Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
MVD: Jak a kdy začaly vaše děti mluvit?
Prožíváme teď radostné období, kdy Tinka kromě svého žvatlání, kterému nikdo nerozumí čím dál více říká věty a slova: klasický tip: ham, pa, brrrm = po jídle půjdeme ven autem, ale občas vyrazí celou větu typu: já mám banán haá (-: nebo oblíbená: Filipe vstávej (-:
Vzpomínáme na Filípka, jak v jejím věku uměl jen pár slov, ale jelikož všemu rozuměl, tak jsme neplašili. Jen moje mamka, protože mi pořád předhazovala, jak jsem ve 2 letech uměla kupu básniček a písniček…
A jak a kdy začaly mluvit vaše děti?
Tak to je otázka, na kterou už dnes nedovedu přesně odpovědět, zato vím přesně, kdy začali můj prvorozený syn a můj první vnuk zpívat.
Připomenul jsem si to nedávno – viděl jsem v nějakém pořadu všem dobře známého “Pepíčka“ Zímu…
Při jedné z vycházek se snad dvouletým synem, poslouhám, že si brouká, celkem melodicky “ Va modé nanónky“, posléze jsem je dešifroval jako hit či šlágr té doby, “Dva modré balónky“, co si vyšly do města atd… právě tehdy mladého , výšezmíněného zpěváka.
Po pár desítkách let jsem u prvního vnuka, jehož tatík se, jak uvedeno projevil muzikálně v přibližně stejném věku, zaznamenal,celkem dobře vyvedený song “ Más ma ovecko dááávno spat“ i s tím dlouhým áááá.
Zatímco u syna jsem se rozvoje muzikálnosti nějak nedočkal, vnuk, byť amatérsky zpívá i ve svých Kristových letech, obstojně ovládá i “sladké dřevo“ a muzicíruje sobě i jiným pro radost.
Snad se dočkám prvních písniček u svých pravnuček, pokud bych to stihl i u nedávno narozeného Martínka ??? No musel by si chlapec pospíšit, žeáno?
A nezapomeňte dětem zpívat, vrátí se Vám to, milé přítelkyně.
Já taky ve 2 letech mluvila už ve větách a uměla spoustu písniček a říkanek.
Alešek v roce začal říkat – Kde je? Na dotaz slovem, které uměl říct (bába, máma, táta, děda), posunky nebo citoslovcem doplnil, co myslí. On hodně dobře vnímal a rozuměl, co mu říkáme. Uměl ukázat spoustu zvířátek, některá i napodobit, nářadí, různá auta, atd. Máme video, kde mu říkám, co mi má ukázat na autě (to mu bylo 14 měsíců), bez problémů ukázal světla, blinkry, značku, zrcátko, nádrž, kola. Když jsem mu řekla, ať něco přinese, většinou netápal.
Jenže se to dost zaseklo a naučil se jen pár dalších slov do 2 let. A tak jako začal chodit měsíc po prvních narozeninách, tak teď měsíc po druhých začal mluvit. Snaží se skládat věty, opakuje všechno, co řekneme. A zkouší, jestli mu rozumíme a musíme opakovat, co řekne on. No občas vůbec nevíme, co myslí, ale většinu slov řekne parádně. A dost často nás překvapí. Tuhle jsem ho napodobovala a on mi říká – Mámo, nedělej to. A dneska mi říká – Nech toho!, když jsem ho lochtala. Někdy se leknu, že pochytil sprostý slovo, ale zatím to vždycky znamenalo něco jinýho. Když chce pustit videa s lokomotivama, tak mě navádí, jestli se chce koukat na Bardotky, Albatros nebo Papouška, atd. To ho učí děda.
A dneska jsem Aličce kupovala botičky na vítání občánků a paní prodavačka se moc divila, že ve dvou letech umí barvy (základní, ne odstíny). Kdybych jí řekla, že počítá do 20 a umí rozeznat asi 15 písmen abecedy, tak by mi asi nevěřila. 🙂
Děkuji za vaše milé reakce – je to hezké i třeba si povzpomínat jak to těm našim dětem šlo, když začínali…. Tak pište dál, kdo ještě nenapsal (-:
Míša mluvil velice brzy. V 18 měsících začal chodit do mateřského centra a ve dvou letech mluvil plynně.
