Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
4. třída - Vlastivěda - jak se vám líbí?
Tak jsem se nakonec odhodlala, že se zeptám, jak to máte u vás. Poslední dobou nestíhám kroutit hlavou nad tím, co všechno se čtvrťáci mají učit, nějak v tom postrádám smysl, dnes v noci se mi už o všech těch Přemyslovcích dokonce i zdálo 😀
Jednak by mě zajímalo, jak mají u vás čtvrťáci vyřešené ty dva druhy vlastivědy (dějiny a zeměpis) – mají každé pololetí jedno nebo obojí naráz?
A otázka č. 2, co probírají u vás v těch dějinách a jak se vám to líbí?
..doufám, že se přidají i holky učitelky 😉
Tak konečně jsem se dostala k tomu, abych si dočetla nové komentáře, přes prázdniny jsem jen zaregistrovala, že tu něco přibylo, ale už nebyl čas to dočíst.
Pavli, vidíš, mně to bylo divný, proč mají ty světový stany až uprostřed školního roku. Evidentně na ně vloni nepsali test, takže nebyl důvod to doma řešit 🙂
Jinak jsem dnes ve škole (měli individuální pohovory) zjistila, že s mapou taky pracují každou hodinu a slepá mapa na zkoušení má všechno kromě názvů (jsou tam barevně vyznačené hory, nížiny, řeky), žádný bílý list jako v učebnici, což jsem doteď netušila. Takže tohle dobrý, dost se mi ulevilo.
Nicméně ty dějiny mi pořád přijdou šílený. Když jsem začínala číst komentáře od Magdy, tak jsem čekala, že z nich vyčtu nějaký pádný důvod pro to huštění panovníků apod., ale zase mi to vyznvá tak, že víc prostoru na povídání o pár historických postavách, víc času na pověsti apod. by bylo užitečnější. Teda když pominu to procvičování paměti, ale to se třeba na divadelním představení nějaké pověsti protrénuje taky dobře.
A když to ještě doplním, rozvíjí si děti učením čehokoliv paměť, myšlení, pozornost, soustředění atd. A o to jde. To je zase jiný pohled.
Pavli, tak to právě je a myslím to takto. Prostě někdy se děti učí celkem brzy poměrně náročné učivo a zapomenou ho stejně. Ale neutečou mu, zase to přijde ve vyšším ročníku ve větší rozsahu 🙂 Pro někoho to bude zase “poprvé“, jiný už naváže na své znalosti. Tak jako ve všem ve škole.
Magdi a čistě z učitelského hlediska – je teda potřeba, aby v šesté bylo na co navazovat? Nebo stačí, že o tom někdy něco slyšeli a prostě se nabaluje? Když ve čtvrté mají pravěk dejme tomu v říjnu, tak než dojdu do šesté, tak to jsou dva roky – a dítě, které opravdu neleží v encyklopediích a nezajímá se samo – tak už nemůže mít o ničem ani páru, i kdyby chtělo…
Čtu tuto diskuzi a vzděláním a praxí mimo jiné učitelka dějepisu chci zareagovat. Když jsem učila na ZŠ, také se mi občas zdálo, že se děti učí ve vlastivědě někdy až moc, je tam biflování, fakta, kterým mnohdy nerozumí a podle mého nemají smysl. Pro mě osobně to je krásný a zajímavý předmět, ale co si pamatuji, ta pro děti ani moc ne, ale samozřejmě vše je o učiteli a dětech. Taky jsou plány, podle kterých se musí učit. Když jsem v 6. třídě začínala s dějepisem, tak děti si toho pamatovaly minimálně, i když probráno toho měli z dějin hodně, navazovat na co jsem moc neměla. Sama jsem se snažila vytvořit vztah k dějinám, aby je prostě historie bavila, chápaly vtah se současností apod. Takže hodně pověstí, povídání, zajímavostí, regionál. dějin, názorných pomůcek, her, kvízů, luštěnek, občas projekt třeba o pravěku nebo divech světa. Někdy se to i podařilo a dějepis je bavil 🙂 Na ZŠ se pak probrali celé dějiny, na můj vkus ale málo moderních dějin, a když jsem pak učila na SŠ, tak jsem občas zírala. Někteří studenti toho věděli míň než ti čvrťáčci, no prostě není to jednoduché. A když jsme se bavili o dějepisu, tak často zaznělo, že je nebaví, že na základce psali dlouhé zápisy a učili se nazpaměť data, pojmy a kdo ví co. A prostě o tom to není, jsou důležité základy, ať dítě pochopí běh dějin, základní etapy vývoje lidstva obecně i u nás, ale hlavně, ať chápe souvislosti, vztahy. Dějepis hodně souvisí s jinými předměty a měl by se tak vztahově i učit. Ale tak jak to píšete, to holt je. Mám doma teď druháka, tak jsem sama zvědavá, co nás čeká…
Peti, ale světové strany jsme se učili už teď ve třetí 😉 Takže orientaci na mapě typu – na severu najdi… by ve čtvrté měli zvládat bez problémů.
