Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Syn - maturita
Ahoj holky .Na svého staršího syna jsem si stěžovala mockrát.A teď to dodělal.Měl před maturitou a já se pořád ptala učíš se učíš se ať to uděláš.Jeho odpovědi tu nebudu psát.A co myslíte k matuře ho ani nepustili.A Co on.Dneska jel do školy s tím že ukončí studium a jde se přihlásit na pracák a hledá si práci.Už nemám sílu cokoliv řešit.Do toho můj táta měl infarkt.Naštěstí je v pohodě ,ale musí zmněnit jídelníček.A to nechce pochopit moje máma.Další kapitola sama pro sebe.Jak se zachovala nedokážu pochopit.Nikdy jsem si s ní nerozumněla ,ale tohle jsem nepochopila.Tak přece je to jeho žena tak se mu snažím pomoct a podřídím jídelníček jeho zdravotnímu stavu.A né že budu odmítat mu vařit a dělat mu zle.Táta se dva dny po propuštění z nemocnice sebral, a odjel k nám na chatu ,aby měl klid.A do toho mi volal nevlastní otec Holky s kterou Náš syn chodí.A vynadal mi že u nás spala.No copak já můžu čuchat že to má zakázaný .Holka s náma nemluví jen pozdraví a štve syna proti nám.To víte že si to vyslech.Myslím že litoval že volal.A holka potom taky.Už nějak nemůžu jsem úplně vyčerpaná,zničená.Nejradči bych někam zalezla .
Mluvit se s nim neda je to pořád dokola domlouváme když jsem mu řekla ze ho přihlásim na úřad tak mi řek no a co tak to udělej.Ma brigádu ale s toho nam da maximálne 1000k jenže jeho dluh je 3000 zbytek mi.Kamarádi se k nemu otocili zady nechápou ho ma jen tu holku a ta ho tahne dolu.Nevím co dal
Matušenko to je mi líto a moc dobře to znám.Mám synovce,který od mlada zlobil.Nakonec to dopadlo tak,že ho odhlásili z baráku a je nahlášen na úřadě,protože mu z každé strany hrozil exekutor.Ke všemu byl laksní (jemu se přece nemůže nic stát)do toho parta,která ho hecovala a ve finále ho v tom celá partička nechala.No teď už snad seká dobrotu,ale trvalo to než dostal rozum.
holka to se nečte zrovna dobře, myslela jsem že se vzpamatuje….a jak se na to tváří, z čeho vegetí venku když nedělá? …co rozmluva je schopnej naslouchat a povídat?
Tak máme 3 měsíce po nedokončené maturitě a syn stálou práci nemá a ani nehledá.A aby bylo u nás veselo tak nezaplatil pojistku na motorku a přišel mu dopis s tím že vše předávaj EXEKUTOROVI.Na dopis jsem přišla náhodně.Tak teď neni radči doma jen se příde vyspat a zase zmizí.A co teď.
taky si čím dál více připomínám ono notoricky známé malé děti malé starosti,velké dítě velké starosti :-)nejhorší na tom je,že my rodiče to s těma dětma FAKT myslíme dobře a oni to prostě nechtějí pochopit :-Djá zažila nšco podobného těsně před maturitou a dodnes před mojí mamkou smekám,že se rozhodla mě do té řeky hodit a nechala plavat.Musela jsem ale nastoupit do práce a v září se ,,pokorně“ vracela do školy,mám nejen maturitu,ale i specializaci a myslím,že v životě jsem obstála :-)ale stálo ji to určitě sebezapření a hlavně mi prostě věřila,že se vzpamatuju…jen ty sama znáš svého syna,čím to všechno je,jestli vliv slečny,nechuť k vzdělávání,problémy s učiteli…může být spousta důvodů a řešení už v jeho věku bude jen na něm.Zkus se zapřít a nešlapat tu cestičku,ač jsem sama zvědavá jestli si práci najde a jestli nebude větší pakárna vstávat ráno v pět,protože pokud pracovat nebude,tak stejně řešení nebude 🙁
tatínkovi přeji brzkou rekonvalescenci a tobě brzy úsměv na tváři 🙂
matušenko nějak nemám slov co na to napsat, je mi líto…nikdo nevíme jak ty děti až vyrostou, psát o tom že je škoda že to blbec nedotáhl či nezkusil tak jako tak víš to sama….
moc bych ti i jemu přála aby bylo dobře, třeba se NĚCO semele a vše se v dobré obrátí….
obdivuju tě s tou holčinou ta je na prohození oknem…možná bych zkusila najít sílu, udělala kafe bábovku a oba je pozvala na kobereček…sama říct hned na začátku že máš něco na srdci k slečně a přeješ si aby to i mladej slyšel aly byla by jsi ráda aby do toho nezasahoval….a říct jí slušně ale to co vnímáš…že pokud je to na vážno a jednou vidina toho že ten váš život bude propojenej že bude muset trochu pozměnit chování atd…nenechat se vytočit, projet si hlavou dopředu co a jak….
je mi líto….čím starší tím horší starosti vidím to u kluků, také začíná bojovné období…zlaté dětské období…
Ahoj dobrá správa že se máma trochu umoudřila a začala vařit podle tátova zdravotního stavu.Sice trochu prská,ale už je to lepší.
Fakt nejhorší je to rozhodnutí ho nechat jít.Ale myslím si že už jsem to udělala sama v sobě .Teď mně to v podstatě všechno mrzí je mi to líto ta moje snaha aby se učil těch hádek proč se neučí.Ale když chtěl motorku tak jí měl.Pak chtěl auto tak ho má.Pak měl na jedné brigádě průšvich nás stál 15tisíc zaplatili jsme.A to je to co mně štve mi jo a druhá strana nic.Moc se bojím že si nic nenajde .A nechat ho padnout to ne to přezevšechno neudělám.
A tu jeho Janu se snažím respektovat ,ale vemte si příklad.Přijedou k nám a já se zeptám tak kdepak jste byli a Michal mi začne vyprávět kde byli.A ona stojí v předsíni a začne ho tahat z té kuchyně a šeptámu co jim to říkaš to je naše tajemství.z kraje jsem to přecházela a myslela si něco o k….,ale dnes už né .Zeptám se co říkalaa tak radči mlčí .ale ten pohled stačí.Davá nám slušně najevo jak jí oběžujem že jsme doma.Jenže já jsem tady doma!Strašně mně to všechno mrzí.A v podstatě si nemám komu postěžovat.
Matušenko, když se to sype, tak obvykle všechno najedenou :/
I já se s tou školou přikláním k Peťce. Příklad ze života by tě snad mohl utěšit, že to tak může fungovat. Můj muž odešel ze střední – chodil po brigádách a přišlo mu zbytečný sedět ve škole. Popravdě ono to někdy opravdu zbytečný je, někdy hodina vypadá jenom tak, že žáci dělaj naschvály učitelům, učitelé žákům a místo učení se všichni jenom dohadujou. Ve výsledku se nic nenaučí ani ti, kdo by chtěli. Nakonec můj muž chtěl na vejšku, objevil se tam nový zajímavý předmět a musel kvůli tomu dodělat střední – chtěl a dodělal, teď je na vejšce. Obojí dálkově. Držím palce tvýmu synovi, někteří z toho vyrostou 😉
matušenko,
tchán měl na štědrý den infarkt a tchýně mu taky nevaří dietně. A to mu při tom zjistili ještě cholesterol, tlak atd. a stejně se tam pořád peče bůček a smaží řízky. Taky nechápu, ale to ty neovlivníš.
Se synem- máme něco podobného v rodině, kluk ve třeťáku odešel na jinou školu, že učitelé jsou naprosto debilní, tam vydržel pololetí, zase všichni úplně blbí, nakonec z poslední školy v 21 letech odešel před maturitou ke kamarádovi do podnájmu. Zjistil, že nemá z čeho žít, občas nějaká brigáda. Pak mu došlo, že takhle to fakt nejde, teď má konečně asi půl roku stálou práci, vlastní podnájem.
A jeho máma říká, že to bylo nejtěžší rozhodnutí – nechat ho jít a ať se v tom všem vymáchá, že ho pořád chtěla nutit zpátky do školy, pak mu tajně nosila jídlo a prala a pak jí došlo, že je vážně dospělý a musí ho nechat žít vlastním život, ať se jí to líbí nebo ne.
A k přítelkyni – moje máma mého manžela (tenkrát přítele) nesnáší a nikdy nesnášela. Můžu říct, že to mezi našimi vztahy udělalo ještě větší paseku než byla. V tomhle bych prostě zaťala zuby, myslela si něco o slepici, ale syn dá přednost vždy té holce (nebo nějaké jiné) před vámi, tak to prostě je.
Přeju hodně síly, bude líp,uvidíš.