Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ŠVD: Školní výlety, aneb o prekérní situace není nouze
Červen je ve znamení školních výletů.
Poznala jsem to nejen jako maminka, ale i jako návštěvnice zámku, kde mi skupina školáků zajistila nevšední zážitek. Prozradím později, možná to vydá i na článek. 🙂
Máte nějakou zajímavou historku ze školního výletu? Sem s ní!
Nemáte? Nevadí, napište mi
kam jezdí vaše děti na školní výlety?
Jezdí u vás na jeden den, nebo i více dní? Jsou z výletu nadšené, nebo spíše otrávené? A kdo u vás výlet vybere, paní učitelka, nebo děti?
Co se výletování týče, dospěla jsem k názoru, že člověk musí umět dobře odhadout třídu, co si může dovolit.
Já momentálně vím, že kdybych svou třídu vzala někam na prohlídku hradu, zámku, tak si povezu domů nervy ve třech kýblech. Mám prostě draky 😉
Čili jsem volila “přírodní“ výlety, sice samozřejmě děti neustále po každé “atrakci“ počítám, jakmile jedno chybí, naoko šílím (většinou se schová pro legraci za batoh někoho většího 😉 ), ale užíváme si to. Vždyť oni mají podvědomě taky strach, že se někde zatoulají, takže se mě drží jak kuřata kvočny 😉 Srdíčko mi plesalo, když jsem ve čtvrtek četla slohy, jak byl výlet výborný, senzační, nejlepší ze všech a úžasný k tomu… A musím říct, že jsem domů dojela taky nadšená.
Musím souhlasit s Jarulí, že děti se chovají úplně jinak (v našem případě se ta akčnost a hlučnost mých dětí aspoň venku trošku rozloží na vzduchu 😉 ), ale ještě nikdy mi nevyvedli něco nepřístojného.
Takže asi tak 😉
(Citováno od Pavlinkav z 21.6.2015 18:57)
Pavlinkav, tak to máš taky o zábavu postaráno. Jezdíš sama, nebo jste na jednu třídy 2 učitelky. Popřípadě bereš s sebou nějakou maminku jako dozor?
Přírodní výlety ale taky asi musíš zvažovat kam ano a kam už ne, že? Třeba takové skály, vyhlídky, rozhledny apod. to bys dala?
(Citováno od Peťka z 21.6.2015 19:29)
Peti, z ekonomického hlediska jezdíme dvě třídy, beru si vždycky nějakou maminku s sebou. Přírodní – tím myslím třeba ranč (koně) jako loni, nebo Lednický park před pár lety, případně jednou jsem byla v Boskovicích, ale to mě tak nenadchlo. Letos to byly jeskyně. Skály bych nedala, to bych strachy umřela a sama nejsem lezec, čili záleží na tom, jak moc adrenalinově si to představuješ.. my tady stejně v okolí moc skály nemáme a do Prachovských daleko ;). Rozhledny jo, v sedmém měsíci jsem s dětma vyšlápla Minaret v Lednici 😉 a několikrát už jsem jela s dětma na lodičkách. Vyhlídky záleží jaké 🙂
Co se výletování týče, dospěla jsem k názoru, že člověk musí umět dobře odhadout třídu, co si může dovolit.
Já momentálně vím, že kdybych svou třídu vzala někam na prohlídku hradu, zámku, tak si povezu domů nervy ve třech kýblech. Mám prostě draky 😉
Čili jsem volila “přírodní“ výlety, sice samozřejmě děti neustále po každé “atrakci“ počítám, jakmile jedno chybí, naoko šílím (většinou se schová pro legraci za batoh někoho většího 😉 ), ale užíváme si to. Vždyť oni mají podvědomě taky strach, že se někde zatoulají, takže se mě drží jak kuřata kvočny 😉 Srdíčko mi plesalo, když jsem ve čtvrtek četla slohy, jak byl výlet výborný, senzační, nejlepší ze všech a úžasný k tomu… A musím říct, že jsem domů dojela taky nadšená.
Musím souhlasit s Jarulí, že děti se chovají úplně jinak (v našem případě se ta akčnost a hlučnost mých dětí aspoň venku trošku rozloží na vzduchu 😉 ), ale ještě nikdy mi nevyvedli něco nepřístojného.
Takže asi tak 😉
(Citováno od Pavlinkav z 21.6.2015 18:57)
Pavlinkav, tak to máš taky o zábavu postaráno. Jezdíš sama, nebo jste na jednu třídy 2 učitelky. Popřípadě bereš s sebou nějakou maminku jako dozor?
