Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pejsek v paneláku - venčení
Ahoj, jdu se zeptat, jestli nemáte zkušenost. Mám už 6 let čivavu. Když mu byly 2 roky, měla jsem autonehodu a nemohla se o něj starat, tak si ho vzali rodiče do baráčku. Pak umřel taťka a mamka šla do paneláku, kde má mojeho pejska dodnes. Zkusila jsem si ho vzít zpátky hned, jak jsem mohla chodit, ale bylo to komplikovaný, o tom třeba jindy, to je na dýl. Některý komplikace se naším přestěhováním vyřešily. Teď ale přemýšlím, jak to udělat, abych ho mohla mít u sebe, mamku to venčení už nebaví a obtěžuje.
Přítel pracuje na směny, takže většina dnů je v pohodě. Jen nevím, jak to řešit, když jde na noční. Odchází v 6 hodin večer, vrací se v 8 ráno. Pes tak dlouho nevydrží, Alešek usíná kolem 8 večer, samotnýho bych ho doma nenechala, i když psovi stačí večer 10-15 minut. V baráku jsme noví a nikoho tu neznám, kdo by mi ho vzal večer ven. Navíc můj pes si špatně zvyká na ostatní psy a ze strachu útočí, takže požádat nějakého pejskaře dost dobře nejde. Nehledě na to, že nechce jít ven ani s nikým cizím. Kdyby to bylo v létě, tak naložim Aleška do kočárku třeba na tu chvíli ještě, jenže co v zimě, navíc když budu mít druhý mimčo. Nechci si hledat výmluvy, ráda bych našla nějakou cestu. Přece nejsem jediná, kdo má psa, 2 malý děti a přítele na noční. Nebo jo? 🙂
Holky, moc děkuju. Snad to nakonec půjde. Uvidíme, určitě dám vědět, až se domluvím s mamkou.
Když jsme chodili oba do práce, tak se pes vyvenčil 6:45 a pak musel vydržet cca do 16hod…i když máme barák, tak jsem se bála ho nechat celou dobu venku, protože nám ho jako štěně ukradli…
V noci vydrží i déle…
Tak jsem zvědavá, jak to bude, až nastoupím do práce 🙂 Ale myslím, že to nějak zvládne…
Zkusila bych najet na pravidelný režim venčení, aby si zvykl, že s ním už večer a přes noc nepůjdeš ven…a dala bych ke dveřím takovou tu sací plenku nebo podložku – kamarádka tak učí stěnata a i starší psi ji používají, když jsou třeba déle pryč a nemůžou je pravidelně venčit – taky mají menší plemeno…
Venčila jsem ráno, než jsem šla do školy. Pak mamka 1-2 xa já hned ze školy. Pak ještě dvakrát do večera. Z toho to byla vždycky jedna delší procházka.
Když to nešlo jinak tak ráno, odpoledne a večer. Prostě jak to šlo 🙂
Pořádně jsem venčila odpoledne, nebo v podvečer, něž jsem šla děti koupat. Pak jsem jen vyběhla před dům. Většinou to bylo v pohodě. Jen jednou dítě plakalo.
Jinak jsem měla nachystané noviny u dveří, kdyby něco. Použil to bylo jen jednou. Pak jsme šli na barák a starosti odpadly.
Kamarádka to řeší tak, že psy pořádně vyvenčí odpoledne, i s dětmi a pak s nimi vyběhne jen na pár minutek, než jde ona spát. Děti nechá spící doma, je jen před domem.
Tak asi bych to taky tak dělala, ne být pryč 15 minut,ale vyloženě jen na vyčurání?
Příp. nějakou tu dětskou chůvičku mít s sebou… nevím na jakou vzdálenost tyhle vynálezy fungují, ale myslím, že v dnešní době by se určitě něco takového dalo najít.
Jo, jo, čekáme druhý mimčo, tentokrát plánovaný. Rodit budu na přelomu září a října. 🙂
A ještě jeden postřeh – moje mamka má yorkshira, který byl hafo let naučený na venčení po třech hodinách, daly by se podle něj řídit hodinky. Pak se změnila situace, mamka začala chodit do práce a pes musí najednou vydržet i 12 hodin. Občas prý udělá mini loužičku, ale jinak to zvládá, když stejně nemá jinou možnost.
Teru ty jsi podruhé těhotná? No já tu dlouho nebyla, tak nevím, MOC GRATULUJI! A k tématu… jediné, co mě ještě napadá, je zkusit pejska naučit čurat na podložku, aby si mohl ulevit, když nemůže ven. Vím, už to není štěňátko a nemám s takovým výcvikem zkušenost, ale kde je vůle, je jistě i cesta 🙂
Hezké dny…