Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak zvládnout nástup do školky?
Asi každý rok si tu začátkem září povídáme o tom, jak naše děti zvládají první dny ve školce. Někdo si zvykne překvapivě lehce, někde je to zase dost náročné pro celou rodinu, i když jde třeba jen o návrat do školky po prázdninách.
Tak mě napadlo, že by nebylo od věci se na to už teď trochu připravit a podělit se o své zkušenosti a osvědčené tipy, i když je jasné, že každé dítě je jiné.
Co byste tedy poradili těm, které za pár dní čeká nástup do školky? Jak ho zvládnout co nejsnáz? Na co si dát pozor a čemu naopak není podle vašich zkušeností potřeba věnovat přehnanou pozornost?
…schválně, která rada se tu objeví nejčastěji a kdo přijde se superfintou 😉
První nástup do školky u nás proběhl, řekla bych normálně. Malá se mě první den držela za nohu, řvala a nechtěla se pustit. Paní učitelka ji ode mě musela odervat a já rychle utekla. Pak mi paní učitelka řekla, že po 5 minutách brečet přestala a šla si hrát. Druhý den už to bylo lepší a třetí už mě vyháněla. Teď ji ze školky nemůžu dostat domů 🙂 Myslím že nejdůležitější je zůstat v klidu, aby z vás vaše dítě necítilo nervozitu. Bude v klidu maminka, bude to jednodušší i pro prcka 😀
Tak u nás na nejstarší platily kamarádky – jakmile jí nějaká přišla naproti a chytla ji za ruku, tak úplně v pohodě, jinak to bylo mnohdy s brekem.
Prostřední dcera si zas velice rychle oblíbila paní učitelky, tak se chodila s nimi hned pomazlit.
A nejmladší nastupovala, když tam měla sestřičku, takže určitě první měsíce byla jejím ocáskem.
Teď už mi přijde v pohodě, i pozdraví paní učitelku 🙂
Tak doufám, že školku zvládne, i když už tam teď bude bez starší ségry.
Na moje holky nikdy neplatily takové ty finty typu… jé, ty máš hezkou zástěrku 🙂
Co bylo společné, že i nejmladší dcera kolikrát ráno moc nechtěla, ale odpoledne mi vykládala zážitky a ani se jí nechtělo domů. Takže docela věřím, že někdy je těžký jen ten okamžik loučení a není to o tom, že by děti nějak trpěly.
U nás ve školce byly velkým plusem i paní učitelky, které hodně děti respektovaly a nenutily je do různých řízených činností, nenutily je jíst atp.
Pracuji v MŠ a věřte,že děti pláčou,když vidí maminku. Když maminka odejde,přestanou brečet a hrají si.
Tak se maminky opravdu nebojte.
PS: Já jsem také hodně plakala,když jsem chodila do školky. Na mě platila finta paní učitelky. Vždycky mi říkala : “ Ty máš dneska zase takovou krásnou zástěrku….“ A já se dívala na zástěrku a zapomněla jsem brečet.
(Citováno od akna z 24.8.2014 06:37)
U nás taky paní učitelky používají různé finty, zástěrky, sponečky, culíčky, honem je lákají na barvičky apod. Ve většině případů to funguje 😉
Já už naši skoročtyřleťačku týden krmím řečma, jak už bude ve školce “mazák“ a příjdou malošci a oni jim budou muset ukázat, jak to všechno ve školce chodí 😉 Tak doufám, že to zabere, před prázdninama probíhaly v MŠ změny, které malá nedávala, řvala jak tygr (měnily se p.uč. a naše má ráda to svý jistý 😉 ) Přes prázdniny je z ní tímpádem mazel, protože si užívala, že tam nemusí, tak pořád doufám, že “jako starý mazák“ už to zvládne.
A jelikož ji nemám kam dát, tak i když budou chvilku slzičky, tak si prostě zvykne…
Já jsem nejdřív syna nechávala jen do oběda a pak si sám řekl, že tam chce spát s ostatními dětmi…
U něj naštěstí problém nebyl, on je hodně kamarádský…a nebyl na mě až tak moc závislý…
Před nástupem jsem o tom hodně mluvili, že tam bude bez maminky, a budou tam paní učitelky a hodně dětí, že si najde kamarády…atd.
Měli jsme i štěstí na školku…paní ředitelka kdysi učila mě – se mnou začínala…takže jsem věděla, že bude v dobrých rukou 😀
Pracuji v MŠ a věřte,že děti pláčou,když vidí maminku. Když maminka odejde,přestanou brečet a hrají si.
Tak se maminky opravdu nebojte.
PS: Já jsem také hodně plakala,když jsem chodila do školky. Na mě platila finta paní učitelky. Vždycky mi říkala : “ Ty máš dneska zase takovou krásnou zástěrku….“ A já se dívala na zástěrku a zapomněla jsem brečet.
