Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co dělat, když lže...?
Ahoj, prosila bych vás o názor.
Domča je prvňák, umí číst a to vcelku plynule, fakt tzv. “jede“. Paní učitelka ve škole postupně odhaluje, kdo z žáčků umí číst (odhalila už tři děti, samotní jí to neřekly). Dneska se zeptala přímo Dominika, jestli umí i on číst. Čekala jsem to, i jsem mu říkala, že paní učitelka není hloupá a prokoukne ho. Jenže Domča nechce přiznat, že umí číst. Důvodem je prý to, že chce pracovat s ostatníma dětma, co neumí číst (práce s deskama na písmena atd.)Kdežto těm, co umí číst, dává učitelka prý “těžší práce“, např.sestavovat z těch písmenek z desek slova atd. A Domča tohle nechce, prý se nebojí, že by to nezvládl, jen chce pracovat s ostatními.
A tak dneska na dotaz paní učitelky, zda umí číst, odpověděl, že ne. Řekla jsem mu, že lhal a jak to hodlá řešit, že lhát se nemá. Zatím přemýšlí a já taky. Nechci za něj nic vyjednávat, neobcházela jsem ho a učitelce nic neřekla, když si to nepřál (ostatně si nemyslím, že je to nějak důležité, jestli umí či neumí číst na začátku první třídy). Ale nelíbí se mi, že lhal a zrovna učitelce (kdyby kamarádovi).
A co teď? Jaký na to máte názor vy? Mám se sebrat a donutit ho, aby se přede všemi přiznal a omluvil? Bude se cítit trapně, nechci ho shazovat. Na druhou stranu nechci, aby si pamatoval, že lhát může….
Moc děkuju za názory. Vyřešila jsem to tak, že jsem si dneska s Domčou znova promluvila – krátce, nic dlouhého s tím, že se mi nelíbí, že lhal. Zasahovat do toho ale nebudu, nechám na něm, jak si to vyřeší a zda to učitelce řekne. Takže budu dělat mrtvého brouka…
Nicméně jsem mu řekla, že kdyby chtěl, abych mu to pomohla vyřešit s učitelkou, promluvit s ní, tak ať mi řekne, jinak, že se do toho vkládat nebudu. Ať tuto situaci vyřeší sám.Takže moc děkuju ještě jednou za názory!
(Citováno od Ivča a Domča z 8.10.2014 17:09)
Ivčo, super.
Jestli to domča nakonec paní učitelce vyjasní, tak pak určitě napiš 😉
Ivčo, první mě napadlo to, že je Domča zkrátka chytrý a dělá mu dobře a vyhovuje mu, že neřekne pravdu o svém čtení. Takto, když pracuje s ostatními logicky vše umí, paní učitelce se může s úsměvem přihlásit, drží krok a vše mu jde. Koho by to netěšilo? Proč se z této výhodné situace nechat dobrovolně přeřadit do skupinky čtenářů a dělat něco jiného?
Fakt, že je v tomto napřed mu posiluje sebevědomí.
Chybu možná udělala hned v úvodu paní učitelka, která neřekla jasně, že děti, které se nudí mohou dělat něco jiného. Kdyby třeba řekla, že mohou, ale nemusí, pak by to bylo něco jiného. Třeba kdyby dětem řekla, že některé děti už číst umějí, protože jsou třeba o rok starší než některé jiné děti, protože je písmenka zajímala už dřív a tak se naučily číst a vysvětlila jim, že to určitě není nic špatného umět něco dopředu.
Někdo umí už číst, jiný zvládne počítat a další udělá krásný kotrmelec. Ale všichni milé děti na konci roku přečtete své první věty.Není třeba i možné, že Domča někde slyšel (od babiček, tetiček), že je to špatné, když zná písmenka už před nástupem do školy? Hlášky typu: “Co tam pak budeš dělat? To se budeš nudit. To se neuč napřed.“
Pak bych se vůbec nedivila, že řekl “ne, neumím“.(Citováno od Peťka z 8.10.2014 20:13)
Peťko, díky za názor. Pravdou je (a to jsem opoměněla napsat do úvodu), že mi řekl už dříve, že učitelce neřekne, že umí číst, doslova řekl: “když to umím, tak budu aspoň dostávat samé jedničky“. Podle toho, co píšeš je to možná tak, že mu to zvyšuje nějak sebevědomí, že to umí, dělá mu to třeba dobře. No, hlavně mu to nevadí, nenudí se, naopak ho to s ostatními baví, byť to zná. Ani nevyrušuje, že by se nudil – právě naopak, baví ho to. Nejspíš nechce být “vyřazen“ z většiny – tak to možná na mě působí.
