Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ruština versus němčina
Letos měl syn povinnost vybrat si druhý cizí jazyk k angličtině.
Na výběr měl z němčiny nebo ruštiny. Sám si vybral ruštinu, celkem se o tento jazyk zajímal už dřív.
Teď ale od manžela poslouchám, že ruština mu bude k ničemu, že my jsme se učili rusky jak dlouho, a k čemu nám to je.
Ale já si myslím, že doba je jiná a i ruštině je svět otevřen. Co si myslíte vy?
Já myslím, že ruština se ještě může hodit, nezatracovala bych ji. Jsem ráda, že ještě stále umím psát azbukou 😉 Byl to můj první cizí jazyk. Po něm přišly další.
Já jsem se ve škole ruštinu neučila, byla jsem první ročník, co od páté třídy měl angličtinu. Nikdy mi nechyběla, maturovala jsem z angličtiny, druhý jazyk na střední byla němčina, což jsem obrečela, protože jsem chtěla španělštinu, ale učitelka se odstěhovala. Chtěla jsem kvůli tomu i změnit školu :-).
K němčině mám odpor, ale jen k jazyku, s Němci problém nemám, jsou na mě poněkud hluční, ale jinak dobrý.
Měli jsme velikou zahradu, přepůlila jsem jí a prodala jako stavební parcelu. Kupující je Rus středního věku s manželkou. Anglicky neumějí. Musím říct, že domluva s nima byla dost zajímavá, ale na to, že já neumím opravdu ani slovo rusky a oni trochu česky, tak jsme se domluvili.
Pořád říká, ať mluvím pomalinku (což je problém u mé kulometné mluvy) a občas nerozumí a vysvětluju oklikou.
Ale zatím jsme se vždycky domluvili. I když já už jsem tak postižená, že i email mu píšu pomalu, to když jsem si uvědomila, tak jsem se musela smát 🙂
Já kdybych teď měla volit co se budu učit, tak je to ruština, protože kdyby kupující byl Němec a já neuměla ani slovo německy, tak se s ním prostě nedomluvím, z tohohle důvodu mi ruština přijde lehčí, bližší.
Což neznamená, že nejsem vytočená v Karlových Varech, kde o český nápis nezavadíte 🙁
Já se tomu už vyhla, ruštinu jsem se neučila. Měla jsem němčinu a pak na střední k tomu angličtinu. Ale nepamatuju si vesměs nic, nikdy mi to nešlo a nebavilo.
S Adamem toto zatím neřešíme, ještě má čas. Ale až to nastane, tak mu dám na výběr, ať se sám rozhodne a pokud bude chtít ruštinu,tak se bude učit ruštinu. Nic proti tomu nemám :-).
Zdenda je nadšený, zatím 😀
Tento týden jim přijde pracovní sešit Raduga po novomu 1 a mají novou učebnici ruštiny.
Jsem překvapená z reakcí některých z vás.Já jsem vyrůstala a dospívala v totalitě, ale můj vztah k ruštině je kladný.
Ani současná politická situace mě neovlivnila, jazyk jako ruština za to nemůže.
A za tím, že obchodní svět je ruštině otevřen si stojím a vím to z vlastní zkušenosti.
Spousta firem znalost ruštiny vítá.
A jinak všem moc děkuji za názory.
(Citováno od ludlinka z 11.9.2014 10:07)
ludlinko, a co Zdenda? Jak se mu ruština zatím líbí, když už ji má jako školní předmět? Jak se teď vlastně učí azbuka?
Pamutuju si, že jsme na ni měli v páté třídě i písanky a učili se to snad celý rok.
Jsem překvapená z reakcí některých z vás.
Já jsem vyrůstala a dospívala v totalitě, ale můj vztah k ruštině je kladný.
Ani současná politická situace mě neovlivnila, jazyk jako ruština za to nemůže.
A za tím, že obchodní svět je ruštině otevřen si stojím a vím to z vlastní zkušenosti.
Spousta firem znalost ruštiny vítá.
A jinak všem moc děkuji za názory.
Ludlinko, z té tvojí věty mi jde mráz po zádech. Doufám, že ruštině svět otevřen není.
Nikdy není na škodu umět základy jazyka. I když ten jazyk pak člověk nepoužívá, vždycky si z něj aspoň něco pamatuje, a když někam vkročí, pozná, že ho pozdravili místo třeba “bože, kdo to sem zase vešel“.
Nechala bych to na synovi, když si nějaký jazyk přibrat musí a jak píšeš, měl k tomu jazyku blíž už předtím. V dnešní době je to tak, že když bude dobrej, tak to uplatnění najde vlastně s jakýmkoliv jazykem.
Mně otec na základce přesvědčil, že si mám jako hlavní jazyk vybrat němčinu, že s tou mi pomůže, naopak s angličtinou by mi nemohl pomoct vůbec. Ve výsledku mi nepomohl ani s tou němčinou. Většinou se nad domácími úkoly začal rozčilovat, že nás to učitelka učí blbě..