(Citováno od akna z 24.8.2014 06:37)
Akno,to samé říkají i paní učitelky v naší školce. Ale mně se stává (a ne jednou), že Miška je 10 minut v klidu a pak si najednou vzpomene, že mě nevidí a je k neutišení (samozřejmě se spolu hodně bavíme o mš). Co s tím?
Pracuji v MŠ a věřte,že děti pláčou,když vidí maminku. Když maminka odejde,přestanou brečet a hrají si.
Tak se maminky opravdu nebojte.
PS: Já jsem také hodně plakala,když jsem chodila do školky. Na mě platila finta paní učitelky. Vždycky mi říkala : “ Ty máš dneska zase takovou krásnou zástěrku….“ A já se dívala na zástěrku a zapomněla jsem brečet.
(Citováno od akna z 24.8.2014 06:37)
akno, a používáš tuhle fintu teď u dětí taky? 😉
Dcera si nosila z domova vždycky nějakou malou hračku (ale ne ty nejoblíbenější, občas se jí něco ztratilo)… A pak jsem jí udělala na ruku takový látkový náramek na suchý zip, kde byla fotka celé rodiny pohromadě.
Některé děti si zvykají hůř, což byl náš případ, tak jsem se tam dceru snažila nechávat opravdu co nejkratší možnou dobu.
A jak píší holky – pokud tam vaše dítě bude dlouhodobě nespokojené a máte možnost ho nechat doma, klidně bych to zkusila až o rok později.
Pracuji v MŠ a věřte,že děti pláčou,když vidí maminku. Když maminka odejde,přestanou brečet a hrají si.
Tak se maminky opravdu nebojte.
PS: Já jsem také hodně plakala,když jsem chodila do školky. Na mě platila finta paní učitelky. Vždycky mi říkala : “ Ty máš dneska zase takovou krásnou zástěrku….“ A já se dívala na zástěrku a zapomněla jsem brečet.
Já bych poradila maminkám, buďte v klidu pokud to jen trochu půjde a nestresujte. Hlavně ne před drobkem. Pak se bojí o to víc. U každého to probíhá jinak a dříve či později si zvykne. Pokud dítě odmítá třeba např.jíst, myslím že není dobré to řešit s každým na potkání, když je dítě u toho. Chce si potom připadat důležité a zajímavé, tím že ho maminka stále řeší a problému se jen tak brzy nezbavíte.
(Citováno od matodato z 21.8.2014 22:03)
matodato, souhlasím – čím víc to člověk řeší, tím víc se ten problém posiluje.
U té školky bych řekla, že nejlepší je k tomu nepřistupovat jako k potenciálnímu problému (což jsem udělala už založením téhle diskuze, co? :-D) a brát to prostě jako fakt, že to tak bude. I to dítě to pak snáz přijme, když to na něj bude působit tak, že to je normální věc, než když kolem toho bude předem spoustu řečí.
Tak superfinta nevím, ale mám něco, co jisto jistě zabere. Pokud dítě nezvládá nástup do školky, tak ho tam nedávat 😉
(Citováno od Lien z 21.8.2014 18:08)
to je fakt, že tohle je ideální řešení. Jen se obávám, že ne vždy realizovatelné 🙁 …ale to je na posouzení těch, kterých se to týká, za zvážení tahle varianta ale určitě stojí 😉
Já bych poradila maminkám, buďte v klidu pokud to jen trochu půjde a nestresujte. Hlavně ne před drobkem. Pak se bojí o to víc. U každého to probíhá jinak a dříve či později si zvykne. Pokud dítě odmítá třeba např.jíst, myslím že není dobré to řešit s každým na potkání, když je dítě u toho. Chce si potom připadat důležité a zajímavé, tím že ho maminka stále řeší a problému se jen tak brzy nezbavíte.
Starší syn byl v pohodě (protože nastupoval s kamarádkou) a mladší asi 14 dní brečel, ale zvykl si.Oba šli do školky až v 3,5 letech,u mladších dětí zvykání probíhá asi dýl.
Do skříňky dětem nachystejte, co si mají obléct na ven, hlavně jednoduché oblečení, žádné knoflíky, tkaničky, ať to zvládají pokud možno samy nebo s menší dopomocí. My jsme se snažili nedávat ani moc punčocháče, těžko se prťatům oblékají. Kluci měli spodky nebo něco podobného bez ťapek, aby se to lehce obléklo a daly se na to dát ještě jedny kalhoty. Na zimu je nejlepší kombinéza.
Tak superfinta nevím, ale mám něco, co jisto jistě zabere. Pokud dítě nezvládá nástup do školky, tak ho tam nedávat 😉