Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Rodinné vztahy.
Zajímalo by mě, jestli to má někdo podobně jako já.
Můj otec se před dvěma lety pohádal s mým manželem a od té doby jsou naše vztahy na bodě ledu.Sešlo s rodinných oslav a společných dovolených.
Přitom šlo o hloupost a mužskou ješitnost a hlavně o politiku.
S mým otcem jsem samozřejmě pořád v kontaktu, ale k nám už nezajde a přitom bydlí kousek od nás. Děti i já chodíme k němu, naše vztahy ale neochladly, děti i já s dědou vycházíme dobře, ale o tom, že by se sešel s manželem nechce ani slyšet.
Můj muž by i ustoupil, ale nějak už se přestal snažit a rezignoval.
Ale pro mě je tato situace hodně vyčerpávající a psychicky pomalu neúnosná.
Ludlinko, také mě mrzí, že to máte tak a navíc pokud k tomu opravdu nejsou žádné vážné důvody…přeju, aby se to třeba upravilo a chlapi si to dokázili vyříkat…
my to máme zase tak- moje mamka v minulosti ublížila hodně mému taťkovi a bratrovi, tudíž když chci pozvat ji, ti dva k nám nikdy nepřijdou…trápí mě to a unavuje mě to, teďka navíc nás čekají různé oslavy a pořád tohle musím řešit, všechno dělat na dvakrát…pak si zase řeknu, proč já bych to tak měla pořád řešit za ně?
(Citováno od MANKAš z 16.10.2014 14:02)
omlouvám se za ty chyby 🙂
Ludlinko, také mě mrzí, že to máte tak a navíc pokud k tomu opravdu nejsou žádné vážné důvody…přeju, aby se to třeba upravilo a chlapy si to dokázily vyříkat…
my to máme zase tak- moje mamka v minulosti ublížila hodně mému taťkovi a bratrovi, tudíž když chci pozvat ji, ti dva k nám nikdy nepřijdou…trápí mě to a unavuje mě to, teďka navíc nás čekají různé oslavy a pořád tohle musím řešit, všechno dělat na dvakrát…pak si zase řeknu, proč já bych to tak měla pořád řešit za ně?
ludlinko, no to je teda prekérka, musí to být dost vyčerpávající, zvlášť když bydlíte kousek od sebe.
Ludlinko ahoj,ach jo,to me mrzi a chapu te**
Kde zacit*co napsat*
tak zacnu jak mi to prichazi do hlavinky*
Jak asi vis,v breznu mi zemrel tatinek*a me to silene boli,kazdy den,a i se mi o nem cssto zda*ze jsem mu nestihla rici sbohem atd*
Vis a s brachou,jeho vlastnim,se nebavili*teda semtam ano,ale skoda slov*muj stryc je ale s prominutim vul a tak sem se tomu moc nedivila*a pri umrti tatky,pri nasem rozlouceni,tam strejda ani nebyl*misto toho resil svou pitomou jesitnost a nadal si pokoj ani v tatove tezke chvilce*ano,tatka si vzdy pral,aby jeho bracha na jeho lpbreb nikdy nesel*ano,zakazal i moji sestre,poslat mu umrtni list*atd atd..No a s tatou se pro zmenu nebavil muj bracha a asi ani oni nevedi proc vlastne*ale muj bratr na rozlouceni s tatou byl*.. vsecko jsou to pitomosti*nasi spolu nezili*a nebylo to nikdy jednoduche*sestra take dlouho neverila,ze je tata nemocny(psala jsen tu o tom)ale ja to citim tak vzdy,ze zivot je strasne,ale strasne kratky se na nekoho z vlastni rodiny zlobit*treba i nekolik roku*a pak treba litovat*a nebo chtit se udobrit,ale uz neni s kym*zivot je tak kratky*kolikrat koukam,jake vztahy nekdo ma*deti se nebavejis rodici*sourozenci na sebe zanevrou*..?? co je to za dobu?proc to tak je*
Ja si hlavne po nemoci uvedomila hodne veci,vic nez pred tim.maminku mame jednu,ale je nase*jedina*stejne tak tata*sestra a podobne*
me take sestra nekdy zlobila*ale uz vidim veci jinak*chci je tak videt*
vsecko jsem davno skrkla,volam jim pravidelne,rikam jim,ze je mam rada*…
Vsecko silene leti a nechci nikdy litovat*mam skvelou rodinu a uz je nas malo*a mam uzasne deti a jednou take budu chcit,touzit,aby se stale setkavali,meli radi..*az tu jednou nebudu*
Tve posledni vety,bych takto od srdce,rekla i tvemu otci,ale i tvemu muzi*mozna je pozvat,posadit se,“bouchnout“trebas i do stolu a rict,jak te to stve,trapi…co citis*
Jste blizka rodina,tvuj muz i tata*Tohle je zbytecne*
Pokud to ale nepujde,oba jsou dospeli,tak se “venuj sve hlavni rodine“ ,bud pysna,jakou ji mas a nechej to u ledu,nekdy nehnes vecma,kdyz druhy nema chut**
Nevim co jineho ti “poradit“*
M.