Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz        Partner:    Pro Alergiky 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » TAM-TAM » Radosti » RETRO - Vaše první vzpomínka



RETRO - Vaše první vzpomínka
bakulina
9.12.2014 v 21:18:39

Také občas a rádi vzpomínáte?
Teď před Vánocemi asi trochu každý,
takže se dovoluji zeptat Jaká je Vaše první vzpomínka ze života vůbec? Vaše vlastní, ne vyprávěný, přenesený příběh.

Já mám tyto vzpomínky:

Běhám po dvorku, kouknu nahoru, vysoko, a vidím překrásné modré nebe. Koukám tam pak pořád a pořád, ta modrá je krásná a je všude…Na návštěvě u známých jsem pak fascinována štípacími kleštičkami průvodčích – zkouším to s nimi znovu a znovu…Hezké je i volání sousedovic chlapečka „děčátka žíce“ a jeho nabídka slaďounké přesnídávky v konzervě, kterou společně během chvilky spořádáme. No a poslední vzpomínka – jedeme s rodiči na kole, každá jsme u jednoho (jsem z dvojčat) a společně zpíváme jejejeje co se děje, na vršíčku u Matěje… Svět je prostě príma.

Stránky: [1]
bamiskabamiska
10.12.2014 v 18:35:26

nevím jestli první ale vybavuji si babičku jak mě veze na takovém kočáře sedačce, zapovídala se s paní z vedlejší ulice a přijel jejich asi syn na pionýru a z tašky mi dal třešně a lusky…..

RezedaRezeda
10.12.2014 v 17:20:26

Já si pamatuju, jak mě u babičky po dvorku honil “morák“ – krocan, byl něco vyšší než já a měla jsem z něj hrozný strach, utíkala jsem a křičela z plna hrdla. Najednou se rozrazily dveře od síně a vyběhl můj dědeček, čapl moráka a hodil ho přes plot do výběhu. Připadalo mi to, jako by mě zachránil před lvem :-). Prý mi bylo asi dva a půl roku a měla jsem červený svetr, proto mě tak krocan honil. :-)

meggi41meggi41
10.12.2014 v 10:15:03

Uz dlouho si pokladam otazku proc si moje sestra,jen o trosku mladsi,skoro nic nepamatuje a ja toho mam v hlave docela dost..

Napr.stojim v postylce takove te kovove,nemocnicni a strasne brecim,protoze me tu maminka musela nechat(v te dobe pred 43lety bezna vec) a myslim,ze od te doby mam proto takovy odpor k nemocnicim,byla jsem casto nemocna…

Nebo-tatinek me uci psat,chodim do prvni tridy a tata me uci psat,kazde pismenko uhledne ..az jsem mela nejhezci pismo ve tride(dekuji tati,chybis mi neskutecne. :-( )

Tancuju :-D porad tancuju,pohybuji se do kazde melodie,maminka rikava,ze i na znelku reklamy,drivr,nez jsem chodila jsem tancovala(a pozdeji profi)

Hlidam brasku,hladim ho..segru. varim..ponaham jako velka holka…

mame novy gramec,ten na desky (pozdeji i na kazety)a ja si dokola poustim Neposlusne tenisky a u babicky Kaju Gotta :-) mame video,a koukame prvni,jednim hlasem,dabovane filmy..a vzpominka-vratili se nasi a mladsiho brasku ,s kamosama,nacapali jak kouka nejakou vdecharnu(v dnesni dobe by se reklo lehce libaci film :-D )
A sousedku,od naproti,jak KAZDY den umejva okna!! :-)
A jak vesame pradlo,jeste ven,pred panelaky a nic se nestratilo…

Kazdou sobotu,jak jdu na nakuo,mam sitovku a pak mi kape mliko :-D a muzu si za 5kc neco koupit :-D
A vanoce,jak vsechny holky peceme a lestime sklo ve stene obyvaci..

A maminky vuni,vuni domova…

Prvni lasku..

No a jsou i velice smutne veci,ale to je osobni sem,ale nastesti se to prelaskovalo tema hezkyma vecma,tech bylo vic…

„Domov je tam,kde na vas ceka laska“

MarinadaMarinada
10.12.2014 v 9:27:22

Já si pamatuju jen nepříjemné pocity, to je zajímavé…

- každý víkend jsme jezdily k tetě a strejdovi (nebo oni k nám), celkem jsme byly 4 děti, já nejmladší a teta mě měla odjakživa za škůdce (nespravedlivě, bylo to opravdu věkem, když mě byly tři roky, ostatním bylo 5,6 a 9let) – rozbila jsem u nich skleničku a tak jsem se bála, až mi bylo špatně od žaludku. A tety reakce mi to moc neusnadnila :-(

- umřela mi babička, vyrobila jsem krásný papírový věneček, máma plakala a říkala mi, že to ta babička ale stejně neuvidí. Já nebrečela vůbec a chlubila jsem se s tím a bratranec mi řekl, že jsem malá a ničemu nerozumím.

PetraPetra
10.12.2014 v 9:09:50

Nejdřív technická – upravila jsem název diskuze, aby z něj bylo jasné, o co jde ;-) Snad nevadí.

No a moje první vzpomínky jsou taky takové záblesky
- stojím u zábradlí na chodbě u nás v paneláku a koukám mezi šprušlema dolů, nahoru jde maminka a nese v náruči brášku z porodnice (ale tohle si nejsem jistá, jak moc je moje skuečná vzpomínka a jak moc je to z vyprávění)
- je úplná tma, jdu nahoru po schodech do jeslí, v zábradlí je pletivo s drobnými očky, vůbec se mi tam nechce (vždycky když tohle pletivo někde vidím, tak se mi ta vzpomínka vybaví i s tím pocitem) – to jsem musela být ještě hodně malinká, protože myslím, že po narození bráchy jsem už do jeslí nechodila a šla pak až do školky, musím se poptat, brácha je jen o necelé dva roky mladší, tak nevím…

…neustrnout ;-)

Stránky: [1]



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.


  • © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist