Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
PVD: A zase ta školka:(
Zdravím všechny,
malá začala od pondělka chodit na dvě hodiny do školky na zvykačku. Ve školce má staršího bráchu a téměř pravidelně (cca rok) ho chodí se mnou vyzvedávat, takže prostředí důvěrně zná.V srpnu měla příležitost chodit na 2 hodiny8x a zvládala, ale pouze s maminkou:( Je mamánek, hodně na mě fixovaná, zabavit se moc neumí (to zas je závislá na bráchovi organizátorovi)čili to, že tam bude brečet by pro mě nebylo zas tak velké překvapení, ale…Paní učitelky se jí snažili 1.den utěšovat. Ona vyváděla ještě víc, bila je a kopala. A křik sílil:(2. den ráno se válela na chodbě po zemi, křičela jak na lesy-masakr:(a do školky jsem ji vůbec nedostala.
Podotýkám, že navštěvujeme spousty kroužků, je defakto skoro pořád mezi dětmi, kde je v pohodě za přítomnosti mě, jen málokdy náladová.Paní učitelka radí dát ji tam zítra za každou cenu, prý jí tahle vlastnost byla dána do vínku a ať ji do školky dám kdykoli, nezmění se to. Já mám názor dát ji tam až dýl, že třeba vyzraje,ale sama nevím, jestli to bude k něčemu.Už takhle pořád někam chodíme.Tak se chci zeptat, jestli máte nějakou radu jak ji pomoci(případně odkaz), nebo jestli s tím opravdu nic nenadělám, jak tvrdí pí uč.
Nejraději bych jí do školky vůbec nedávala, ale doba je zlá a práci bych v našem regionu špatně sháněla.Děkuji
Jani, opravdu soucítím, drž se!
Ty sama znáš své dítě nejlíp a můžeš jako jediná posoudit, jestli to “zkouší“ nebo ne…i když by mě zajímalo, co se tímhle výrazem myslí, protože já když někam nechci jít, tak to taky “jen nezkouším“ a vím 100%, že tam jít nechci 🙂
Jen jsem Tě chtěla povzbudit, ale radu bohužel žádnou nemám. Ty domečky jsem stavěla dceři až později, když už po ránu nebrečela a byla “jen“ zlomená.
No a přežily jsme to obě dvě ve zdraví a máme se dobře 🙂
Moc držím palce!
(Citováno od Marinada z 1.10.2014 07:23)
Marinádo, díky moc za Tvá slova, povzbudila jsi mě a moc. Hned se mi šlo do školky líp:) A ty domečky ukládám do paměti, fakt mě to tehdy zaujalo:)
Někdy to tak bývá,ale jak se zavřou za maminkou dveře,tak se obvykle dítě zklidní a jde si hrát.Nevím zda s bráchem chodí spolu do jedné třídy,nečetla jsme vše,ale třeba by to pomohlo než by si zvakla.Ale ve školce jsem pracovala a zažila hodně scén co děti dokázali dělat,ale maminky odešly a děti si šli hrát.Pokud by to pokračovalo i během dopoledne i po nějaké době,je to už k zamyšlení.
Tohle mi dělala před lety mladší dcera v jesličkách,doba zvykání ok,ale pak jsem se s ní prala v šatně při převlékání a s řevem ji ode mě trhali a zavřeli se dveře a byl klid.
Jani, tak přece jen bych si jednu radu dovolila dát.
Na chvíli se zastav a popřemýšlej, jestli opravdu chceš, aby dcera do školky chodila.
Pokud ne, zkus najít náhradní řešení.
Pokud ano, tak si za tím jdi, udělej pro dceru maximum, když budete spolu, ale ve chvíli, kdy jí předáš učitelce, už víc udělat nemůžeš, pak už musí “zabojovat“ dcera.
Jani, opravdu soucítím, drž se!
Ty sama znáš své dítě nejlíp a můžeš jako jediná posoudit, jestli to “zkouší“ nebo ne…i když by mě zajímalo, co se tímhle výrazem myslí, protože já když někam nechci jít, tak to taky “jen nezkouším“ a vím 100%, že tam jít nechci 🙂
Jen jsem Tě chtěla povzbudit, ale radu bohužel žádnou nemám. Ty domečky jsem stavěla dceři až později, když už po ránu nebrečela a byla “jen“ zlomená.
