Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zaspáváte do práce nebo děti do školy?
Dnes mladej(18) zase zaspal na praxe, vstává na 6 a se vstáváním nemá problémy vstane a jde…ale zaspat se mu daří tak jednou za 14 dní….
No a co mě přivádí k šílenství 🙂 je jeho přístup, žádné lítání a dohánění času, ranní příprava lehárko a ve stejném tempu jako by nezaspal..
Tak si tak říkám, jestli jsem jen já nechápající matka? Zaspáváte do práce? O jak hodně se vám to podařilo???A co děti do školy?
Já zaspala do práce snad všehovšudy dvakrát, manžel také občas, ale u nás naštěstí takové to proklimbnutí po budíku a pak lítání jak na pérkách a včasný dojezd….tak si jen říkám, že i mladej k tomu jednou změní přístup….jednou…..
Zaspávala jsem dříve dost často,ale dnes je to spíše naopak.Špatně spím a ráno hlídam budíka a jsem dříve vzhůru,než ten budík.
Zatím se mi to stalo možná 1x, jak jsem byla ještě ve škole …nyní s rodinou ťukám ne 🙂
tak jsem se dnes musela smát…ale až po uklidnění se…ráno jsem zaspala, nezvonil mi telefon(mám dva budíky a opravdu nezvoní) ………a do práce jsem přijela minutu před otevření školky, lítala jsem jak divá a odcházela za 7 minut z domu….malovala jsem se až tam ….
takže já se stresem….uff ale asi jinak to neumím…hlavně díky tomu že bych nechala ve štychu maminky, naštěstí zaspávám tak že to stihnu…
a díky vašemu psaní jsem se tu culila a přehodnotila přístup ke klukovi…
Tak u nás kromě mě snad nikdo nezaspává! Já to nechápu, holky chodí spát čím dál později, ale ráno jsou stejně jak ptáčata, vzhledem k tomu, že nám rostou zoubky, tak v noci utěšuju malou, tak se mi někdy stane, že nejstarší mě přijde vzbudit, abych jí řekla, co může posnídat a nachystala svačinu :-)a tatínek ten se tak těší do práce, že vstává ještě před budíkem, no já to prostě nechápu 🙂
já jsem za svůj život zaspala jednou jedinkrát do práce a to jsem šla až na devátou hodinu,normálně vstávám sama od sebe kolem šesté max sedmé a to si pamatuju dobře,že mě kolega přišel vzbudit asi v deset….den předtím jsem si mákla dost na kole a ještě i asi 10km pěšky lesem a na takovou zátěž jsem nebyla zvyklá,tak mě to trochu zmohlo 😀
jak uz jsem psala,proste nezaspavam…vstanu i bez budiku,kolikrat uz presne,tesne pred tim,nez ma zazvonit(ci mnohem drive)..cetla jsem,ze telo si zapamatuje a nastavuje se tak,u mne tedy to plati 😉
Ale holky,co mi ted nedela dobre,je prave to,ze se mi nechce…to je skratka tim zimnim casem..rana jsou nyni u nas par dni prekvapive mraziva…brzo je tma…vsak to znate…sice nejsem zadny spac a vazne vstavam,ale chybi mi ta bezna energie…sice po chvilce jsem zase tornado s usmevem,ale skratka,at uz je jarooo 🙂
Navic mam takovy ten pocit,ze je mi zima az do kosti,neustale,uplne mi boli i kuze atd.. a vsude a rikala mi lekarka,ze to vypada i na alergii na chlad…a to nase denni chozenije take velmi unavne…
Tak vsem preji ,at se “dozijeme “teplicka 😉
Přiznám se, že díky nastaveným budíkům ne. Ani děti. Problém je spíše to, vyhrabat se z postele.
Ale ať nekecám, po Vánocích jsem zaspala, protože jsem si zapomněla zapnout budík. Naštěstí jsem měla všechno nachystané a i přes “zaspání“ jsem stíhala včas vyzvednou známou a dojet do školy. 🙂
Zatím naštěstí co mám děti se mi to nestalo. Když jsem byla bez dětí tak párkrát ano ale ne nějak často, jelikož jsem chodila na 3 směny.
