Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Známky ve škole
Moc by mě zajímalo jak známkují učitelky děti za jednu chybu a nebo dvě chyby? Myslím tím chyby třeba zapomenutá čárka nad písmenem.
Děkuji za reakce, píšu až teď, měli jsme pc na opravě. Tuto diskuzi jsem zakládala den po třídních schůzkách a i když jsme ji to říkaly tak paní učitelka si stála za vším. Je to nespravedlivé když v ostatních druhých třídách známkují jinak. Než v té naši. A podle výpočtu malá půjde do šestky a malý do druhé třídy a budeme mít takovou smůlu že chytne i jeho.
Protože vnuk chodí do “osmičky“ vím, že záleží na učiteli. Každý známkuje jinak. Někdo za 1 chybu dá dvojku, jiný jedna minus a někdo 1 chybu toleruje.
Také záleží na dětech. Kdo vyrušuje, je na tom hůž než ti, co nezlobí.
Další učitelé za nepřinesený nebo nepodepsaný úkol dají poznámku (za 5 poznámek je třídní důtka)nebo trest. Jiní pětku a tu započítají do průměru a to se potom odrazí na známce na vysvědčení.
Tak u mé dcery ve třídě paní učitelka od 2 třídy známkuje jedna chyba stupeň dolu. Poslední známkování např. v diktátě ze zadání 25 slov 4 chyby známka 3, což mi v poměru k obsahu zadání přijde přísné. Nyní řeším jednu věc, když při písemné práci dostala zadání aby na sloveso “PRACOVAT“ vytvořila věty za a) 1 os., množné č. přítomný čas, na b)3 os. jednotné číslo, minulý a c) 2 os.mn č. přítomný čas. Dcera zvládla, věty utvořila dle zadání, ale místo slovesa PRACOVAT použila jiné na “P“ “PLAVAT“ a učitelka neuznala, dostala za 5 s tím, že použila slověso, které nebylo zadáno. Ještě uvádím, že dcera má vývojovou dysfázii, středně zěžký stupeň. Co k tomu dodat? Budeme s paní učitelkou bojova? Měla jsempocit, že je důležité, že pochopila co s tímmá dělat, co se po dceři chce a dokonce, že s tím umí pracovat – asi jsem sezmílila, paní učitelceslo zřejmě pouze o to sloveso :-(.
Kdyby bylo na mě, známky zruším.
Při maturitě mi při závěrečném hodnocení češtiny učitelka před komisí oznámila: “máte nejlepší písemnou práci, bez jediné chyby. Slovní zkouška výtečná, bez chyby. Jenže na jedničku to umí jen paní učitelka, na dvojku ty nejlepší z vás a na trojku ty ostatní. Takže máte z češtiny za dvě“. Bylo mi to tenkrát šumák, škola tenkrát pro mě skončila, ale stát se mi to na základce, je to absolutně demotivující, protože bych si řekla, proč se mám super učit, stejnak tu jedničku nedostanu.
Opakem byl uč. matematiky, která jde mimo mojí hlavu a kromě procent, násobilky a sčítání a odčítání asi jsem v životě nic jiného nepotřebovala. Nikdy jsem nebyla schopná pochopit nějaký sinus, kosínus a další, dle mě ještě těžší věci tohoto předmětu. Takže jsem prolézala a prolézala tak, tak.A i když jsem se učila, stejnak to byla katastrofa a uč. mi mohla dávat pětek co chtěla, nebyla jsem schopná to těžší učivo pochopit. Věděla jsem, že matika mi nejde (měla jsem i doučování od bratránka, který studoval jaderku), tak jsem se spíš věnovala předmětům, které mě bavily. A na střední jsem už samozřejmě nezvládala. Tenkrát mi právě tenhle učitel řekl, že mě přece na zdrávce nenechá propadnout z matiky, kterou dle jeho slov stejnak nebudu potřebovat, když ze mě matematik ani fyzik nebude – ať se prý naučím píchat injekce a nechal mě vždycky projít ročníkem, byť bych podle nějakých tabulek ani vzhledem ke svým známkám neměla.
Mariko, myslíš, že špatná známka motivuje dítě víc se učit?
Mně teda ne a mojí dceru taky ne – naopak, získaly jsme díky tomu k některým předmětům totální odpor.
Teď to můžu porovnat – loni jsme měli skvělého lektora na AJ, pořád nás chválil a všichni jsme se s radostí dobrovolně připravovali a v hodinách jsme byli aktivní. Letos máme jiného, který kdykoliv někdo začne mluvit, dává oči vsloup a v půlce věty nás zarazí a opravuje. Většinu hodiny je ticho, protože nikdo nemá chuť mluvit. Pak nám naloží horu úkolů, které děláme s odporem.
Tak nevím, prostě mám pořád pocit, že pozitivní motivací se dokáže mnohem mnohem víc jak u dětí, tak u dospělých.
