Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
PVD: A zase ta školka:(
Zdravím všechny,
malá začala od pondělka chodit na dvě hodiny do školky na zvykačku. Ve školce má staršího bráchu a téměř pravidelně (cca rok) ho chodí se mnou vyzvedávat, takže prostředí důvěrně zná.V srpnu měla příležitost chodit na 2 hodiny8x a zvládala, ale pouze s maminkou:( Je mamánek, hodně na mě fixovaná, zabavit se moc neumí (to zas je závislá na bráchovi organizátorovi)čili to, že tam bude brečet by pro mě nebylo zas tak velké překvapení, ale…Paní učitelky se jí snažili 1.den utěšovat. Ona vyváděla ještě víc, bila je a kopala. A křik sílil:(2. den ráno se válela na chodbě po zemi, křičela jak na lesy-masakr:(a do školky jsem ji vůbec nedostala.
Podotýkám, že navštěvujeme spousty kroužků, je defakto skoro pořád mezi dětmi, kde je v pohodě za přítomnosti mě, jen málokdy náladová.Paní učitelka radí dát ji tam zítra za každou cenu, prý jí tahle vlastnost byla dána do vínku a ať ji do školky dám kdykoli, nezmění se to. Já mám názor dát ji tam až dýl, že třeba vyzraje,ale sama nevím, jestli to bude k něčemu.Už takhle pořád někam chodíme.Tak se chci zeptat, jestli máte nějakou radu jak ji pomoci(případně odkaz), nebo jestli s tím opravdu nic nenadělám, jak tvrdí pí uč.
Nejraději bych jí do školky vůbec nedávala, ale doba je zlá a práci bych v našem regionu špatně sháněla.Děkuji
Jani, a co se zeptat přímo jí – co by jí pomohlo to zvládnout?
Jano,
jestli nechodíš do práce a jsi doma, tak bych to nehrotila.
Jestli třeba za 2 měsíce nastupuješ a potřebuješ, aby si malá zvykla, udělala bych to pomaličku, postupně.
Třeba jí tam odvést, rozloučit se, říct, že jdeš jen na záchod a vyzvedneš si jí. A opravdu za 3 minuty přijít. Postupně bych to prodlužovala, že jdeš nakoupit apod. s tím, že nakonec se dostanete do fáze, že řekneš, že přijdeš po obědě a najednou zjistíte, že tam 4 hodiny vydržela.(Citováno od Lussy z 30.9.2014 14:36)
Lussy, jsem domluvená, že v pátek to zkusím jen na hodinu, možná i zítra.Kratší dobu mi ředitelka odmítla, abych nezasahovala do výuky:(Nastupuju až za 4 měsíce, takže času je ještě celkem dost…
Upřímně – z vlastní zkušenosti – bych dala na radu paní učitelky. Oni nás ti naši broučci totiž zkouší, kam až jim dovolíme zajít. Taky mi syn brečel, nechtěl mě pustit, byl až hysterický. Ale když zjistil, že mu to nepomůže, zklidnil se a bylo to ok. Zkusil to třeba ještě než jsem odešla, ale když jsem pak poslouchala za dveřma, byl klid. Paní učitelky si s tím poradí. 🙂
(Citováno od Kyller z 30.9.2014 14:10)
Kyller, v to doufám. U nás to bude trvat asi o dost dýl, protože malá ten první den řičela 3hodiny v kuse:(Nic nezabíralo, jen příchod maminky:(Každopádně díky. Nemáš nějaké vychytávky?
(Citováno od jana231 z 30.9.2014 14:21)No on taky ty první dny takto řičel docela dlouho. Ale když zjistil, že mu to nepomůže, tak se zklidnil. Pár dní to zkoušel ještě když jsem ho tam odvedla, že plakal, ale jak jsem byla za dveřma, byl klid. ALE – určitě je to taky o paní učitelce, jestli jí dokáže zaujmout. Vtáhnout mezi děti, tvořit, nebo co má ráda. Tomášek si sebou bral oblíbeného plyšáka, byl pro něj kamarád, se kterým tam byl. Postupně si už veverku odkládal, a zvykl si.
