídě má jen jednu “opravdovou“ kamarádku. Nechce jí ztratit, ve třídě je málo holek a lepší by asi nenašla, kromě toho tuhle kamarádku má opravdu ráda. Problém ale je, že ta kamarádka se na dceru hrozně upnula a každým rokem to graduje. Letos už je to k nesnesení. Neustále dceru bombarduje telefonicky a přes Facebook, dcera už to radši vypíná, protože nemá šanci se bavit s kýmkoliv jiným. Pořád chce s dcerou někam chodit a ta když řekne, že nemůže, tak nastane nátlak…jenže jak ten tlak sílí, tak dcera už s ní nikam mimo školu ani chodit nechce a o to zase ta kamarádka tlačí víc. Vygradovalo to tím, že se už dceři cpe i na ten samý kroužek a dcera je z toho hrozně nešťastná, má tam svoje kamarádky a nechce tam mít na krku tuhle s prominutím přísavku. Další problém je, že už jí třeba ani nemůže říct, že dnes půjde na bowling, protože ona se tam začne hned vtírat taky a dcera o to nestojí. Ještě jako zlatý hřeb mi volal otec té holky a nadával mi, co proti jejich dceři mám. (Já proti ní nic nemám, je to milá holka a dceři jsem řekla, že si jí může pozvat kdykoliv chce …jenže ona už prostě poslední měsíce ani nechce.) Pokud se vidí ve škole, je to fajn, mají o čem mluvit, mají se rády (tedy dokud jí ta holka nezačne zase do něčeho tlačit :-( ). Jsme z toho celá rodina nešťastní, když pípne mobil, všem se nám sevře žaludek, co zase bude následovat za nekonečný nátlak :-(
Nemáte někdo zkušenost, jak se toho pronásledování zbavit, aniž by se to zvrtlo v rozpad přátelství? Zažil jste někdy něco podobného u sebe nebo u svých dětí? Problém je hlavně to cpaní se do kroužku :-(
(Jen pro dokreslení – s mámou té holky se znám, ale vyhýbám se jí, protože má pořád snahu organizovat mi život, takže je to asi dědičné :-( ).
Moc děkuji za všechny názory a rady.

Stránky: [1] 2 3
misca
30.11.2016 v 11:36:32

To je zajímavý příběh a určitě nepříjemný a bolestivý pro obě strany. Je dobře, že se to dořešilo a dcerka bude mít klid, vy všichni. Holčina asi nebude špatná, spíš by možná potřebovala odbornou pomoc…

MarinadaMarinada
14.10.2016 v 8:44:05

Nevím, jestli si to ještě někdo přečte nebo ne, ale to je vlastně jedno, pro nás už je tenhle problém uzavřený happy endem, tak bych to ráda “uzavřela“ i tady :)

1) Náš telefonický hovor z 1.7. byl opravdu hodně ostrý s tím, že jsem jim řekla vše, co jsem chtěla. (Oni mě taky nešetřili :) ). Chtěla jsem s nimi mluvit už dávno, ale dcera si to vyloženě nepřála, tohle jsem udělala bez ptaní po cestě z práce a v životě jsem takhle ostrá na nikoho nebyla. Čekala jsem, jak bude dcera reagovat a překvapivě bylo vidět, že jí spadl balvan ze srdce, že jsem to vzala do svých rukou.

2) Na dovolené jsem zajistila, že jsme se s nimi ani jednou neviděli. Oni měli končit ve středu, ale prodloužili si to do soboty (jak nečekané – my byli rovnou do soboty), ale pro nevhodné chování jim to prodlouženo nakonec nebylo + ani do budoucna už nejsou vítanými hosty (víme to od majitelů). My už to místo ale máme tímhle zkažené, bohužel.

3) Začátkem srpna jsem byla u bezplatného právníka, abych byla připravená na případ, že by to v září začalo znova…a právník mi potvrdil, že se jednalo skutečně o stalking. Řešit to mají (u dětí) v první řadě rodiče a když to nepomůže, obrátit se na školu.

4)Dcera byla celé prázdniny strašně spokojená, jen 1.září se bála. Nakonec tu spolužačku potkala koncem srpna, holky se ani nepozdravily a ta holka se z toho sesypala. (Bylo by nám jí i líto, ale po tom, co jsme zažili, už nemáme slitování). Pak od ní přišel dceři ještě nějaký dopis, ale co v něm bylo, to nevím.

