Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
MVD: Děti a jídlo
Maminky, tatínkové, babičky, dědečkové a jiní, co tu jste,
kdy se Vaše nebo Vám blízké děti naučily samy najíst? Případně máte nějaké tipy, jak to děti naučit? Čelím kritice, že moje sestra již v 1 roce věku jedla sama polévku lžící, což u dcery zatím nehrozí ani s méně tekutou stravou. Pro pobavení uvádím, že u sestry se tak snadno poznalo, zda jí polévka chutná nebo ne – tu, na kterou měla kritický názor, (ne)jedla prý lžící vypouklou stranou vzhůru. 🙂 Dcera je zatím ve stádiu, kdy je ochotna třeba pár prvních lžiček dopravit do úst s mou pomocí (lžičku držíme obě), ale pak už jí musím nakrmit, sama by se rozhodně nenajedla.
Dcera jí samostatně od 10 měsíců. Jednou při obědě vztekle mrskla lžící a zakřičela Já sama. Pamutuji si to jako dnes.Bohužel to byla snad jediná její výhoda v jídle. Děsně vybíravá, když nechtěla, tak s ní nic nehlo, nenechala se nakrmit ani dát jedinou lžičku. A to jí vydrželo dodneška. Takže jsem si užila takové ty stresy, kdy už jsem nevěděla jak na ní. Celkově jedla špatně a málo, ale na druhou stranu byla schopná zasednout k polívce a během chvilky zmizela. Nikdo ji ale nesměl rušit nebo jíst jiné jídlo.
Syn se osamostatnil v jídle o dost dýl. Když nechtěl, nějak jsem do něj jídlo mimoděk dostala, takže jsem pak mohla být v klidu. Pro mě je mnohem důležitější jak jí než od kdy jí samostatně. Protože každé dítě se jíst samostatně jednou naučí a když nechce, protě to nechat, neposlouchat řeči chytrých maminek, abychom to dítěti ještě neznechutili.
Ještě jsem četla, že je Lenička předčasňátko.Nebo ještě tě bude bolet hlava z toho jak budeš poslouchat:ne, já nebo sama, sama
(Citováno od danasi z 28.1.2015 17:35)
Na to už se těším 🙂
Ještě jsem četla, že je Lenička předčasňátko.
Nebo ještě tě bude bolet hlava z toho jak budeš poslouchat:ne, já nebo sama, sama
Na tu kritiku mám jedinou odpověď.Každé dítě je jedinec a je jedinečné!
Co umí v roce Anička, nemusí umět Terka. A co nezvládne Adam, Karlík již umí s přehledem.
Rádoby kritiky pošli slušně do daleka. Mám 4 děti a každé danou věc dělalo jindy a rozhodně jinak. Co platilo na první, v žádném případě nezabere na třetí. Já jen můžu poznamenat, že ty jsi dělal tohle, když jsi byl malý/á a tvůj sourozenec to dělá zrovna jinak.
(Citováno od danasi z 28.1.2015 17:17)
podepisuji se pod Danasi!! 😉
Skatulkovani,tabulky i placani na pisecku,co ktere dite UZzz umi/neumii,nebylo nikdy mpu oblibenou cinnosti 😀 a pokud nekdo zacal,sla jsem jinam,ci si myslela svoje/a svohe si i delala..
Nyni je mi uz tolik,abych si z toho delala neco,co by me nejak rozhodilo ..Staci? 😀
Na tu kritiku mám jedinou odpověď.Každé dítě je jedinec a je jedinečné!
Co umí v roce Anička, nemusí umět Terka. A co nezvládne Adam, Karlík již umí s přehledem.
Rádoby kritiky pošli slušně do daleka. Mám 4 děti a každé danou věc dělalo jindy a rozhodně jinak. Co platilo na první, v žádném případě nezabere na třetí. Já jen můžu poznamenat, že ty jsi dělal tohle, když jsi byl malý/á a tvůj sourozenec to dělá zrovna jinak.
(Citováno od danasi z 28.1.2015 17:17)
Díky, taky jsem zatím argumentovala podobně.
Na tu kritiku mám jedinou odpověď.
Každé dítě je jedinec a je jedinečné!
Co umí v roce Anička, nemusí umět Terka. A co nezvládne Adam, Karlík již umí s přehledem.
Rádoby kritiky pošli slušně do daleka. Mám 4 děti a každé danou věc dělalo jindy a rozhodně jinak. Co platilo na první, v žádném případě nezabere na třetí. Já jen můžu poznamenat, že ty jsi dělal tohle, když jsi byl malý/á a tvůj sourozenec to dělá zrovna jinak.
Maminky, tatínkové, babičky, dědečkové a jiní, co tu jste,
kdy se Vaše nebo Vám blízké děti naučily samy najíst? Případně máte nějaké tipy, jak to děti naučit? Čelím kritice, že moje sestra již v 1 roce věku jedla sama polévku lžící, což u dcery zatím nehrozí ani s méně tekutou stravou. Pro pobavení uvádím, že u sestry se tak snadno poznalo, zda jí polévka chutná nebo ne – tu, na kterou měla kritický názor, (ne)jedla prý lžící vypouklou stranou vzhůru. 🙂 Dcera je zatím ve stádiu, kdy je ochotna třeba pár prvních lžiček dopravit do úst s mou pomocí (lžičku držíme obě), ale pak už jí musím nakrmit, sama by se rozhodně nenajedla.