Je to pro nás mamči o nervy, ale opravdu jediná rada – vytrvat. A třeba nějakou nejoblíbenější hračku sebou, aby se tam dítko necítilo samo mezi cizími. 😉
(Citováno od Kyller z 30.9.2014 14:28)
Kyller, díky za uklidnění:)Kéž by:)Zaujmout se zatím nepodařilo, ale po jednom dnu, těžko soudit.Její nejoblíbenější hračka je panenka, ale tu jí neustále někdo bral, jednou jsme dokonce musely z herny odejít, protože to bylo k neutišení, přijde mi, že si na tuhle situaci vzpomene a je to o to horší. Paní učitelka panenku chtěla půjčit a ona se normálně z ničeho nic rozbrečela. Dneska jsem to zkoušela s krtečkem, že by mu třeba postavila domeček, jak tu kdysi radila Marinada (tuším), ale ani se ho nevšimla.tak zkusím do třetice veverku:)a jestli to vyjde, okamžitě dám vědět:)
Jo a určitě bych tam s ní nebyla, to je podle mě nejhorší, dítě si musí zvyknout, že ve školce není maminka, ale děti a paní učitelka.
Prostě přivést, odejít (nejdřív na chviličku), vrátit se pro ni, pochválit, jak to zvládla a jít domů a postupně prodlužovat.
Takhle bych to trénovala i na těch kroužkách nebo různých aktivitách. Být tam s ní, pak jít na záchod, nebo něco zařídit a pomaloučku ji zvykat na to, že nemá maminku pořád u sebe.
(Citováno od Lussy z 30.9.2014 14:39)
Lussy,na kroužkách a aktivitách trénovat budu, díky. Ale teď jsi mi připoměla, že jsem zapomněla napsat hlavní problém: ona před srpnem (adaptačními kurzy) vydržela na kroužku beze mě klidně i 5 minut, teď si na ten záchod prostě nedojdu:(nevydrží teď dokonce ani doma minutku beze mě, jen co otevřu dvěře letí za mnou. V srpnu byly pro ní dva zlomy. ten adap.kurz a druhý to, že babičku odvezli do nemocnice a já neměla hlídání. Takže silnější fixace.Teď už jí babča hlídá, ale neobejde se to bez 5minutového křiku.Tak si říkám, jestli kámen úrazu nebyl někde tady:)
A jinak je povahou tvrdohlavá, takže je to s ní kolikrát těžký:(
Jo a určitě bych tam s ní nebyla, to je podle mě nejhorší, dítě si musí zvyknout, že ve školce není maminka, ale děti a paní učitelka.
Prostě přivést, odejít (nejdřív na chviličku), vrátit se pro ni, pochválit, jak to zvládla a jít domů a postupně prodlužovat.
Takhle bych to trénovala i na těch kroužkách nebo různých aktivitách. Být tam s ní, pak jít na záchod, nebo něco zařídit a pomaloučku ji zvykat na to, že nemá maminku pořád u sebe.
Jano,
jestli nechodíš do práce a jsi doma, tak bych to nehrotila.
Jestli třeba za 2 měsíce nastupuješ a potřebuješ, aby si malá zvykla, udělala bych to pomaličku, postupně.
Třeba jí tam odvést, rozloučit se, říct, že jdeš jen na záchod a vyzvedneš si jí. A opravdu za 3 minuty přijít. Postupně bych to prodlužovala, že jdeš nakoupit apod. s tím, že nakonec se dostanete do fáze, že řekneš, že přijdeš po obědě a najednou zjistíte, že tam 4 hodiny vydržela.
Upřímně – z vlastní zkušenosti – bych dala na radu paní učitelky. Oni nás ti naši broučci totiž zkouší, kam až jim dovolíme zajít. Taky mi syn brečel, nechtěl mě pustit, byl až hysterický. Ale když zjistil, že mu to nepomůže, zklidnil se a bylo to ok. Zkusil to třeba ještě než jsem odešla, ale když jsem pak poslouchala za dveřma, byl klid. Paní učitelky si s tím poradí. 🙂
(Citováno od Kyller z 30.9.2014 14:10)
Kyller, v to doufám. U nás to bude trvat asi o dost dýl, protože malá ten první den řičela 3hodiny v kuse:(Nic nezabíralo, jen příchod maminky:(Každopádně díky. Nemáš nějaké vychytávky?
