Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak postupovat, když dítě škola nebaví?
ahoj! Potřebovala bych asi trochu poradit.
Nejdříve popis problému – zda to jde takto nazvat.
– Filip je chytrý kluk, žák 1. třídy waldorfské
– už před vstupem do školy sčítal, odečítal do 10, plynule četl
– celý školní rok se ve škole NUDÍ – paní uč. (i když na pohovorech před začátkem školního roku tvrdila opak) NECHCE zadávat jiné úkoly (těžší), než plní jeho spolužáci. V současné chvíli F. počítá do 20 pomalu, ale plynně. Problémy má s grafomotorikou (VV ho nikdy nebavila, ale všechny písmena zná už dlouho – na WZŠ se v 1. třídě učí jen tiskací velká písmena, takže pro něj nic nového.
– p. učitelka mi dlouho odkládala konzultaci, takže jsem se k ní dostala až min. pátek.
– řešili jsme 3 pro mě palčivá témata:
1. chování ve třídě – F. je popichovač ostatních – on ví, kdy přestat, ale rozhodí celou třídu, protože strhne několik dalších, kteří zabzdit neumí. – myslím, že je to proto, že se nudí…
2. nechuť ke vzdělávání – v první třídě má postoj: nemusím chodit do školy, protože všechno co se učíme, už umím a nejlepší jsou přestávky a družina (ne některý předmět, který by ho bavil) – navrhovala jsem opakovaně úkoly navíc, (po splnění těch, co dělají všichni – p. uč. odmítla, že to pro něj dělat nebude, nebo jssem navrhovala IP – spojit se s druhou třídou a vystudovat tyto dvě třídy dohromady a v září jít do 3. – podle p. učitelky by na to rozumově měl, ale ona to nedoporučí (je i školní metodik), protože ve WZŠ je prý nejdůležítější ta cesta (ale podle mě tu on si už prošel sám dávno před vstupem do školy)
3. dále mi p. uč. vyčetla, že F. nemá dětská přání – že dětem přeje jen materialistické věci (peníze, počítač, tablet a ne zvířátko, hračku). prý u něj nemá kde navazovat v duchovní stránce… – poněkud nevím, co já s tím? ale nechtěla jsem se blbě ptát. Vedeme ho prý jednostranně (no, já jsem si vždy myslela, že ho vedu k samostatnosti – samostatný je prý AŽ ZBYTEČNĚ MOC!
4. chtěla jsem po p. uč. ať píše hodnocení 1x měsíčně jak slibovala, že pro mě je málo dovědět se z vysvědčení, co mu nešlo… – prý na ní vyvíjím nátlak! (to jsou tedy překvapení)
4. dotaz co jsem měla připravený, jsem po tom, co mi řekla, že není duchovně zaměřený a že jen waldorfská pedagogika je ta správná raději polkla: mělo to být: v prvním a jediném hodnocení jste psala, že F. správně drží tužku, ale podle mě (i ostatních) ji sice umí správně uchopit, ale zafixované to nemá a velmi rád ji drží 4 prsty… k tomu ale nedošlo, bála jsem se, že p. uč. to nevydýchá – to vím, a s F. to procvičuju, podle kamarádky (učitelky na prvním stupni) to bude trvat dlouho, než si zvykne…
TAK… PROSÍM, PORAĎTE MI, CO BY BYLO PRO F. NEJLEPŠÍ:
– zkazit mu prázdniny a přeřadit ho na klasickou základku? a doufat, že větší tempo a odměna v podobě známek mu bude více sedět?
– nechat ho nudit dále, s tím, že se to někde ve 3-5 třídy srovná?
– něco jiného? psychologické vyšetření… fakt nevím kudy kam.
je tady dost učitelek, tak snad je můj dotaz – nebo spíše popis dost srozumitelný.
Děkuji. P.
Tak jsme včera rodinně rozhodli, že Filip na škole zůstane. Jsem z toho poněkud zklamaná. Tatínek s tím od začátku nesouhlasil. No, alespoň už vidí věci, které před tím neviděl, nebo se tak tvářil. Bojí se, že by F. přestup nezvládl a nám začaly “zbytečné“ problémy typu úlohy apod.
Filip dostal strach, že nenajde jiné kamarády (tady bych spíš viděla práci někoho na škole. Ale je to už jedno.
Dnes jdu na poslední třídní schůzky, tak uvidíme, jestli si p. učitelka udělá pár minut času na popovídání o Filipovi… Osobně si myslím, že by přestup jinam byl pro Filipa plusem, ale to by se ukázalo až časem…
Děkuji všem, kteří jste se zapojili do diskuze, alespoň mi to pomohlo trochu se zorientovat ve školství – ono na netu najdete vždy jen chválu a to normální zjistíte až s normálním porovozem.
Tak snad to zvládneme všichni (-:
P.
Ahoj Pavluschko,
ostatní odpovědi jsem jen tak prolítla.
dcera chodí taky do 1. třídy obyčejné venkovské školy.
Matiku mají podle Hejného a čtou genetickou metodou (bavili jsme se s rodiči, že by bylo prakticky nemožný přejít na jinou školu, naše děti by zas byli totálně vedle z normální matiky atd.). I když třeba kamarádka dala dvojčata ve třetí třídě na jinou školu (sportovní) a zvládli i takový problém, že na nové škole už počítali s tím, že děti umí malou i velkou násobilku a na staré škole ji měli probírat až další třídě…
U nás je ve třídě 23 dětí, učitelka a 2 asistentky (jedna těžká autistka a chlapeček hemofilik). Rozdíly mezi dětmi jsou obrovské, i teď na konci školního roku jsou děti, které nepoznávají barvy, nečtou (poznají pár písmenek) a druhým extrémem je chlapeček, který najde na mapě všechny státy světa, zná jejich hlavní města a jejich vlajky.
Aby ho paní učitelka zabavila, tak o matiku, kdy sčítají a odečítají do 20 (na krokovadle – metoda Hejného), on z hlavy sčítá a odečítá 3ciferná čísla.
co je asi specifikem naší paní učitelky, tak od října dává všechny známky, i pětky. A známkuje ne podle toho, co by mělo dítě umět v první třídě, ale podle toho jak vyhodnotí na co to dítě má. Takže naše Lůca, která má šílenou grafomotoriku a škrábe opravdu jako kocour, přinesla 1* ze psaní a na můj dotaz u paní učitelky, jestli se nespletla mi řekla, že na první pohled to je sice hrůza, ale že ví, že pro Lůcu to bylo hodně těžký, že tomu dala všechno a že ví, že ona to líp prostě nedokáže.
Naopak dá klidně trojku tomu hodně chytrýmu klučinovi, když má vypočítat 10 příkladů (např. 358+621) a má tam chybu, protože ví, že na to má a že by tu chybu dělat neměl.
Držím palce, já osobně jsem šťastná, jak to u nás ve škole je, protože si neumím představit řešit přestup jinam.
Tak jsem měla ještě konzultaci s paní učitelkou. Tato konzultace byla v mírumílovnějším duchu než ty předchozí. Přesto ale u paní učitelky převládalo to, že Filipa vedeme jednostranně, že je orientován na výkon a to že je špatně… Min. půl hodiny jsme mluvily o jeho sportovních kroužkách, že je to pořád o výkonu, já zase o tom, že se jdná o volnočasovou aktivitu, která ho baví, něco se naučí, někam ho to vede jemu i nám se to líbí.
Jinak paní učitelka přistoupila k TÝDENNÍMU HODNOCENÍ DO ŽÁKOVSKÉ – najednou to jde a ani to není nátlak. Řekla jsem jí o tom jaké kroky jsem podnikla a že vážně uvažujeme o přestupu jinam. Je vidět, že by o dalšího žáka nerada přišla.
Filip přišel včera ze školy, že byl hodný v družině (vzorně šel do jídelny, do tělocvičny a že jestli to vydrží do konce týdne, tak dostane pochvalu do ŽK! úplně zářil….
