Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Na co z posledních 10 let nejvíc vzpomínáte?
VD právě v těchto dnech slaví 10 let. Pojďme si společně zavzpomínat, co všechno se za tu dobu událo a změnilo nejen na těchto stránkách…
Jak vzpomínáte na uplynulých 10 let?
K čemu se ve vzpomínkách rádi vracíte a co vám naopak spíš „podrazilo nohy“?
Co bylo v roce 2004 úplně jiné/jinak než dnes?
Své vzpomínky na uplynulá léta pište do komentářů. Všechny pak slosujeme a tři z vás získají titul s příznačným názvem Retro ČS, aneb Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu, který do soutěže věnoval partner diskuze, nakladatelství Jota.
Retro ČS vás vrátí ještě více do minulosti, až před rok 1989, připomene dobovou reklamu, socialistickou estetiku, nahlédnete i do dějin některých oborů ekonomiky čtyř desetiletí po únoru 1948…
Na Světě knihy 2014 byla vyhlášena kniha RETRO ČS za nejprodávanější odbornou
a populárně naučnou literaturu pro dospělé v síti KNIHCENTRUM.cz za rok 2013.
Podrobnější info k výhrám i celé soutěži najdete na soutěžní stránce.
Právě je to 10 let, kdy mi soud svěřil do péče 12 letého vnuka. Dcera se rozvedla a věnovala se více svému příteli. U vnuka se objevila epilepsie. Dnes má 22 let a vyrostl z něj slušný člověk. Pracuje a zařídil si vlasní bydlení. Byly to těžké a zároveň krásné roky. Epilepsii jsme zvládli, záchvaty už 3 roky nemá. Máme se moc rádi, často se vídáme. Z dcery je alkoholička a jako každý pijan říká, že léčbu nepotřebuje. Je mi těžko, ale nevím jestli se mám na ni vykašlat. Blíží se mi 70 a konečně si snad zasloužím trošku klidu.
10 let.. to je hrozně dlouhá doba a těch zážitků a vzpomínek bylo opravdu hodně.. samozřejmě nejvíc vzpomínám na porod syna, který skončil akutní operací císařským řezem, ale narodil se zdravý a silný, v lednu mu bude už 6let, a spoustu dalších věcí mimo jiné i na den, kdy jsem si pořídila pejska, který mi dělá radost už 9let,také jsem za těch 10 let zažila spoustu veselých událostí – spoustu radostných událostí ze syna a výher, které se mi občas podařilo vyhrát, ale bylo i dost nepříjemností, které bych už nikdy nechtěla zažít, ale ty jsou až moc soukromé a ne vždy se o nich lehce píše… ale na ty je lepší nevzpomínat.. ale na co ještě vždy vzpomínám a to je pokaždé, když se přijedu podívat za rodiči, kteří od nás bydlí 350km, jak tam je krásně, co vše jsem tam zažila, na své bývalé lásky.. ale to už se dostávám dál než co bylo za 10 let…. :o))
Pro mne bylo těch 10 posledních let plných událostí a zážitků. Maturita, absolutorium, jedno horší a jedno super zaměstnání, svatba, 3x těhotná a 3 raubíři, samozřejmě bylo i pár nepříjemných zážitků, ale na ty raději nevzpomínám. 🙂
Na uplynulých 10 let vzpomínám s láskou.Narodily se mi dvě krásné děti a zažívám s nimi každý den spoustu legrace a pěkných chvil :-).
Celou dobu, co j tato diskuze, tak nad tím docela přemýšlím. A dostala jsem se k závěru, že určit vzpomínám na dobré. Špatné dny, zprávy, příhody nějak nevracímv paměti. Miluji nostalgii a vzpomínání.. Často sedíváme s mamkou a babičkou dlouho do noci a povídáme si, vzpomínáme, jaké to bylo, když ony byla mladé, když pak přišly jejich děti… Jsou to nejkrásnější večery a noci, které znám. 🙂 *
Těch deset uletělo jako pára nad hrncem… Stala se ze mne stará bába, ale taky šťastná babička dvou nádherných stvoření, mé vnučky Klárky(3r.) a vnoučka Rišánka (2m.):D. Před deseti lety jsem se rozhodovala, co dál se životem, protože najít práci pro 49-letou ženu vůbec nebylo jednoduché a tak jsem hezky potichu slezla z pozice personalisty na pozici operátora a přestěhovala se o pár set kilometrů na západ. Vůbec toho nelituji, poznala jsem spoustu perfektních lidí se kterými jsem pracovala, dokud mě nezradily nohy. Teď mám novou rodinu, která mě vždy podrží a přátele, kteří mě neopouští.
Tak jediné co bylo před 10 lety lepší je, že jsem byla o 10 let mladší a měla jsem ještě tatínka.. Ale jinak jsem neprožívala hezké období, ale to už je dávno pryč, jsem bohatší o 2 syny, o spoustu pěkných zážitků se svým manželem a zkušenosti jsou také k nezaplacení 😉
Upynulé desetiletí bylo nejúžasnější v mém životě. Z miminka je jedenáctiletá slečna. Narodila se mi i druhá dceruska. Po mateřské jsem našla skvělou práci. A jsem už 14 let s milovaným manžílkem.
Vzpomínám často na to, že jsem po skončení vysoké měla vycestovat aspoň na rok pryč. Tenkrát jsem to neudělala a dodnes toho lituji. Ale zase bych třeba neměla doma to nádherné zlobivé stvoření – mého milovaného syna Jakuba.
Před šesti lety jsem se seznámila s přítelem a zjistila jsem (a stále zjišťuju), jaké to je, potkat toho pravého ♥, ale na nesprávném místě ☺.