Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Děti a slušné chování
Od každé generace lze slyšet, že se děti neumí chovat. Zamyšlení nad problematikou slušného chování a výchově k ní u těch nejmenších, bude proto i tématem této diskuze.
Ladislav Špaček patří mezi největší znalce etikety u nás. Pro děti napsal už dva tituly, které je mají naučit základům chování ve společenských situacích, a jež jsou přiměřené jejich věku a zkušenostem.
Myslíte si, že se dnešní děti chovají hůř než předchozí generace?
Kdy je třeba podle vás začít s výchovou ke slušnému chování?
Setkali jste se někdy s připomínkami na chování vašich dětí?
Jak se snažíte vést děti ke slušnému chování?
Kniha Dědečku, vyprávěj je povídáním moudrého dědečka formou pohádkových příběhů, které v dětech od 3 let pěstují ohleduplnost, obětavost, lásku ke světu kolem nich. Kniha jim položí základy, na nichž pak budou stavět, až budou starší a budou je potkávat nové zkušenosti. Titul Dědečku, ještě vyprávěj je pak volným pokračováním. Malá Viktorka naslouchá pohádkám a příběhům, které ji učí základům etikety a pomáhají jí utvářet si pohled na svět kolem sebe.
Knížky jsou bohaté na obrázky, proto si je mohou děti po prvním přečtení s dospělými „číst“ i samy. Na konci knih je série otázek ke každé kapitole, aby si dospělí s dětmi mohli o tématech kapitol ještě vyprávět.
Partnerem diskuze je nakladatelství Mladá fronta, které věnuje třem vylosovaným balíček s oběma tituly.
Info k soutěži najdete na soutěžní stránce.
Mám čerstvou zkušenost o chování dětí z příkladu rodičů 🙂 teď na druhý svátek vánoční přišli známí s dětmi a můj malý syn mi pomáhal v kuchyni. Oni se divili že se tak snaží když je kluk a říkali že je to ženská práce. On v klidu odpověděl: “ne to není pravda, tatínek taky pomáhá mamince aby toho na ní nebylo moc“. Byla jsem na něj hrdá 🙂
(Citováno od anabell z 28.12.2014 12:50)
Opravdu gratuluji. A věřím, zahřeje to u srdce.
Možná se i tak trochu divím domácnostem, kde se děti učí, co je “ženská“ a co “mužská“ práce. Vzhledem k tomu kolik v širokém příbuzenstvu bylo svobodných (a dožili se vysokého věku), tak si troufám tvrdit, že to fakt není o tom, co je úkol ženy a co muže.
Těžko říct… Nemyslím si, že by platilo “ta dnešní mládež“. Přece už po generace byla ta dnešní mládež horší než ta předchozí. Aspoň v očích starších. Učím na ZŠ a nevidím to tak tragicky. Co je hodně jiné, jsou rodiče (někteří-dřív si tak rodiče nevyskakovali). S těmi je horší pořízení než s dětmi. A často když máme hodně problémové dítě a pak přijdou rodiče, už se vůbec tomu dítěti nedivíme… Takže v podstatě to, co tady psali ostatní – dítě je obrazem svých rodičů. V tom případě někdy ale přemýšlím, kde se to v synovi bere. Je v podstatě klidné a bezproblémové dítě, ale ve společnosti – hlavně při nějaké návštěvě – má po nějaké době hroznou ptřebubu se předvádět, šaškovat. Je to ale drobnost, do školky chodil 4 roky, vše bez problémů, teď ve škole je prý také hodný, i v družině. S dcerou je problém opačný, je stydlivý inrtovert, ale také z toho pomalu vyrůstá. Slušnému chování je učíme od malička příkladem a vysvětlováním. Tu knížku si určitě přečteme. Čteme denně před spaním.
Mám čerstvou zkušenost o chování dětí z příkladu rodičů 🙂 teď na druhý svátek vánoční přišli známí s dětmi a můj malý syn mi pomáhal v kuchyni. Oni se divili že se tak snaží když je kluk a říkali že je to ženská práce. On v klidu odpověděl: “ne to není pravda, tatínek taky pomáhá mamince aby toho na ní nebylo moc“. Byla jsem na něj hrdá 🙂
k otázkám už jsem psala, ale musím se někdy pozastavit opakem ¨jak moc dobře mají někdy děti vychované¨ např. byly jsme na dětském dni, kde prostě dětí soutěží a baví se, přišli také známí, kteří mají tři děti, dvě z nich soutěžily, potom si sedly všichni ke stolu a seděly….říkám jejich mamince, co se děje, at si jdou hrát …ne neměly zájem, že prý to víš, děti jsou odrazem rodičů….to jsme se fakt rozesmáli nebo víme, jak řádili oni v mládí …..
