Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Studování při tolika dětech???
Moje milované netové kamarádky,
jak asi víte, studovala jsem dálkově zdrávku (zdravo.asistent) při dvou dětech a nakonec i sama bez přítele… Situace se po letech rapidně změnila, přibylo mi skoro roční mimi, mám suprového manžu a nevlastí dceru. Tedka se rozhoduji, jestli bych šla dál studovat na dipl.zdrav.sestru. Nezajímala bych se o to, ale dcera od manži jde na střední a tak jsem zkoumaly školy v okolí a já narazila na tuhle možnost..bylo by to 3 dny v týdnu a to pouze jednou za měsíc v kuse…takže otázky typu:
Zvládnu to studovat při takovém množství lidí v domácnosti?
Dají mi v práci volno na tak dlouho?
A co malá, nebude ochuzena?
Ale zase si řikám, když do toho nepůjde, nemůžu říct, že jsem to aspoň nezkusila…ale člověk je od nepaměti líná bytost, neumim si představit co to obnáší ale zase bez práce nejsou koláče…
No jen jsem se chtěla vyzpovídat, slyšet vaše názory… Děkuji
Minkys, sama vidíš, že hlasování dopadlo jednoznačně:)
ZA ZKOUŠKU NIC NEDÁŠ. NEZKUSIT ZNAMENÁ NEDOKÁZAT.
V práci bych se zkusila domluvit, tuším, že nastupuješ v březnu? Dovolená by se ti neměla krátit, protože jsi nepřerušila pracovní poměr (ale radši si to ověř:)
Takže bych to neviděla tak černě.
Já na tom budu podobně. Do práce nastupuju za rok v únoru a mojí holčičku nepřijmou do školky (jsme obec, budou mít jen 7 míst a v městě nás nevemou, protože tam nespadáme).Takže školka až v září. Hlídání mám v závislosti na zdr. stavu babičky. Pokud bude ona nemocná, holt si na to vyplácnem dovolenou.
Mimkys, určitě do toho jdi. Pokud zjistíš, že nezvládáš, nestíháš, můžeš toho kdykoliv nechat. Ale byla by škoda nevyužít takové šance. 🙂
Mimkys, všechno se má zkusit:-) Tvou výhodou je, jak zmínila Ježeček, prostředí – to absolventky jiných nezdravot. oborů nemají a zkušenosti z praxe se dají lehce využít při studiu, není to pak tak náročné.
Jen bych za důležité považovala zjistit si, na kolik škola vyžaduje i praxi při studiu. Nemyslím tím, kde děláš, ale co vím, školy vyžadují i jimi vypsanou praxi. Co vím (ale to je informace tak 4 roky stará, ne-li déle), tak na DiS chtěly právě víc praxe při studiu než na VŠ. Takže abys s tím počítala. Já dělala dálkově VŠ a praxe byla třeba týden v kuse.Jak říkám, tenkrát ale platilo, že DiS školy byly zaměřené více právě na tu praxi – což je podle mě důležitá informrace, aby si člověk našel ten čas i na tohle absolvování (nebo si zajistil přes známého razítko:-)
Jinak z mého pohledu je zdavotnický DiS jednodušší než VŠ:-)Je to takové opáčko ze školy:-)
Mimkys, já bych do toho šla. Zkusit to alespoň. Pokud máš asistenta, tak do diplomu ti toho moc nechybí, myslím vědomostně. Jsou to 3 roky, ale bude toho o dost méně jako učení, protože toho máš už spoustu v hlavě, hlavně teorie ošetřovatelství, na které se teď tolik bazíruje. Když srovnáš, že tam budeš s holkama z gymplu, průmyslovek, švadlenky a úplně mimo obor, tak budeš vždy krok před nimi.
Šla by sji na DiS nebo příno už Bc.? *
Mimkys – určitě by bylo spoustu přednášek nepovinných. Mně se stalo, že jsem třeba za semestr nebyla ani na jedné. Jen jsem si sehnala materiály, naučila se a jela na zkoušku. Další volno v práci jen kvůli přednášce jsem si nemohla dovolit a ani se mi nechtělo. Stejně mi přednášky nic nedaly. Bylo toho na nich řečeno tak málo, že ke zkoušce to bylo nepoužitelné.
Takže by to třeba tak tragické nebylo.
Tak děkuji za názory, ale asi vás zklamu… nedošlo mi nějak, kdo bude hlídat malou během mé školy… od září do února, kdy bych chodila do školy… pak nastupuji do práce a malou bude hlídat pantáta s panímámou, kteří jsou v důchodu. Nechceme je zatěžovat už od září, malá je na mě fixovaná, bojim se i toho až nastoupim do práce… manžel malou do jeslí nechce dát, prej je to tam hrozný má chudák strašné zážitky z dětství no zkusim to nějak projednat znovu, jsem rozhodnutá jít studovat a hlídačku nemám. Ale to jsou jenom výmluvy co??? Budu informovat…
mimkys – myslím, že studovat při více dětech je naopak lepší, tedy pro to dítě. Můžou se zabavit spolu.
Já začala studovat, když byly dceři 3 roky (manžel začal taky) a byla sama. Zezačátku tím až tak moc netrpěla, protože u nás první 3 semestry, mi přišlo, nebyly až tak časově náročné.
Přituhlo až ve 4. a 5. a 6. v podstatě splýval – to už bylo doma krušné období. Učila jsem se v podstatě 8 měsíců v tahu, vynechala jsem snad jen jediný týden, ale jinak to nešlo. Záleží hodně ale i na zaměření, u nás se všechno pořád měnilo, jak naši zákonodárci měnili zákony, takže neustálá úprava studijních materálů byla denním chlebem.
Pokud bys třeba nemusela dělat tolik úprav, tak bys určitě získala hodně času.
Dcera byla ke konci už na tom hodně špatně a bylo mi jí líto, ale pak už člověk musí zatnout zuby a říkat si, že když už musela tolik obětovat, tak to přece nezahodí.
Snažili jsme se jí to po státnicích trochu vynahradit, tak pak trošku pookřála. Po 3 letech byla konečně na dovolené – dřív jsme veškerou dovolenou spotřebovali během šk. roku na školu.
Takže, nebudu tě chlácholit, že to není těžké. Je to těžké, ale ten pocit ze sebe, když to dokážeš – při tom všem, co musíš zvládat doma a v práci – je neskutečný.
Jestli to chceš zkusit, tak to určitě zkus. Zatím jseš doma, takže volno řešit nemusíš a 8 hodin, který bys musela trávit v práci, můžeš věnovat dětem – to mi příjde jako docela výhra na obě strany.
Proč ne? Všechno se dá skloubit a navíc pak budeš mít po mateřské vyšší plat, nebo ne? Já myslím, že bys do toho měla jít. Není to až tak časově náročné. A když to podložíš představou vyššího platu, určitě ti manžel a možná i babičky pomůžou.
Jdi do toho. Nic neztratíš a můžeš jenom získat. A když to nepůjde, tak to nepůjde. Svět se pro to nezboří.
čtenářka
Mimkys, když se chce, všechno jde a když máš chuť a zázemí, jdi do toho. Studuju s jednoroční přestávkou už pátý rok, letos snad skončím (a těším se neskutečně), děti mám dvě, muže jednoho 😉 a musím říct, že kdyby nebylo doma to zázemí, co mám, kdybych se nemohla spolehnout na to, že to doma všechno zvládnou i beze mě, určitě bych studium nezvládala. Mám dálkové, ale ve škole, díky změnám rozvrhu, jsem byla před Vánoci každý týden pátek, pátek sobota nebo sobota. Dojíždím vlakem necelých 200 km, tudíž vlakem je to na čtyři hodiny tam a čtyři hodiny zpátky – ty využívám při zkouškovém k učení se. V práci studijní volno nemám, vybírám si na to svoji dovolenou…Ale záleží na zaměstnavateli, třeba ti vstříc vyjdou a nějaké studijní volno ti dají. Mojí malé byly necelé tři roky, když jsem začínala a tehdy bych řekla, že to bylo lepší než teď. Protože “nevyčítala“. Teď už vyčítá, že se jí nevěnuju a jen se učím :-(…přestože se učím po večerech, o víkendu prostě musím třeba psát něco k diplomce i během dne, abych stíhala. Takže jsem přes jarní prázdniny trochu “žehlila“ 😉
minkys, ono vůbec nezáleží na počtu, ale jaké ty děti jsou (povahově a věkem). A pak taky na hlídání. Málokdo má tu možnost, že prarodiče by věnovali svým dětem hodně času (osobně znám jen pár takových-a kor pokud nebydlíte u rodičů tak tam pořád jezdit a předávat jim děti je také dost časově náročné, pak taky záleží jestli pracují atd.), ale pokud už tu možnost máš, proč to nezkusit? jejda, to jsem se rozepsala, tak držím palce!