5) V září se během pár dnů všechno upravilo ke spokojenosti všech – holky se pozdraví a nemají problém spolu promluvit, ale nevyhledávají se. Dcera na ten svůj kroužek chodí od září 4-5x týdně, mají tam super partu – tahle holka se tam určitě někdy taky objeví, ale to už jde mimo dceru…

6) Dcera si během pár týdnů “vybudovala“ nové vztahy ve třídě (s holkama a překvapivě i s klukama) a má tam teď úplně jiné postavení. Do školy chodí po x letech zase ráda a vůbec má oproti minulému roku takové spokojené období :)

Na jednu stranu si říkám, že jsem to měla vyřešit už o půl roku dřív, na druhou stranu to asi bylo přes ty prázdniny dobře načasované :) Každopádně se celá rodina cítíme jako znovuzrození a pořád se toho nemůžeme nasytit :D

Všem krásný den přeju :)

MarinadaMarinada
1.7.2016 v 17:06:13

Tak jsem to vzala do vlastních rukou, zvedla telefon a vše řekla – tak snad už bude pokoj. Snad. Tolik nadávek jsem ještě neslyšela, ale je to neskutečná úleva dokonce i pro dceru. Už se předem děsí 1.září, ale to je daleko.
Krásné léto všem :)

MarinadaMarinada
1.7.2016 v 12:14:28

Jarmuschko, díky.

Dohledávala jsem, co se dalo, protože jako obvykle pochybuju, jestli nakonec nejsem ta divná já, že někam volám a upozorňuju, že nechceme být s někým v kontaktu a vysvětluju důvody (takže je vlastně pomlouvám). Jinak slečnu z dovolené jsem upozorňovala už na jaře, že se to může stát, věděla, na koho si má dát pozor, jenže oni se jí do telefonu nepředstavili.

Vypadá to, že o stalking se opravdu jedná, prvním krokem ale je, že “oběť“ musí dát jasně (nejlépe písemně) najevo, že jí toto chování vadí a nepřeje si to… A toto se nestalo. Dcera s ní odmítá kamkoliv chodit a straní se jí, byla zvaná na oslavu jejích narozenin, ale nešla tam, odpaluje její každodenní dotazy, kdy s ní kam půjde a proč nepůjde, ale že by jí konkrétně řekla – “už mě neotravuj“, to se myslím nestalo, nemá na to povahu. Na zprávy jí většinou neodpovídá, ale ona jí pak pošle např. 100 nějakých nálepek nebo co to je a tím jí zablokuje mobil – viděla jsem to, je to nekonečná řada malých obrázků. Řekla jí, že ať to nedělá, ale dělá to dál. Takže i kvůli tomu kolikrát radši odpoví.

A já už fakt nevím, co dělat. Už mě i napadlo, aby ještě oni nešli na policii s tím, že je pomlouvám.

JarmuschkaJarmuschka
1.7.2016 v 11:23:22

Ahoj holky :)

Vzpomněla jsem si na tuhle svojí starou diskuzi a pokud to někoho zajímá, připíšu druhé dějství.

Tu “kamarádku“ už dcera nemůže ani cítit, odhání jí od sebe a vyhýbá se kontaktu mimo školu a v rámci možností i ve škole, což ale není moc proveditelné, protože ta “kamarádka“ jí nenechá ani svobodně nadechnout.

“Kamarádka“ se vetřela na kroužek, dcera je z ní na mrtvici, nicméně vztahy s ostatními si udržela s přehledem a tuhle “kamarádku“ tam nikdo moc nemusí. (Za normálních okolností by mi jí bylo líto, ale po všem, co jsme s ní zažily, fakt ne). Trenérky mi zezačátku nevěřily, když jsem je seznámila se situací a vyhověly rodičům té “kamarádky“ a holky dávaly pokud možno spolu…ale po cca 4 měsících prozřely a už to vidí úplně jinak a snaží se jí dokonce dostat z kroužku pryč, protože rodiče je obtěžují a volají jim po večerech svoje požadavky.

