Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Žárlivost a vše kolem ní....???
S manželem jsme u kafe vedli jednu z našich dlouhých, nic přinášejících diskuzí :D. Tentokrát padlo na žárlivost….manžel na mě nežárlí, protože říká že mi věří…já žárlím a mám o něj strach….on mi říká že mu tedy nevěřím…já říkám že samozřejmě ano 😀 …. a já že mě dost nemiluje a nebojí se že o mě nepřijde…..
No něco podobného jako co bylo dřív jestli slepice nebo vejce…..
Žárlíte? Čím je to dané, důvěrou v druhého, nebo pošramocenou svou sebedůvěrou? Nebo vlastně čím.
Jak s tím pracujete aby to neubližovalo tomu druhému? A myslíte si, že s tím jde vůbec něco dělat?
Říká se že zdravá žárlivost je správná. Kde pro vás je ta hranice zdravé žárlivosti, pokud tedy to vůbec jde takhle formulovat? Co ano a potěší vás to a co už né?
Jako hodně mladá jsem si ujasnila (po zkušenostech se přáteli), že nejhloupější je závidět a žárlit. Proto nežárlím a nezávidím. Moc se mi to vyplatilo, žiji už 45 let ve spokojeném manželství a mám mnoho přátel.
K dotazům na reakci mé partnerky uvádím, že v pohodě. Na můj humor už je zvyklá. Ona si taky někdy něco přihodí.
Tak to je ideální, takové věci se krásně čtou, Bami!
Jsem na tom podobně, i když jak se říká nikdy neříkej nikdy:(
lien a jak by se to dalo zpracovat? … nějak to neumím převést do praxe….
je to zvláštní já mám zlatého chlapa aspoň jsem o tom přesvědčená 😀 já nemám žádné podněty k žárlení chová se ke mě moc hezky po všech stránkách,….ale 😀 to ale….no doufám, že to nikdy nepřeroste nikam jinam, nebo nic špatného co by vadilo a ubližovalo nám oběma víc než je zdrávo….
zurekpetr .. mám stejný dotaz jak Petra jak raguje na poznámky s mýdlem :D? tak nějak předpokládám, že pokud je to jen z legrace vtipem, tak stejně vtipně zareaguje…
projít si tím je asi nejlepší “vyléčení“…ale umět to pak využít a poučit se to také není pravidlem…měl jsi štěstí..
já se přiznám že ženu ve stanu bych mu skousla pouze v podobě mojí matky, jeho matky případně jeho sestry 😀 jinak né tak dobře vyrovnaná nejsem…..ta představa pro mě není příjemná, a nevím jestli je to nebo není důvěrou…
chezzi také to mám zatím tak jak to píšeš…ráda bych to nějak zpracovala :D?
petro asi by to bylo jednodušší kdybych se v tomhle také cítila víc jako chlap 😀
já to bohužel pouštím ven…výsledek uleví se mi v tu danou chvíli, neumím to držet v sobě, i jsem se snažila abych tomu druhému neublížila…hmmm ale výsledek mého snažení byl jen v tom že jsem to na něj nevyybalila hned mezi dveřmi 😀 ale o hodinu déle 😀
MANKAš, přemýšlím nad tou ženskou ve stanu a fakt nevím. Ta situace mi přijde asi stejně pravděpodobná, jako že mi u dveří zazvoní reportérka TV Nova 🙂 Taky netuším, jak bych v tu chvíli reagovala, ale asi ani nemá smysl se tím extra zabývat, protože to člověk dopředu stejně nevymyslí.
zurekpetr, to je asi nejúčinnější forma “terapie“, dostat se do toho z té druhé strany 😉 obzvlášť v takové pekelné podobě. Jen by mě docela zajímalo, jak partnerka na ty narážky o mýdle reaguje?
Já jsem již ze žárlivosti vyléčen. Stejně si tím člověk nepomůže a navíc se v očích toho druhého může pěkně zhodit. Já sám jsem si prošel peklem žárlivosti z obou stran a obojí je hrozné.
Svůj první vážnější vztah jsem si pokazil zbytečnou a zřejmě i bezdůvodnou žárlivosti. Partnerku jsem neustále podezíral a užíral jsem se, co všechno se může stát, když nejme spolu. Bohužel jsme se kvůli tomuto rozešli.
Pak se mi to teda vrátilo, měl jsem hrozně žárlivou ženu, neustálé hlídání, projíždění mailu, mobilu, výslechy, kde jsem byl, co jsem tam dělal, s kým jsem tam byl, jak to můžu dokázat. No dopadlo to tak, že místo toho, aby mě uhlídala, tak se mi občas podařilo obejít její bezpečnostní opatření. Samozřejmě, že jsme se po čase rozvedli.
Se svou současnou partnerkou, se kterou jsem už teda přes 10 let a máme spolu 2 děti žijeme bez pekla žárlivosti. já jí teda někdy popíchnu, že to není mýdlo, že to případným dalším použitím neubude. Já to jinde zatím nepoužil a zda má přítelkyně slídit nebudu.
Upřímně by mě zajímalo, která z vás by tu ženu ve stanu zkousla 🙂 myslím si, že můj manžel, by přespal před stanem, pokud by k něčemu takovému mělo přijít…
Pak máme partu známých se kterýma mě ani manželovi nevadí nic, protože se vzájemně známe a víme co jeden od druhého můžeme očekávat, takže nějaké tanečky nebo vtipné narážky nám nevadí. Ale pak jsou právě takové ty známé, které mají některé narážky neustále, ani třeba nejsou vtipné, to pak ani žárlit nemusím, protože vidím, že manželovi samotnému to není příjemné.
Já žárlím, nebudu říkat že ne, není to jen o důvěře mezi dvěma, já mu věřím, ale některým ženám nevěřím 🙂
My máme tak nabitý program, že na tu žárlivost není místo.
Tu ženu ve stanu bych absolutně nezkousla:( Do teď jsem tvrdila, že nevím, co to je žárlivost, ale normálně jste mě vyvedli z omylu…
Marinado, jojo, vždycky je to o tom, jak “normální“ ta situace ještě oběma připadá. Když je to u obou stejné, je to skvělé. Když ale každý z nich označuje za “normální“ něco jiného a na tom si stojí, to je potom docela problém… 🙂 A nemusí to nutně znamenat, že ten kdo víc žárlí, je ten horší, prostě má tu laťku jen někde jinde.