Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
jak mě budou oslovovat vnoučata mého muže
Dobrý den, ráda bych znala Váš názor. Jsem 9 let podruhé vdaná. Manžel má z prvního manželství dceru, která mě nikdy plně nepřijala (je jí 32 let). S manželem jsme se poznali v době, když jsme už ani jeden neměli partnera.Minulý rok se manželově dceři narodilo dítě. Když jsem k miminku přišla a řekla, podívej babička, tak dcera okamžitě začala reagovat, že já nejsme žádná babička, ale teta. Přijde mi divné vůči dítěti, které až pobere rozum, tak bude říkat jezdím na prázdniny k dědovi a tetě? Myslím, že bude pěkně pomotané a celá situace se zbytečně vyostřuje. Nakonec dítě nebude vědět čí je. Vždyť je přece přirozené, že kde je děda je babička a opačně. Jakou máte s tímto zkušenost Vy?
nello prvně je to hezké s tou láskou na první pohled, a nenech si jí zkazit “dceruškou“ ta doba je dost dlouhá na to aby to přijmula a uklidnilo se ovzduší na slušnou úroveň…..je mi jasné, že jste asi vyzkoušeli vše od mluvení, vysvětlování atd. zkusil jí manžel i říct ať přestane blbnout a dělat naschvály? dá na něj?
asi bych také neřešila oslovení, ale naprosto tě chápu…manžel má dceru a když k nám jezdí říkala teto a musím přiznat, že jsem ráda že jsme přešli na oslovení jménem a je mi to příjemnější….
osobně si užívej babičkovství, pokud to tedy z dcery strany nebude nějakým způsobem bojkotováno…
to víš ono radit se dá spoustu věcí i to znovu promluvit, zkusit zakopat válečnou sekeru a užívat si klidných návštěv….
na druhou stranu si myslím že není problém se nechat oslovovat jménem třeba, protože ani teta nejsi…
Nelly chapu te a jak uz jsem psala,’odnesou“to deti a dobre to znam,nekteri dospeli by zaslouzili…naplacat 🙁
Ten maminky pritel,teda nas deda 🙂 ma dceru a ti maji tezce postizenou berusku a jeste sui adoptovali klucinu..skratka v nasi siroke rodine nikdo v nicem rozdile nedela a uprimne si nedovedu prectavit,ze by tomu tak bylo …bolelo by to hlavne vsechny deti..
Chodim pomahat ke starym lidem a mnoho z nich nema sve deti,nebo se ty deti na ne vykaslali a tak delaji babicky a dedecky cizim lidem a tak bych mohla pokracovat,nechapu kdyz si dospeli hraji na veci,ktere jsou hloupe….prece na tom vubec nezalezi jak to doopravdy je,mnohdy je “cizi“ vice nas,nez ten nas! 😉
Megg
Děkuji všem za podporu, uvidíme jak se to celé vyvrbí. Mrzí mě to strašně, ale nechám tomu volný průběh. 🙂 Spíš se bojím toho, že když mě jednoho dne malej osloví babi, tak mu to bude jeho mamka zakazovat a on se s tím bude trápit, místo toho, aby vůbec nezažívat tyto starosti a třecí plochy dospělých. Škoda, že se v tolika letech nad to nemůže dcera povznést a nechat to celé v klidu. Je to asi žárlivostí, jsem jen o 9 let starší než ona, můj muž je ode mne starší o 14 let, ale já mám přitom sama holky 15 a 22 let a ty nikdy s manželem problém neměly a mezi žádnými dětmi se rozdíly nedělaly, ani mezi mými ani mezi manželovými. Manžel má ještě syna 36 let a s tím problém není. Stýkáme se všichni společně, ale při každé příležitosti mi dcera dá najevo, že k nim nepatřím 🙁 9 let se mi zdá dost na to, aby si na danou situaci zvykla a kór v jejím věku. Navíc, když jsme se potkali s mužem, jsme byli sami bez partnerů a zažili jsme lásku na první pohled, která trvá dodnes. Jen to zatahování vnoučete matkou do nesnášenlivosti ke mě, dost bolí:(
Myslim si,ze osloveni neni dulezite,ale ta poctata proc to tak ta druha strana “odmita“ ,cloveka “zaboli“,ze.. Je to skoda,zbytecna,pro tu dceru Tveho muze,ty jsi urcite fajn babicka uz to,ze se timto zaobiras,ale ono skratka kazdy clovek smysli jinak a nekomu do srdce nedame nektere veci a nekdo nema tak “siroke srdce“,aby mel na to,ze prijme i “nepravou“babicku(dedecka)za sveho a baziruje na blbostech,ale ono to mnohdy ta druha strana pochopi ,az kdyz se udeji nektere veci,kolik znam i ja rodin,kde nemaji zadnou babicku(dedecka),at uz neziji a nebo se k nim nechteji hlasit..a pak jsou na druhe strane lide,co delaji radi a s laskou v srdci babicku cizim lidem a neresej to,slovne ani skutkama..