A zlatý hřeb – včera jsme zjistily, že si domluvily ve stejný termín dovolenou v malé vesničce, kam jezdíme už roky my a oni si to dohledali přes dcery Facebook. Takže začíná nové kolo, kdy zařizuju, aby tam holky nedávali společně dohromady (jezdí tam na koních). Naštěstí nás tam už znají a stojí (zatím) na naší straně. Ale chce se mi už z toho všeho brečet, všude se kvůli nim ztrapňuju :(

Dceři jsem promluvila do duše, že to MUSÍ definitivně rozlousknout a že na některé lidi se slušně jít nedá. Dále omezujeme Facebook. Ale popravdě se bojím, co nás ještě všechno čeká. Myslím, že se jedná o stalking (včetně posílání desítek zpráv dceři denně) a nemůžu s tím nic dělat :(

Díky, kdo jste dočetl, potřebovala jsem se vypsat.

Přeju krásné prázdniny všem a doufám, že Vy je trávíte s lidmi, které si sami vyberete ♥

(Citováno od Marinada z 1.7.2016 07:41)

Marinado, to zní děsivě…
Pokud situaci klasifikuješ jako stalking, není to už trestný čin? K oznámení na Policii ČR…

…obavy i radosti až do smrti.

MarinadaMarinada
1.7.2016 v 7:41:23

Ahoj holky :)

Vzpomněla jsem si na tuhle svojí starou diskuzi a pokud to někoho zajímá, připíšu druhé dějství.

Tu “kamarádku“ už dcera nemůže ani cítit, odhání jí od sebe a vyhýbá se kontaktu mimo školu a v rámci možností i ve škole, což ale není moc proveditelné, protože ta “kamarádka“ jí nenechá ani svobodně nadechnout.

“Kamarádka“ se vetřela na kroužek, dcera je z ní na mrtvici, nicméně vztahy s ostatními si udržela s přehledem a tuhle “kamarádku“ tam nikdo moc nemusí. (Za normálních okolností by mi jí bylo líto, ale po všem, co jsme s ní zažily, fakt ne). Trenérky mi zezačátku nevěřily, když jsem je seznámila se situací a vyhověly rodičům té “kamarádky“ a holky dávaly pokud možno spolu…ale po cca 4 měsících prozřely a už to vidí úplně jinak a snaží se jí dokonce dostat z kroužku pryč, protože rodiče je obtěžují a volají jim po večerech svoje požadavky.

A zlatý hřeb – včera jsme zjistily, že si domluvily ve stejný termín dovolenou v malé vesničce, kam jezdíme už roky my a oni si to dohledali přes dcery Facebook. Takže začíná nové kolo, kdy zařizuju, aby tam holky nedávali společně dohromady (jezdí tam na koních). Naštěstí nás tam už znají a stojí (zatím) na naší straně. Ale chce se mi už z toho všeho brečet, všude se kvůli nim ztrapňuju :(

Dceři jsem promluvila do duše, že to MUSÍ definitivně rozlousknout a že na některé lidi se slušně jít nedá. Dále omezujeme Facebook. Ale popravdě se bojím, co nás ještě všechno čeká. Myslím, že se jedná o stalking (včetně posílání desítek zpráv dceři denně) a nemůžu s tím nic dělat :(

Díky, kdo jste dočetl, potřebovala jsem se vypsat.

Přeju krásné prázdniny všem a doufám, že Vy je trávíte s lidmi, které si sami vyberete ♥

MarinadaMarinada
13.1.2016 v 10:51:24

Danniello, moc Ti děkuju! A fakt smekám, jak jsi to krásně napsala. Já v tom vlastně už měla taky místy zmatek, jak to teda holky vlastně mají. Protože ony si jsou opravdu blízké, i když to tak z mého popisu možná nevyznělo. Teď už tomu rozumím úplně – je to přesně tak, jak píšeš. To je neuvěřitelné, jak se některé vzorce chování opakují :-)

