Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Domácí úkol na SŠ
Ahoj a pěkný večer Vám všem,
dneska bych se fakt picla 😀 – míněno s humorem a nadsázkou :-D. Ač teď v poslední době nemám čas psát na VD, neb mě drtí pracovní povinnosti, tohle sem prostě musím dát! 🙂
Syn přišel ze školy (je na gymplu), že má domácí úkol z češtiny. V tu chvíli jsem si pomyslela – “brnkačka“ :-D.
Jenže …. syn to dopověděl… vyučující na češtinu jim zadala domácí úkol – napsat sloh na téma:
“emocionální líčení o oblíbeném jídle“.
Popis má mít 250 slov, osnova má mít 5 bodů a jednotlivé statě mají mít cca 50 slov.
Popis má zahrnovat všech pět smyslů (tzn. chuť, čich, hmat, zrak, sluch).
A já jsem upřímně řečeno “v koncích“… normálně bych napsala, že jsem “v prdeli“…. fakt nevím, co a jak udělat… a opravdu nevím, jak sladit jednotlivé statě do poměru 50 slov/ 1 stať…..
Je-li tu nějaký češtinář/češtinářka…. prosííííím…. pomoooooc…. 🙂 🙂 🙂
A Vy, kdo byste si s tím věděli/y rady, prosím, písněte …
Ahoj Nico, děkuji za napsání :-).
A jen se zeptám – Anetka chce na gymnázium?
Ahoj Padmé,
tak u nás je to stejné.Anetka si dělá úkoly sama,ale když s něčím nemůže hnout tak za mnou příjde a snažím se ji pomoc a poradit jak dál.Momentálně se připravuje na přijímačky na gympl(dělá scio testy ) a to je síla.Předpokládám,že jste to zvládli 🙂
Ahoj Maruško, díky za napsání, těší mě, že to vidíš/vnímáš kladně – pomáhat svým potomkům s domácími úkoly :-).
On si téměř vše do školy dělá sám, to jen když neví, tak přijde. Víš, já za svou maminkou chodila, když jsem byla školní dítě a když jsem si nevěděla rady a co si pamatuju, taky to bylo jen někdy, občas, nebylo to pořád.
Mrzí mě, co píšeš, že si za svou mamkou jít nemohla.
Věřím, že u Tebe to je a bude jiné :-). Tuším, že Tvé vztahy s holčinama jsou hřejivější :-).
Děkuji za všechny příspěvky.
Pokusím se odpovědět….
Meggi, děkuji Ti za napsání :-).
Nuninko, nejsem naštvaná a ani jsem nebyla, byla jsem unavená, nevyspalá a přetažená, možná mi to přišlo trochu líto a možná mě to trochu rozladilo…. sama to neumím pořádně definovat, nicméně – je to pryč, nic se neděje, chci říct – o nic nejde :-).
Bamisko, vnímáme ty věci kolem svých synů velmi podobně nebo dost možná stejně, asi je to tím, že je máme velké, ty naše kluky a řešíme s nima podobné situace :-). Každopádně Ti děkuji za napsání a za pochopení :-).
Kukačko, díííky :-D, Tvůj komentář mě rozesmál :-).
Kšando a Ty už jsi to takhle přehodila na mamku? Jako že bude vysvětlovat a radit Tvé dceři se slohama ona?
A že Ti slohy nešly? A co? Já zas dodnes neumím věci z chemie, jako např. síran draselný ;-).
JanaK, díky za napsání i za pochopení. Někdy to tak prostě je, že člověka nic nenapadne, že neví, jak to dané téma uchopit. Rozumím Ti a vím, že rozumíš i Ty mně.
Tak Ti přeji, ať Tě ta múza brzo líbne :-).
Danniello, napsala jsem do diskutárny zcela úmyslně, vím o holkách, že některé z nich do poraden vůbec nechodí a nenakukují tam, za to vím bezpečně, že diskutárnu rozkliknou.
Za Tvou praktickou radu děkuji, nicméně ji nevyužiji, neb si kluk své úkoly píše sám. A tuším, že už jsem to tu psala.