Pavluschko, tak ať máte při rozhodování šťastnou ruku!
Já osobně bych tu změnu zkusila, když s tím souhlasí i dítě. Je jasné, že to ještě musí posvětit tatínek, ale to určitě dokážeš 🙂
Tak se začátkem května jsme toho zvládli hodně. Prošli jsme si obě školy, které jsme měli v úmyslu. Sportovka vypadá hezky, moderně. Pan zástupce v ničem neviděl problém, pokud bych sina nechtěla dát do sportovní třídy (tam musí projít speciálními sportovními přijímačkami). Mě by se ale více zamlouvalo dát jej do normální třídy, s tím rozdílem, že mají 3 – 4 hod. tělocviku za týden. Paní ředitelka ale vidí problém v tom, že by měl skluz v matematice (učí se podle metody Hejného). Prý je to hodně jiné. Ve stejný den jsme si obešli i druhou školu. Tam jsem rovnou řekla, že by si syn hodně přál tu sportovku a že jsme byli i tam. Ptala jsem se na tu matematiku, protože mi to vrtalo hlavou. Paní zástupkyně mi řekla, že spíše ředitelka nechce povolit přestup. že u nich na škole se podle této metody učí některé třídy a v září bude do 3. třídy přestupovat holka, a nikdo problém nevidí…
dnes jsme měli také třídní schůzky. Sešlo se nás velmi málo. Paní učitelka sama otevřela téma, jak jsme spokojení s tím, jak funguje waldorfská škola, naše očekávání splněno, nesplněno…. byla jsem jediná, u koho to očekávání nesplnilo. Ostatní chválili do nebe, hlavně, že nemají úkoly a děti mohou hned po příchodu domů lítat venku… (nejsem zastánce dlouhých domácích příprav, ale dávat to jako důvod spokojenosti?).
Učitelka tentokrát zdůrazňovala, že není toho názoru, že wzš je jediná správná (narozdíl od konzultací) a že každému může sedět něco jiného.
Také jsme o tomto hovořili s maminkou jendé spolužačky (potkali jsme se včera v jedné z těch škol, do kterých jsme se byli podívat). Tak se mě ptala, jestli bude Filip přestupovat. Říkala, že jí zrovna nevadí, že nemají žádné hodnocení, že všechno nechává na učitelce, že jí věří a tento přístup jí vyhovuje. Má dítě v 1. a 3. třídě. Když vidí obě svoje holky, tak si uvědomuje že strarší by více vyhovoval klasický dril. Ale ona k přestupu nepřistoupila ze strachu, že by jí dítě “uplácali“ tím biflováním… ale říkala, ať to uričtě zkusím, že jak tak ví trochu od svých holek o Filípkovi, že by mu to asi vyhovalo, a že při nejhorším se zase můžu vrátit na waldorf – s touto variantou jsem tedy nepočítala, ale docela mě to pobavilo… (upozorňuji, že to byl rozhovor svou maminek, ani jedna nejsme pedagog s praxí ((-:
Tak za dva dny docela dobrý posun. tatínek to pořád považuje za zbytečnost. Filip přišel v pátek s tím že se opět pobili a dostal ránu do břicha, že chce jinam. Tak jsme mu pro změu vysvětlovali, že od toho ho ale neuchráníme a může to být podobné…. UFF!
Tak. Třídní schůzky jsem nestíhala, neboť jsem ten den lítala po lékařích a ti mají objednací dobu velmi orientační. Ale zastoupil mě manžel. Ještě jsem mu kladla na srdce, že to opravdu musí položit – otevřenou otázku na hodnocení žáka. Výsledek: Toto bylo obšírně probíráno, každém dítěti, jak se mu vedlo, jak to zvládlo. Toto není v jejích silách ani časových možnostech. Tak se probíralo, jakou zpětnou vazbu by rodiče chtěli, jaká by jim vyhovovala. Zda říct pár slov na každé třídní schůzce, která je 1x za měsíc nebo se potkat během konzultačních hodin nebo je možno se domluvit i mimo konzultační hodiny nebo… Jak to vidíte Vy? Byly návrhy i o posílání zpětné vazby emailem. Je na nás na rodičích si to promyslet a na příští třídní schůzce se o tom pobavíme. Takže to co řeším v březnu nebude ještě v květnu vyřešené….
