Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ŠVD: Jak se dozvídáte o nestandardních pomůckách?
Omlouvám se za krkolomný název diskuze, pokusím se to hned vysvětlit 😉
Čas od času děti ve škole potřebují různé “nestandardní pomůcky“ jako třeba ruličky od toaletního papíru, knoflíky apod. Případně je potřeba dokoupit nový sešit (ne proto, že je starý popsaný, ale prostě potřebují zavést úplně nový) nebo něco jiného, co zatím nepotřebovali.
Jakým způsobem a s jakým předstihem se o takových “úkolech“ dozvídáte? S jakým úspěchem se vám je daří plnit?
Jakou nejzvláštnější pomůcku děti do školy potřebovaly? …schválně, kdo bude mít nejneobvyklejší 😉
****
Na základě této diskuze byl zpracován článek Když jsou potřeba nestandardní pomůcky…
Tak máme taky malou bojovku – Majda má mít na vánoční koncert palčáky a kulicha. Palčáky jsme vyštrachali, ale kulicha prostě nemáme a kvůli jednomu vystoupení se mi vůbec kupovat nechce, když vím, že ho jinak nosit nebude.
Budeme muset zkusit někde půjčit nebo vyrobit pořádnou bambuli na nějakou čepici, kterou nosí normálně…
Další lahůdka 😉
Zítra mají přinést těsto na vánoční cukroví a 2 formičky. A my jsme úplně vyjedený, večer až pojedu ze schůzky se chystám do Kauflandu, takže někdy kolem 22.00 budu plácat těsto na linecký 🙂
Mám výborný příspěvek do diskuze 🙂
Děti dostávají vždy v pondělí týdenní plán, kde je uvedeno co se budou učit, co budou mít za domácí úkoly, jestli mají něco donést atd.Včera ho Lucy poprvé zapomněla ve škole. A večer v půl dvanáctý si přečtu v naší prvňáčkovské skupině na FB příspěvky o tom, jaký teda ty fotky mají mít.
Vůbec jsem nechápala, dneska ráno v sedm na Lůcu uhodila, jestli nemají mít náhodou nějaký fotky.Jo, no jo. Dneska máme přinést fotky rodičů, sourozenců, zvířátek co máme doma, babiček, dědečků a dalších příbuzných. A kdybychom měli fotku našeho domova, tak taky.
Takže já prohrabala bleskově alba (2 roky jsem nevyvolávala fotky, takže děti úplně jiný než jsou teď) a nakonec nesla aspoň fotku, kde je společně s Márou – focenou vloni před Vánoci ve školce, moji průkazovou fotku z léta na řidičák a manžela jsem našla jak drží v ruce malýho Máru.
Navíc mi Lucy řekla, že to budou stříhat a lepit, tak jsem ještě v tom presu hledala takový, kterých mi nebude líto.
A pak si přečtu v devět hodin ráno na FB příspěvek paní učitelky, který psala někdy po půlnoci, že fotky můžu poslat mailem a ona si je vytiskne. …..
(Citováno od Lussy z 4.11.2014 10:07)
Lussy, tak tyhle “fotkové“ úkoly miluju taky… a to i ve chvíli, kdy o nich vím dřív než ty 😉 Já totiž fotky nevyvolávám vůbec, už několikátý rok dělám jen fotoknihy a tiskárnu máme jen laserovku (černobílou). Takže bych musela jít někam asi do nějakého copycentra nebo nevím kam nějaké fotky vyvolat… Takže se slečna musela smířit s tím, že měla holt černobílé obrázky.
Mám výborný příspěvek do diskuze 🙂
Děti dostávají vždy v pondělí týdenní plán, kde je uvedeno co se budou učit, co budou mít za domácí úkoly, jestli mají něco donést atd.
Včera ho Lucy poprvé zapomněla ve škole. A večer v půl dvanáctý si přečtu v naší prvňáčkovské skupině na FB příspěvky o tom, jaký teda ty fotky mají mít.
Vůbec jsem nechápala, dneska ráno v sedm na Lůcu uhodila, jestli nemají mít náhodou nějaký fotky.