Bami, Tvůj syn má k tomu zdravý přístup 🙂Moje dcera to má nastavené podobně – za žádné situace žádné nervy, žádný spěch. Nedávno mi jeden tatínek říkal o své 13-leté dceři:“No jo, Alenka, ta žije v úplné jiném světě, kde čas pluje jinou rychlostí…“ Tak to mi přišlo výstižné. Mimochodem, Alenka je z dvojčat a druhá holka se může přetrhnout, aby všechno stihla 🙂 A není to o tom, že Alenka chodí pozdě, holky chodí všude spolu, jen jedna nerví, aby se to stihlo a druhá je v úplné pohodě a plouží se jako vždycky.
Já zaspala 3x v životě asi před 15lety a to hned v jednom týdnu. Nadávala jsem na nefungující budík, přitom večer vždycky fungoval…a kolegyně mi jen řekla, ať si ho dám dál od postele. A jak jsem k němu musela dojít, najednou fungoval 🙂 Takže doporučým synovi udělat to samé 🙂 A že neplaší – za to buď jedině ráda. Sice by dorazil třeba o 5 minut dřív, ale ten stres za těch 5 minut fakt nestojí.
(Citováno od Marinada z 20.1.2015 10:08)
Doporučým je jen překlep – přísahám 😀 😀 😀
Bami, Tvůj syn má k tomu zdravý přístup 🙂
Moje dcera to má nastavené podobně – za žádné situace žádné nervy, žádný spěch. Nedávno mi jeden tatínek říkal o své 13-leté dceři:“No jo, Alenka, ta žije v úplné jiném světě, kde čas pluje jinou rychlostí…“ Tak to mi přišlo výstižné. Mimochodem, Alenka je z dvojčat a druhá holka se může přetrhnout, aby všechno stihla 🙂 A není to o tom, že Alenka chodí pozdě, holky chodí všude spolu, jen jedna nerví, aby se to stihlo a druhá je v úplné pohodě a plouží se jako vždycky.
Já zaspala 3x v životě asi před 15lety a to hned v jednom týdnu. Nadávala jsem na nefungující budík, přitom večer vždycky fungoval…a kolegyně mi jen řekla, ať si ho dám dál od postele. A jak jsem k němu musela dojít, najednou fungoval 🙂 Takže doporučým synovi udělat to samé 🙂 A že neplaší – za to buď jedině ráda. Sice by dorazil třeba o 5 minut dřív, ale ten stres za těch 5 minut fakt nestojí.
No bamiii 😀 ani nevim,zda jsem teda psat 😀
Do skoly,ani do prace,jsme nikdy nezaspali**
Ja totiz uz toho k ranu moc nenaspim a tak jsem vzhuru drive,nez bych chtrla,ci drive,nez zvoni budik(mobil),ci uz to mam v hlave presne na cas,kdy mobil zvoni…
Potom si sam vstava syn,mobil mu pipne o neco pozdeji,nez me…nikdy nezaspal,ani do skoly a ani ted do prace(pritom to ma daleko na kole a fyzicky narocny i praci,takze duvod zaspat,by teda mohl met)
Ani kdyz nekam cestujeme,a to ikdyz vetsina lidi spi,tak vzdy vstaneme..
Skratka nezaspavame a vim,ze kdyby jo,tak by jsme spechali a stihali 😉
Bami, tak to si mě zase pobavila:-). Já tedy zaspávám tak nějak “kontrolovaně“ – tzn. že nevstávám v klidu, ale tak, že to tak tak vždy stihnu – vypravit děti. Ale manžel… Ten mě taky baví. Je fakt, že pracuje od 6, takže pro mě nepředstavitelné – zaspává opravdu velmi často. Někdy se i stane, že ho vzbudíme až v 7 s dětmi (pokud spí v ložnici, tak do něj samozřejmě strčím, když mu zvoní budík, ale když usne v obýváku, tak to neslyším budík ani já). No, a myslíš, že přichvátne? Ani náhodou – stejně to prý už nestihne… Je fakt, že to za něj v práci nikdo neudělá, takže o to déle je tam pak odpoledne. Ale mě fascinuje ta jeho pohoda – je schopný si s dětmi hrát, povídat…(takže pak nestíhám ani já s dětmi) – mě to přivádí k šílenství, pak se na mě všichni tři koukají jak na hysterku – co jako mám? že se přeci nic neděje… No, tak přijdou pozdě, Bože!
Bami, zrovna dneska jsem zaspala o 30 minut:) A sebekriticky přiznávám, že se mi to stává čím dál častěji. Nechápu:(Naštěstí děti byly rychlé, tak jsme dorazili včas…ale spalo se dobře:)