Tak takový je zatím posun.
S Filipem jsme se domluvili, že se půjdeme zeptat do sportovky a do školy tady u nás a uvidíme…manželovi se to zdá zbytečné, že se to nějak vyřeší samo….(Citováno od Pavluschka z 18.4.2015 23:44)Pavluschko, upřímně – takové průtahy by mě asi dost odrazovaly, to se mělo řešit na začátku šk. roku a ne na konci, když už zbývá troška času…
Už je Filip zdravý, je už zpátky ve škole? Změnilo se něco z jeho pohledu?
(Citováno od Pavlinkav z 20.4.2015 21:28)
Ahoj,
Filip jde ráno poprvé od Velikonoc do školy. Těší se na kamarády a na to, že bude mít omluvenou eurytmii (má ještě dietu a fyzický klid).
Čeká nás obíhačka po školách, uvidíme co vyřídíme a ještě jednou se chci potkat s naší třídní učitelkou. 5. května máme třídní schůzky, ale to chce konzultaci.
No, upřímně s jejím tempem, nevím, nevím. …
Filip doufá, že se dostane do sportovky. Uvidíme, jak to vše dopadne.
Tak. Třídní schůzky jsem nestíhala, neboť jsem ten den lítala po lékařích a ti mají objednací dobu velmi orientační. Ale zastoupil mě manžel. Ještě jsem mu kladla na srdce, že to opravdu musí položit – otevřenou otázku na hodnocení žáka. Výsledek: Toto bylo obšírně probíráno, každém dítěti, jak se mu vedlo, jak to zvládlo. Toto není v jejích silách ani časových možnostech. Tak se probíralo, jakou zpětnou vazbu by rodiče chtěli, jaká by jim vyhovovala. Zda říct pár slov na každé třídní schůzce, která je 1x za měsíc nebo se potkat během konzultačních hodin nebo je možno se domluvit i mimo konzultační hodiny nebo… Jak to vidíte Vy? Byly návrhy i o posílání zpětné vazby emailem. Je na nás na rodičích si to promyslet a na příští třídní schůzce se o tom pobavíme. Takže to co řeším v březnu nebude ještě v květnu vyřešené….
Tak takový je zatím posun.
S Filipem jsme se domluvili, že se půjdeme zeptat do sportovky a do školy tady u nás a uvidíme…manželovi se to zdá zbytečné, že se to nějak vyřeší samo….(Citováno od Pavluschka z 18.4.2015 23:44)
Pavluschko, upřímně – takové průtahy by mě asi dost odrazovaly, to se mělo řešit na začátku šk. roku a ne na konci, když už zbývá troška času…
Už je Filip zdravý, je už zpátky ve škole? Změnilo se něco z jeho pohledu?
Tak. Třídní schůzky jsem nestíhala, neboť jsem ten den lítala po lékařích a ti mají objednací dobu velmi orientační. Ale zastoupil mě manžel. Ještě jsem mu kladla na srdce, že to opravdu musí položit – otevřenou otázku na hodnocení žáka. Výsledek: Toto bylo obšírně probíráno, každém dítěti, jak se mu vedlo, jak to zvládlo. Toto není v jejích silách ani časových možnostech. Tak se probíralo, jakou zpětnou vazbu by rodiče chtěli, jaká by jim vyhovovala. Zda říct pár slov na každé třídní schůzce, která je 1x za měsíc nebo se potkat během konzultačních hodin nebo je možno se domluvit i mimo konzultační hodiny nebo… Jak to vidíte Vy? Byly návrhy i o posílání zpětné vazby emailem. Je na nás na rodičích si to promyslet a na příští třídní schůzce se o tom pobavíme. Takže to co řeším v březnu nebude ještě v květnu vyřešené….
