Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak vést děti ke sportu?
Ahoj všem. V posledních dnech se trápím otázkou, jak vést děti ke sportu, když já nejsem až tolik sportovně zdatná.
Od dětství jsem spíše sportovní nemehlo, ve škole posměšky učitelů mi akorát dali averzi na sport.
Pořád přemýšlím, jak to udělat.
Plavání je baví, ale já do bazénu nesmím, kvůli ekzému.
Kola je taky baví, ale já ani nevím, jestli si od dětství pamatuju, jak se na kole jezdí a jestli bych nespadla 😀
Zatím jezdíme jen na dopravní hřiště, ale za chvíli jim to stačit nebude.
Řešíte někdo taky takové věci, nebo jste všechny sportovkyně 😀
Hezký den *
Ježečku, bohužel je to tak, že opravdu i kroužky jsou o penězích. U nás je spoustu kroužků v rámci školy či lidušky a tam ty poplatky zas tak hrozné nejsou. Ale je fakt, že pokud se to nastřádá… Zrovna dnes ráno jsem se o tom s dcerou bavila – tento rok jsem jí nechala volnou ruku neb do teď nechtěla žádné kroužky. V září jsme to probrali – přihlásila se na keramiku, angličtinu a výtvarku do lidušky (toto má v čase kdy bývá v družině. Mimo to chodí na dvoje tanečky (každé hodina týdně). Věděla jsem, že toho je hodně, ale chtěla a jelikož není nikterak vyhraněná nebo v něčem vyjímečně nadaná, tak jsem jí chtěla dát prostor, aby se “našla“. No a teď začíná frfňat – já nechci na angličtinu… Je hezky a už lítají i s ŠD venku… Tak jsem jí řekla, že když už se na to dala, že by bylo dobré, kdyby školní rok dotáhla (zvláště té angličtiny by mi bylo líto neb od příštího roku ji má ve škole povinně…). Pak remcala, že na tanečky nechce jet s kamarádkou (střídáme se v dopravě) a já ji vždy vyzvedávám a jsem tam téměř na celou hodinu neb jedu rovnou z práce, tak to už mě dopálila a jak nemám ráda dětem říkat co kolik stojí…, tak jsem řekla, že ty tanečky už tak dost stojí peněz a nemusíme ještě vyhazovat peníze zbytečně jen proto, že princezna si přeje jet sólo…No, pak mi to bylo líto, ale už se stalo a tak doufám, že se aspoň trošku chytne za nos. Kšanda
Holky, díky!!! Já měla strach, jak tady budu jediná lenoch líná 🙂 Nejsem líná, jen měš to prostě nebaví a nejsem celkově pro sport.
Na tu koloběžku jsem myslela, už jsem koukala, že bych nějakou koupila, ale je to všechno okolo 2000, zatím na to nemám 🙁
Ty kroužky beru jako samozřejmost. Od příštího školního roku bych ráda dala malého do hasičů, tak snad to klapne. A malou baví tancování, tak mě napadla gymnastika, nebo přímo nějaké prckovaté tanečky. Ale zase, je to otázka peněz, bohužel… Představy a možnosti by byly…
Zatím teda nejlépe vychází ta kolobrnda 😀 *
Ježečku, jsem na tom asi podobně jako ty:-). A tím spíš chci, aby děti na tom byly jinak. Musím říct, že spoustu sportů jsem začala “dělat“ především kvůli ním – jezdím na bruslích, koupila jsem si kolo a jezdíme na kole, do bazénu taky vlezu…i na lyžích s nimi jezdím – možná vypadám komicky (přeci jen jsem trošku “širší“), ale za tu dětskou radost mi to stojí. A jinak jak píšou holky – nejdřív malá pochopitelně chodila do lyžařské školičky… – já bych jí to tak naučit nedokázala… chodí na tancování… (začala až ve škole – do té doby jí bohatě stačil přirozený pohyb a pohybové aktivity ve školce). Teď v 7 mi letech jezdí na bruslích, lyžuje, umí plavat… né nijak extra dobře – má bohužel sportovní nadání po mně, ale o co mi především šlo, bylo a je to, že pohyb bere jako běžnou věc a že se hýbe ráda a běžných sportů se nebojí. Kšanda
Ježečku, myslím si, že rodiče nemusí být sportovci, aby si dítě ke sportu cestu našlo.
Může navštěvovat nějaký kroužek, třeba zatím ve škole apod.
Inorie, akrobacie na šálách, to slyším prvně, můžeš mi to vysvětlit?
Ježečku, co koloběžka? Z toho nemůžeš spadnout i kdybys chtěla.
Nebo badminton? Netrefíš se? Děti taky ne. Všichni to doženete, pro začátek si můžete nadhazovat.
Skákání panáka dá taky zabrat. Já to beru jako sport.
Můžete si jít pozvolna zaběhat. Děti běhají sami od sebe, přidej se a snaž se dýchat pomalu – oblbneš tak tělo, který si bude myslet, že jsi v klidu a uběhneš tak mnohem víc, než si myslíš. Podle sil si dáš pauzy.
Hlavně 🙂 Když už s nima budeš sportovat, tak u toho nenadávej. Buď nadšená, ať je neodradíš 🙂 Když nebudeš moct, tak můžeš povzbuzovat.
Dcera je v pohodě. Teď řeším sport spíš u sebe. Trochu hr jsem si k narozeninám objednala začátečnický kurz akrobacie na šálách a nakonec se děsím, abych se na tom hned neunavila a opravdu si to užila. Kurz je za dva týdny. Posiluju a protahuju jak divá a doufám, že mi to k něčemu bude, tak držte palce 🙂
Ježečku, to je skvělé téma 🙂
Já řeším opačný problém – sport miluju a vleču za sebou chudáka nesportovní dceru, takového “Ježečka“ – bráno podle Tvého popisu 🙂
Jinak moji rodiče taky moc nesportovali, táta dokonce vůbec…ale prostě nám koupili lyže, postavili se pod kopec a my jezdili…to samé s bruslema, kolem, atd. Dali nám tu možnost a nás to bavilo, tak jsme se to sami naučili. Od malička jsme taky chodili do Sokola a pak do sportovního oddílu.
Ježečku a co manžel? nebo příbuzní?
Z toho si nic nedělej. Abych tě uklidnila, já byla kopyto na gymnastiku:), takže si neumím představit, jak bych děti učila hvězdu:(dceru bych zkusila dát na gymnastiku, případně jiný sport, protože ta vypadá, že se nepomamila.U syna chci situaci řešit kroužkama, buď fotbal nebo hasiči a kdyby to nešlo, pak uvidím, co bude dál. Určitě je chci vést ke sportu:)
Ahoj všem. V posledních dnech se trápím otázkou, jak vést děti ke sportu, když já nejsem až tolik sportovně zdatná.
Od dětství jsem spíše sportovní nemehlo, ve škole posměšky učitelů mi akorát dali averzi na sport.
Pořád přemýšlím, jak to udělat.
Plavání je baví, ale já do bazénu nesmím, kvůli ekzému.
Kola je taky baví, ale já ani nevím, jestli si od dětství pamatuju, jak se na kole jezdí a jestli bych nespadla 😀
Zatím jezdíme jen na dopravní hřiště, ale za chvíli jim to stačit nebude.
Řešíte někdo taky takové věci, nebo jste všechny sportovkyně 😀
Hezký den *