Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
První vysvědčení a známky na něm
Ani nevím, jak to formulovat tak, aby to dávalo smysl…
Takže to pojmu formou otázek.
1. Také (jako většina maminek, babiček, dědečků, tetiček…. apod.) si myslíte, že dítě v první třídě musí mít na vysvědčení samé jedničky?
Já totiž ne – po pravdě – já známky nijak neřeším – Týně říkám, že se učí pro sebe, že známky jsou její vizitka – zato její chování a výchova zase moje A u nás nebudou mít prvňáčci “samé“ na vysvědčení… a já ani nevidím důvod – pokud to dítě nemá prospěch na “1“ – proč by je mělo mít na vysvědčení? jen pro pochlubení se příbuzenstvu?
V jiné diskuzi se na mě trošku sesypaly za můj názor – protože já vysvědčení beru jako výplatu – tudíž nevidím důvod, aby i ty méně snaživé děti (když se vezmou všechny faktory, díky kterým se hodnotí – ne jen psaní, ale i píle, pracovitost, atd… ) měly výbornou – stejně jako “premianti“ (když už jsme tedy u toho známkování – prosím, nediskutovat o tom, že je lepší slovní hodnocení, že to víc vypoví – to já vím, též bych ho chtěla – ale bohužel se známkuje, tak to tak vezměme 😀 )
Dále mě zajímá – je to, že se dítě naučí za i kdyby 4 měsíce psát, počítat, číst, soustředit se, pracovat v kolektivu – PROSPĚCH? Protože podle mě je, ale chápu, že každý na to má jiný názor…
Já nevím, asi jsem “jiná“ – ale já to vnímám tak – že vysvědčení je pro to MOJE dítě jako výplata – v práci taky nedostaneš víc peněz, jen proto, že je to Tvoje první výplata – ne (řečeno nadsázkou, samozřejmě)? Mě je prostě v celku jedno, jestli bude na prvním vysvědčení samá “1“ – nebo i něco jiného k tomu… Ano, když budou jen “1“ – potěší mě to, ale když ne – tak se z toho nestřílí – oslavíme to tak, jako tak…
Kdo dočetl až sem, děkuji mu, a jsem po pravdě, zvědavá na odpovědi a diskuzi… Lenka
já se přidám, my měli teď ve druhé třídě samé a jsem ráda. sama si totiž pamatuji, že jsem měla od druhé z matiky dvojku a úspěšně mi to utvořilo blog. ten vydržel až do nástavby, tam byla známka už na odstřel ovšem… ale dříve nebylo asi tolik možností doučování,no
Ahoj,ani já si nemyslím,že je úplně nutné mít v první třídě na vysvědčení samé jedničky.Každé dítě není tak nadané,aby prostě všechno zvládlo stejně jako ty nadanější děti,tak proč by mu měli učitelé dávat hned v první třídě falešné naděje.Někdo říká,že je to motivující,když dostanou jedničky,ale pak to musí být naopak hrozné zklamání,když se najednou objeví dvojky nebo i horší známky.Vždyť ty děti v tom musejí mít zmatek,jak je možné,že v pololetí měly jedničky jako ostatní,tak proč ty ostatní nemají potom také horší známky.Zastávám názor,že by i děti měly být hodnoceny spravedlivě,věřím,že se tak budou i více snažit vyrovnat se s těmi lepšími.Všem přeji samozřejmě co nejlepší vysvědčení, ale za každou cenu to nemusí být právě ty jedničky.Ani moje děti už nemají jenom jedničky a myslím,že je to tak správné,že jsou oceněny za to, co umí.
Marinado, asi už ti víc rozumím, jak to myslíš.
Ale pořád v tom nevidím tak velký rozdíl jako ty.
Dejme tomu, že je laťka na prospěch 50%. Takže podle tebe jsou dvě děti, jedno má 50%, druhé 49%. Podle tebe jsou na tom stejně. Ale v důsledku to první prospějě a postoupí dál, druhé neprospěje. Takže je jedno, jestli tam má napsané A – prospěl, B – neprospěl, nebo 50 % a 49 %. Nebo 1 a 5.
Ale to je jedno, nebudem tady plevelit diskusi… Prostě asi tím, že mám malé děti, v tom nevidím tak velké rozdíly. Ve vyšším věku už to tak asi je. Ale stejně si myslím, že ty procenta smažou rozdíl tak max. mezi jedničkářema a dvojkařema. Pak už ten rozdíl totiž vnímají i ty děti, jestli má někdo 92 % nebo jen 50%.
Další věc je ta, že jsou vždycky poškozeni ti lepší. Proč má mít stejnou známku dítě, které zvládne učivo např. na těch 89% a stejnou známku dítě, které to zvládne jen na 75%?
Pavlinko,
velký rozdil je v rozpětí bodů – 100 a 5 je jako nebe a dudy.
Takže dítě, které má 90%, má u Tebe 1.
Dítě, které má 89%, má u Tebe 2.
V Holandsku jsou tyto dvě děti spravedlivě na naprosto stejné úrovni, v ČR je nespravedlivě každé někde jinde.
Souhlasím s Pavlinkav. Hodnocení známkami, písmeny nebo třeba kytičkami je pořád stejným hodnocením. Nelze se tomu vyhnout, v některých případech to může být lehce nespravedlivé, ale nic spravedlivějšího vynalezeno prostě nebylo… a dle krásných očí se asi hodnotit nedá….
Marinado, a jaký je teda rozdíl, jestli tam napíšu jedničku, pokud má dítě 100-90%, dvojku do 75%, trojku do 50%? Zase je to jen hodnocení a zase je nějaká pomyslná hranice, co je na výborný prospěch a co na dobrý a kdy dítě neprospělo… Hodnotíme pořád stejně.
Já pořád jaksi nechápu, pokud to není slovní hodnocení, jaký je v tom teda rozdíl, jestli je tam číslice, písmeno, nebo procenta?
Líbí se mi známky doplněné slovním hodnocením.
Děti chtějí známku, aby se mohly pochlubit babičkám. Slovní hodnocení dává paní učitelka každému na třídní schůzce a je tam + i – ohledně chování, aktivity nebo známek.
Pavlínko, v Holandsku jsem viděla hodnocení procenty a to se mi moc líbilo.
Aleno, dcera vždycky všem jedničky na vysvědčení přála, vůbec mě nenapadlo, že nějaké dítě by mohlo poukazovat na to, že si to ten druhý nezaslouží…Tohle podle mě vždycky řeší jen rodiče a ne děti.
Nikdo neví, kolik snahy je třeba za tou kterou jedničkou nebo dvojkou.
A když tak čtu, jak se snaží Katka a její holčička a za odměnu dostane na první vysvědčení dvojku, tak je mi z té paní učitelky trochu nanic.
prokristapána… 🙂 vydí… :-):-):-):-)
své překlepy už přecházím, ale “vydí“ je na ostudu.. 🙂 Pardon…
…tak jako dnes babi vykládala, že synovec měl napsat množné čísla u slov LEV a TYGR… a napsal LEVY a TYGŘY :-):-):-):-)