Jinak si nemyslím, že by někdo tady řekl okolo něj nějakou tu hlášku, jak zmiňuješ. Naopak, babička atd. vždycky jen chvála, jak je šikovný. Tam to nevzniklo.
Ivčo, první mě napadlo to, že je Domča zkrátka chytrý a dělá mu dobře a vyhovuje mu, že neřekne pravdu o svém čtení. Takto, když pracuje s ostatními logicky vše umí, paní učitelce se může s úsměvem přihlásit, drží krok a vše mu jde. Koho by to netěšilo? Proč se z této výhodné situace nechat dobrovolně přeřadit do skupinky čtenářů a dělat něco jiného?
Fakt, že je v tomto napřed mu posiluje sebevědomí.
Chybu možná udělala hned v úvodu paní učitelka, která neřekla jasně, že děti, které se nudí mohou dělat něco jiného. Kdyby třeba řekla, že mohou, ale nemusí, pak by to bylo něco jiného. Třeba kdyby dětem řekla, že některé děti už číst umějí, protože jsou třeba o rok starší než některé jiné děti, protože je písmenka zajímala už dřív a tak se naučily číst a vysvětlila jim, že to určitě není nic špatného umět něco dopředu.
Někdo umí už číst, jiný zvládne počítat a další udělá krásný kotrmelec. Ale všichni milé děti na konci roku přečtete své první věty.
Není třeba i možné, že Domča někde slyšel (od babiček, tetiček), že je to špatné, když zná písmenka už před nástupem do školy? Hlášky typu: “Co tam pak budeš dělat? To se budeš nudit. To se neuč napřed.“
Pak bych se vůbec nedivila, že řekl “ne, neumím“.
Moc děkuju za názory. Vyřešila jsem to tak, že jsem si dneska s Domčou znova promluvila – krátce, nic dlouhého s tím, že se mi nelíbí, že lhal. Zasahovat do toho ale nebudu, nechám na něm, jak si to vyřeší a zda to učitelce řekne. Takže budu dělat mrtvého brouka…
Nicméně jsem mu řekla, že kdyby chtěl, abych mu to pomohla vyřešit s učitelkou, promluvit s ní, tak ať mi řekne, jinak, že se do toho vkládat nebudu. Ať tuto situaci vyřeší sám.Takže moc děkuju ještě jednou za názory!
(Citováno od Ivča a Domča z 8.10.2014 17:09)
Myslím, že jsi to vyřešila perfektně.
Moc děkuju za názory. Vyřešila jsem to tak, že jsem si dneska s Domčou znova promluvila – krátce, nic dlouhého s tím, že se mi nelíbí, že lhal. Zasahovat do toho ale nebudu, nechám na něm, jak si to vyřeší a zda to učitelce řekne. Takže budu dělat mrtvého brouka…
Nicméně jsem mu řekla, že kdyby chtěl, abych mu to pomohla vyřešit s učitelkou, promluvit s ní, tak ať mi řekne, jinak, že se do toho vkládat nebudu. Ať tuto situaci vyřeší sám.
Takže moc děkuju ještě jednou za názory!
tak jak řešili jste to? mělo to nějaké rozuzlení
..
Ivčo, neměj mi to za zlý a věř mi, že tě chápu, protože moje prvačka taky uměla číst ještě před nástupem do školy. Myslím, že jsi zaslepená rodičovskými ambicemi. Taky jsem přemýšlela, co s tím a řešila jsem případnou nudu ve škole. Ono jde hlavně o celkovou zralost dítěte a pokud Domča cítí potřebu začlenit se, ocenila bych spíš jeho taktiku, než abych to nazývala lží. Ono se mu pak pár dětí může smát, že je asi chytrolín. Děti jsou v tomhle směru krutý. A ono i to plnění úkolů ve škole společně s ostatními má něco do sebe. Moje prvačka by si třeba vyplňovala podle sebe, protože to co má dělat, jí přijde jasný a chce to vylepšit – a úkol pro ni je, že teď se má naučit dělat přesně to, co zadá paní učitelka. Domluvily jsme se na tom společně s tím, že se nemá stydět přiznat k něčemu, co umí (v zájmu mýho ega) a funguje to.