Jo, no jo. Dneska máme přinést fotky rodičů, sourozenců, zvířátek co máme doma, babiček, dědečků a dalších příbuzných. A kdybychom měli fotku našeho domova, tak taky.
Takže já prohrabala bleskově alba (2 roky jsem nevyvolávala fotky, takže děti úplně jiný než jsou teď) a nakonec nesla aspoň fotku, kde je společně s Márou – focenou vloni před Vánoci ve školce, moji průkazovou fotku z léta na řidičák a manžela jsem našla jak drží v ruce malýho Máru.
Navíc mi Lucy řekla, že to budou stříhat a lepit, tak jsem ještě v tom presu hledala takový, kterých mi nebude líto.
A pak si přečtu v devět hodin ráno na FB příspěvek paní učitelky, který psala někdy po půlnoci, že fotky můžu poslat mailem a ona si je vytiskne. …..
za dcery to býval kdysi oříšek,když si vzpomněla večer na něco nestandartního do školy na druhý den a já obíhala sousedy :-)U syna to nyní v první třídě perfektně funguje díky emailové komunikaci,ale i přesto,ač to p. uč. psala týden dopředu,tak v pátek hodně dětí kousek vlny prý nedoneslo,takže výrobky děti nevyráběly.Jenže v té první třídě tohle fakt není o dětech,ale rodičích.
Nákupy z fondu je dobrá myšlenka,pro nějaké záludnosti,které se hůře shánějí,ale třeba u nás se z toho kupují papírové ručníky/údajně se nesmí používat klasické z hyg. důvodů/ nebo třeba krabičky na věci do výtvarky,aby měly všechny děti stejnou a to mě přišlo trochu mimo mísu.ale tak co už…
U nás je taky zaveden třídní fond, do kterého vložíme peníze na začátku školního roku a pak doplácíme v průběhu roku dle pokynu třídní učitelky (zohlední se přebytky z předchozího školního roku a aktuální útrata – liší se dle přítomnosti žáka a tím pádem i účasti na “projektech“.
Horší to bylo v družině – tam jsem se kolikrát o speciálních pomůckách dozvídala v předvečer jejich potřeby, v době návratu z práce – na maloměstě už obchody zavřené…
Poslední rok docházky do družiny jsme po předchozích zkušenostech syslily na velikonoce vyfouklé skořápky vajíček. Kvůli nemoci děvčat je v družině nestihly využít – vyřádily se doma.
Poslední požadavek byl na polystyrenový či slámový věneček do keramiky. Než jsme stihly něco pořídit, přišly děvčata s tím, že je paní vychovatelka pořídí z ročního příspěku, co členové platí.
Takže zatím klid.
Docela mi vyhovuje systém vybrat peníze a nakoupit sama jako učitelka. Když děti pomůcky nepřinesou, pokud tedy jde o pracovku či výtvarku, nemají s čím pracovat. Má tedy pak učitel dávat pětku nebo poznámku? Já bych to z těchto předmětů dávala nerada. Naštěstí už tyto předměty neučím, byl to boj. Samozřejmě zapomínají i do jinýc předmětů, ale třeba v češtině už to řeším tak – nemáš, nebudeš vědět, budeš mít skluz. Prostě nést si nsám následky. Mnoho dětí to ale nechápe, nejsou zvyklé. Jsou zvyklé, že kolem jejich povinností pořád někdo skáče.
(Citováno od zbynula z 3.10.2014 08:34)Tam, kde je na nedonesených pomůckách nejvíc “bitý“ učitel bych taky byla pro dát radši na začátku roku peníze, ať to nakoupí. Každému se může stát, že zapomene, navíc většinou jsou ve třídě i nějací “notoričtí zapomínači“, tak je pak škoda, aby kvůli nim byla ohrožená třeba i práce celé třídy.
Pětka za nedonesené pomůcky mi přijde nesmysl a hlavně nic neřeší. Napadlo mě třeba dát dotyčnému jiný úkol a pak si to, co dělají ostatní v hodině, udělat doma a přinést to do školy. Třeba by si mohli v té hodině, na kterou nemají pomůcky, zapisovat postup, nebo psát nějaký příběh k tomu, co se zrovna tvoří, aby to zase nebylo tak, že budou počítat supertěžké příklady, které s tou prací vůbec nesouvisí.
