Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Na co hrají vaše děti?
Naše holky se nedávno obě rozhodly, že budou hrát na klavír 🙂 Už s tím přišly párkrát dřív, ale vždycky to nějak vyšumělo. Teď to vypadá, že to myslí vážně. U Aničky si dovedu celkem představit, že ji to bude bavit a bude i poctivě cvičit (v rámci prepubertálních možností).
Sama podobnou zkušenost nemám. Manžel odchodil na ZUŠ dva cykly z donucení a s nechutí. tak by mě zajímalo, jak to s hrou na hudební nástroje funguje u vás?
Na co hrají vaše děti a jak je to se cvičením? Musíte je do toho nutit nebo doma hrají opravdu i jen tak pro radost? Rozhodly se pro hru na nástroj samy nebo je to u vás součást “povinné výbavy do života“?
Tak jsem tu s aktuálním zpravodajstvím… už třetí den řeším klavír a mám pocit, že už se mi o něm bude i zdát. Držte palce, ať to dnes už klapne, nebo mě z toho klepne .-D
Nakonec to dopadlo tak, že holky budou chodit obě na společnou hodinu – uč bude hrát chvíli s jednou, pak s druhou, časem možná zkusí i něco jednoduchého společně. Ale uvidíme, jak u toho Majda vydrží. Má těch zájmů hodně a chtěla by pořád zkoušet něco nového, tak tomu moc velkou šanci nedávám, ale třeba budu překvapená.
Jak jsem myslím psala v tom srpnu, tak už hlásila, že klavír teda ne. Otočila se to ve chvíli, kdy jsem to říkala uč, že bude teda chodit jen Anička. Tak jsme domluvené, že to zkusí společně a uvidí se.
Zrovna dnes jsem si vzpomněla na tuto diskusi, jestli jste, Petro, nějak pokročily v rozhodování, nebo to holky přes prázdniny pustilo?
(Citováno od Pavlinkav z 20.8.2014 18:52)
Pavli, no tak nějak podle předpokladů – Majda už má tisíc jiných zájmů, momentálně se rozhodla vzdát i fotbalu a chce koníčky 😀
Aničku klavír zatím pořád drží, v ZUŠ s ní počítají. No a já už začínám být zase nervózní z toho, jak to vyřešíme doma s tím cvičením. Jednak je pořád nedořešený klavír, jednak když tu čtu, jak řešíte rytmus a takové věci, tak si říkám, že s tím jí já fakt nepomůžu. No, bude to ještě zajímavý…
Holky, tak jsme i díky vám doma začaly cvičit i doby. Máme šílenej zlozvyk a musíme se složitě přenaučovat. Zezačátku dcera naučený písničky zvládala nově jen vytleskávat a jak sedla ke klávesám, tak to najednou zase nešlo, ale už se to výrazně lepší, jen se vlastně pořád učíme ty samý písničky a žádnou novou.
(Citováno od lnori z 20.8.2014 17:52)
lnori, zkuste vydržet, jak píšeš, bohužel je to zlozvyk, takže to chvilku potrvá a uvidíš, že pak už sednete a budete si rovnou počítat nebo klepat.
My jsme tento týden asi dva dny zápasily s jednou skladbou, než jsme ji daly rytmicky dohromady (je fakt, že není nejjednodušší, je tam hodně pomlk, občas se ruce střídají, občas hrají obě…). No madam v tom po prázdninách měla trošku hokej 😀
Zrovna dnes jsem si vzpomněla na tuto diskusi, jestli jste, Petro, nějak pokročily v rozhodování, nebo to holky přes prázdniny pustilo?
Holky, tak jsme i díky vám doma začaly cvičit i doby. Máme šílenej zlozvyk a musíme se složitě přenaučovat. Zezačátku dcera naučený písničky zvládala nově jen vytleskávat a jak sedla ke klávesám, tak to najednou zase nešlo, ale už se to výrazně lepší, jen se vlastně pořád učíme ty samý písničky a žádnou novou.
… na nervy … 🙂 🙂
Dcera se rozhodla, že chce hrát na hudební nástroj v pěti letech, vybrala si violoncello. Ted je jí devět a výsledky nevnímám jako ohromující, ale zatím neprojevila vůli skončit. Cvičení má v harmonogramu zahrnuto každý den, ale musím hlídat dodržení.
Syn se rozhodl ve třetí třídě inspirován spolužáky . Hraje už rok, pokaždé, když má chuť a to je často. Učí se víc, než mu zadá učitel v ZUŠ. V nauce se orientují snadno.
Pavli, no, pořád to není definitivně rozhodnuté, ale vypadá to, že ti brzo budu psát ohledně výběru klavíru 🙂
Z té zkušební hodiny na konci roku nakonec z časových důvodů sešlo, ale když jsme si s tou potenciální uč volaly, tak to brala jako hotovou věc, že holky chodit budou. Měly by teda z kapacitních důvodů společnou hodinu, což je ale vlastně výhoda, protože moc nevěřím tomu, že u toho vydrží obě (na M je to podle mě málo akční zábava :-)), takže by pak zůstala jen jedna.
Zjistila jsem, že s tím už počítám, zdá se, že holky taky. Dnes se zrovna mám sejít s další známou, která hraje a má klavír doma, navíc jednu dobu na ZUŠce i klavír učila, tak se domluvíme na nějaké testovací návštěvě.
Tak uvidíme…
(Citováno od Petra z 2.7.2014 15:21)
Jasně, klidně se pak ozvi, co mám nastudované, ráda předám ;), věnovala jsem tomu tehdy snad dva měsíce a probírala to s několika lidma “od fochu“. Nakonec klavír vybírala naše p.uč. – jsem jí řekla, ať si vybere, na co jí bude žačka doma cvičit 😉 Bude to už dva roky, co ten zázrak doma máme a klepu to – jsme spokojení.
Společná hodina je fajn i z důvodů časových – i když vy to asi máte v místě bydlište, nevozíte jako my do města, že jo.
Jinak teda super, že se u vás hraje i o prázdninách. Jak píšeš, to je to, co je důležitý 😉 Tajně doufám, že by to u nás dopadlo podobně…
Pavli, no, pořád to není definitivně rozhodnuté, ale vypadá to, že ti brzo budu psát ohledně výběru klavíru 🙂
Z té zkušební hodiny na konci roku nakonec z časových důvodů sešlo, ale když jsme si s tou potenciální uč volaly, tak to brala jako hotovou věc, že holky chodit budou. Měly by teda z kapacitních důvodů společnou hodinu, což je ale vlastně výhoda, protože moc nevěřím tomu, že u toho vydrží obě (na M je to podle mě málo akční zábava :-)), takže by pak zůstala jen jedna.
Zjistila jsem, že s tím už počítám, zdá se, že holky taky. Dnes se zrovna mám sejít s další známou, která hraje a má klavír doma, navíc jednu dobu na ZUŠce i klavír učila, tak se domluvíme na nějaké testovací návštěvě.
Tak uvidíme…