Ivčo, asi chápu, jaký z toho máš sama pocit, na druhou stranu ale chápu i Domču.
Asi budu opakovat holky přede mnou – do omluvy a přiznání před celou třídou bych ho určitě netlačila. Řekla bych mu, co si o tom myslím – bez výhružek a přehánění a pokud možno co nejstručněji, ať z toho není proslov (něco jako že mě mrzí, že má pocit, že paní učitelce nemůže říct pravdu, ale že jsem zároveň ráda, že mi to řekl). Klidně bych řekla i to, že sama moc nevím, jak se k tomu postavit. Nabídla bych pomoc, kdyby s tím chtěl něco podniknout a sám se bál.
A jak psala myslím makinea, lež kamarádovi mi taky přijde “horší“ – u paní učitelky se dá očekávat, že v tom z velké míry bude strach z toho, jak by uč reagovala na pravdu.
Ivčo, mně by teda přišlo mnohem horší, kdyby lhal kamarádovi.
Taky jeho důvody chápu.
Max. bych si s ním promluvila, řekla třeba svůj názor, zeptala bych se na jeho, ale dál bych to nijak neřešila.
Můj názor na to by byl asi takový, že možná férovější by bylo paní učitelce přiznat, že číst umí a poprosit ji,jestli by nemohl pracovat s ostatními dětmi. Ale jestli by to udělal nebo ne, to bych nechala čistě na něm. I kdyby ne teď, tak možná někdy příště v podobné situaci by sebral odvahu jednat i na rovinu. Teď bych mu to spíš řekla jako svou vlastní zkušenost, že se mi jednání na rovinu osvědčilo a že jsem raději, když tak ostatní jednají i se mnou a proto se tak snažím chovat taky.
Každopádně na tvém místě bych se spíš držela zpátky.
joj boban 😉
Musim priznat,ze jsem to musela precist 2x 🙂 trosku jsem se stracela,ze ucitelka se pta,zda ditko umi cist*a ze to nepozna*ale uz chapu 😀
Souhlasim s bamiskou a i ty jsi si vlastne sama odpovedela v poslednim odstavci*
Urcite,v zadnem pripade,bych ho netahla se priznat*a uz vubec ne prede vsema*tohle by si totiz pamatoval daleko dele a hur,nez to,ze lhal*abych to vysvetlila*a nemysli si,ze to tim zlehcuji*ale pro mne(jakozto i 3nasobnou mamu i special.ucu)je to spis usmevne*ale znovu tim nemyslim,ze to zlehcuji,skratka pro mne neni lez jako lez*v pripade deti*jejich mnohdy lez,je “jen“siroka fantazie*
a tak bych to i brala*jinak prece nelze*
jsem rada,ze takto smysly i dcery ucitelka*skratka pokud ma tvuj syn taky fajn,normalni ucitelku,ktera jen neuci,ale i chape a pouziva u toho i srdce*tak jsem si jista,ze bych to moc “nehrotila“,asi bych se take prvne(jako ty)zeptala syna,jak si prectavuje on sam to “vyresit“a nam za to,i dle zkusennosti,ze s uprimnosti se dojde daleko a i v tomto pripade-asi bych to takto pani(slecne) ucitelce uprimne,spolecne se synem,rekla,spolecne,protoze se nebude v tom citit syn sam,pritom bude on sam vedet,ze kecal*a to bych mu take pripomela-ale on to urcite vi dobre sam* 😉 a verim,ze ucitelka tim i ukaze,jaka je a jak bere vec,myslim si,zese s touhle lzi uz nekdy setkala 😉 *
A uz bych v tom potom syna dal “nemachala“,nevycitala,nepripominala*s poucenim,ze lhat se nema a tim bych mu to “smazla“*“nezlob se“,Ivco,ale celkem jeho duvod chapu*z pozice mamy i “uce’*tim ale opet nerikam,ze se ma lhat!! 🙂 *
no asi bych spíš s ním promluvila a jestli by třeba neuznal vhodné, že by to mohla říct paní učitelce tak jak to řekl tobě, tak jak to je a co chce dělat, podle mě by ho neměla nutit do něčeho jiného, když se chce ujistit v kramflecích o čtení s ostatními dětmi…a nehledě na to jestli paní učitelku nevyrušuje že to umí, nevidím důvod proč by to nemohl dělat s ostatními…
eventuálně bych se snažila at si to vyřeší ale když by bylo třeba potřeba že to s paní učitelkou dořešíš promluvíš nebo tak něco…