Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nechce spát sama :-(((
Ahoj, potřbuju poradit. Moje dcera (skoro 9let) pořád nechce spát sama. Usne v pokojíčku ale v noci vždycky přijde k nám do ložnice. Mě by to nijak moc nevadilo, protože máme velkou postel a vyspím se dobře i když tam je. Jenže ona chodí pokaždé v jinou dobu, takže asi chápete, že to má dost vliv i na vztah s manžlem, protože víc než na něj v jistých chvílích myslím na to, že tam může kdykoli přijít. Navíc poslední dobou odmítá i jít spát, když tam s ní není bráška. Prostě v tom pokojíčku vůbec nechce být sama. Teď už jí začíná vadit i to, že bráška usne dřív než ona. To jí dřív nevadilo a byla spokojená, že tam někdo je. Když se ptám, v čem je problém, řekne, že se bojí, ale už neví čeho, takže jí ani nemůžeme nijak pomoc, dkyž nevíme v čem je problém. Nemáte nějaký nápad nebo podobnou zkušenost? Asi by mi stačilo vědět, že v tom nejsme sami a že to časem přejde. Snad se do té doby se mnou teda chlap nerozvede 🙁 V.
To je strašná rada, chudák dítě!
Jelikož jsem byla taky ustrašená holka (a to i když jsem byla starší než 9 let), tak tuhle metodu opravdu nedoporučuju!!!
Poradím. A to velmi osvědčený způsob.
Přísnost a pevná ruka. Nechce spát v pokojíčku? No tak dostane vynadáno. Nepovoli a neustoupit, kdyby řvala jako tur. Je jí 9 let. Naučit se to musí.
A když chcete mít na chvíli klid, tak zamykejte dveře. Kdyby něco, tak se tam nedostane. Bude bušit a brát za kliku, ale vybudete mít šanci se oblíct.
Já starší takto pevnou rukou vedu k tomu, aby spala ve svém pokoji a to jí jsou 4 roky (a i to je pozdě). V noci se tak mele, že se nevyspíme nikdo. Myslím, že ty jsi to opravdu trochu moc přetáhla. Měla jsi jí na spaní v pokoji naučit už dávno. Někdy tam spí dítě samotné už v šesti měsících u některých maminek. To je sice brzy, ale ze své zkušenosti vím, že s čím se začne dřív, to jde potom snáz.
čtenářka
Ahoj, potřbuju poradit. Moje dcera (skoro 9let) pořád nechce spát sama. Usne v pokojíčku ale v noci vždycky přijde k nám do ložnice. Mě by to nijak moc nevadilo, protože máme velkou postel a vyspím se dobře i když tam je. Jenže ona chodí pokaždé v jinou dobu, takže asi chápete, že to má dost vliv i na vztah s manžlem, protože víc než na něj v jistých chvílích myslím na to, že tam může kdykoli přijít. Navíc poslední dobou odmítá i jít spát, když tam s ní není bráška. Prostě v tom pokojíčku vůbec nechce být sama. Teď už jí začíná vadit i to, že bráška usne dřív než ona. To jí dřív nevadilo a byla spokojená, že tam někdo je. Když se ptám, v čem je problém, řekne, že se bojí, ale už neví čeho, takže jí ani nemůžeme nijak pomoc, dkyž nevíme v čem je problém. Nemáte nějaký nápad nebo podobnou zkušenost? Asi by mi stačilo vědět, že v tom nejsme sami a že to časem přejde. Snad se do té doby se mnou teda chlap nerozvede 🙁 V.