Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ŠVD Známkování výchov
Tohle je asi věčné téma, ale nedá mi to.
Vždycky jsem měla za to, že tělesná, výtvarná a hudební výchova jsou oddychové předměty, ve kterých pokud se dítě snaží, nevyrušuje a nezapomíná pomůcky, dostane téměř zadarmo jedničku. A že cílem výuky těchto předmětů je rozvíjet u dětí sportovní a estetické nadšení.
Ale jak tak vidím u nás i u kamarádek, tyhle předměty jsou pro naše děti kolikrát větším postrachem než matematika, čeština…dodneška si pamatuju svojí spolužačku, která měla samé jedničky a dvojku z tělocviku.
Také se u Vás známkuje naplno? Např. neumíš šplhat = máš pětku, neumíš zpívat = máš pětku, Tvůj výkres se mi nelíbí = máš čtyřku?
Pavlinko 🙂
Tak jo, přesvědčily jste mě 🙂
Já to naučila na jedničku holčičku, která měla původně málem čtyřku, ale asi to nebude až tak běžné, jak to tak čtu.
(Citováno od Marinada z 9.2.2015 09:50)
No ono bude taky záležet, co kdo pod tou jedničkou vnímá – pro mě je to třeba v té matice i schopnost samostatně myslet (přijít sám na řešení třeba u slovních úloh nebo v té geometrii, kde ty postupy nemůžou být vždycky nějak pevně dané), nejen mechanické počítání podle nějakých naučených postupů. No a na to už do toho potřebuješ mít nějaký vhled, který někdo prostě nemá asi tak stejně jako není někomu dáno skočit x metrů do dálky.
Řekla bych, že na dvojku to nabiflovatelné může být pro všechny (otázka je, jestli to vynaložené úsilí má pro každého smysl), na jedničku už je potřeba, aby tam aspoň nějaké dispozice byly.
…tím nechci vůbec zpochybňovat tvoje doučovací schopnosti 🙂
Mně se takhle ještě kdysi při VŠ podařilo, že kluk na střední, co měl v pololetí 4 s odřenýma ušima, měl na konci roku 2 a to tomu nijak zvlášť moc nedal. Ale ten nebyl bez těch vloh, jen to prostě vypustil, když to hned ve škole nepochopil. Takže stačilo dovysvětlit jeho tempem a bez většího úsilí měl dvojky.
Pavlinko 🙂
Tak jo, přesvědčily jste mě 🙂
Já to naučila na jedničku holčičku, která měla původně málem čtyřku, ale asi to nebude až tak běžné, jak to tak čtu.
A ještě jedna věc mě napadla – pošli mi netalentované dítě např. na angličtinu nebo matematiku (které nemá žádnou poruchu) a můžu s čistým svědomím říct, že ho to naučím na jedničku. (Takovou zkušenost už mám s dětma od kamarádky).
Ale když já pošlu někam dceru, atletku mi z ní nikdo neudělá…(ostatně já sama na tom pracuju už od jejího narození 🙂 )
(Citováno od Marinada z 9.2.2015 07:31)Marinado, budu trochu oponovat s tou matikou a angličtinou (když ses mi tak pěkně trefila do aprobace 😀 ) 🙂
Ono bude záležet, co máš dotyčného naučit. Pokud třeba nemá prostorovou představivost, tak ho některé oblasti geometrie na jedničku nenaučíš, i kdybys s ním rýsovala ve dne v noci a stavěla se u toho na hlavu. Stejně tak v angličtině se nedá našrotit jedničková výslovnost a intonace, pokud člověk nemá hudební sluch. V češtině bez jazykového citu taky neobsáhneš všechny výjimky ve skloňování apod. I ve fyzice a chemii určitě jsou oblasti, na které už je potřeba mít k tomu nějaký vztah.
Neříkám, že se s tím nedá udělat nic, ale jsem přesvědčená, že na tu jedničku se to opravdu nemusí dát vytáhnout ani při sebevětším úsilí.Co mi přijde naučitelné na jedničku pro všechny jsou předměty typu zeměpis, dějepis, tam jde hlavně o paměť, takže při patřičném úsilí to prostě jde.
(Citováno od Petra z 9.2.2015 09:04)Petro, určitě to nejsou lehké předměty, ale na základce se to (teda podle mě) může (s pomocí) na jedničku naučit každý. I řezy krychlema atd. (které jsem pak zbožňovala, ale taky mi chvíli trvalo, než jsem se v tom zorientovala, ale jelikož mi táta cokoliv polopatě vysvětlil, tak jsem to nakonec všechno krásně chytla a teď předávám dál). A ta výslovnost u AJ – na to se u nás na ZŠ až tak moc nehraje. Bohužel stále je styl výuky, že záleží hlavně na tom, aby to bylo gramaticky správně a aby ve slovíčku někdo nezapomněl nějaké písmenko. Což se naučit dá.
(Citováno od Marinada z 9.2.2015 09:20)
Marinado, s tou matikou už musím oponovat i já 😉 S páťákama totiž teď dělíme dvojcif. číslem – tzn. zaokrouhlit obě čísla, odhadnout podíl, vynásobit, dopočítat a zbytek správně zapsat do ocásku. Opravdu tolik operací zároveň min. 10% dětí ve třídě není schopno samo zvládnout. Učím to druhý rok po sobě, loni jsem měla totálně průšvihovou třídu, tam mi do konce roku fakt tři nevydělili vůbec (z 21 žáků) a pár s nápovědou či s tabulkou násobků. Letos je to výrazně lepší, ale jedna nevydělí (ze 14 žáků) a asi dva s tím, že je musím kontrolovat krok za krokem, bez mé pomoci to dokonce prostě nedotáhnou, v některém kroku prostě udělají chybu.
