Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak dlouho v kočárku?
Když kolem sebe vidím mamky s kočárkem, tak se někdy velice divím, jak velké děti se ještě vozí. Od pohledu to jsou i 3leté a starší děti. To mi teda příjde už moc dlouho.
A tak mě napadá, jak dlouho jste vozili vy?
Já tak do roku a půl. Občas ještě byl pro jistotu kočárek v autě, nebo sloužil na výletě hlavně na tašky a další věci. :-)Ale děti v momentě kdy už chodili dobře, do kočárku nedostalo vůbec nic.
já jsem dceru vozila v kočárku do čtyř let, protože když jsem s ní chtěla jít nějakou delší cestu musela jsem jí nosit po rukách, protože brečela že jí bolej nohy
Pokud vozí matka v kočárku 3leté dítě, je to jenom její lenost a pohodlnost! (něco jiného je pokud je dítě nemocné)
Myslím si, že je věcí každého, jak své dítě dopraví do školky a nepřísluší mi to tedy komentovat. Každému vyhovuje něco jiného. Jako větší problém, než vozit dítě v kočárku, vidím přemisťování z místa na místo autem. V případě kočárku má podle mě dítě možnost sledovat své okolí a ten kdo ho veze mu může ukázat něco zajímavého – rostliny, zvířátka, vysvětlovat značky apod.
Nuni měli jsme to stejně asi od 1,5roků co aktivně chodili jsme používali kočárek velice zřídka…jen k dr. (na čas), na výlety a delší trasy 🙂
Já to řešila takto:
Když bylo třeba například být včas u doktora, tak jsem potomka “frkla“ do kočárku.
Když byl čas, tak šel po svých
(Citováno od uznevimco z 29.7.2014 08:56)
A naše holky, když už byly moc pohyblivé a zdrhaly mi doma z “ohrady“, takže jsem nemohla bezpečně opustit byt, abych výtahem svezla kočár do přízemí (do výtahu jsem se vešla tak akorát já a složený kočár), tak když jsme potřebovaly být někde na čas, jely jsme taxíkem. A zpátky pěšky. MHD u nás jezdilo sporadicky a v podstatě vždy jinak, než jsme potřebovaly.
😛
Nuninko, hlásím, že Deniska ujde jednu cestu od domu, až ke škole, což je jeden kilometr. Pak jsme vyzvedli Elišku a Denču jsem posadila do kočárku, aby jsme byli doma dříve a malá se i prospala. Na cestu do města bereme kočár pořád, neb 4 kilometry v 18 měsících ještě nezvládne a to nepočítám cestu zpět. Jinak děti z naší vesnické školky jsou zvyklé chodit do města pěšky a 4 kilometry tam a další zpět zvládají nějak snadno.
Já to řešila takto:
Když bylo třeba například být včas u doktora, tak jsem potomka “frkla“ do kočárku.
Když byl čas, tak šel po svých
U nás vozí některé maminky děti i do školky v kočárku (žádné nebylo s Márou ve třídě, tam byly děti os dvou let), takže jim je min. 3 roky.
Ale nějak to neřeším, já je zas 1 km vozím autem, jsem ráda, že se vůbec včas vypravíme, jít ještě 20 minut pěšky, tak vstáváme nevím kdy 🙂
Jinak Lucince jsem sebrala kočár, když jsem zjistila že jsem těhotná (necelé 2 roky jí byly) a u Marka si pamatuju, že to bylo kolem 2 let (a to začal chodit někdy v 19 měsících) , ale ještě v létě na dovolenou když mu bylo 2,5 jsme ho naposledy vzali, pak jsme se ho zbavili a konečně vymalovali chodbu 🙂
Ahoj, syna jsem vozila v kočárku ale 2 roky.Byl hodně trénovaný na chůzi,tak ted mi ujde i velké štreky.Vozila bych ho ještě třeba i o něco dýl,ale z důvodu narození druhého dítka už to nejde.A velké děti když vidím v kočáře ,no každýho věc ale patří tam menší co dodat.
Já to cítím podobně jako Makinea.
Chlapi tohle vůbec neřeší, vždycky jen maminky – co jaké (samozřejmě cizí) dítě dělá a co by dělat mělo a naopak co by už dělat nemělo…Je to hrozná škoda, vždyť jsme všichni na stejné lodi, měly bychom spíš držet za jeden provaz…
Tím nemyslím zde maminky na VD, spíš tak obecně (už dost dlouho) o tom přemýšlím.
(Citováno od Marinada z 24.7.2014 07:03)Marinado, já jsem si toho začala všímat, až když na to upozornila učitelka ve školce a dodala, že kdo ještě vozí, má toho hned nechat, protože se pak s dětmi vůbec nedá jít na procházku. I malá procházka pak trvá 2x déle a dětem se vůbec nechce chodit.
Já to neberu tak, že by to byla nějaká ostuda. To je každého věc, ale spíše s té druhé strany, jestli to je jenom z “pohodlnosti“ nebo to dítko ještě potřebuje.
(Citováno od nuninka z 24.7.2014 22:05)
Nuninko, vím, že to psalo víc lidí, že učitelky s tím pak mají problém. Já jsem se s tím u nás vůbec nestekala – a ani nemohla…v naší školce totiž za celé tři roky byly na vycházce jen dvakrát, jinak pořád chodily na zahradu. Každý rok se zahrada na zimu “zamkla“ (to byla velká akce i s rodičema) a další den se šlo na zahradu zase 😀