Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Výchovné a rodičovské perly
Máte nějaké oblíbené výchovné hlášky, které od vás děti pravidelně slýchají? Jakými pokyny vás častovali vaši rodiče?
Zkuste přihodit své oblíbené “výchovné“ perly 😉
Pro inspiraci přidávám video – ukázku z představení Čtyři dohody (kouzelné pokyny rodičů od 4. minuty):
No, Petro, škoda to je, ale to by byl asi fakt trapas:-) Říkala jsem si, že je dobře, že byla “natolik slušná“, že oznámila nudu až vlastně po skončení těch proslovů – on stejně nikdo diskutovat nechtěl – byly tam chlebíčky a dortíky pro pozvané, tak si myslím, že se všichni těšili víc na to, než na proslovy a diskuze:-)
Tak to je dobrý 😀
Ivčo, škoda, že se neozvala o půl hodinky dřív, co? 😀
Tak já si vzpomínám – je to asi dva roky zpět. Byla jsem na křtu jedné dětské knihy, měla jsem s sebou skoro pětiletou holčičku mé známé. Děti byly na akci zvány.
Jenže samozřejmě bylo nutné s knigou seznámit všechny přítomné, paní co měla proslov pak dala slovo i dalším z řad autorů, ilustrátorů atd., střídalo se jich tam až moc a i na dospělých bylo vidět,že je to už nebaví:-)
Pak ta paní skončila s proslovem a oznámila, kdo má dotazy. A do toho ticha, které následovala ta “moje“ holčička pronesla naprosto nevinným hláskem do okolí: Teto, kdy už přestanou mluvit, je to hrozně nudný a nebaví mě to“.
Mě jakoby opařili vařící vodou…Jenže všichni přítomní se rozesmáli, atmosféra se jako naráz uvolnila a byla to pak už opravdu akce pro dětičky, které tam byly zvány.
Na dětech se mi líbí, že dokážou říct nahlas to, co si my dospělí myslíme, ale ze slušnosti mlčíme:-)Myslím, že tohle je jedn z ideálních příkladů:-)
Jarko, a viděly? 😀
dneska v obchodě. Děti šmatlaly po vitríně se salámama a já je napomenula, že na to nemají sahat, že to pak paní musí leštit, lidi neuvidí na salámy… no a pak děti párkrát do skla i bouchly. Paní prodavačka mě chtěla podpořit a zahartusila: jen to rozbijte a uvidíte! No a co myslíte, děti začaly tlouct do vitríny ještě víc, protože chtěly vidět..
Aha, tak to jsem dala příspěvek do jiné diskuze, než patří, všimla jsem si toho až teď…
Včera se syn (6) ptal, z čeho mě bolí břicho (stěžovala jsem si babičce na bolest břicha). Řekla jsem mu, že to tak mámy občas mají, aby mohly mít děti. Chvíli si mě zkoumavě prohlížel a pak suše prohlásil:“ Ale doufám, že se ti nic nenarodí.“
Nutno podotknout, že děti jsou jen dvě, takže věta nevyplynula z nadbytku sourozenců. A svoji sestru má syn velmi rád.
Lucko21 – jestli dobře počítám, tak už je po představení, jaké jsou dojmy? Co sis z toho odnesla?
Já často používám univerzální větu Začni už fungovat 🙂 popřípadě při uzavírání domluvy s dcerou, když chce nějaké kokino nebo pohádku … Ale budeš fungovat! ta se tomu vždy hrozně směje, ale zabírá to.
Tato univerzální věta zahrunuje všechny činnosti, které se po dceři požaduji s tím, že je vykoná rychle (tj. oblíkání, snídaně, úklid hraček apod.)