Myslíte si, že se dnešní děti chovají hůř než předchozí generace?
Osobně si myslím, že výchovné problémy byly i v generacích předchozích.
Kdy je třeba podle vás začít s výchovou ke slušnému chování?
V podstatě ihned. A nejlepší výchova je příklad těch, co vychovávají.
Setkali jste se někdy s připomínkami na chování vašich dětí?
Asi jsem nebyla přímo kritizována. Nicméně z druhé strany – chyby v chování vidím a snažím se syna vést správným směrem. Nicméně v čem vidím problém je to, že dost často nenacházím oporu v manželovi. Je se synem málo a když by měl zasáhnout, tak se raději usmívá a mávne nad tím hlavou. Já jsem pak akorát o to víc vytočená a musím být ta přísná. A přiznávám, raději bych byla za tu hodnou… Ale to by v podstatě dítě nikdo nevychovával.
Jak se snažíte vést děti ke slušnému chování?
Snažím se být sama dobrým příkladem. Pokud nás čeká nějaká situace, kterou jsme ještě neřešili, snažím se vysvětlit dopředu jak bychom měli reagovat. A případně ještě doladím během té příležitosti. (zní to asi jak hádanka, takže se to pokusím vysvětlit na příkladu) Např. Dítě je spolu s rodiči pozváno na svatbu, která se bude konat v kostele. Dítě do kostela běžně nechodí, takže mu vysvětlím, že v kostele by se nemělo mluvit nahlas, páni by si měli sundat čepici, když vstoupí,… A pokud pak dojde na to, že dítě vyrušuje častými otázkami, tak se mu pokusím vysvětlit, že pokud mi potřebuje něco říct, mělo by šeptat, aby nerušilo ostatní.
Děti jsou obrazem svých rodičů, společností kde žijí, školou a vnějších vlivů a podle toho vypadá jejich výchova.
Naše děti jsou vizitkou naší výchovy jako rodičů.
(Citováno od helešicová z 25.12.2014 08:07)
S tím musím (a ráda) souhlasit!
Proto u dětí neposuzuji a nehodnotím děti samotné, ale pozastavuji se nad tím, co jim dovolí a jak je vedou rodiče. Ale to jsem už taky psala, že to je výchovou. *
Naše děti jsou vizitkou naší výchovy jako rodičů.
Řekla bych – je to různé.
Myslím že děti jsou vic vymazlene- uvedu příklad. Dceři přišla na návštěvu kamarádka-3. Třída. Dala jsem jim svačinku (rohlík se salámem), ale ta kamarádka chtěla jen tu pulku rohlíku co byla námaze ná, tu druhou pulku ktera byla překlopená tak tu nejedla. Dobrá zkousla jsem to, ale naše děti si to nesmí dovolit.
Pak měli ještě hlad na rohlik, ten už jsem neměla tak teda že sní i ten chleba. Na mazala jsem jim ho a ta holčička (ještě jednou upozorňuji ze to byla třeťačka) my říkala abych ji odkrojila tu kurku že ji nechce a nejí a že ji to mamka vždy odkrojuje a krájí na “ovečky“.
To jsem tedy zalapala po dechu.
Jinak bych řekla že si vseobecně děcka ničeho neváží. Holky měli pozvané kamarádky na narozeniny a to bylo něco (nepozdraví, div že manžela neporazili jak litali po baráků, skákali všude(po postelích i v ložnici. ….) no hrůza a děs
(Citováno od Marien z 23.12.2014 20:23)
Tak nad tím zůstává rozum stát… 🙂
deti jsou podle mne porad deti ale meni se zebricek hodnot a to je hlavne vychovou je treba zacit u sebe(Citováno od ivvoj z 23.12.2014 13:44)
Řekla jsi to přesně o tom žebříčku hodnot, proto není na škodu ukazovat dětem jak to chodí jinde ať si udělají představu jak to je.