Jinak když to jde, dávám holkám takové věci i navíc, aby případně mohly někomu půjčit. Ne teda zásoby pro celou třídu, ale třeba místo jedné mrkve dvě, místo 5 kuliček koření odsypu víc do krabičky apod. Ono to pak funguje i obráceně, když něco samy nemají, tak jim zase půjčí někdo další.
(Citováno od Petra z 3.10.2014 09:04)
Vidíš, to je super nápad. V pracovce zapisovat třeba popis pracovního postupu toho, co dělají spolužáci…Taky dávám dětem navíc, když je něco, třeba listy apod. Ať si půjčují navzájem, protože každý občas zapomene, já tedy ano 🙂
Docela mi vyhovuje systém vybrat peníze a nakoupit sama jako učitelka. Když děti pomůcky nepřinesou, pokud tedy jde o pracovku či výtvarku, nemají s čím pracovat. Má tedy pak učitel dávat pětku nebo poznámku? Já bych to z těchto předmětů dávala nerada. Naštěstí už tyto předměty neučím, byl to boj. Samozřejmě zapomínají i do jinýc předmětů, ale třeba v češtině už to řeším tak – nemáš, nebudeš vědět, budeš mít skluz. Prostě nést si nsám následky. Mnoho dětí to ale nechápe, nejsou zvyklé. Jsou zvyklé, že kolem jejich povinností pořád někdo skáče.
(Citováno od zbynula z 3.10.2014 08:34)
Tam, kde je na nedonesených pomůckách nejvíc “bitý“ učitel bych taky byla pro dát radši na začátku roku peníze, ať to nakoupí. Každému se může stát, že zapomene, navíc většinou jsou ve třídě i nějací “notoričtí zapomínači“, tak je pak škoda, aby kvůli nim byla ohrožená třeba i práce celé třídy.
Pětka za nedonesené pomůcky mi přijde nesmysl a hlavně nic neřeší. Napadlo mě třeba dát dotyčnému jiný úkol a pak si to, co dělají ostatní v hodině, udělat doma a přinést to do školy. Třeba by si mohli v té hodině, na kterou nemají pomůcky, zapisovat postup, nebo psát nějaký příběh k tomu, co se zrovna tvoří, aby to zase nebylo tak, že budou počítat supertěžké příklady, které s tou prací vůbec nesouvisí.
Jinak když to jde, dávám holkám takové věci i navíc, aby případně mohly někomu půjčit. Ne teda zásoby pro celou třídu, ale třeba místo jedné mrkve dvě, místo 5 kuliček koření odsypu víc do krabičky apod. Ono to pak funguje i obráceně, když něco samy nemají, tak jim zase půjčí někdo další.
Syn je prvák a mají sešit zvaný kontaktní deníček. Paní učitelka tam občas nalepí lísteček, jinak si tam úkoly syn píše sám – to je jen zkratka pracovního sešitu a strana.
Zatím měli mít zavařovací láhev jako stojánek na výrobek, vylisované listy. Nic neobvyklého.
Dcera je ve školce, je do počtu ve třídě s předškoláky, bude mít v lednu pět. Paní učitelka jim občas dá úkol, jen ústně to řekne dětem, zkouší je, jestli si doma vzpomenou. Předevčírem večer mi řekla, že mají mít zeleninku, která roste na zemi a budou ji pak ochutnávat. Potmě se mi nechtělo jít na zahradu vyrývat mrkev, tak jsem jí dala láhev zavařených okurek – domácích, které miluje, a dvě papriky. Pak odpo ve školce jsem se musela smát – měli hezky naaranžovaný košíček zeleniny a uprostřed trůnila naše zavařovačka 🙂
Jinak jsem 2 roky učila na prvním stupni, vše neobvyklé jsem dětem říkala týden předem, někdy i víc. Hodně zapomínaly. Byli to už čtvrťáci a pak páťáci, takže bylo na nich, zapsat si to do úkolníčků. Pracovní činnosti byl pro mě často nejnáročnější předmět, právě kvůli pomůckám, které děti nenosily. Měla jsem vždy nějaké svoje rezervy, ale ve třídě s 27 dětmi to bylo někdy těžké…
(Citováno od zbynula z 2.10.2014 22:58)Zbynulo, s tou zeleninou to je moc pěkný 🙂
Taky jsem si říkala, že problém rychloúkolů nemusí být nutně vždy na straně učitelky, že to děti prostě zapomenou a vzpomenou si, až když chystají tašku do školy.