Danniella
13.1.2016 v 9:33:50

Třeba bys jim mohla přeposlat celou tuhle diskuzi. :-)
Ale ne, nechci to zlehčovat.
Ještě jedna věc – já jsem to s rodiči tehdy vůbec neřešila, představa, že by do toho někdo mohl zasahovat, mě spíš děsila. Kamarádka měla svoje manipulativní metody a uměla by toho určitě využít.
I když jsem s rodiči měla dobrý vztah, spoustu věcí jsem si nechávala pro sebe. S odstupem si myslím, že mě instinkt vedl správně.
Takže když se na to podívám z druhé strany, napadlo mě toto: Určitě je pro dceru velké plus, že o tom může doma mluvit a neplácá se v tom sama.
p.s.: Myslela jsem si, že to budeš ty. :-) Ale když to vím určitě, líp se mi o tom píše.
(Citováno od Danniella z 7.1.2016 13:30)

Danniello, moc díky. Ve mně úplně hrklo, když jsem to poslala a zapomněla zatrhnout “anonymní“ – hned jsem si říkala, co kdyby si to třeba náhodou přečetli… a taky mě napadlo, že by to bylo jedině dobře. Ale to nehrozí, že by to četli a i kdyby, stejně by to nepochopili – fakt ne.

Ano, přesně, manipulativní metody, líp bych to nenazvala. Ještě mě mrzí, že my jsme takové bezproblémové, všichni to všude říkají, jak je to super, že zaplatíme (jedná se o dost velký měsíční poplatek) a když je nějaká změna, neřešíme to a přizpůsobíme se, vždycky přijdeme včas, atd. Oni jsou pravý opak, ale ve finále si nadiktují podmínky, které jim každý splní a my jsme pak ti “hodní blbci“, co se jen přizpůsobují a dcera má ve finále za stejné peníze mnohem horší podmínky než ta holka.

A jak to u Vás nakonec dopadlo?

Dcera se mi jako malá s ničím nesvěřovala, byla hodně uzavřená a moc si vážím toho, že teď už je to jiné. Má mojí podporu, ale pokud mi řekne, že nechce, abych řešila to nebo to, tak to neřeším, což je většinou. Tentokrát to ale řešit chce. Chodila dva roky na kroužek, kde to nebylo úplně ono a skoro rok jsme hledaly místo, kde by to sedlo líp. A od října jsme takové doslova vysněné místo našly, ona tam začala chodit, zažila nejhezčí 2 měsíce v životě a šup…přihasila se tam ta holka a je to v ….
Jen pro představu, platím za to 2000Kč měsíčně.

(Citováno od Marinada z 8.1.2016 06:55)

U nás to v určitém věku úplně přestalo, blízké jsme si byly pořád, ale už to nebylo to dětské “jediná, nejlepší kamarádka“. Možná to souviselo se zájmem o kluky, naštěstí jsme měly výrazně jiný vkus. :-)
Jinak ale přesně vím, o čem mluvíš. Pro mě byl stresující hlavně ten rozpor, měla jsem ji hodně ráda a rozhodně jsem chtěla, abysme se bavily. A naše blízkost pro mě byla super. Celé přestávky jsme měly hlavy u sebe, vymýšlely spoustu blbin, řádily, mohla jsem si jí postěžovat, ona mě taky. Na druhé straně mi chyběla volnost, nemohla jsem se vpodstatě víc bavit s nikým jiným, pokud u toho byla. Takže jsem se pak těšila na chvíle, kdy budu bez ní a někdy jsem byla pěkně napjatá z toho, že zase budeme spolu.
Střídal se nátlak s pohodou, nucenost s pocitem přátelství.
V tom vidím ten háček, kdyby na ní dceři nezáleželo, tak vztah asi prostě ukončí. Jenže to není řešení, aspoň tedy pro mě by to tehdy řešení nebylo.

MarinadaMarinada
8.1.2016 v 7:07:18

Ahoj,“ nezavidim tuhle situaci..
A rikam si od zacatku,je to urcite Marinada :-)

Souhlasim ze vsim,co tu bylo psano,ja ,osobne,bych se od ni,“odstrihla“ uplne,ale jsem v jinych letech,situaci i zkusenostech ;-) :-D

