Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Čím vás děti nejvíc vytočí?
Postesknutí od čtenářky a pár vyhrocených situací z poslední doby mě přivedlo na novou anketu – Křičíte na děti? (odkaz je zase v pravém sloupci nahoře, tak neváhejte a hlasujte taky :-))
No a v souvislosti s tím vším by mě ještě zajímalo, čím vás děti zaručeně vytočí? V jakých situacích jdou u vás předsevzetí o nekřičení nebo neplácání apod. stranou?
Když nejí a neposlouchá
Když vědomě lžou 🙁
Nejvíc asi tím, jak se mi furt hrabe ve výstřihu a chce prso. Když nedám, tak řev. Je jí 14m a to mi teda opravdu vadí. Není to totiž jenom na jídlo, ale otravuje tak jako na dudlík. Začínám uvažovat o dudlíku :/
Mě vytočí,když se někam chystáme a všichni na mě mluví a očekávají,že jim budu všem věnovat pozornost,pak někomu něco nejde zapnout,oblíct atd,začnou ječet a to už chytám točky.A taky ,když máme být někde na čas.
Zatím ničím nemám děti
.. a já zase když to posoudím objektivně, tak si myslím, že jsi se nechala vytočit zbytečně…
Nemocné dítě nemusí nutně ležet v posteli (pokud se nebavíme o zlomených žebrech apod, ale bavíme se o běžné nemoci) – kdyby bylo nemocné tak,ž e je mu opravdu zle, tak prostě bude ležet, protože bude chtít samo… Pokdu ležet nechce, rozhodně bych ho k tomu nenutila, ať si klidně hraje. U nás nemocné děti doma hrají i pingpong na stole, softtenis o zeď, kopou balonem, ale neřeším, rpotože když jim je zle, oni si lehnou bez toho, abych jim to musela říkat – takže tady ses zbytečně vytočila a zbytečně sis sama sobě pokazila náladu. Řvoucí mimino, pokud řve, něco mu chybí, něco ti tím říká a ty asi nereaguješ…
Přípravy tatínka pryč jsou OK, pokud to děláš dobrovolně, pokud Ti to vadí, proč mu to neřekneš, aby se o sebe postaral sám?
Pokud se vrátí opilý, já v tom nevidím nic hrozného, když to nedělá každý víkend. Nevidím, proč se rozčilovat nad tím, že trousil nějaké poznámky a u toho se houpal ze strany na stranu. Tohle hážu za hlavu, tohle mi spíše připadá k zasmání, ne k naštvání – zbytečně vyhrocená situace.
To že pozvracel kde co, to chápu, že naštve, tohle je tak asi jediná věc, která mi k naštvání připadá, protože v tu chvíli asi nebyl ve stavu si to po sobě uklidit… Horečky dětí v noci příjmené jistojistě nejsou, ale není to situace, která by tě naštvat měla, děti to nedělají schválně….
To, že ráno vyleze z postele bez bačkor taky není důvod k naštvání, i nemocné dítě není hloupé, pokud mu zima bude, ty bačkory si vezme.
Poopicové stavy manžela mě taky nechávají klidnou, protože za ty si může sám. POkud ho chci obsakovat, dělám to dobrovolně, pokdu necchi, řeknu mu, že si má pomoct sám…
Ostatní věci jsou fakt drobnosti (vaření, neuklizeno, pokdaděné dítě, vylitá polívka…).
Prostě den blbec, to ano, ale když se zamyslíš s klidnou hlavou, pokazila sis ho sama (občas se to stane každému, i mě…) Jediné, co by mě naštvalo je to, že musím oklidit pozvracený záchod mého zlitého manžela, ostatní jsou fakt věci, na které je třeba se dívat jinak a kdyby ses jinak dívala, nic by tě naštvat nemohlo.
čtenářko je vidět, že toho máš hodně a už to nedáváš, prostě unavená, máma toho zvládá méně a méně, …chtělo by to nějak si trochu odpočinout, nemáš tu možnost? když jsem četla tvůj příspěvek tak to bylo jak z nějaké černé komedie napiš scénář, to je samozřejmě v dobrém….takže pak chápu že chytáš..
nebud špatná z toho že nechce být v posteli, je vidět že je trochu lépe…osobně bych ho více oblékla a nechala pokud to je nemoc tak že může, vyprdni se na co jde v tu chvíli ulev si sedni si k pohádce a odpočívejte pokud je tvoje přítomnost třeba právě u té pohádky zklidní, nehon se do vaření tak bude chleba ono se to nepo…je vidět, že by jsi potřebovala si odpočinout…pak to půjde lépe,ono to asi tak a bude pořád děti jsou a budou živé časem se to ale změní a zlepší jak porostou…
no a k manželovi…no zadaří se, nesnáším osobně tyhle situace nikdy ale když se to naskytne zrovna v situaci kdy nevíš co dřív tak to je mi jasný že tě to vyšroubuje do otáček….
takže drž se, odpočin a ono pak třeba se i ty věci budou lépe zvládat…třeba…
Nejvíc mě děti vytočí když lžou.V poslední době se to synovi nevyplatilo, a poznal, že přísloví – lež má krátké nohy- opravdu platí.
No a potom klasika, když jim pěkně několikrát řeknete, aby něco udělali a nic se neděje a až zakřičím, tak pak se hnou, nechápu, proč to vždy nechají dojít až k tomu křiku
Petro, přesně – právě věřím, že k tomu čtenářka dospěje časem sama. Když jí do toho budeme tlačit my, těžko se něco změní…
Jen jsem se ještě zamýšlela nad výchovou v Holandsku a došla jsem k překvapivému závěru – tam se taky rodiče s dětma zrovna moc nepářou. Nejde to teda až do extrému, ale alternativní výchova tam teda rozhodně nefrčí (minimálně v tom městečku, do kterého jezdím).
Marinado, to máš pravdu. Taky si pořád pamatuju, že se dvěma malýma holkama, manželem v práci od rána do noci, to bylo občas dost náročný. Když se do toho přidala výživná střevní viróza, která nás postupně skolila všechny, tak to teprve stálo za to. I tak mi ale přijde, že čtenářka má těch podobných situací už nějak moc v poměrně krátké době a když k tomu přidám kázání o pevné ruce apod., připadá mi, že to může mít řešení.
Ale teď už nemá cenu to pitvat, tady s tím nijak hnout nemůžeme…