Přírodní výlety ale taky asi musíš zvažovat kam ano a kam už ne, že? Třeba takové skály, vyhlídky, rozhledny apod. to bys dala?
Školní výlety a školy v přírodě jsou opravdu kapitoly samy o sobě. 😀 Vždycky si myslím, že jsem připravena na vše, ale občas něco překvapí. Jako třeba místní občan, který uprostřed lesa pošle učitelku s 20 dětmi špatným směrem (dodnes je mi záhadou, zda to udělal nevědomky, nebo opravdu se zlým úmyslem), do toho vybitý mobil a pátrání po směru správné cesty pomocí hledání lišejníku na stromě, abychom aspoň určili sever (ať žijí osnovy prvouky a moje tušení, že městečko bylo severně). Pomalu už jsem zvažovala vylést na strom jako Jeníček a hledat světýlko. Nicméně našli moji rádcové správnou cestu, našli, našli a za zpěvu písní jsme došli zpět na náš hotel. Byť jsme měli našlapáno o několik kilometrů více a večeři nám museli ohřívat, děti na tu historku vzpomínaly s nadšením.
Jinak musím říct, že byť pořád přepočítávám děti a někdy je to pěkný stres, mám školy v přírodě i školní výlety ráda, protože děti se chovají jinak než ve třídě, lépe se poznáme a vždycky zažijeme nějakou tu legraci.
(Citováno od Jarule z 21.6.2015 17:03)
Jarule, to jste měli tedy docela štěstí. Neumím si představit, že takto zabloudím s dětmi třeba někde na horách, kde se mění počasí každou minutou. Zažila jsem jednou, nejprve vymetená obloha bez mráčku, sluníčko a za pár minut oblaka mraků, nebylo vidět na krok a všude stráň. Stačilo šlápnout mimo cestu a bylo zle. Tam být s dětmi, tak mám tedy hodně velký strach.
Jinak naší paní učitelce se povedlo vystoupit z busu a jedno dítko tam nechat. Šlo o zastávku uprostřed pole, další zastávka byla ve vesnici cca 5 kilometrů. Dítko bez mobilu. Prý bylo taky veselo. Půlka dětí se o spolužačku bála a půlka byla nadšená, jaké to je dobrodrůžo. Učitelka se dovolala na nějakou centrálu autobusu a odtud se spojili s panem řidičem, který na další zastávce dítě vysadil. Celá třída pak místo na nějaký hrad šlapala po silnici do oné vesnice vyzvednout zapomenuté dítko.
Ano červen je ve znamení výletů. Všude potkáváme skupinky děti, určitě se jim záměrně nevyhýbám.
I mé děti jezdí na výlety a jsou nadšené.
Dcera se vrátila z týdenního pobytu na ŠvP a hned ji čekal jeden den výlet vlakem do sousední vesnice a odtud šli pěšky zpět a další výlet byl na Hostýnek.
Syn ten je v sedmičce a jezdí po celý rok. Měli poznávací výlet do Anglie na týden, ale bylo to dost finančně náročné tak jsme od toho upustili. Byl na jednodenním výletě v Dolním Rakousku po památkách to se mu moc líbilo.
Minulý týden byli v Zoo na Kopečku v Olomouci.
Loni měli výlety do Prahy a Bratislavy. Což jsem ocenila, protože je to dost daleko a my se tam jen tak nedostaneme.
(Citováno od ludlinka z 21.6.2015 08:27)
Moje děti taky jezdí na výlety s nadšením, což moc nechápu, protože když vyhlásím výlet já, většinou se od určitého věku s nadšením nesetkám. Pokud nejde o výlet do bazénu.
A kromě Anglie jezdí i na více dní, nebo se jedná o jednodenní výlety?
U nás byla nabídka do Anglie také, dcera tedy jela, je to už nějaký rok zpět, ale jinak mi ten pobyt přišel hodně předražený. Cestovky to nabízejí školám dle mého zbytečně draho, možná kdyby si to zorganizovala škola sama, vyšlo by to o hodně méně a mohlo by odjet více dětí. Naše škola nenaplnila ani autobus a to byl pobyt nabízen všem dětem od tuším čtvrté třídy. V buse bylo poskládáno více škol. Pak to myslím pro nezájem škola zrušila a další rok to už v nabídce nebylo.
Vzhledem k tomu,že školní výlety jsou pro Domču moc náročné,tak se školou nejezdí,ale snažím se mu je nahradit.Třeba nyní jedou na výlet kdy půjdou na zámek,pak do skanzenu a ještě na plavbu lodí,což už by Domču další den úplně vyřadilo díky únavě.Další sportovní akce se neúčastní,protože asistentka půjde s jinou třídou.Chtěla jsem s ním zajet na zámek do Milotic,kde mají i dravce,ale dopoledne mají prohlídky pouze pro školy a je již obsazeno.Tak to musím vymyslet jinak,nějaký plán už mám a tak uvidím.
