Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nechce spát sama :-(((
Ahoj, potřbuju poradit. Moje dcera (skoro 9let) pořád nechce spát sama. Usne v pokojíčku ale v noci vždycky přijde k nám do ložnice. Mě by to nijak moc nevadilo, protože máme velkou postel a vyspím se dobře i když tam je. Jenže ona chodí pokaždé v jinou dobu, takže asi chápete, že to má dost vliv i na vztah s manžlem, protože víc než na něj v jistých chvílích myslím na to, že tam může kdykoli přijít. Navíc poslední dobou odmítá i jít spát, když tam s ní není bráška. Prostě v tom pokojíčku vůbec nechce být sama. Teď už jí začíná vadit i to, že bráška usne dřív než ona. To jí dřív nevadilo a byla spokojená, že tam někdo je. Když se ptám, v čem je problém, řekne, že se bojí, ale už neví čeho, takže jí ani nemůžeme nijak pomoc, dkyž nevíme v čem je problém. Nemáte nějaký nápad nebo podobnou zkušenost? Asi by mi stačilo vědět, že v tom nejsme sami a že to časem přejde. Snad se do té doby se mnou teda chlap nerozvede 🙁 V.
Já bych poradila promluvit si dcerou, něco ve smyslu, že ty a tatínek chcete mít taky chvilku pro sebe a zkusila bych se domluvit na čase, kdy do pokoje bude mít “zapovězeno“. Samozřejmě, že kdyby to bylo akutní, tak že může přijít, ale rozhodně bych se zmínila o tom, že je dobré klepat, před tím, než tam jde. Být to mladší dítko, tak možná řeknu, že byste se mohli přizpůsobit jí, ale tohle je už velká holka, takže vidím jako dobré, že se jí právě nebudete už ve všem přizpůsobovat. Kukačka
Jen ke ctenarce-takoveho “pana domu“,jsme meli “cest“take zazit..a napisu jen jedno-nakonec skoncil z hubou smerem k zemy a s pouty na rukou velice brzy..
A jsem pysna,ze me naopal minulost(at uz moje v dectvi,ci nedavna)nalezite poucila a dala ni silu nebo jak tomu kdo chce rikat,zit jinak a umoznot to hlavne mojim detem..
Tot vse holky uz to napsali i za mne..(Lien,Marinada..)
Musim ctenarko rict,ze jsem z tebe kapku zmatena-dle tvych stesku tady ohledne kojeni pak nervoz.okolo deti a krik..tak tohle mi k tomu nejak dela zmatek a “poradila“bych jen jedno ono hlavne nebyt nervak a klid doma resi mnohe ..
Hlavni je,ze ma clovek ZDRAVE deti!
Anonymni-sama v tom nejsi a i kdyby ti kdokoliv radil milion jinak,ty si mama a udelej si veci podle sveho sdrce!Ja uz mam dve deti velke,dospele(19,21roku)a mala ma letos take 9..
Je fakt,ze ti velci spali v pohode ve svem pokojiku jak se rikalo drive po Vecernicku..ale skratka i jim to “tak vyhovovalo“a usnuli..nerikam,ze dite ma skakat do pulnoci ale skratka kazde ma jinou potrebu spanku,jinak reaguje na samotu v pokojiku,jedno je bojacne,druhe nikoliv..a navic moje deti byly dve a spolu mely pokojik,“buh vi“jak by to bylo kdyby ne..Nezazila jsem a ani ja sama nemuzu tvrdit,ze je to divny a desny a blabla..
Proc je to divny?protoze to nekdo rika,nebo je to v tabulkach?! 😉
Ma mela take svuj pokojik, ale ona je nezmar a jsem “rada“,ze usne okolo 9-10vecer a ted stale zase spi semnou,ano normalne semnou na letisti a at mi to nekdo napise ze to neni ok,jeho vec,ja skratka vim,ze do ’15let semnou spat nebude“,a u nas to bylo tim,co jsme zazili doma a ver mi ze jsem byla se optat i u psycholozky at jsem si jista,a ona mi vylozene rekla,ze dobre nasloucham sve intuici a ze pokud tohle je jediny co male “pomuze“,aby usnula,spala..tak proc ne tohle je malickost a jak rekla i ona,je to “levna terapie zadarmo“a verim i ja,jsem si jista,uz po tech zkusennostech co mam jako mama a tata v jednom,ze delam dobre a nicemu to neuskdi a ze to brzo prejde,par dni uz mala s nama mluvi o tom,ze ji udelame jeji uplne novy pokojik(baletni,chodi na balet)ale zatim skratka potrebuje u usnuti abych u ni byla,a usne behem minuty hnedka..