No a zpátky k výchovám – já to beru z pohledu mého prvního stupně – tam bych opravdu zůstávala v rovině rozvíjení žáků a neznámkovala (nebo teda motivačně, jako známkuju). Na druhém stupni asi ty tabulky mají, ale i tak mi to příjde přitažené, protože tabulky jsou prostě nějaký průměr a k dítěti se musí přistupovat přece individuálně – to nám otloukají o hlavu už od školy…
Tak už naposledy – ty tabulky má zřejmě každá škola svoje, někdo přísnější a někdo mírnější.
A pětky se rozdávají jako bonus taky jen na některých školách 🙂
Tak tedy překvápko – ty výkonostní tabulky jsem našla ještě na jiných stránkách a 5 nikde nefiguruje (u nás se rozdává). A taky děvčata v 6.třídě běh na 1000m v tabulce nemají. Tak nevím, co si o tom mám myslet.
A dají se ty tabulky někde najít?
Popravdě – mně je úplně jedno, jestli jsou jedničky nebo dvojky, osobně mě bylo líto, když jsem slízla tu první dvojku z hudebky, ale pak už jsem to brala jako samozřejmost a i trochu srandu a taky to svým způsobem chápu.
Spíš mi přijde, že tady se otvírá krásné velké pole působnosti pro zakomplexované pedagogy. Tím nechci říct, že dvojky z těláku nemůžou být opodstatněné, jen prostě – je to oblast dost neuchopitelná a vpodstatě je to na dobré či špatné vůli a náladě učitele, což nemusí být vždycky v pohodě.
(Citováno od Danniella z 9.2.2015 09:19)Tak ty tabulky jsem našla např. tady:
http://www.zsjungsady.cz/info/tv_2.pdf
(Citováno od Marinada z 9.2.2015 09:23)
Mělo by to být shodné na všech ZŠ, ale u nás se teda pětkou klasifikuje běžně.
A dají se ty tabulky někde najít?
Popravdě – mně je úplně jedno, jestli jsou jedničky nebo dvojky, osobně mě bylo líto, když jsem slízla tu první dvojku z hudebky, ale pak už jsem to brala jako samozřejmost a i trochu srandu a taky to svým způsobem chápu.
Spíš mi přijde, že tady se otvírá krásné velké pole působnosti pro zakomplexované pedagogy. Tím nechci říct, že dvojky z těláku nemůžou být opodstatněné, jen prostě – je to oblast dost neuchopitelná a vpodstatě je to na dobré či špatné vůli a náladě učitele, což nemusí být vždycky v pohodě.
(Citováno od Danniella z 9.2.2015 09:19)
Tak ty tabulky jsem našla např. tady:
http://www.zsjungsady.cz/info/tv_2.pdf
A třeba u kluků, co mutují, mi hodnocení zpěvu přijde vyloženě špatně.
A ještě jedna věc mě napadla – pošli mi netalentované dítě např. na angličtinu nebo matematiku (které nemá žádnou poruchu) a můžu s čistým svědomím říct, že ho to naučím na jedničku. (Takovou zkušenost už mám s dětma od kamarádky).
Ale když já pošlu někam dceru, atletku mi z ní nikdo neudělá…(ostatně já sama na tom pracuju už od jejího narození 🙂 )
(Citováno od Marinada z 9.2.2015 07:31)Marinado, budu trochu oponovat s tou matikou a angličtinou (když ses mi tak pěkně trefila do aprobace 😀 ) 🙂
Ono bude záležet, co máš dotyčného naučit. Pokud třeba nemá prostorovou představivost, tak ho některé oblasti geometrie na jedničku nenaučíš, i kdybys s ním rýsovala ve dne v noci a stavěla se u toho na hlavu. Stejně tak v angličtině se nedá našrotit jedničková výslovnost a intonace, pokud člověk nemá hudební sluch. V češtině bez jazykového citu taky neobsáhneš všechny výjimky ve skloňování apod. I ve fyzice a chemii určitě jsou oblasti, na které už je potřeba mít k tomu nějaký vztah.
Neříkám, že se s tím nedá udělat nic, ale jsem přesvědčená, že na tu jedničku se to opravdu nemusí dát vytáhnout ani při sebevětším úsilí.Co mi přijde naučitelné na jedničku pro všechny jsou předměty typu zeměpis, dějepis, tam jde hlavně o paměť, takže při patřičném úsilí to prostě jde.
(Citováno od Petra z 9.2.2015 09:04)
Petro, určitě to nejsou lehké předměty, ale na základce se to (teda podle mě) může (s pomocí) na jedničku naučit každý. I řezy krychlema atd. (které jsem pak zbožňovala, ale taky mi chvíli trvalo, než jsem se v tom zorientovala, ale jelikož mi táta cokoliv polopatě vysvětlil, tak jsem to nakonec všechno krásně chytla a teď předávám dál). A ta výslovnost u AJ – na to se u nás na ZŠ až tak moc nehraje. Bohužel stále je styl výuky, že záleží hlavně na tom, aby to bylo gramaticky správně a aby ve slovíčku někdo nezapomněl nějaké písmenko. Což se naučit dá.
A dají se ty tabulky někde najít?
Popravdě – mně je úplně jedno, jestli jsou jedničky nebo dvojky, osobně mě bylo líto, když jsem slízla tu první dvojku z hudebky, ale pak už jsem to brala jako samozřejmost a i trochu srandu a taky to svým způsobem chápu.
Spíš mi přijde, že tady se otvírá krásné velké pole působnosti pro zakomplexované pedagogy. Tím nechci říct, že dvojky z těláku nemůžou být opodstatněné, jen prostě – je to oblast dost neuchopitelná a vpodstatě je to na dobré či špatné vůli a náladě učitele, což nemusí být vždycky v pohodě.