Moje maminka zije dlouha leta s pritelem a on je pro nas vsechny deda a “hotovo“,prvne se na ocko certil,ze “ja zadny deda jeste nejsem,jsem jeste junak“ 🙂 ale to vtipkoval, ale on ma uzasny srdce a proste i moje deti jsou jeho vnoucata a bez rozdilu a i ja ho beru jako dedu,z jeho rodiny(od jeho deti)ma uz celkem 6vnoucatek a ted se zase narodilo miminko a od nas “cizaku“,ma 7vnoucat a pritom miluje vsechny,hlavne ted moji malou,je to jeho milacek a partacka a moc mu chybi,volaji si a nikdy ji i nezapomene pozdravovat,kdyz pisu mamce a i me a velky deti bere za svoje..
“nedokazu“si prectavit,ze by tomu bylo jinak,protoze timto zapadl krasne do nasi rodiny.my jsme vsichni takovy a i moje maminka bere jeho rodinu za svou a oni ji i nas..
Ja zde v Uk,mam kamaradku a te je letos 62 a moje deti ma moc rada a mala ji rika “babi“a ona to i tak “chtela“a vzdy se rozzari,kdyz ji tak mala oslovi je to skratka zena s velkym srdcem a zivotni moudrosti,nekomu to neni dano a o mnohe se sam ochuzuje..
Detem nezalezi na osloveni,ale cim jsou vetsi tak je muze “zabolet“,kdyz“nerozumny“dospeli dela rozdily a chova se hloupe..
Klidne at ti rika jmenem,dulezity je a bude vztah co si vytvorite,skratka nektere lidi nepredelame a srdce nemaji “siroke“..
😉
Oslovení není důležité, teda pro děti. Myslím si, že pro teba asi jo, ale věř, že děti si s tím poradí samy. 🙂
Když se mamka vdala podruhé,děti se ptaly jak mu mají říkat, no a říkají mu dědo. On z hoto má radost a “vnoučaty“ se chlubí, jako by byly jeho vlastní. Já s tím mám teda větší problém, stále mu vykám, ale myslím si, že s tykáním atd má přijít on.
Pokud chcteš aby ti děti říkaly babičko, tak si promluv s ní, zeptej se jí, jestli by to tak mohlo být.
nello, děti si s tím poradí, neboj 🙂 Na oslovení až tak nesejde, důležité je, jaký vztah si s prckem zvládnete vybudovat. Taky mám dědu a tetu a žádné problémy jsem s tím jako dítě neměla, teď teda “tetu“ už neoslovuju teto, ale jménem. Víc mi to sedí. Jak oslovuje manželova dcera tebe? Pokud jménem, tak bych u toho zůstala i s vnoučaty.
Ale jak psala Marinada, užívej si vnoučátko a oslovením se netrap.
…a třeba ti jednou začne říkat babi nebo babičko sám od sebe 😉
Já mluvím za svou stranu, kdy mám “macechu“ – když jsme byly malý (já a ségry) – tak jsme jí říkaly “teto“ – postupem času jsme se přesunuly ke jménu – ale naše děti Věrušce říkají babičko – i jí tak berou… a já s tím neměla jediný problém…
Nello, já bych se nechala oslovovat jménem.
Ale je vidět, že si roli “babičky“ užíváš a to je to hlavní, tak si to nenech zkazit!
Já jsem v pozici vnučky – měla jsem těch babiček a dědečků více, nejvíc času jsem strávila (a pamatuji si) jen ty babičky nevlastní. A vždycky to byly babičky. Jo, v pubertě, když jsem “pobírala rozum“, tak jsem to “řešila“, rozuměj mluvila o tom, ale babičky to byly vždy.
Dokonce si uvědomuji, že třeba mezi jednou babičkou a mojí mamkou byly třecí plochy, ale na “status babička“ to vliv nemělo.
Napadá mě najít nějakou variantu slova “babička“ – “bábi“, “bábinka“…
Tak jako já tchýni prostě říkat “maminka“ nemůžu (maminka je jen jedna), mluvím o ní jako o “máti“.
A nebo prostě říkat jménem.
Taky jednomu strejdovi nemůžeme říkat “strejdo“, i když to strejda je (že prý si tak připadá starý).
Takže obrazně jezdíme k “tetě a Pepovi“. V rodině se to vžilo. A ještě je to zdrojem vtipů a legrace.
U mě to bude podobné, manželova dcera je už dospělá, ale děti ještě nemá. Už jsem několikrát přemýšlela, jak to bude, až se narodí, nikdy jsme spolu moc nevycházely, i když k nám dosud pravidelně jezdí. Jsem zvědavá, co vlastně pro její děti budu, moje děti ji berou jako svoji sestru, tak snad i ona se zachová podle nejlepšího uvážení, ale že by mi neříkali babičko, by mi zas tak nevadilo.