Tak takový je zatím posun.
S Filipem jsme se domluvili, že se půjdeme zeptat do sportovky a do školy tady u nás a uvidíme…manželovi se to zdá zbytečné, že se to nějak vyřeší samo….
Tato diskuze mě hodně zaujala. Učím na klasické ZŠ, učila jsem dva roky na prvním stupni, jinak na druhém stupni.Syna mám v první třídě na jiné ZŠ – klasické. Nejvíc se mi nelíbí známkování, natvrdo i s pětkami ještě před pololetím první třídy. To tedy naštěstí znám jen ze synova vyprávění, má jedinou dvojku a z toho byl také přešlý. Paní učitelku má přísnou, ale jsme spokojení. Syn má nějaký “matematický mozek“, nevím, jak jinak to nazvat. Nijak jsem na to neupozorňovala a paní učitelka mi někdy v prosinci napsala, že zjistila, že má syn výjimečný matematický talent, že mu dává úkoly navíc a chtěla by ho nechat vyšetřit v PPP, prý aby nám poradili, co s ním. Tam jsme zatím nebyli, syn byl po zápalu plic hodně na hromadě. Ani se mi tam nechce, prý se na rodiče “talentovaných“ dětí dívají jako na příliš ambiciózní. Žádné ambice nemám, jsem trošku skeptická a říkám si, že se časem stejně srovná s vrstevníky (nějaké zkušenosti s tím mám). Jen jsem chtěla popsat stanovisko učitelky z běžné základky – malotřídka na vesnici. Jen pro představu – co se týká sčítání a odčítání, spočítá prakticky vše, co dospělý z hlavy, násobí a dělí pomaleji, logické úkoly pro třeťáky až čtvrťáky zvládá hravě. Opravdu nemám ráda chlubení, spíš když byl mladší, zavánělo mi to něčím nenormálním, jednu dobu jsem měla strach z autismu, ale hodně se změnil, začíná hodně klukovatět, myslím, že bude ten typ, který bude školu brát jako nutnost 🙂
Jinak jako učitelka – nejvíc mě zaráží ta schůzka s učitelkou – u nás na škole (klasická devtiletka), pokud rodič požádá učitele o schůzku, neumím si představit, že by se nejpozději do týdne nesešli. Prostě rodičům vycházíme vstříc.
S talentovanými dětmi pracujeme, pokud to jen jde. Některé mají i papíry a svůj individuální plán. Úkoly navíc jsou běžné pro rychlé děti. Běžnější na prvním stupni, na druhém už raději předstírají, že jsou pomalejší, než aby dělali něco navíc 🙂Tak dlouhý příspěvek a nic jsem neporadila!!! Nevím, jak bych se zachovala. Píšeš, že synova nejsilnější stránka není grafomotorika – pokud to tak je, a neumí psát psacím a třeba ani číst malým tiskacím, čekal by vás při přestupu na klasickou ZŠ kus práce. To by bylo potřeba zvážit. Asi je to také učitelka od učitelky různé, mně ta synova přijde přísná, píšou diktáty už od pololetí a za dvě chybičky (třeba háček nebo tečka) už je dvojka. Kdybych tak známkovala svoje sedmáky, tak propadnou skoro všichni 🙂
U vás mi jako kámen úrazu přijde, že jste si asi úplně nesedli s paní uč. třídní a když jsem si četla o wald.pedagogice, psali tam toto:
princip jednoho třídního učitele od 1. do 8. – 9. třídy, který pečuje o rozvoj osobnosti dítěte po celou dobu školní docházky.
Tu možnost přeskočit ročník jsem tedy ještě nezažila. Na waldorfské by to snad šlo, nemám vůbec představu, jak se to tam probírá. Na ZŠ je třetí třída docela “drsná“. Vyjmenovaná slova, diktáty, pády atd.
(Citováno od zbynula z 5.4.2015 23:30)
Ahoj Zbynule,
Jsem ráda, že jjsi napsala, alespoñ vidím, že to není. Jednoduché ani pro učitelku.
