Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz        Partner:    Pro Alergiky 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » TAM-TAM » Starosti » Jak donutit manžela řešit problémy?



Jak donutit manžela řešit problémy?
Anonym
4.12.2013 v 19:35:06

Nejdřív se omlouvám za anonym. Ale… Máte nějakou radu, jak “donutit“ manžela řešit “problémy“? Můj manžel nás má rád – to mu neupřu, ale… někdy mám pocit, že s ním nemůžu žít. Zásadně nic neřeší, dokonce ani když mu řeknu, že bych ráda znala jeho názor na náš budoucí život. Mám pocit, že mu to jak žijeme vyhovuje a nechápe co chci furt řešit. Ale žijeme tak, že se doma míjíme, v podstatě máme společné už jen děti. Já ho pořád miluju a vím, že i on mě, ale nějak mi už nejde žít ve vztahu, kde je vše na mně – co nevymyslím není, co nevyřeším není – necítím v něm oporu. Jak byste se zachovaly vy?

Stránky: [1] 2
Anonym
9.12.2013 v 21:16:29

Milá anonymní, asi umím pochopit Tvé pocity a zřejmě se umím vžít do Tvé role – chybí Ti pocit sounáležitosti a soudržnosti – a to je to, co vztah a manželství činí krásným.
Ono to prostě funguje tak, jak napsal Alexandre Dumas – “jeden za všechny, všichni za jednoho“ – když to funguje v rodině, v manželství, je to super. Když to nefunguje, drhne to a jednoho z partnerů to bolí.

Neumím Ti poradit, promiň.
Nebudu Ti psát načtené věci, které z praxe neznám a domnívám se, že v praxi nefungují.

Z vlastní zkušenosti vím, že když se nepostarám, neudělám, nezařídím, tak to prostě není. A není to rok, dva roky nebo tři roky.
Chci říct, že nikdo nenastoupí a neudělá to.
Nefunguje to tak, že když to neuděláš Ty, udělá to Tvůj partner. Aspoň u nás to tak nefunguje a taková je moje životní zkušenost.
Přestala jsem dělat “chlapské“ věci dávno, už je to dlouho, spoustu let zpátky. A nic se nestalo.
Realita je taková, že pět let hopkám přes cihly, kabely, krabice. Já už to dnes neřeším. A protože to neřeším já, neřeší to nikdo. Taková je má životní praxe.

Vždycky to bude o tom, co chceš, co si přeješ a o tom, co uneseš. Nikdo Ti nemůže říct, co máš a co musíš (dělat/udělat). To je na Tobě.

Veronika

Anonym
5.12.2013 v 11:19:54

Tak ze včerejší reakce na Bamisku jsem vyčetla alespoň jeden (nejspíš ale zásadní) problém, který vážně máš. Nejsi chlap, ale děláš ho, to dlohoudobě nefunguje, jakmile je dost vitálních sil (v mládí), tak ještě ano, ale sama už cítíš, že jich ubývá. Žena se v roli muže nemůže cítit dobře, stejně jako muž v roli ženy (jim ale alespoň neubývá té vitální síly, zato na psychice se to podepíše víc než dost a ještě chceš, aby on poslouchal tvoje strasti, to jsou vážně obrovské nároky).

Moje “rada“, jak už jsem napsala, řeš SEBE, ty jsi v roli, na kterou nemáš právo, zabrala sis prostor, který ti nepatří, jak by ho mohl mít ten, komu patří, když ses tam nacpala. Vůbec to neznamená rozchod, to by byl v tomhle případě útěk a navíc když z té role neustoupíš, příští muž by tam opět nemohl a byla bys na tom stejně. Je to jenom na tobě, věř, že jakmile uvolníš kousek místa, které okupuješ, určitě se tam muž rád postaví, je to přirozené, musí to tak být. V jiných případech to taky může končit tak, že se žena té role vzdá nedobrovolně (úraz, nehoda, smrtelné onemocnění), ale ty si uvědomuješ, že něco není v rovnováze a máš tedy šanci se té bolestivější cestě vyhnout. Přeju ti sílu a odvahu, je nás v dnešní době mnoho, přemýšlela jsem proč, asi se to táhne od války, kdy muži vážně chyběli, ale už jsme jidne. Lien

Anonym
5.12.2013 v 9:08:35

Ja souhlasim s marinadou!..a tobe anonymni verim,ze ti i z tech par radku rozumim!
A jeste chcu napsat-partnerstvi,manzelstvi..je prece o tech dvou,je to o sounalezitosti a ze jsme na veci dva,proto,i proto,spolu jsme ne?!!Jsme partaci,jinak je to k nicemu..
A ta tvoje posledni veta,mila anonymni,je pro mne osobne a po zkusennostech,dost poctatna,zasadni,velmi zasadni!a chapu te..ono ikdyz neni clovek zrovna vudci osobnost,tak kdyz je to takto jak pises,tak mu nakonec nic jineho nezbude,tou vudci osobnosti byt..
Asi vim,co tim vsim myslis..
A jeste musim napsat,ze takto jak po tobe by vetsina lidi chce abys zila,zije hodne zen zije si,nejak to doklepou..“drzi pusunku“..ale narozdil treba od tebe si to nepriznaji.,nepostavi se proti timu,ono to chce totiz i kus odvahy zmenit veci..
A jeste-to je urcite chvalihodna vec chtit manzelovo stesti ehm..ale nejak my chybi kde je vzdy i to stesti te zeny..jsme prece rovnocenymi partnery,a pokud ne neni to velkorisost apod. ani super od te zeny ale sobeckost jen z jedne strany..
A taky kdo chce kam…
A to je vse za mne…
Meggii

Anonym
5.12.2013 v 8:11:33

Bamiska, ono to je asi trošku jak píše Marinada – dokud jsme neměli děti, tak byl zlatý, po prvním dítěti to ještě celkem šlo a po druhém už tedy nic moc. Ale mně ani tak nejde o to, aby doma uklízel… To nějak zvládám sama, ani aby platil složenky… Jde my spíš o tu psychickou podporu a o to, aby když mu řeknu, že jsem nespokojená, aspoň chtěl slyšet proč. Špatně se to popisuje… je pravda, že v našem vztahu jsem byla vždy ta “silnější“ já, ale nějak mám pocit, že nemám už kde brát – prostě mě nic nedobíjí.

MarinadaMarinada
5.12.2013 v 7:04:14

Milá anonymní, je to hrozně těžké. Podle toho, co jsem si přečetla, si myslím, že opouštět manžela nemáš vůbec v plánu, což je dobře.
Asi je teoreticky pravda, že problém máš Ty a měla bys ho řešit. Ale když tak vidím v okolí, jak to dost často funguje (nevím, jestli je to váš případ, možná ne) – chlap doma pomáhá, pak přijde první dítě, chlap se ještě jakž takž snaží, pak přijde druhé dítě, chlap už se nesnaží a pak k tomu ženská nastoupí do práce a lítá s jazykem na vestě, zatímco chlap si dál spokojeně žije svůj život…a ženská je za semetriku, protože je věčně nespokojená, zatímco chlap je ten, kdo nemá žádný problém a tudíž nemá co řešit.
Moc Ti držím palce, ale bohužel já si nemyslím, že se dá něco extra změnit – dokud neodrostou děti…

bamiskabamiska
4.12.2013 v 23:14:24

jak jste spolu dlouho? předpokládám že doted ti to nijak extra nevadilo a řešila jsi, zařizovala a byla ta akční a chlap ten kterému to vyhovuje, nebo viděl že to tak prostě funguje a nebo i další možnost že viděl že tobě to vyhovuje, tak to tak prostě nechal…..najednou změna a vadí ti to? proč, co se změnilo a je jiné než před rokem ? co tě přivedlo na takové myšlenky když dřív tam nebyly? ……předpokládám že takový je manžel pořád….

myslím že jestli je spokojený tak jak je učin spokojenou i sebe…tak nějak tipuju že jsi vůdčí typ a doted ti to vyhovovalo, jen už dobou, časem atd. jsi unavená a třeba proto ta nevole….tak svym způsobem to vyřeš a “práci a starosti “ rozděl….

a nebo mě spíš napadá co to prostě přijmout tak jak to je, on spokojený a ty ty věci co třeba potřebuješ řešit probereš s kamarádkou?
ono jsi toho moc nenapsala, ale není to třeba poza, nebo spíš už postoj manžela že ví že stejně když se ho na něco zeptáš tak stejně si chceš prosadit, nebo potvrdit to svoje a to jeho by se stejně neprosadilo??

nuninka
4.12.2013 v 22:41:18

Tohle jsem dneska našla na pro ženy
http://www.prozeny.cz/magazin/sex-a-vztahy/laska-a-vztahy/38126-manzelska-krize-tohle-jsou-signaly-ze-potrebujete-pomoc-odbornika-

Třeba tam nějakou radu najdeš. Jinak přeji pevné nervy a spoustu sil.

MartinkaMDMartinkaMD
4.12.2013 v 22:28:42

…sice neznáme problémy, co vlastně by jsi chtěla s manželem řešit…..ale určitě tě chápu, pokud chceš řešit děti (učení, vaření, nakupování, uklízení, aj.), tak by tě měl alespoň vyslyšet….slušně bych ho požádala, zda si v klidu můžeme “postěžovat“ :-) …no špatně se radí, to co ti vadí, znáš jen ty!

LienLien
4.12.2013 v 22:10:16

NO buď tu představu nějak změnit, nebo s ním nežít, nemám žádné konkrétní údaje, tak také nemůžu dát konkrétní příklad. Ale jestli je to tak, jak píšeš, že manžel je spokojený, bez problémů a ty evidentně ne, tak řešení opravdu není na něm.

Danniella
4.12.2013 v 22:08:08

Lien má určitě pravdu v tom, že pokud manžel žádné problémy nemá, nemá ani důvod je řešit.
Ale odpovědět na to se prostě nedá, ta tvoje odpověď bude zase jen na tobě.
napíšu jenom jednu věc z vlastní zkušenosti.
Před časem jsme s manželem prošli docela velkou krizí. Pořád jsem si říkala, že rozvádět se nechci, ale byly chvíle, kdy jsem měla tisíc chutí si sbalit věci a aspoň na dva dny odjet.
Jenže pak jsem si sebe představila, jak opravdu odcházím pryč a vždycky jsem si uvědomila, že by to pro mě bylo ještě horší, že bych tak jen utekla a jinak by zůstalo vše stejné.
Pokud je to ale nesnesitelné a vztah ztrácí smysl, v takové situaci bych asi přímo manželovi řekla, jak se cítím a že takhle žít nemůžu, takže jsou dvě možnosti – změna nebo rozchod.

Stránky: [1] 2



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.

  • děti, komunikace, výchova dětí, výchova dítěte, výchova, rodiče, dětství, rodičovství

    © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist