Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Píšete si Prázdninový deník?
Maminky, píšete si s dětmi během prázdnin Prázdninový deník?
Já to totiž posledních pár let dávám dětem na prázdniny jako dobrovolný domácí úkol. Většina dětí je z toho nadšená a v září nosí do školy krásné sešity plné zápisků z prázdnin. Vidím v tom nenásilnou variantu procvičování učiva. Jedna maminka mi dokonce řekla, že si sešit každý rok schovává na památku kvůli vzpomínkám. Ale nedávno mě zarazila kamarádka, která prohlásila, že bych rodiče neměla během prázdnin ničím zatěžovat.
Jaký je váš názor? Setkaly jste se s takovým úkolem na prázdniny u svých dětí? Jak byste k takovému úkolu přistoupily? Jsou tu maminky, které si takový Prázdninový deník zakládají se svými dětmi i samy od sebe?
Náš syn teď půjde do druhé třídy. Před prázdninami dostali “čtenářskou kartu“, vlastně obrázek, kde za každý den, kdy chvilku četli, vybarví políčko. To se mi líbí moc. Měli to už na jaro a syna to ke čtení velmi motivovalo.
Úkol na psaní nedostali, měla jsem ale obavu, aby přes prázdniny úplně psát nezapomněl 🙂 Tak jsem mu zavedla “prázdninový deníček“. Aniž bych viděla tuto diskuzi, já jsem na deníky a deníčky už od svého dětství 🙂
Samozřejmě to nepřeháníme, většinou napsal pár slov. šlo mi spíš o to, aby v září nemusel přemýšlet, jak se píše které písmenko, ale deníček mu samozřejmě na památku schovám.
Samozřejmě, chyby v deníčcích vůbec neřešte. Jde spíš o to podpořit děti v kreativním psaní a v zaznamenávání myšlenek a vzpomínek.
neteř si píše každý den,ale těch chyb…..ale to nevadí,myslela jsem si,že to píše pro sebe,ale prý to dostali za úkol od učitelky
Prázdniny jsou v plném proudu. Kolik stránek už mají vaše Prázdninové deníky? 🙂
Já sice nepíši prázdninový deník, ale deník dovolenkový. Píši to již přes 20 let a je to paráda v deníku listovat a vybavovat si místa, kde jsme kdysi byli.
Např. V roce 2014 jsme byli V hotelu Vrchovina Podomí 125 – kousek od Macochy. Přepíši ukázku mého psaní – tu nejkratší – ze 7.8.2014:
K snídani bylo vše jako včera, jen místo párků byl obložený talířek (2 plátky eidamu, 3 kolečka šunkového salámu, 2 kolečka okurky a měsíček rajčete).
Počasí bylo slunečné, tak jsme vyrazili do Vyškova. Nejdříve jsme navštívili Muzeum letecké techniky. Michálek udivoval znalostí nejen co se týká letadel, helikoptér a další bojové techniky, ale i vědomostmi, co se týče fyziky a specifikací. Potom jsme šli do města, prohlédli si náměstí a přilehlé ulice a koupili Míšovi boty, rifle, šortky a triko. Také jsme navštívili Lidovku. Míša se držel při zdi a jeho mlsky stály pouhých 131,- Kč. Jako jediný obědval (kebab), bylo takové horko, že jsme s Fandou jedli jen ovoce, hlavně meloun.
Pak jsme se dohodli, že se pojedeme podívat na Mohylu Míru u obce Práce, kde se odehrála bitva “Tří císařů“ 2.12.1805. Následovala prohlídka slavkovského zámku a parku. Ze Slavkova jsme jeli do Křtin, kde je zámek a krásný kostel – poutní místo.
Odtud to byl již kousek do našeho dočasného domova, kde nás čekala večeře (Míša a já jsme měli kuřecí řízek v těstíčku s bramborem a Fanda čočku se dvěma volskými oky).
Vysvětlivky: Fanda je manžel
Michálek – vnuk, 15 let, jehož velkým koníčkem mimo počítačů je i druhá světová válka (zbraně, rozhodující bitvy, spojenci…) a na všechny dovolené jezdí s námi, přičemž program samozřejmě přizpůsobujeme jemu.
Když po nějaké době zápisky pročítám a prohlížím fotografie, tak je to, jako bych ta místa znovu procházela.
Jarule, mě to přijde jako fajn nápad a nijak by mi to nevadilo. Pokud by šlo o zapisování zážitků, výletů apod.Mám jen problém s osobními údaji. Vadí mi, když chce učitelka do nějaké práce uvést příjmy rodiny a další soukromé údaje.
Sama vedu knihu, kam zapisuji všechny dovolené vlastně už od doby, kdy jsme se s manželem poznali. Píšu tam i tábory dětí či větší výlety a cesty (jednodenní nezapisuji)každého člena rodiny a pak samozřejmě společné dovolené. Vždy vlepím i nějaký obrázek, vstupenky apod. Za ty roky už mám těchto knih několik a když se vždy dohadujeme v jakém roce jsme byli tam nebo támhle, vytáhnu knihu a víme.
(Citováno od Peťka z 28.6.2015 20:15)
Takový “čundrácký cancák“ vlastně…
😉
My si teda nic takového nevedem, ale když se holky ve vlastivědě učily kraje ČR, nemohly si je zapamatovat, tak jsme je jmenovaly podle mapy a skoro v každém jsme mohli jmenovat nějaká navštívená místa – až se mi věřit nechtělo.
Jsem mo ráda, že v drtivé většině jsou ohlasy pozitivní.
Nápad od snany, zapojit kreativně i školkové děti, je skvělý. Všem moc děkuju za názory.
Tomášek taky dostal sešítek, kam si mají lepit výlety a taky pohled, který mohou poslat paní učitelce a třídnímu maskotovi na adresu školy. V září si prý všechny pohledy vystaví ve třídě na nástěnku a sešity budou prohlížet a vyprávět si o prázdninách. 🙂
Dcera sice ještě neumí psát, ale mohla by ke každému výletu nakreslit obrázek nebo bych vyfotila něco z jejího tvoření. Dcera je nesmírně kreativní, sama vezme nůžky, lepidlo, barevnx papír a další věci a jde vyrábět.
Mohla by mít hezkou vzpomínku. Děkuji za inspiraci.
Super nápad. Mně osobně by se takový domácí úkol líbil a dělala bych ho s chutí. Škoda, že když jsem byla malá, žádnou z učitelek toto nenapadlo, je to pak opravdu krásná vzpomínka si takovým deníkem listovat. Dříve jsem si psala deník pravidelně a jsem za tyto zaznamenané zážitky teď s odstupem času moc ráda, teď už jsem na to líná a píšu si jen velmi zřídka, na cestách, nebo v zahraničí. Ale s dětmi bych si takový prázdninový deník psala ráda.