No a přežily jsme to obě dvě ve zdraví a máme se dobře 🙂
Moc držím palce!
Jani a jak to probíhá když odejdeš?
Pláče i pak, nebo se uklidní?
jani kolik je malé?
musí chodit do školky a nebo jsi s ní na md?
jsem pro zakousnout se a do té školky jí v době nutnosti“narvat“ jak zmizíš učitelky si ji uklidní…většinou je to během chcilky…není to nic příjemného vytrhávat dítko mamince z náruče…ale i to jsem musela udělat…ale opravdu jsou to scény před mamkou protože chtějí být s ní a jinak to neumí dát najevo…a ví že to na maminky zabírá…osobně pak píšu sms, nebo volám aby maminky byly v klidu protože je mi jasné že pak celé dopoledne jsou na nervy a dítko si přitom v klidu hraje…
holt to nebudete mít jednoduché ten vstup, nevím jestli má nějakého mazlíka aby si ho brala sebou a hlavně neprodlužovat loučení, neprodlužovat, ted v tomto období to musí být šup šup…
držím palce není to nic příjemného, ale když se musí do práce jinak to nejde
Jani, a co se zeptat přímo jí – co by jí pomohlo to zvládnout?
(Citováno od Petra z 30.9.2014 15:16)
Peti, díky moc, zkusim, zatím slyším jenom, že ji chybí maminka..třeba z ní dostanu něco víc.
Budu se opakovat, ale stačí jediné, počkat, až to přejde. Prostě ji tam strčit a “nezajímat se“. Ono si s ní p. uč. určitě poradí. A řvát déle než týden nebude – alespoň si myslím, nejhorší pro dítě (alespoň to moje) bylo: jeden den školka, pak dva dny doma… pak zase školka a pak víkend…úplně rozhozené. Takže pravidelně na hodinu, za tři dny, na dvě a za chvilku jste na půl den a pak už pomalu myslet i na to, že tam bude spát. A nemohl by ji vodit někdo jiný???? třeba by to s babi zvládla lépe? (Každé dítě ví, jak na kterou svou blízkou osobu, a třeba si tolik nedovolí (-:
(Citováno od Pavluschka z 30.9.2014 21:29)
Pavluš, děkuju, ono to rozhozené nakonec bude, zítra jde sice s tatínkem:)stihne-li on odvézt babičku z nemocnice. Pozítří nejde, mají totiž půldenní výlet a to by byl megaskok:)Ona má ještě to, že se neumí zabavit a hrát si, dělat to už vůbec ne, jídlo bojkotuje a hrozně nerada chodí do umýváren. Nechce se žádného z dětí držet za ruku (to ani přede mnou)…takže to bude asi na dýl…
Budu se opakovat, ale stačí jediné, počkat, až to přejde. Prostě ji tam strčit a “nezajímat se“. Ono si s ní p. uč. určitě poradí. A řvát déle než týden nebude – alespoň si myslím, nejhorší pro dítě (alespoň to moje) bylo: jeden den školka, pak dva dny doma… pak zase školka a pak víkend…úplně rozhozené. Takže pravidelně na hodinu, za tři dny, na dvě a za chvilku jste na půl den a pak už pomalu myslet i na to, že tam bude spát. A nemohl by ji vodit někdo jiný???? třeba by to s babi zvládla lépe? (Každé dítě ví, jak na kterou svou blízkou osobu, a třeba si tolik nedovolí (-:
Souhlasím s Petrou,zkusila bych s malou promluvit. Mně mladá chodila do školky 2 roky bez problémů a dokonce nechtěal chodit ani domů natož ráno se se mnou rozloučit a letos najednou změna,3týdny doma a pak nástup v srpnu do školky a přesný scénář jak u tebe-masakr,křičící,zmítající se dítě v náručí učitelky,řev jak když podřezávají prase ještě o 2 ulice dál:-)Byla jsem bezradná…nakonec jsem si s ní promluvila,vysvětlilajsem jí,že teď prostě bude chodit do školky a když bude dělat takový kravál,taksemnou nepůjde do žádné herny ani na hřiště.Možná nepedagogickénicméně u nás účinné, 4.den v naprosté pohodě,né sice s nadšením,ale bez řvaní… a dnes protože musela zůstat doma kůli zánětu spojivek už od rána prudí,že chce do školky 🙂