Překočení třídy jsem zažila u F. Bratrance. Ale ve WZŠ to asi nepůjde, vzhledem k tomu jak se k tomu stavíučitelka – je i metodik.
Grafomotorika – filip vůbec neumípsací / neučí se ho – až v 2. Třídě WZŠ/. Plynule čte cokoli s porozuměním.
Ano s přestupem na jakoukoli jinou školu by si mánul, protože osnovy jsou úplně jinakposkládané.
A ještě: včera jsem mluvila s kamarádkou, která zná F. I učitelku. Vůbec nechápe, proč mu nedává úkoly navíc a vyjádřila myšlenku, že to dělá schválně, protože nejsme ti rodiče co waldorf berou úplně za nej…(Citováno od Pavluschka z 7.4.2015 05:25)
No, mám z toho právě taky ten pocit, jako některé další holky, problém v paní učitelce, která asi jejich filozofii moc “žere“ a nějak vycítila, že vy nejste úplně extrémní vyznavači waldorfu. Bohužel na tento typ učitelky narazíš úplně kdekoli, u nás na běžné základce jim pracovně říkám “diagnóza učitelka“. Jsou to kolegyně, které šílí z neobaleného sešitu či nepodepsaného úkolu (druhý stupeň). Prostě to taky moc “prožívají“.
Je to oparvdu na zvážení, co bude nejlepší pro synka. Z hlediska učiva bych se toho tak nebála, je fakt, že něteré děti jsou (bez urážky) slabé a navíc přes letní prázdniny hodně zapomenou. Některé kolegyně říkaly, že začátek druhé třídy musí být hodně opakovací. Myslím, že přestup na klasickou ZŠ byste zvládli hravě, když malý plynule čte. Psát psacím je schopný naučit se poměrně rychle. U našeho Zbyňka jsem se až divila, on je jen na tu matiku, ale v češtině, když se ve volných chvílích “nudil“, naučil se všechna psací písmena a když ho to chytí, píše nám i dopisy. Včera mi napsal: “Milá mami, mislím, že se fšechno točí kolem Madli.“ Madla je jeho mladší sestřička, měl žárlivou chvilku :-)A to jsem ještě v prosinci měla dojem, že se nenaučí číst ani psát.
Prostě myslím, že když plynně čte a rozumí, na klasickou ZŠ můžete s klidem. Otázka je, jak to uvidí malý a jestli by chtěl. Jinak jesti si to se současnou paní učitelkou nějak nevyjasníte, nevím… Pokud ho mám mít celou ZŠ, jak je součástí jejich filozofie….
Pavluško, ještě mě napadlo, nezabralo by, kdybys to učitelce podrobněji a otevřeně napsala i s tím, jak o tom přemýšlíš?
Jinak z toho ale nabývám dojmu, že problém je právě s konkrétní paní učitelkou, což se může stát kdekoliv. Ale pokud bych měla 8-9 let žít v takovém vztahu s učitelkou svého dítěte, asi bych se z toho chtěla dostat a pravděpodobně bych hledala jinou cestu.
Taky mi hodně vadí, jak se dívají někteří rodiče (a učitelé) z alternativek na ty, kdo dají děti na klasickou základku. Mně zase přijde sobecké cpát dítě tam, kde se to nejvíc líbí mamince bez ohledu na to, že dítěti by bylo líp úplně jinde.
Jenže nakonec stejně vždycky dojdeš k tomu, že záleží především na učitelce a na tom, jak si sednou konkrétní lidi – učitelka, dítě, rodiče. A to se dá předem odhadnout jen částečně.
A jak psaly holky, nedovedu si představit, že by učitelka odmítla se sejít. U nás jsou vyhrazené dny, kdy je učitelka ve škole a může se za ní přijít bez ohlášení a pak se dá navíc ještě osobně dohodnout na nejbližší dobu v rozmezí týdne, maximálně dvou, ale to spíš s ohledem na pracovní program rodičů.