Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
První vysvědčení a známky na něm
Ani nevím, jak to formulovat tak, aby to dávalo smysl…
Takže to pojmu formou otázek.
1. Také (jako většina maminek, babiček, dědečků, tetiček…. apod.) si myslíte, že dítě v první třídě musí mít na vysvědčení samé jedničky?
Já totiž ne – po pravdě – já známky nijak neřeším – Týně říkám, že se učí pro sebe, že známky jsou její vizitka – zato její chování a výchova zase moje A u nás nebudou mít prvňáčci “samé“ na vysvědčení… a já ani nevidím důvod – pokud to dítě nemá prospěch na “1“ – proč by je mělo mít na vysvědčení? jen pro pochlubení se příbuzenstvu?
V jiné diskuzi se na mě trošku sesypaly za můj názor – protože já vysvědčení beru jako výplatu – tudíž nevidím důvod, aby i ty méně snaživé děti (když se vezmou všechny faktory, díky kterým se hodnotí – ne jen psaní, ale i píle, pracovitost, atd… ) měly výbornou – stejně jako “premianti“ (když už jsme tedy u toho známkování – prosím, nediskutovat o tom, že je lepší slovní hodnocení, že to víc vypoví – to já vím, též bych ho chtěla – ale bohužel se známkuje, tak to tak vezměme 😀 )
Dále mě zajímá – je to, že se dítě naučí za i kdyby 4 měsíce psát, počítat, číst, soustředit se, pracovat v kolektivu – PROSPĚCH? Protože podle mě je, ale chápu, že každý na to má jiný názor…
Já nevím, asi jsem “jiná“ – ale já to vnímám tak – že vysvědčení je pro to MOJE dítě jako výplata – v práci taky nedostaneš víc peněz, jen proto, že je to Tvoje první výplata – ne (řečeno nadsázkou, samozřejmě)? Mě je prostě v celku jedno, jestli bude na prvním vysvědčení samá “1“ – nebo i něco jiného k tomu… Ano, když budou jen “1“ – potěší mě to, ale když ne – tak se z toho nestřílí – oslavíme to tak, jako tak…
Kdo dočetl až sem, děkuji mu, a jsem po pravdě, zvědavá na odpovědi a diskuzi… Lenka
Katko, přesně vím o čem píšeš. Už jsem psala v jiné diskuzi jak na dceru koukali “skrz prsty“, že má i dvojky a sem tam nějaký mínus a bratránek… má samé jedničky a pochvaly… No a pak se to nějak sešlo a obě děti před všemi četly – všem spadla brada, že dcera už v lednu čte plynule neb bratranec ještě slabikoval… Pro dceru to bylo takové zadostiučinění… a teď už si z těch řečí nic nedělá. Kvalita a způsoby škol jsou nesrovnatelné – bohužel ten prvňáček to špatně chápe. Dcera mě taky přesvědčovala, že bude chodit do místní školy neb jí došlo, že to tady je mnohem jednodušší neb nejlepší žák je tu její bratranec, který do teď neumí vyslovit pořádně některé hlásky – tím ho neshazuji – dcera šla taky do školy a neuměla r a ř, ale proto taky vím jak jí vše dělalo mnohem větší problémy. Ve chvíli, kdy se naučila pořádně mluvit – cca listopad se vše zlomilo a od té doby je pro ni škola zatím hračka… Katko, ještě mě zajímá – jestli se ti o tom chce mluvit – jak je možné, že vzali dceru do školy, když ta nezralost je evidentně prokazatelná?
Marinado, jak jsem psala, mně jsou známky zatím opravdu jedno (taky jsem psala, že nemám zatím důvod je řešit), ale taky vím, že budu děti honit aby se na písemku připravily – protože vysvědčení je prostě vizitka dětí a budu chtít, aby ji měly dle svých možností co nejlepší a otevřelo se jím co nejvíce “dveří“. Kšanda
Tak já si taky myslím, že na prvním vysvědčení mají být jedničky (kvůli dětem), známkovala bych snahu.
První výplata je taky za nic – člověk nic neumí a jen se učí od ostatních, udělá minimum práce a plat dostane stejný jako třetí měsíc, kdy už to bývá o něčem jiném.
Jinak všichni říkáme(včetně mě), jak na známkách nebazírujeme, jak to o ničem nevypovídá…a teď si samy v duchu odpovězme na otázku, kolikrát jsme dětem řekly:
“Nauč se to, zítra budete psát písemku.“
“Nauč se to, ať neslízneš kouli.“
Ale tohle asi není otázka pro maminky prvňáků, spíš pro rodiče starších dětí.
