Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co s oblečením po dětech?
Už dlouho se chystám zeptat, co děláte s oblečením (a třeba i hračkami, sportovními potřebami atd.) po dětech?
Rozdáváte, prodáváte, vyhazujete, skladujete?
Nemáte nějaký tip, jak se toho elegantně zbavit a utržit i nějakou korunu (nejde mi o závratné částky)?
Když byly děti opravdu malé, předávala jsem v rámci širší rodiny sestrám a sestřenkám. Když povyrostly, rozdávala jsem kamarádkám, které měly menší děti. Teď u nás nastává situace, že když se něco mé skoro osmnáctileté dceři přestává líbit (už z toho tedy nevyrůstá), halenky a trička chodí nejdřív nabízet mně 🙂 🙂 (do ostatního se nevejdu), co nechci, prodává přes internet a záhy objednává věci nové. A dost často sleduji obrácený pohyb triček, svetříků a halenek – z mé skříně do její…. Ještěže v mých kalhotech plave a nohu má menší než já.
Marinado, prima, jsme domluvené 😉
Jani, to by mě nenapadlo, dát plyšáky k hasičům. Až vyselektujeme další várku, zkusím se poptat, když nepochodím tady, můžu ti to poslat?
Ahojda, oblečení předávám dál kamarádkám, nebo když nevím co s časem, tak nafotím a přidám na fcb do skupinky.
Plyšáky schovávám pro hasiče – používají je pro děti při nehodách, už se to u nás rozkřiklo, takže občas maminky přinesou obr pytel, několik si necháme my a ostatní posíláme “profíkům“ na HZS. Poptejte se v okolí, třeba je také uvítají.
Petro, určitě je času dost – do podzimu 🙂 Než to budu prodávat, dám Ti kdyžtak vědět (+pošlu fotky) a uvidíš. Dcera byla taky furt 2. nejmenší a teď je už asi třetí od začátku (holek je teda celkem jen osm, takže postoupila “jen“ o tři, ale i tak 🙂 ).
S tím bazarem je to fakt, na to je tu asi málo lidí…
Marinado, určitě to nespěchá, až si vzpomeneš, dej vědět 😉 I když teda holky jsou prcci po mně (jedna je ve třídě nejmenší, jedna druhá nejmenší, já bývala druhá od konce, ale ta menší holčička měla poruchu růstového hormonu :-D), ale třeba bychom je užili časem.
Bazárek – on tu byl, ale v takovém nic moc stavu. Občas se nějaké volání po něm ozve, ale myslím, že bazarů je po netu dost. Uvažovala jsem ale o tom, že bych udělala nějakou bazarovou sekci v diskutárně nebo by se dala využít fotogalerie. Zase bych ale možnost prodeje přes VD brala jako bonus navíc, takže by nejspíš byla jen pro aktivní návštěvníky. Přijde mi to praktické i pro případné kupující, přece jen aktivní návštěvník bude důvěryhodnější. Ale v tuto chvíli s tím nechci moc provokovat 😉
Petro, lyže přeměřím a dám vědět. Přezkáče k tomu máme taky. Ale to moje dítě snad zalívám nebo co – strašně vyrostla, tak nevím, jestli to bude pro Tebe OK (já jsem vysoká a bývalý taky; dcera byla furt jako neduživá chudinka, ale za poslední půlrok přerostla skoro všechny vrstevnice 🙂 )
Jinak ale koukám, že by se tady na VD nějaký “bazárek“ taky uživil 🙂
Lussy, ten váš rodinný koloběh si pamatuju – teda ne přesně, ale vím, že jsem to četla a bylo to až neuvěřitelný, jak to máte vymakaný 😉 U nás to nehrozí, brácha má sice taky holky, ale jsou ve věku mých holek, takže oblečení nosí cca stejné.
Marinado, jak velké máš ty lyže? Aniččiny asi poputují Majdě, tak na podzim budeme shánět – nejlíp i s přezkáčema 😉
Kontejnery tu máme taky, ale taky ty sekáčové, do charitativních by se mi to házelo asi líp. Nedávno jsem je pěkně nakrmila plyšákama, kteří už okupovali pokojíček natolik, že to vadilo i holkám. (Zvláštní, kolik se jich sejde, i když to člověk vůbec nekupuje.)
Dávám tam i boty, nevím proč, ale oblečení se mi tam házet nechce. Budu to muset přehodnotit, než nás to zavalí 😉
Jančo, o víkendu proberu a ozvu se 😉
S tou identifikací podle barvy – naší Aničce říkali kolem 2. roku chlapečku, i když měla růžovou ;-)Každý má ty identifikační znaky jiné 😉 Takže směle do růžové 😉
Já to po prvních dětem schovávala, teda takový to lepší oblečení. Ale po tom, co se nám po deseti letech narodil poslední chlapeček jsem zjistila, že už se nosí úplně jiný oblečení a skoro nic z toho není použitelný. Teď už po Péťovi nic neschovávám a vše dávám kamarádce a mám radost z toho, když vidím malého Matýska, jak užívá věci po našem Péťovi, jako že jsou ještě užitečný. Sice bych to mohla za pár korun prodat, některý věci jsou docela pěkný a zachovalý, ale ta radost z toho, že vidím konkrétního člověka, tedy kamarádku, která je ráda, že to nemusí kupovat, je větší než radost z pár korun.
Já jsem po Elišce vše rozdala, nebo dala dál za boty. Vysvětlím, nevěděla jsem, co s tím a tak jsem o tom říkala všem v okolí, až jsem byla trapná. Ale za měsíc volala známá, že její známá atd. Nakonec se u mne vždy stavila nějaká známá, nějaké známé a odnesla si, co si vybrala a většinou za dvě plné igelitky jsem chtěla peníze na boty. Tak jsem dostala třeba 500,-Kč. A v tašce byly pěkné věci jako zimní kožíšek a zateplené kalhoty vše po jednom dítěti, kombinéza a svetry atd.
Ostatní jsem rozdala. A jinak jsou u nás kontejnery patřící charitě. Tam můžeš dát i roztrhané, oni to přetřídí, dají do sběru. Když toho mají hodně vyplatí se to. Pěkné putuje dál. Otvor je velký a dají se tam dát i hračky.
Pěknější hračky jsem nosila do školky a do družiny.
No moc peněz na mé radě neutržíš, ale ten pocit, žes pomohla. Ale bacha, já jsem vždy byla za dobrý skutek spravedlivě potrestána.
Ale třeba se to drží jen mě a u ostatních to nefunguje.
Většina holčičích věcí skončí u nás na půdě, dokud nedoroste Lucinka. Klučičí a miminkovské předávám dál kamarádkám.