Odstrihla bych,protoze zastavam nazor,pocit,chcete-li,ze pratelstvi/partnerstvi,kamaractvi..ma bejt prijemne,me,i vse, sucastnenymo,bohacuje,dela mi hezke dny..nema mi vysavat energii a predavat tu negativni,vetsinou totiz tu negativni pociti nejvice ten,co ji nechava na sobe pusobit a ten “vinik“,co nam ji dava,je v “poho“ a zdravi! :-(
A taky si myslim,ze zivot je prilis kratky,abych s nekym,kdo “tohle porovadi“,ten cas promarnila.Pokud “ zustanu“,bude to vzdy takove “ polovicni“ kamaractvi,zatizene timhle tim,co se Vam deje a pro mne polovicni kamaractvi,neexistuje.Clovek musi hold nekdy nekoho,neco stratit,aby poznal i jine lidi..a poznal i jaky je a jaci jsou ostatni. :-)Netvrdim,ze ta kamaradka je spatna osubka,jen neni pro tvou dceru,ci se v tom proste placa,nebo je to proste jeji zpusob..domluva na vsechny strany je neucinna..

(Citováno od meggi41 z 7.1.2016 14:46)

Meggi, děkuji!
Mám úplně ten samý názor, jen jsem na to sama přišla až asi před 10ti lety.
Ale třeba s kolegyn nebo lidmi, se kterými trávím celý den, vycházet musím i za cenu, že se dost přizpůsobím, protože dusno bych neunesla :-) A to je právě ten problém u dcery – kdyby spolu nechodily do třídy, tak už to podle mě skončilo. Jenže takhle se vidí každý den x-hodin a bohužel s tou holčinou není jiná varianta než všechno nebo nic. Ale tak snad čas to nějak vyřeší…
Děkuji za pochopení, opravdu jsem čekala reakce, že je dcera děsná, když odmítá tak hodnou kamarádku – protože ono to tak právě na okolí působí :-(

MarinadaMarinada
8.1.2016 v 6:55:57

Třeba bys jim mohla přeposlat celou tuhle diskuzi. :-)
Ale ne, nechci to zlehčovat.
Ještě jedna věc – já jsem to s rodiči tehdy vůbec neřešila, představa, že by do toho někdo mohl zasahovat, mě spíš děsila. Kamarádka měla svoje manipulativní metody a uměla by toho určitě využít.
I když jsem s rodiči měla dobrý vztah, spoustu věcí jsem si nechávala pro sebe. S odstupem si myslím, že mě instinkt vedl správně.
Takže když se na to podívám z druhé strany, napadlo mě toto: Určitě je pro dceru velké plus, že o tom může doma mluvit a neplácá se v tom sama.
p.s.: Myslela jsem si, že to budeš ty. :-) Ale když to vím určitě, líp se mi o tom píše.
(Citováno od Danniella z 7.1.2016 13:30)

Danniello, moc díky. Ve mně úplně hrklo, když jsem to poslala a zapomněla zatrhnout “anonymní“ – hned jsem si říkala, co kdyby si to třeba náhodou přečetli… a taky mě napadlo, že by to bylo jedině dobře. Ale to nehrozí, že by to četli a i kdyby, stejně by to nepochopili – fakt ne.

Ano, přesně, manipulativní metody, líp bych to nenazvala. Ještě mě mrzí, že my jsme takové bezproblémové, všichni to všude říkají, jak je to super, že zaplatíme (jedná se o dost velký měsíční poplatek) a když je nějaká změna, neřešíme to a přizpůsobíme se, vždycky přijdeme včas, atd. Oni jsou pravý opak, ale ve finále si nadiktují podmínky, které jim každý splní a my jsme pak ti “hodní blbci“, co se jen přizpůsobují a dcera má ve finále za stejné peníze mnohem horší podmínky než ta holka.

A jak to u Vás nakonec dopadlo?

Dcera se mi jako malá s ničím nesvěřovala, byla hodně uzavřená a moc si vážím toho, že teď už je to jiné. Má mojí podporu, ale pokud mi řekne, že nechce, abych řešila to nebo to, tak to neřeším, což je většinou. Tentokrát to ale řešit chce. Chodila dva roky na kroužek, kde to nebylo úplně ono a skoro rok jsme hledaly místo, kde by to sedlo líp. A od října jsme takové doslova vysněné místo našly, ona tam začala chodit, zažila nejhezčí 2 měsíce v životě a šup…přihasila se tam ta holka a je to v ….
Jen pro představu, platím za to 2000Kč měsíčně.

Stránky: [1] 2 3



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.

  • výchova, děti, rodiče, maminka

    © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist