Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak dlouho v kočárku?
Když kolem sebe vidím mamky s kočárkem, tak se někdy velice divím, jak velké děti se ještě vozí. Od pohledu to jsou i 3leté a starší děti. To mi teda příjde už moc dlouho.
A tak mě napadá, jak dlouho jste vozili vy?
Já tak do roku a půl. Občas ještě byl pro jistotu kočárek v autě, nebo sloužil na výletě hlavně na tašky a další věci. :-)Ale děti v momentě kdy už chodili dobře, do kočárku nedostalo vůbec nic.
Pokud jsem se podivovala nad tím , že se tří a víceleté děti vozí v kočárku, tak to byly děti známých a podotýkámn a prosto zdravé čiperné děti,které častá pohodlnost maminek nechala tak trochu zlenivět. Nechci někoho kritizovat a nebavím se o případech opravdu nemocných dětí,či dětí, které pozdě začaly chodit apod. nebo prostě maminka musí jít něco zařídit a nemá čas se co 5 minut zastavovat s broučkem,klacíčkem či kytičkou:-)
Např.jedna maminka denně vozí své 3leté dítko v golfáči na hřiště a zase domů a to jsem ji před rokem viděla,kdy se ještě ta malá snažila chodit,když jsem se opatrně zeptala, tak mi maminka dpověděla, že jí nic není jen se jí nechce chodit,že je to tak pohodlnější.
To je tak dávno, že už si to ani nepamatuju…Jen vím, že dokud dcera měla věk na to ježdění v kočárku, tak o to moc nestála a pak, když vyrostla, tak si “rvala vlasy“, jak mohla být tak hloupá 🙂Chodily jsme hodně na celodenní výlety a jak už holky psaly, taky jsem s sebou vozila nějaký čas prázdný kočár kvůli odpolednímu spaní (než jsem pochopila, že na výletě dcera stejně nikdy neusne 🙂 )
A polikliniku máme sice jen asi půl kilometru od baráku, ale pro nemocné slabé dítě je to strašně daleko, takže tam jsem to řešila stejně jako Lien.
Lien, dcera taky spoustu “ošklivostí“ od dětí (a dospělých) dlouho vůbec nechápala, až někdy ve 4.třídě se to zlomilo…
(Citováno od Marinada z 22.7.2014 07:11)
to je zajímavé, tak možná je to spíš povahou, než okolnostmi
To je tak dávno, že už si to ani nepamatuju…Jen vím, že dokud dcera měla věk na to ježdění v kočárku, tak o to moc nestála a pak, když vyrostla, tak si “rvala vlasy“, jak mohla být tak hloupá 🙂
Chodily jsme hodně na celodenní výlety a jak už holky psaly, taky jsem s sebou vozila nějaký čas prázdný kočár kvůli odpolednímu spaní (než jsem pochopila, že na výletě dcera stejně nikdy neusne 🙂 )
A polikliniku máme sice jen asi půl kilometru od baráku, ale pro nemocné slabé dítě je to strašně daleko, takže tam jsem to řešila stejně jako Lien.
Lien, dcera taky spoustu “ošklivostí“ od dětí (a dospělých) dlouho vůbec nechápala, až někdy ve 4.třídě se to zlomilo…
Nuninko, ne každé dítě, které vypadá na tři, ty tři roky skutečně má… Znám nejedno dítě, které má “mimikry“ a vypadá starší…
Nejsem v “soudech“ (jakýchkoliv) tak radikální…
A jak psala tuším Kukačka – moje holky nedonošeňátka začaly chodit v 18, resp. 22 měsících, takže se i déle vozily v kočárku. My si teda vystačily jen s kombinovaným kočárem – než jsem stačila vyhledat a objednat dvojčecí golfáče, nebyly potřeba.
Když bylo holkám 2,5 roku, stěhovali jsme se na vesnici. V té době tady u nás stavěli dálnici a my cestou kamkoliv z domu museli přejít hlavní cestu, kde frčel jeden náklaďák za druhým. Tak tady jsem vozila holky v kočáru ještě dost dlouho přes třetí narozeniny. A cestou do obchodu jsem v košíku vozila sběr do kontejneru a zpět nákup.
Nuninko holky v kočárku nebyly vůbec, do cca 18 měsíců jsem nosila a pak chodily samy (i předtím), ale mám golfky a tam si ráda občas sedne tříletá i skorošestiletá a já je klidně svezu – na hřiště, na procházku, hodně se mi hodí když je některá z nich nemocná, protože ven chodíme vždy, takže pokud jsou slabé, tak je vezu, nevyčerpává je to a zároveň jsou na vzduchu, takže mně bys mohla vidět i s pětiletým dítětem v kočárku 🙂
(Citováno od Lien z 21.7.2014 15:10)Lien, a té nejstarší to nevadí? nebere to jako, že je “malá“?
Já si pamatuji, že dcera to zkusila jednou, když jsem měla syna na rukách a ona už nemohla,(byl to nějaký větší výšlap) ale jakmile viděla, že někdo jde, tak prchala ven. 🙂
Spíše mi děti dělali to, že mi stoupali na “konstrukci“ kočárku a chvíli se nechali vést.
(Citováno od nuninka z 21.7.2014 20:46)
Nuninko,jak nechodí do školky, tak prostě nemá ty zážitky vysmívání se od ostatních dětí a spousty věcí jí vůbec nenapadají, že by byly nějak na stydění, třeba právě tohle, ona prostě vůbec nechápe to, že se jí někdo vysmívá a když to někdo dělá, brzy ho to přestane bavit, protože ona se na to nechytá, kouká na něj a neví :-). Opravdu hodně takových ne úplně příjemných věcí (výsměch, šikana apod.) děti chytí až v kolektivu, kde jeden dokáže znepříjemnit dalším deseti.
Ono taky záleží na tom, v kolika měsících dítě začalo chodit… Luca byla trochu pozadu, jak se sezením, tak s chozením. Teď jí budou za měsíc dva roky a stále vozím v golfkách. Samo, že procházku ujde, ale když ji potřebuju uspat, je kočár ideální. Zrovna tak, když vím, že budeme celé dopoledne v Praze, a že by toho na ni bylo moc. Prostě, myslím, že nemá smysl se zaobírat tím, kdo co v okolí dělá a nedělá, většinou má k tomu své důvody 🙂
(Citováno od Kukačka z 21.7.2014 16:50)
Kukačko, když se někam jelo, taky jsem kočárek brala sebou a na spaní byl ideální, při delším výletě. 🙂
Ale dost často jsem ho měla jenom jako doplněk. Je pravda, že ti starší táhnou ty mladší a tak mi nejmladší syn odmítal být v kočárku hodně brzo. 🙂 Což je nevýhoda, když potřebuješ jít delší cestu nebo když spěcháš. To jsem si pak říkala, že kdyby byl v kočárku, bylo by to fajn.
Myslím, že je to trošku individuální. Syn byl na chození trošku lenivější, měl to štěstí, že se mu ve dvou letech narodila sestra. Měla jsem pevný kočár a občas se vozil obkročmo nad sestřičkou. Pak v úplné nouzi i oba na sporťáku, kupodivu vydržel. Ale to bylo spíš, když jsme spěchali. Dcera chodila ráda a kočárek jsem také používali hlavně, když jsme spěchali. Tak od dvou let vůbec. Kousek od nás bydlí rodina, která vozí čtyřletou holku na kočárku, pevně připnutou popruhy. Prý je moc divoká a v kočárku aspoň nic nevyvede….
Když měla dcera 1,5 roku a syn 3,5 roku, byli jsme na Pradědu, cestou dolů přišla průtrž mračen. Obě děti na sporťáku a utíkala jsem celou cestu dolů, neviděla jsem na krok, to byl nějvětší zážitek s oběma dětmi na kočárku 🙂
(Citováno od zbynula z 21.7.2014 19:07)
Zbynulo, tak to bych děti taky šoupla do kočárku. .-)
A věřím, že to musel být pro děti zážitek, jednou se mi to taky stalo, tak si tuhle situaci dovedu velice dobře představit. 🙂
Malá byla v kočárku tak do 15 měsíců s tím, že mi zajízdy vystupovala. Byla drobek a popruhy nešly víc stáhnout, tak to byla někdy zážitková jízda, zvlášť s plným nákupem. Nelámala jsem to, nechala jsem ji chodit.
Na dovolenou v 18měs. jsme vzali kočárek jen pro jistotu. Malá prochodila 3 hodiny v ZOO a já vozila prázdný kočárek 🙂 Golfáč jsme ani nepořizovali, měli jsme takovou tu tříkolku s tyčkou.
(Citováno od janca.mas z 21.7.2014 15:18)
Janca, tak to znám. 🙂 Kočárek byl od určitého měsíce pro jistotu a často se taky vozil prázdný, ale raději ho mít sebou, než aby stál v chodbě. 🙂
Občas byl dobrý alespoň na spaní, zvláště, když byl nějaký celodenní výlet.
Nuninko holky v kočárku nebyly vůbec, do cca 18 měsíců jsem nosila a pak chodily samy (i předtím), ale mám golfky a tam si ráda občas sedne tříletá i skorošestiletá a já je klidně svezu – na hřiště, na procházku, hodně se mi hodí když je některá z nich nemocná, protože ven chodíme vždy, takže pokud jsou slabé, tak je vezu, nevyčerpává je to a zároveň jsou na vzduchu, takže mně bys mohla vidět i s pětiletým dítětem v kočárku 🙂
(Citováno od Lien z 21.7.2014 15:10)
Lien, a té nejstarší to nevadí? nebere to jako, že je “malá“?
Já si pamatuji, že dcera to zkusila jednou, když jsem měla syna na rukách a ona už nemohla,(byl to nějaký větší výšlap) ale jakmile viděla, že někdo jde, tak prchala ven. 🙂
Spíše mi děti dělali to, že mi stoupali na “konstrukci“ kočárku a chvíli se nechali vést.
Myslím, že je to trošku individuální. Syn byl na chození trošku lenivější, měl to štěstí, že se mu ve dvou letech narodila sestra. Měla jsem pevný kočár a občas se vozil obkročmo nad sestřičkou. Pak v úplné nouzi i oba na sporťáku, kupodivu vydržel. Ale to bylo spíš, když jsme spěchali. Dcera chodila ráda a kočárek jsem také používali hlavně, když jsme spěchali. Tak od dvou let vůbec. Kousek od nás bydlí rodina, která vozí čtyřletou holku na kočárku, pevně připnutou popruhy. Prý je moc divoká a v kočárku aspoň nic nevyvede….
Když měla dcera 1,5 roku a syn 3,5 roku, byli jsme na Pradědu, cestou dolů přišla průtrž mračen. Obě děti na sporťáku a utíkala jsem celou cestu dolů, neviděla jsem na krok, to byl nějvětší zážitek s oběma dětmi na kočárku 🙂