S těmi lístky mě bavíte. Já mám zase zkušenost převážně s Ukrajincema, kteří u nás žijou. Česky se hodně snaží, a když potřebují napsat něco na úřady, tak chodí za mnou s doklady a názvy formulářů, abych je našla a vyplnila. S odměnami jsou štědří a vždycky jsou tak zdvořilí. Zase ale Ukrajinci, i když ten jazyk je podobný a někteří ruštinu používají, mají jinou historii a povahu než Rusové..
Já myslím, že co se týče uplatnění, tak je to docela jedno. Vždycky někde bude potřeba němčina, někde ruština a někde jiný jazyk.
Volbu bych taky nechala na dítěti, už i z toho důvodu, že když později zjistí, že by byl lepší jiný jazyk, tak není problém se ho doučit v jazykové škole.Já jsem se ruštinu učila dva roky na střední. Už to bylo dávno po revoluci, takže jsem proti ní nijak zaujatá nebyla.
Přišla mi hezká, četli jsme některé básně v originále, třeba od Puškina, dodnes si úryvky pamatuju.
Nebylo to o nějakém velkém biflování, každému asi bylo jasné, že třetí jazyk pro nás nebude nijak zásadní. Ale učitelka byla tak zapálená do Ruska a ruštiny, že kus té své velké lásky přenesla i na nás, když nám povídala zážitky ze života, o přírodě, o kultuře…
Chápu, že kdo zažil komunismus, tak je proti Rusku zaujatý, ale myslím, že dnešních dětí už se tohle netýká.Němčina byla můj hlavní jazyk, takže taky ji mám ráda.
Co se týče cizinců, tak se mi teda stalo už ledacos, ale asi nikdy ne, že by se mě někdo ptal na cestu s česky napsaným lístečkem.:-)
Jinak nechci hájit Rusy, ale např. když jsem v Polsku nebo Chorvatsku, tak se prvně taky domlouvám česky (zvlášť s lidmi starší a střední generace), protože jsem zjistila, že s většinou se tak domluvím spíš než anglicky z důvodu podobnosti jazyků. Takže myslím, že srovnávat češtinu a ruštinu je přece jen jiné, než češtinu a holandštinu.Mluvím ale čistě o jazyku, se sympatiemi k jednotlivým národům to nemá co dělat. Navíc nemám ráda házení všech lidí do jednoho pytle na základě jednotlivých zkušeností.
(Citováno od makinea z 10.9.2014 15:57)
Makineo, ty lístečky neobsahují českou větu, jen místo, kam se chtějí dostat, např. TRŽNICE nebo STŘÍŽKOV. Asi se jim to špatně vyslovuje. Třeba ZOO nebo HOTEL jim jde dobře 🙂
Já už jsem jiná generace než Ty a to je asi ten můj problém, ruštinu mám spojenou s něčím špatným, co se mě přímo dotýkalo. Generace mých rodičů je na tom podobně. Generace prarodičů zase neměla v oblibě němčinu, což je pochopitelné. Je dobře, že dnešní mladí už jsou nezatížení, ale ve mně to prostě je a už to nezmizí.
No a k té podobnosti ruštiny s češtinou – to se zdá nám, protože rusky umíme, ale dítě nikdy ruštině rozumět nebude, zatímco slovenštině, polštině nebo chorvatštině (nevím, jestli se ten jazyk tak vůbec jmenuje…) ano. Takže my rozumíme ruštině, ale když ty promluvíš na Rusy česky, rozumět nebudou – stejně jako v Holandsku.
Sousedka pro dceru také volila ruštinu, ale spíše protože neumí ani anglicky, ani německy a ruštinu prý může kontrolovat, neb ji umí.
Má starší dcera chtěla španělštinu, ale protože měla stipendium, Švýcarská banka měla podmínku, že musí mít němčinu. Nadšená nebyla a jazyk ji neoslovil a navíc si to hodně pletla s angličtinou.
Spíše si myslím, že horší by bylo, kdyby jste ho do nějakého jazyku nutili a ho to nebavilo, již z principu. Tak nějak se k tomu postavila dcera a zprotivila si jazyk již předem, protože ji ho přidělili a nenechali ji svobodnou volbu.
my volili taky ruštinu a kluk je z ní zatím nadšený, zatím chodí a přeříkává co se učili atd…a to u jiného předmětu není 😀
tím že je dyslektik tak mám radost že ho to baví a volila jsem z mého pohledu to lehčí…jednak díky tomu co známy my(s němčinou mu nic nepomůžeme ani jeden)…jsou jen tři časy atd..jediné co je nejtěžší je ta azbuka, ale to věřím že to zvládnou pojmout…
no a podle složení na dovolené na Rhodosu bylo nejvíc Čechů a hned za nima Rusáci 😀