Např. Je narozen 3/2000 a 10.8.2002 se mnou vedl debatu:
M – Na jaký způsob skončí ten film?
Já – Nevím, co myslíš?
M – Budou tam běžet titulky nebo tam bude napsáno konec?
A tak skutečně mluvit.
Za to s chozením si dával na čas. Dokázal se přesunout v mžiku kamkoliv, ale chodit začal až než šel právě do toho centra.
Tyto informace mám, protože jsem dceři psala Deník zajímavostí a vejšplechtů (tak tomu říkáme) a potom i Míšovi. Občas Deník vytáhneme a válíme se smíchy.
Pavlík se vším začal, až když to uměl “perfektně“. Chodit začal v 15 měsících, ale obešlo se to bez pádů a od 18 měsíců jsme nepotřebovali kočár.
S mluvením to bylo podobné. Dlouho jen ukazoval, ve 2 letech říkal pouze první slabiky (takže slovo “ba“ mělo asi deset významů). Ve 2,5 letech řekl první tříslabičné slovo a za měsíc mluvil v souvětích a zpíval písničky. Od té doby už pusu nezavře a s každým se hned dá do řeči 🙂
První dcera Kája řekla v 9 měsících větu. Nech mně nechci papám,když jedla koláč a babička jí dávala pití. Ale my měli jako předčasně narození problémy s pohybem tak to asi kompenzovala mluvou. Verunka do 2 let používala pouze posunky a hučení typu he,ho,hu a ve 2 letech začala mluvit a bylo to. A Pepánek byl tabulkový. Začínal mama,tata pak přešel k brrm a hamu a kolem 18 měsíců začal mluvit ve větách. Každé dítě je jiné
Náš syn od 8m vykřikoval “autó“, kdykoli viděl auto a babičkami na vesnici byl považován za geniální dítě…bylo to ale jediné slovo, které tak hezky říkal. Mluvil ale brzy, hodně a pěkně, v roce a půl v souvislých větách. Před pátým rokem vyslovoval vzorně všechny hlásky. Dcera ve dvou letech nemluvila vůbec. Už jsem byla dost neklidná. Pak začala, pomalu, ale dlouho měla velice špatnou výslovnost. Často jí rozuměl jen její bratr. I ve školce si ho volali, aby tlumočil, co sestra říká :-)Teď má dcera 5 a něco málo a chodíme na logopedii, ale učí se rychle, na to jak dlouho, to byla bída. Mimochodem, po synově genialitě už není ani stopy. Dnes přišel s fňukáním, že má první dvojku – je prváček. Čekala jsem, že to ponese statečněji 🙂
Každé dítko je jiné. První pěkně mluvila již v osmi měsících. Její babičko, dedčku s krásným č. Písničky a básničky opakovala již v roce. Druhá měla tiskovou mluvčí. Prostě první ji rozuměla a vše tlumočila. Do dvou let prostě nepromluvila, až najednou pronesla souvislou větu a všem spadla brada. Třetí začala před druhým rokem. Čtvrtá si nechává čas. Všemu rozumí a prostě nemluví. Už jsme zkoušeli i nereagovat na její slova. Když jsme nechtěli rozumět a řekli jí, aby nám to pověděla pěkně. Založí ručky, napučí obličejík, a sedne do kouta a neřekne nic.
Opravdu je každé dítě jedinec a jedinečné a nic s tím nenaděláme. Jsou to naše zlatíčka a proto je máme rádi.
Mé děti ve 2 letech mluvili ve větách. Ale je to individuální. Někdo se rozvykládá později. Všechno doženou.
Pavluschko, to je krásné období 🙂
Já už nevím přesně, jak to u dcery bylo, ale dodneška se smějeme tomu, že babička šla s mojí dcerou koupit jako dárek pro mě noční košili s medvědem…Dceři byl tenkrát rok a půl a dokázala mi to nějakým způsobem “vykecat“ ještě před oslavou 😀