No ja moc nechápu, co všechno chtějí po druhákách…chodí tam od kamarádky dcera a od sestřenky syn…a jak tady pročítám, tak lepší to nebude 🙁
dějepis mě začal bavit až na gymplu, měli jsme taky staršího učitele a ten to uměl super podat…a docela jsem své znalosti využila i u státnic, jen jsem se musela učit v němčině 🙂 a zeměpis jsem neměla ráda, hlavně kvůli slepých map…ale na základce jsme to tak dopodrobna určitě neměli…dodneška vidím mapu Afriky a států a hlavních měst…a bylo mi to úplně k ničemu…už jsem to říkala i manželovi, hlavně ať se v budoucnu neprokecne, že většina toho, co se děcka musí učit, je jim většinou na nic…
já jsem docela ráda, že mám všeobecný přehled, gympl mě docela bavil, teda až na matiku a fyziku…ale tam už jsem věděla, že se tam učí všechno a celou dobu…
Petro, na 2.stupni už se to doufám srovná do normálu…je to vždycky o konkétním učiteli a tenhle doufám zůstane na 1.stupni. Jinak ta věta, co jsi vypsala z dějáku ze 4.třídy, to je klasika 🙂
Já ne dějepis nikdy moc nebyla, dceru kupodivu docela baví…ty věty jsem se loni snažila dceři vysvětlovat (protože ještě ke všemu měli celý půlrok supl = pokaždé jiný učitel, takže byli odkázaní jen na tu učebnici), což probíhalo asi tak, že jsem seběvědomě začala…a na konci se do toho zamotala a hned následovalo: “Prosím tě, zapomeň na všechno, co jsem ti řekla a hlavně to nikde nevykládej, asi jsem to nějak popletla“ 😀
Marinado, fakt mě zajímá, co se u vás budou učit na druhém stupni, doufám, že pak dáš vědět 😉
Lussy, už mi něco podobnýho taky proběhlo hlavou (myslím to, že se nedivím :-D).
Pavli, v tom pojetí se obecně shodnem – že jde spíš o to, udělat si nějaký základní obrázek o tom, co je co a jak co funguje. Mně teda přijde, že k tomu nepotřebujou znát všechny Přemyslovce ani najít Lužické hory na slepé mapě 😀
Včera jsem se ptala, jak to teda s tou normální mapou mají, tak prý s mapou taky v hodinách pracují a Anička už je v obraze, jen prý nechápala, jak tam má hledat ty pohoří. To byla totiž fakt komická situace – ukázala mi všechno na slepé mapě, jen na jedno si nemohla vzpomenout, tak jsem jí radila, ať se mrkne do normální mapy, což byl konec, protože tam nemohla najít ani Šumavu. Přijde mi divný, že se nejdřív probírají kraje, pak řeky, pak pohoří a až potom světový strany. Čekala bych nejdřív nějaký seznámení s mapou, k tomu světový strany a pak postupně zbytek.
Mě třeba bavilo, když jsme asi v páté třídě v zeměpise hráli hru, kdy si každý na mapě světa našel 5 věcí (cokoli – pohoří, moře, města, řeky…), npaslo se tona lísteček, pak šel někdo k mapě, vylosoval si lísteček a měl to najít a ostatní hledali v atlasech. I když jsme ten název slyšeli poprvé, tak jsme to našli. Sice jsme to za týden třeba hledali znovu, ale pro orientaci na mapě to bylo podle mě fajn.
Petro, moc děkuju za úpravu mapek!
Všem děkuji za pochopení, že jsem z mapek na mrtvici 🙂
I když letos už ani ne, člověk si zvykne na všechno…