Je to složité. Ale co si myslím, že by rozhodně mělo být, tak sjednocené známkování minimálně v ročníku (v paralelkách). Aby děti z “áčka“ neměly jiné známkování než z “béčka“.
V prvních dvou nebo třech třídách je každá chyba rovnocenná – ať je to čárka na písmenem nebo chybné písmeno. Ve čtvrté a páté už jsem rozlišovala tzv. malé a velké chyby, protože tam už je to gramatické učivo fakt těžké a je ho tam dost. Takže malá chyba je háček, čárka, tečka nad písmenem, velká chyba je i-y.
Mám pocit, že dcera (resp. její p.uč.) má stejnou stupnici jako já – jedna chyba 1, dvě a tři chyby 2, čtyři až šest 3, sedm až deset 4 a víc za 5.
No a bodované práce mám na procenta (máme to stanovené v ŠVP, takže tam byste mohly teoreticky dohledat) – jednička do 90%, dvojka do 75%, trojka do 50%. Horší jsem zatím ve třetí třídě nepotřebovala ;-). Naštěstí 😉 U páťáků už pokrývám bohužel celou stupnici a některým bych nejraději přidala ještě šestku 😀 😉
U nás se začíná od jedničky s hvězdičkou, za jednu chybu je obyčejná jednička, za dvě chyby dvojka a dál nevím, páč nic horšího zatím dcera nevyfasovala. Každopádně jsem to zde již řešila, že i v diktátech paní učitelka hodnotí i krasopis, takže za dvě ne úplně krásná písmena v diktátě je dvojka, i přesto, že jsou to správná písmena. Chybějící čárka či tečka nad písmenem je chyba stejná jako jakákoliv jiná.
Naše paní učitelka se s nimi taky nemaže – je fakt, že v první třídě to dceři bývalo i líto – když se děti a často i rodiče na ni vytahovali, že mají kupu jedniček a žádnou jedna mínus… no a tak jsem to dceři párkrát vysvětlila a jednou se naskytla příležitost, že si společně děti četly – chlapeček, který měl samé jedničky… slabikoval a dcera, která občas i tu dvojku dostala četla plynule a všichni jen zírali. Nerozebírala jsem to – s ohledem na chlapečka, ale doma jsem si o tom s dcerou promluvila, že vidí, že se prostě všude známkuje jinak…vysvětlila jsem jí i že paní uč. prostě chce, aby se snažili…Mně osobně to nevadí – naopak – dcera to potřebuje – navíc se učí víc jak dobře, takže se u nás známky opravdu neřeší… Dnes jsem jí v legraci říkala, že když může jet po obědě k babičce, že mi za to přiveze samé jedničky… No, poprvé ve druhé třídě přivezla mínus v kroužku (sama tomu říká pětka – byl to jen dílčí úkol, takže proto to pětka nebyla), tak mi to říkala, tak jsem jí opět v legraci řekla, že sem měla slíbené samé jedničky a ona s ledovým klidem, že jinak jedničky veze. Pak jsme to říkali tatínkovi, že dostala teda “pětku“ a on se jí ptal proč a tak jsem řekla, že měla napsat 4 slova a v každém udělala chybu a ona opět se svým ledovým klidem – že v některých i dvě. Takže tak u nás asi probíhají známky. Kšanda
V první třídě už syn dostal -3. 🙁
Paní učitelka známkuje zvláštně. Když se mu podaří něco opravdu pěkně, dostane razítko.
Zatímco to co se nepovede, hned známkuje.
Jinak to opravdu záleží na učitelce. Dcera měla od 4 třídy:1 chyba =2 atd.
Půl stupně byly právě i u nás do toho podzimu, myslím si, že je to ideální doba na přísnější známkování od té 3.třídy………..tak jako máme i jak jsem psala ty čtvrtletky, pololetky, testy známkování na procenta, mají prostě daná procenta i v žákovské knížce, kde je nějaký limit jako třeba 92%-100% jednička a tak dále……………tohle se mi líbí 🙂
Do té druhé třídy by mělo být známkování mírnější a dle úvah učitelky, 1.třída hodně učiva, psaní, čtení, druhá třída je na učivo málo náročná a ta třetí je už bohužel na učivo náročná, takže vidím v tom přísnějším známkování pozitivum, jak jinak naučit děti třeba v té 3-třídě násobilku, vyjmenovaná slova, jak bičem mrská??? Takhle si uvědomí, že musí přidat, když vidí horší známku, je to určitý druh motivace se tyhle dvě věci naučit pořádně, páč nás provází pak už celý život 🙂
A za mě to bylo nekompromisní, chyba, jak v diktátě, jak v desetiminutovkách stupeň dolů, v diktátě se dala ukecat jedna max. dvě čárky na jedničku 🙂