Katko, ale právě to srovnávání je v první třídě k ničemu tady není co poorvnávat, já se nehodlám chlubit samýma jedničkama, protože v tom nevidímdůvod. Já myslím, že je to právě motivace pro ty děti, ne proto, aby se rodiče chlubili, nebo styděli…
Zrovna takový případ jsem měla na mysli, dítě, které by bylo těma jedničkama trochu “uklidněno“.
Jinak u nás děti neví, že budou mít jedničky všichni. Není to tak, že by to věděly, že enmusí nic dělat. Víme to my rodiče, řekla to paní učitelka na třídních schůzkách, ale neví to děti….
U nás bude na prvním vysvědčení dvojka z ČJ. Moc mě to kvůli dceři mrzí, ale jinak to nejde. Jsme rádi, že to vůbec nějak zvládá, protože toho mají opravdu navaleno. Ještě před Vánoci to vypadalo, že by to jednička mohla být, protože jsme konečně dotáhli o prázdninách čtení – musí už umět přečíst jakýkoliv text, ale v lednu začali psát a rozklad slova na písmena je opět oříšek, takže vyfásla těsně před výzem trojku a dvě dvojky a ani 6 jedniček, co dostala potom to holt nespraví.
Ve středu jsem byla na rodičáku, bavily jsme se tam se 4 maminkama o ČJ a všechny tady ty říkaly, že jejich děti budou mít taky z ČJ dvojku. Dokonce jim i volali ze školy, aby se s děckama víc učily.
Já sama jsem byla ve škole na konzultacích několikrát, protože už od prvního rodičáku to vypadalo hodně zajímavě. Dcera dochází pravidelně ke školní psycholožce, která jí zjistila školní nezralost a v podstatě celou školní docházku řešíme dodatečný odklad. Ještě předevčírem jsme byli rozhodnutí vrátit dceru do školky, ale po dalším dlouhém rozhovoru s psycholožkou jsme se nakonec rozhodli ji ve škole nechat. Prý to bude trvat tak dva až tři roky, co ostatní děti dotáhne. Jenže, když vidím, že i děti, kteří školní zralost splnily a stejně budou mít na výzo dvojky, tak nevím, kde se stala chyba. Nechápu, proč se nemůžou naučit číst až ve druhém pololetí jako na jiných školách. Evidentně je to na ty děcka moc rychlé.
Jsem trochu odbočila, ale souhlasím s dalšími, že na první vysvědčení by jedničky být měly. Je teda pravda, že u nás to děcka moc neřeší. Nepočítají s tím jako se samozřejmostí, protože dvojky a trojky dostávají už od října. Někde by to byl pro děti šok, tady to berou jako normálku. Z ČJ se u nás děti radují i ze dvojky – trochu smutné, ale realita.
Mě to mrzí hlavně z toho důvodu, že se to nedá na jednotlivých školách srovnávat a v rodině teď všichni prvňáčci dostanou vysvědčení se samýma, tak aby se na dceru nedívali skrz prsty, byť toho musí umět víc než oni za horší známku.
Ach jo, je to s děckama trápení 🙁
Mně se taky líbí, že většina dětí dostane ty jedničky – beru to stejně jak ctiradka – prostě už to, že zvládnou ty děti ten přechod, tu kupu nových věcí… a ještě se při tom naučí číst a psát prostě ocenění zaslouží. Myslím, že ve většině škol to chodí tak, že paní uč. při rozdávání vysvědčení doplní slovním hodnocením. U nás se tedy známky moc neřeší – už jsem psala, že dcera v podstatě ani neví co dostala – ale je to zatím tím (2 třída), že jí to jde a tak když se něco někdy nepovede, tak to není třeba řešit – většinou je to překouknutí…nebo to její lajdáctví. Jinak známky taky chápu jako orientaci v tom, co dítěti jde a na čem je potřeba zapracovat. My intenzivně pracujeme na tom, aby dcera nebyla lajdák. Osobně mi horší než špatné známky přijde právě to lajdáctví – to říkám i dceři – prostě když člověk na to nemá “buňky“, aby měl samé jedničky, tak to není nic zavrženíhodného – je třeba šikovný na ruce, ale pokud je flákač??? Furt s tím bojuju neb se doma fakt snažíme a dcera se drží zuby nehty… Jinak u nás za první vysvědčení byl oběd na přání (řízky s kaší – tuším), zmrzlinový pohár a babičky jí daly peníze a za ty si koupila “tajný deník“. Taky nechci zavádět drahé dárky – spíš se snažíme to pojmout tak, že si uděláme hezký den podle přání dcery (později pochopitelně i syna) – a jsme celá rodina spolu – což je u nás vzácnost. Kšanda
a ohledně té “výplaty“…. je to svým způsobem tak.. jenže je to první zkušenost, já yslím, že dětská duše je křehká.. Některé děti do školy nerady chodí (a důvdo může být jakýkoliv…třeba i paní učitelka, nebo jiné děti…nebo se prostě stydí…) a těm dětem to ve škole nejde.. a místo, aby je někdo podpořil při prvním vysvědčení, tak dostanou “špatnou“ známku… to si myslím, že je může zabolet…
A ještě podotýkám, že taky nehodlám vysvědčení nějak “oslavovat“…. nesouhlasím s darama na “výzo“… taky to chci řešit nějakou cukrárnou, nebo něčím “slavnostním“… ale nesouhlasí s dáváním darů za vysvědčení… 🙂
Ale beru i názor opačný. tahle tématika mě teď zajímá, tak můžu přemýšlet… 🙂
Já si teda myslím, že na první vysvědčení by měla být jednička pro každé dítě… já osobně známky taky neprožívám tak, že je to vizitka dítěte, známky nejsou důležité, celý systém známkování je vlastně špatný… ale když už je…. tak si myslím, že i dítě, kterému to nejde s učením, by mělo být první vysvědčení šťastné, že má jedničky…. Myslím tím první pololetí v první třídě…. ne pořád, samozřejmě….
Nevnímám to tak, že je to pro rodiče “důvod k chlubení“, ale vnímám to tak, že to dítě je šťastné a neodradí ho to od “radosti“ chodit do školy – a tady nemluvím o dětech, které se nesnaží (když se někdo nesnaží, je to na jinou diskuzi… ale pořád je to nějaká motivace… ale mluvím o dětech, kterým to třeba nejde… Ono i v první třídě mi ta matematika přijde “složitá“ pro dítě, které si to prostě neumí představit… pokud někdo opravdu nemá logické uvažování a nechápe třeba číselnou osu… tak i řesto si myslím, že na první vysvědčení v pololetí v první třídě by měl mít jedničky…
Podotýkám, že můj syn je premiant, on je zrovna to dítě, které ty jedničky má sám, bez nějakého učení… tak zrovna já bych mohla mít pocit, že on se může cítit ukřivděn, že někdo jiný bude mít stejnou známku, i když mu to tak nejde… Opravdu nemám.. vnímám to, že dítě v první třídě musí zvládnout velkou změnu, tak proč ho první pooletí nepodpořit pěknou známkou, aby mělo nějakou motivaci…. 🙂
U náse v škole má být prý hodnocení jak známkou z každého předmětu, tak taky slovně…jsem zvědaná… 🙂 Ale slovní hodnocení dostávají každý měsíc, tak asi vím, co čekat.. 🙂
A ja si “jen“dovolim dodat 😉 ze souhlasim Leni a “nemas se zac stydet,ani omlouvat“,a pokud vim,tak se tu i hoodne “rika“,ze zde kazdy muze napsat svuj nazor ..? 😉
A souhlasim s matildou,a moc hezky napsane a jeste musim napsat,ze i moji rodice to takto meli a jsem moc vdecna,a ze jsem se nemusela bat jit domu a to myslim doslova,co jsem videla v okoli na co si nektere rodiny hraji z toho mi bylo moc smutno..
A kamaradka pracuje na Lince pro deti v Brne a to by nekdo koukal,kolik deti tam vola a boji se a jsou i sebevrazdy atd..
A take jsem velice rada,ze zde znamky nejsou a tudiz ani podobne diskuze tady nikdo nevede ani neresi; a presto to jde i bez nich ,ono to totiz o tom neni,ale zvyk je silnejsi,vlivnejsi,nez zelezna kosile,ze a hodne lidi si bez znamek neumi prectavit skoly..A dovolim si tvrdit,ze zadna znamka hlavne neni plnym odrazem toho,co dite umi/neumi,jake je,z jake rodiny pochazi apodobne(jak si mnohdy nekdo mysli,nebo takto byl vychovany a takto i vychovava dal)..
A to je tak vse ode mne a take jsem zvedava na diskuzy 😉
Megg.
Jen pro doplnění – oslavíme tím stylem – že si třeba objednáme pizzu domů – nebo udělám něco dobrého – slavnostního… A dárek tedy neví, že dostane – to by dostala i za “5“ – dostane maličkost – za to úplně první v životě….