(Citováno od Králíček4 z 20.6.2015 23:49)
Králíčku a je u vás možnost, že bys jela se třídou i ty a třeba část výletu absolvovala s Domčou?
Co se výletování týče, dospěla jsem k názoru, že člověk musí umět dobře odhadout třídu, co si může dovolit.
Já momentálně vím, že kdybych svou třídu vzala někam na prohlídku hradu, zámku, tak si povezu domů nervy ve třech kýblech. Mám prostě draky 😉
Čili jsem volila “přírodní“ výlety, sice samozřejmě děti neustále po každé “atrakci“ počítám, jakmile jedno chybí, naoko šílím (většinou se schová pro legraci za batoh někoho většího 😉 ), ale užíváme si to. Vždyť oni mají podvědomě taky strach, že se někde zatoulají, takže se mě drží jak kuřata kvočny 😉 Srdíčko mi plesalo, když jsem ve čtvrtek četla slohy, jak byl výlet výborný, senzační, nejlepší ze všech a úžasný k tomu… A musím říct, že jsem domů dojela taky nadšená.
Musím souhlasit s Jarulí, že děti se chovají úplně jinak (v našem případě se ta akčnost a hlučnost mých dětí aspoň venku trošku rozloží na vzduchu 😉 ), ale ještě nikdy mi nevyvedli něco nepřístojného.
Takže asi tak 😉
Školní výlety a školy v přírodě jsou opravdu kapitoly samy o sobě. 😀 Vždycky si myslím, že jsem připravena na vše, ale občas něco překvapí. Jako třeba místní občan, který uprostřed lesa pošle učitelku s 20 dětmi špatným směrem (dodnes je mi záhadou, zda to udělal nevědomky, nebo opravdu se zlým úmyslem), do toho vybitý mobil a pátrání po směru správné cesty pomocí hledání lišejníku na stromě, abychom aspoň určili sever (ať žijí osnovy prvouky a moje tušení, že městečko bylo severně). Pomalu už jsem zvažovala vylést na strom jako Jeníček a hledat světýlko. Nicméně našli moji rádcové správnou cestu, našli, našli a za zpěvu písní jsme došli zpět na náš hotel. Byť jsme měli našlapáno o několik kilometrů více a večeři nám museli ohřívat, děti na tu historku vzpomínaly s nadšením.
Jinak musím říct, že byť pořád přepočítávám děti a někdy je to pěkný stres, mám školy v přírodě i školní výlety ráda, protože děti se chovají jinak než ve třídě, lépe se poznáme a vždycky zažijeme nějakou tu legraci.
Ano červen je ve znamení výletů. Všude potkáváme skupinky děti, určitě se jim záměrně nevyhýbám.
I mé děti jezdí na výlety a jsou nadšené.
Dcera se vrátila z týdenního pobytu na ŠvP a hned ji čekal jeden den výlet vlakem do sousední vesnice a odtud šli pěšky zpět a další výlet byl na Hostýnek.
Syn ten je v sedmičce a jezdí po celý rok. Měli poznávací výlet do Anglie na týden, ale bylo to dost finančně náročné tak jsme od toho upustili. Byl na jednodenním výletě v Dolním Rakousku po památkách to se mu moc líbilo.
Minulý týden byli v Zoo na Kopečku v Olomouci.
Loni měli výlety do Prahy a Bratislavy. Což jsem ocenila, protože je to dost daleko a my se tam jen tak nedostaneme.
Vzhledem k tomu,že školní výlety jsou pro Domču moc náročné,tak se školou nejezdí,ale snažím se mu je nahradit.Třeba nyní jedou na výlet kdy půjdou na zámek,pak do skanzenu a ještě na plavbu lodí,což už by Domču další den úplně vyřadilo díky únavě.Další sportovní akce se neúčastní,protože asistentka půjde s jinou třídou.Chtěla jsem s ním zajet na zámek do Milotic,kde mají i dravce,ale dopoledne mají prohlídky pouze pro školy a je již obsazeno.Tak to musím vymyslet jinak,nějaký plán už mám a tak uvidím.
Ještě bych se ráda zeptala, zda se třeba záměrně vyhýbáte v červnu návštěvám památek, právě z toho důvodu, že v těchto dnech je všude plno dětí?
A jak výlety vnímají učitelky? Je to pro ně očistec, kdy celý den počítají děti a obávají se, že někde nějaké zapomenou?