Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dárek k maturitě?
Ahoj,
chtěla bych se zeptat, co jste od svých rodičů dostali za dárek po úspěšném ukončení SŠ?
A co jste svým dětem za maturitu dali vy?
Myslíte si, že maturita je událost, za kterou by “dítě“ mělo nějaké dárky dostávat?
Ctiradko, není to totéž. Stužkovák je v restauraci, jen třída a učitelé/učitelky (zve se celý uč. sbor včetně ředitele/ky. Maturanti dostávají stužku. Tu pak nosí třeba na batohu apod. Na stužkovák se oblékají dle tématu maturtního ročníku (kostýmy).
Ples je ve velké večerní robě, účastní se i rodiče a studenti dostávají šerpu. Maturanti mají nástup, obvykle si připravují i nějaké taneční či jiné číslo. Jinak jako na klasickém plese, hraje živá hudba, tančí se klasické tance. Zde se předává dar třídnímu učiteli/ce. Šerpu po půlnoci studenti sundávají a předávají na opatrování do maturity někomu, kdo není z příbuzenstva a nebydlí v jedné domácnosti s maturantem. Rodiče po plese odchází zpravidla po půlnoci, mládež se pak přesouvá do nějakého podniku (diskotéka) a pokračují v zábavě do ranních hodin.
Maturitní ples není totéž, jao “stužkovák“ (stužkovací večírek)? To jsme teda asi taky neměli, protože si nic takového nepamatuju… 🙂
Pavlínko, takže Chorvatsko, hmm tak to je pěkný. 🙂
Nuninko, já jsem si myslela, že maturitní ples je automaticky všude a jak tak čtu, opravdu se to liší lokalitou, školou.
Co se mi nelíbí, je snaha o americký styl plesu s volbou krále a královny. To mi přijde ujeté. Ale když jsem pozorovala přípravy letošního plesu (nejen ve třídě dcery), tak to všichni studenti prožívali vážně víc jak svatbu. I takové dívky, které běžně chodí ve sportovním a zdálo by se, že je nějaké parádění na ples mine a ono ne.
Peťko, škola žádný neměla.
Peti, my jsme si tehdy po promoci daly s kámoškou dámskou jízdu do Chorvatska – nezapomenutelné zážitky, vzpomínala jsem letos v létě, když jsme se v tom městečku s manželem a dětma zastavovali :), a bohužel i návrat – do povodní v Praze (kamarádka je z Čech).
Děkuji moc za všechny komentáře, nápady a tipy.
Koukám, že je to opravdu zhruba 50/50, někdo nedostal nic a ani nic neočekával, jiný dostal hodnotné dary.
Jak píše Bamiska, také to nechci nějak přehánět, ale přejít to jen tak také ne.
Zlato dcera nenosí, notebook má, na kytaru nehraje. 🙂
Makineo, moc se mi líbí ta cesta po Evropě. To muselo být úžasné! Budu nad tím přemýšlet, nebo alespoň nějaký zájezd.
Pavlinkav, kam byl ten zájezd? Máš pravdu, že promoce je už něco víc. Zase ale tak nějak mám pocit, že promuje už dospělák, kdežto maturuje ještě “dítě“. Ale nevím, třeba taky budu za pár let přemýšlet ještě nad dárkem za promoci. 🙂 (kéž by)
Ivčo, oslava s bratránkem v cukrárně? To je zajímavé, já bych tak nějak čekala, že čerstvá maturantka půjde raději než do cukrárny slavit večer na nějakou diskotéku či do klubu. 🙂
Nuninko, ty jsi nebyla na plese, nebo jste ho neměli jako třída vůbec?
Martinko, asi máš pravdu, taky si nepamatuji, že bych dostávala tolik dárků od svých rodičů, jako dostávají moje děti dnes. Ale k maturitě dárek byl určitě. 🙂
Zbynulo, to je smutné, trojka je přeci dobrá. 🙂 A vadilo to do budoucího života nějak? Myslím ta trojka. Jaký by byl rozdíl v tom, kdyby to byla jednička? Nedostala jsi se kvůli tomu třeba na VŠ apod.?
Nic. Byli naštvaní, že jsem měla trojku z biologie 🙂 Moje děti jsou malé, ale nevím. Asi jim něco k maturitě koupím. Ráda kupuju dárečky. Ale co bude do té doby….
myslím, že jsem nedostala nic …tehdy se ani tak dárky za vše nedávali, dnes je málo kdo skromný a děti už od mala by nejraději pořád dostávaly dárečky
….joo? pochvalu!!! to jsem určitě dostala 😀
makineo krásný
Pro mě téma taky zatím vzdálené a nějak nemám představu a názor, ale můžu napsat, co jsem dostala já.
Cestu po Evropě. Koupila jsem si tehdy takovou tu vlakovou jízdenku, kdy jsem tři týdny mohla libovolně cestovat po vybraných zemích.
Bylo to dobrodrůžo, cestovali jsme s manželem a ve všem jsme improvizovali… Chvilku u moře v Chorvatsku, pak pár dní v Tatrách, Budapešti, nebo u moře v Polsku. Jednou ve stanu, jindy v hotelu nebo u cizích lidí.
Tak já jen, že i zážitek může s člověkem zůstat napořád.
Určitě na to nikdy nezapomenu a mám pocit, že v tom bylo tolik svobody, kolik už s dětmi a s dospělými přemýšlením nikdy nezažiju.