Necitim se u toho jako “otrok,ani debil..“
Proste to potrebuje a muzu rict ze me i mile prekvalila reakce mamky a hlavne babi a ta mi rekla no a vzdyt drive se spalo pospolu a nebylo to jen k vuli nedostatku mista..
Proste nektery veci se nedaji “logicky vysvetlit“a delat veci podle norem a tabulek..a sex?! :-)postel je to “posledni misto“kde musi byt ,nikdy jsem s tim nemela problem a rozumny chlap za tebou stoji a pokusi se pomoct aby vase mala teda spala sama pokud je to opravdu tak veledulezite?! 😉 (spise pro hloupe okoli)
Ja bych ti teda poradila,at zkusis se hezky k male pritulit a laskyplne se ji zeptat,zda se neceho boji-deti maji jine strachy,“bubaky“,nez my chapeme,staci tma,uzkost..holcicky timto pry i dospivaji..zda je vse ok-i v jeji hlavicce,i doma,ve skole!..
A vem je za rucku a bezte klidne spolecne kuknout pod postel a do skrine a ber ji vazne ale vysvetluj ze jste tady porad s ni,ikdyz spinka a “apeluj“na to,ze uz je velka slecna 😉 U nas to nezabralo,bubaku se neboji 😀
Ja jsem uz “vzdala“ty vecerni “nerviky“,a jsme stastne obe i cela rodina,proste ja si “muzu myslet“,ze ma spat a ja mam jit dolu a tecka ale “mala ma nejaky duvod,svuj,co ji brani to brat jinak a pritom vim,ze je naprosto normalni zdrava holcicka 😉
Hlavne se tim nestresuj a promluv te si vsichni a ber to spise s humorem ono kdyz vazne nejde o zdravi tak nejde o nic a vidim v praci postizene deti a nektere nesnaseji doteky a spani je horor a to jsou potom starosti teprve!..
A neboj ona z toho brzo vyroste!a na lidi nedej,ver mi 😉
Megg
a zapomněla jsem napsat, co jsem tím chtěla vlastně říct 😀
že bych to určitě nechala být a zkoumala, čeho se dcera bojí…nebo co jí vadí…jak už bylo zmíněno….hlavně bych jí nenutila tam spát…nasilím…či jiným takovým způsobem…
Se čtenářkou taky nesouhlasím…bylo by to ještě horší…
Syn začal spát sám cca asi od 10 měsíce, a to proto, že jsme ho budili, jak jsme chodili spát, nevadilo mu, že spí sám… tak kolem 2 a půl roku sem tam přišel k nám, většinou až k ránu…ale naučil se, že má svoji postel…ale tak před 4 rokem se začal taky sám bát a chtěl, aby s ním spala v pokoji i dvojčata…my jsme pořád nevěděli, kdy je dáme do společného pokoje a syn si to rozhodl sám…takže holky šly v 11 měsících…a od té doby je relativně klid…většinou přijdou všichni ráno, až se vzbudí…
a syn si užívá u babiček, že může spat s nima dohromady 🙂 ale doma ví, že se spí u sebe v posteli…a holkám tím, že jsou dvě, tak nevadí, když syn spí jinde….
myslím, že jsem je to nijak neučila, asi je výhoda, že spali ve svém pokoji už jako mimi…
Takže se dcera musí fakt něčeho bát a možná ani neví čeho…
Děkuju za rady!!! Bála jsem se, že budou všechny podobné jako od čtenářky, ale dobře že jsem to rskla i když zatím pořád nevím co s tím, tak je mi trochu líp, že pro to má někdo pochopení. Taky jsem si říkala, že jsem to třeba měla řešit dřív, ale ono nebylo moc co. Ve třech se vyspíme dobře všichni, ona se v noci nemele a postel máme fakt velkou. Spí na kraji, tak se můžu i k manželovi přitulit, ale to je tak všechno a v tom je ten problém. Dřív chodila zaručeně až po půlnoci, ale teďka to má pokaždé jinak a to už je problém.
čtenářko, njsi náhodou moje tchýně? ta by ji tam taky nechala řvát. Já nechápu, jak se řvaním člověk zbaví strachu, možná jí slíbit ještě výprask, jak radí tchýně, aby se bála toho výprasku víc. Nechci mít ale se svýma dětma vztahy jako má právě tchýně. Navenek je všechno v pohodě, jezdíme tam dvakrát za měsíc v neděli na oběd, všichni se k sobě chovají hezky ale je tam strašně nepříjemně. Manžel by ji nikdy nepoprosil o pomoc ani radu, nikdy neřekne, co si doopravdy myslí a všechno jí odkývá hlavně aby měl klid. Pak akorát doma brblá co si zase vymyslela a jak je to zbytečný dělat to takhle když by to šlo jednodušeji jinak. Ale jí nic neřekne, protože se jí i ve svých skoro čtyřiceti bojí. A já nechci, aby se moje děti báli mě.
ludlinko, děkuju dopředu.
Marinado, rzsvícenou lampičku jsem jí navrhovala, ale to nechce že by u světla neusnula. Ptala jsem se už tisíckrát a ona neví čeho se bojí, jen má strach a nechce tam být sama. Zkusíme ten polštář na druhou stranu.
Lien, právěže ona teď chodí pokaždé jindy. Přes den jsme oba v práci, když je ve škole, tak to taky nejde. Když je u kamarádky, tak tu je syn a ona ani k těm kamarádkám moc nechodí :-(((
Jinak je to fajn holka, dá se s ní bez problémů dohodnout, učí se dobře, kamarádky ve škole má, není nijak nemocná, ani není žádná ňouma a když je potřeba nenechá si nic líbit, takže normálně nijak ustrašená taky není.
Moje “rada“ je přijmout to tak, jak to je a na sex si vyhradit jinou dobu, případně dobu, kdy víte, že skoro nikdy příp. nikdy nechodí.
K radě čtenářky se snad ani nedá nevyjádřit :-), tyhle praktiky pak vedou jen k tomu poslání do prdele, jak sama píše. To už je pak na vás, jaký vztah do budoucna chcete mít, ale vzhledem k tématu diskuse myslím, že jiný než tento.
Čtenářko,
on si člověk rodinu nevybírá, ale já jsem určitě starší než Ty a tohle se u nás nikdy nedělo, tohle není o módě – ty výchovné zvyky (někdy zlozvyky) se dědí z generace na generaci. Buď pak chceme vychovávat jinak (proto možná tolik rodičů dnes volí trochu volnější výchovu), nebo naopak hodně podobně (to jsem zvolila já). Jsem trochu překvapená, že Ty jsi zvolila cestu výchovy Tvého otce, měla jsem dojem, že Ti to moc nevyhovovalo (ale možná jsem si Tě s někým spletla, nejsem si jistá).
A já přidám zkušenost svou a mé sestry…respektive toho, jak to probíhalo u nás doma. S námi se naši tolik nepárali, jak je poslední dobou hodně moderní. Prostě co naši a hlavně táta řekl, tak byl zákon. A představa, že máma něco poví tátovi, když jsme něco provedly, byla velmi děsivá. A to na nás táta nikdy nevstáhl ani ruku. (Tedy jednou jsem dostala facku, ale to mi bylo 17 a poslala jsem ho tlumeně do pr.ele – to bylo na místě). Takže když máma řekla, že budeme spát v pokoji, nebo cokoliv jiného, tak to tak bylo. Strach, fajn. Otevře dveře do obýváku, kde jede televize a oni dva sedí. Pak když jsme usnuli, tak dveře zavřela. Totéž během zpráv – byly jsme ticho jako pěny. Zatím se mi toto s malou nedaří. Asi budu muset za mámou na poradu, jak to dělala. My jsme totiž běžně chodily spát už v sedm, maximálně v osm později. A neřekli jsme ani a.
A to proto, že jsme byly vedeny pevnou rukou.
Holce je už 9 let. To je hodně. Už není žádné mimino. Do kolika s vámi chce spát? Do 15? A nebo… Zkus s ní probrat co je to vlastně sex. Až si uvědomí, co se občas v té posteli odehrává, tak už tam chtít nebude. 😀
čtenářka
Jinak rady mám asi klasické – pokud jí vadí tma, tak dát malé světýlko, někdy stačí dát polštář na druhou stranu nebo je potřeba přestěhovat pokojíček tak, aby se tam nebála…Někomu vadí stíny, jinému zvuky, prostě chtělo by to postupně zjistit, o čem ten strach opravdu je a podle toho něco změnit…a většinou nepomůže hned první změna, chce to zkoušet a zkoušet – aspoň to je moje zkušenost.
To je teda drsný. Tak tohle bych určitě nepraktikovala, bude to ještě horší.
Večer napíšu svou zkušenost a radu, teď prchám do práce.