Na jednu stranu by bylo řešením poslat to třeba mailem přímo rodičům (to zase tolik času neazbere, když má uč v mailu sestavený seznam rodičů), nebo vybrat předem peníze a prostě nakoupit pro všechny. Na druhou stranu mi zase nepřijde od věci, že si děti občas musí něco ohlídat a mají za to samy zodpovědnost.
Otázkou je, kdo pak nese zodpovědnost, když ty pomůcky nedonesou.
(Citováno od Petra z 3.10.2014 08:28)
Docela mi vyhovuje systém vybrat peníze a nakoupit sama jako učitelka. Když děti pomůcky nepřinesou, pokud tedy jde o pracovku či výtvarku, nemají s čím pracovat. Má tedy pak učitel dávat pětku nebo poznámku? Já bych to z těchto předmětů dávala nerada. Naštěstí už tyto předměty neučím, byl to boj. Samozřejmě zapomínají i do jinýc předmětů, ale třeba v češtině už to řeším tak – nemáš, nebudeš vědět, budeš mít skluz. Prostě nést si nsám následky. Mnoho dětí to ale nechápe, nejsou zvyklé. Jsou zvyklé, že kolem jejich povinností pořád někdo skáče.
Syn je prvák a mají sešit zvaný kontaktní deníček. Paní učitelka tam občas nalepí lísteček, jinak si tam úkoly syn píše sám – to je jen zkratka pracovního sešitu a strana.
Zatím měli mít zavařovací láhev jako stojánek na výrobek, vylisované listy. Nic neobvyklého.
Dcera je ve školce, je do počtu ve třídě s předškoláky, bude mít v lednu pět. Paní učitelka jim občas dá úkol, jen ústně to řekne dětem, zkouší je, jestli si doma vzpomenou. Předevčírem večer mi řekla, že mají mít zeleninku, která roste na zemi a budou ji pak ochutnávat. Potmě se mi nechtělo jít na zahradu vyrývat mrkev, tak jsem jí dala láhev zavařených okurek – domácích, které miluje, a dvě papriky. Pak odpo ve školce jsem se musela smát – měli hezky naaranžovaný košíček zeleniny a uprostřed trůnila naše zavařovačka 🙂
Jinak jsem 2 roky učila na prvním stupni, vše neobvyklé jsem dětem říkala týden předem, někdy i víc. Hodně zapomínaly. Byli to už čtvrťáci a pak páťáci, takže bylo na nich, zapsat si to do úkolníčků. Pracovní činnosti byl pro mě často nejnáročnější předmět, právě kvůli pomůckám, které děti nenosily. Měla jsem vždy nějaké svoje rezervy, ale ve třídě s 27 dětmi to bylo někdy těžké…
(Citováno od zbynula z 2.10.2014 22:58)
Zbynulo, s tou zeleninou to je moc pěkný 🙂
Taky jsem si říkala, že problém rychloúkolů nemusí být nutně vždy na straně učitelky, že to děti prostě zapomenou a vzpomenou si, až když chystají tašku do školy.
Na jednu stranu by bylo řešením poslat to třeba mailem přímo rodičům (to zase tolik času neazbere, když má uč v mailu sestavený seznam rodičů), nebo vybrat předem peníze a prostě nakoupit pro všechny. Na druhou stranu mi zase nepřijde od věci, že si děti občas musí něco ohlídat a mají za to samy zodpovědnost.
Otázkou je, kdo pak nese zodpovědnost, když ty pomůcky nedonesou.