(Citováno od jana231 z 30.9.2014 14:21)
No on taky ty první dny takto řičel docela dlouho. Ale když zjistil, že mu to nepomůže, tak se zklidnil. Pár dní to zkoušel ještě když jsem ho tam odvedla, že plakal, ale jak jsem byla za dveřma, byl klid. ALE – určitě je to taky o paní učitelce, jestli jí dokáže zaujmout. Vtáhnout mezi děti, tvořit, nebo co má ráda. Tomášek si sebou bral oblíbeného plyšáka, byl pro něj kamarád, se kterým tam byl. Postupně si už veverku odkládal, a zvykl si.
Je to pro nás mamči o nervy, ale opravdu jediná rada – vytrvat. A třeba nějakou nejoblíbenější hračku sebou, aby se tam dítko necítilo samo mezi cizími. 😉
Upřímně – z vlastní zkušenosti – bych dala na radu paní učitelky. Oni nás ti naši broučci totiž zkouší, kam až jim dovolíme zajít. Taky mi syn brečel, nechtěl mě pustit, byl až hysterický. Ale když zjistil, že mu to nepomůže, zklidnil se a bylo to ok. Zkusil to třeba ještě než jsem odešla, ale když jsem pak poslouchala za dveřma, byl klid. Paní učitelky si s tím poradí. 🙂
(Citováno od Kyller z 30.9.2014 14:10)
Kyller, v to doufám. U nás to bude trvat asi o dost dýl, protože malá ten první den řičela 3hodiny v kuse:(Nic nezabíralo, jen příchod maminky:(Každopádně díky. Nemáš nějaké vychytávky?
Upřímně – z vlastní zkušenosti – bych dala na radu paní učitelky. Oni nás ti naši broučci totiž zkouší, kam až jim dovolíme zajít. Taky mi syn brečel, nechtěl mě pustit, byl až hysterický. Ale když zjistil, že mu to nepomůže, zklidnil se a bylo to ok. Zkusil to třeba ještě než jsem odešla, ale když jsem pak poslouchala za dveřma, byl klid. Paní učitelky si s tím poradí. 🙂
Zdravím všechny,
malá začala od pondělka chodit na dvě hodiny do školky na zvykačku. Ve školce má staršího bráchu a téměř pravidelně (cca rok) ho chodí se mnou vyzvedávat, takže prostředí důvěrně zná.V srpnu měla příležitost chodit na 2 hodiny8x a zvládala, ale pouze s maminkou:( Je mamánek, hodně na mě fixovaná, zabavit se moc neumí (to zas je závislá na bráchovi organizátorovi)čili to, že tam bude brečet by pro mě nebylo zas tak velké překvapení, ale…Paní učitelky se jí snažili 1.den utěšovat. Ona vyváděla ještě víc, bila je a kopala. A křik sílil:(2. den ráno se válela na chodbě po zemi, křičela jak na lesy-masakr:(a do školky jsem ji vůbec nedostala.
Podotýkám, že navštěvujeme spousty kroužků, je defakto skoro pořád mezi dětmi, kde je v pohodě za přítomnosti mě, jen málokdy náladová.Paní učitelka radí dát ji tam zítra za každou cenu, prý jí tahle vlastnost byla dána do vínku a ať ji do školky dám kdykoli, nezmění se to. Já mám názor dát ji tam až dýl, že třeba vyzraje,ale sama nevím, jestli to bude k něčemu.Už takhle pořád někam chodíme.Tak se chci zeptat, jestli máte nějakou radu jak ji pomoci(případně odkaz), nebo jestli s tím opravdu nic nenadělám, jak tvrdí pí uč.
Nejraději bych jí do školky vůbec nedávala, ale doba je zlá a práci bych v našem regionu špatně sháněla.Děkuji