Lien, vytahuješ staré věci, které si myslím, že sem nepatří a ani se sem nehodí. Ale to je můj názor. Měla jsi potřebu to sem dát, tak jsi to sem dala.
Poslední, co jsem ti napsala, byl recept na perníčky, o které jsi mě ty sama požádala. Tuším, nevím to jistě, předtím jsem ti psala kdesi v diskutárně, když jsi dělala kotrmelce, ať necvičíš, ať si něco neuděláš. To bylo v září? No, fakt nevím, kdy to bylo. Toliko moje poslední reakce na tebe.
Tak já se chtěla včera přidat, ale vidím, jak píšeš tak jste se s úkolem už poprali…Musím jen za sebe říct, když jsem byla na škole, už teda i na základce, nikdy jsem se na svou mamku s žádným úkolem obrátit nemohla, natož tak aby mi s něčím pomáhala.
Takže si myslím, že je jen dobře, žes synovi pomohla, protože na to my maminky jsme, tak to beru i já 🙂
Ale i tak bych ti chtěla za tu diskusi poděkovat, po dlouhé době jsem se tady na VD upřímně pobavila.
Mně se moc líbí, jak se nakonec vždycky ukáže, jak se věci mají. Mně tu bylo tebou a spol. vždycky vyčítáno, jak rozpoutávám nějaké vášnivé diskuse, a že se chci hádat apod., tak jsem ráda, že se konečně ukázalo, kdo o to hádaní ve skutečnosti stojí a kdo hrotí úplně normální jednoduché diskuse a reakce a dělá z nich útoky a uráží se. Pokud jsi chtěla radu, jak píše Daniella jsou tu poradny a pokud ses jen chtěla vybrečet nad opravdu “závažnou životní neřešitelnou situací“, je tu diskuse Drobné starosti.
Když si vzpomenu na tvou poslední reakci vůči mě, takový souhrn všech možných vztahových útoků, na které si jen vzpomenu (což samzřejmě ukazuje na tebe), když tě rozhodí naprosto běžný úkol na SŠ, který ani není tvůj (navíc jste syna na SŠ dali vy, tak proč se teď pozastavovat nad množstvím učiva, to snad ví i malé dítě, že je to pro dítě velmi náročné) a když reaguješ takto přehnaně na reakce ostatních, možná fakt není problém v těch všech okolo ;-).
osobně bych si také poznámky typu kdo píše úkol a snad sám atd. vztáhla k sobě nepříjemně….dotaz jsem prostě pochopila že ten úkol je a že neví jak se ho zhostit …nepochopila jsem z něj že by ho za syna psala Padmé ani že by ho za něho chtěla psát….prostě jen to že neví co si pod tím představit a nakopnout jakým směrem nebo co si pod tím představujete vy kdyby jste ho dostali
osobně si myslím že nikdo z vás kdyby přišlo starší nebo i mladší dítko za vámi že má psát sloh a neví co s tím nebo jak může o štrůdlu psát co a jak ho slyší…by jste ho poslali pryč s tím že je to jeho úkol a neporadili, že třeba zvuk klouzajícího jablíčka po struhadle mu připomíná atd…
Padmé, níž jsem nečetla, nemám momentálně čas pročítat vše dozadu. Jak já ti rozumím 😉 Už týden tápu, jak uchopit jeden článek a pořád se mi to nedaří, už by měl vyjít, ale mě se asi kousl mozek či co, prostě to nejde a nejde.
A to je to jen reportáž z jedné menší akce.
Chjo, přeji si, aby ty, co momentálně válčí s češtinou, alespoň na kratičko, políbila múza 😉
Jo, Padmé, s tím nic nenaděláš, některé dobré duše se zkrátka jen třesou, aby ti daly patřičně najevo, jak se to má dělat správně. A nejhorší je, že TO MYSLÍ DOBŘE. Jak se říká, “Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly“. Mimochodem, právě jsem zhlédla film Klepání na nebeskou bránu – trochu praštěný, ale dobrý.