Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Draha babicka (dedecek, sestra, bratr, rodice..)
davam sem takove zamysleni,povzdech,bolistku na dusi..
Prave drzim poklad-babicka nase milovana,nam zase poslala dopis..
Je psany s velkou laskou,moudrosti..ikdyz pismo uz je trosinku kostrbatejsi..ale pro mne poklad obrovsky,zboznuji klasicke dopisy a dopisy od babicky(i maminky,deti),mam uschovane..
,
Slzy mi tecou po tvari,zive vidim jeji krasnou,milou tvar,oci.. a stale znovu a znovu,ctu tuhle vetu snad se jeste nekdy uvidime 🙁
Zname babicku a tak vime,ze to od ni,neni “vycitka“,ze chape a vi,jak se veci maji..deli nas more,mile..(a me zdravi tento rok,nedovoli priletet)
Presto vice,jak kdy jindy,citim v teto jeji “vete“,velkou pravdu,skutecnost..uvedomuji si,jak je ten zivot kratky,krehky..jak jsme tady na navsteve..k babicce mam velmi krasny vztah,je to opravdu moje druha maminka a i vsechny (pra)vnoucata,ji zboznuji..museli /y,by jste ji znat,aby jste pochopili/y,jaka je 😉
Lide se nestykaji,rodiny jsou casto rozhadane..Stari lide,jsou mnohdy v zapomeni,v domovech pro seniory,nebo dokonce kousek od “nas“,ci vedle nas..
Moje sestra,se s tatinkem nebavi,pro uplnou hloupost,at to vezmu z kazde strany..
Zivot je na tohle vsechno,tak kratky,krehky..Rodice,sourozence..mame jen jedny,at jsou jaci jsou..casto je pozde na usmireni..
Za par dni,jsou vanoce..staci tak malo..
S babickou si stale volame,piseme ty dopisy..Kdyz navstivime Cr,travime s babickou cast kazdeho dne pobytu..Je to pro nas “pozehnani“..
Cim dal vice a vice,rikam nahlas,svym blizkym,ze je mam rada!!…
Rikejme to,nenechavejme je samotne..ikdyz se nam to nezda..
Za par dni,ma babicka draha,85r.. v jejim pripade opravdu neuveritelne!! 😉
A presto se kazdy den bojim telefonatu od maminky..
Vim,ze se to jednou musi stat..Ale..
Verim,ze mi rozumite..
Meggi, tvoje psaní je dojemné a svým způsobem něžné… já osobně miluji dopisy a vůbec vše, co je rukou psané… je to krásné…
Přesto, dovolím si ti napsat svůj osobní názor, prosím promiň mi mou upřímnost – nikdy, ale opravdu nikdy bych se od svých blízkých, od své rodiny, od své rodné hroudy (naší země) takto nevzdálila… je to mé pevné a naprosto neměnné rozhodnutí… několikrát jsem za svůj život měla možnost své působiště změnit (ať už to byly pracovní nabídky nebo soukromé záležitosti) a nikdy jsem to neudělala… nemohla bych…
Když se takto “rozdělí“ rodina, vždycky to bolí a bolet to bude… a já jsem to nechtěla a nedopustila…
Je nádherné, že máš ještě babičku a je moc krásné, že jste spolu v kontaktu. Přeji vám všem “vše dobré“ a ať se znovu setkáte.
promiň, jsem nechtěně “odhlášená“, Padmé
Meggi,napsala jsi to moc hezky. Moje babička v srpnu oslavila 80, a taky si nedovedu představit, že tady jednou nebude. I když spolu poslední roky moc dobře nevycházíme, mám jí moc ráda.
Možná to je i díky dušičkám, jsi diky tomu více citlivějšía tak tě ten dopis rozlitostnil.
Drž s.: -)
Rozumím a mám slzy v očích… Moc pěkně napsané.
Babi,druha babicka zemrela,kdyz jsem tam byla ja,v nemocnici,par minut po tom,co jsem mluvila s primarem..nikoho nepoznavala..nejhure to nese stale tata,staral se o ni 12r.doma..
🙁
Dedu uz nemame zadneho,tedy ja ne,deti dedy maji..
Nechci tu “plakat“,jen to “muselo ven i takhle“…
Dekuji za napsani,devce..
Meggii..
hezky napsané….babičce ještě dalších spokojených roků…a at návštěva vyjde co nejdřív…
já už babičku nemám, manžel ano a táhne jí na devadesát, ale umírá nám před očima, což také není zrovna to pravé ořechové…a rychle z povídavé stařenky, je před náma ležící babička s prázdnýma očima…takže ač smrt nepřeju nikomu tak s vzpomínám na tu děcovu, večer si dal pívečko zalehl k otbálku který miloval a ráno se neprobudil, do té doby vitální(krom takových těch stařeckých nemocí)
no to jsem se pustila do tématu 😀 přesto na něj vzpomínám s úsměvem…..
no a k těm vztahům….je to život, o to víc si vážím toho jakého dědu jsem měla a vím že moje děti asi takové vzpomínky nebudou mít….
davam sem takove zamysleni,povzdech,bolistku na dusi..
Prave drzim poklad-babicka nase milovana,nam zase poslala dopis..
Je psany s velkou laskou,moudrosti..ikdyz pismo uz je trosinku kostrbatejsi..ale pro mne poklad obrovsky,zboznuji klasicke dopisy a dopisy od babicky(i maminky,deti),mam uschovane..
,
Slzy mi tecou po tvari,zive vidim jeji krasnou,milou tvar,oci.. a stale znovu a znovu,ctu tuhle vetu snad se jeste nekdy uvidime 🙁
Zname babicku a tak vime,ze to od ni,neni “vycitka“,ze chape a vi,jak se veci maji..deli nas more,mile..(a me zdravi tento rok,nedovoli priletet)
Presto vice,jak kdy jindy,citim v teto jeji “vete“,velkou pravdu,skutecnost..uvedomuji si,jak je ten zivot kratky,krehky..jak jsme tady na navsteve..k babicce mam velmi krasny vztah,je to opravdu moje druha maminka a i vsechny (pra)vnoucata,ji zboznuji..museli /y,by jste ji znat,aby jste pochopili/y,jaka je 😉
Lide se nestykaji,rodiny jsou casto rozhadane..Stari lide,jsou mnohdy v zapomeni,v domovech pro seniory,nebo dokonce kousek od “nas“,ci vedle nas..
Moje sestra,se s tatinkem nebavi,pro uplnou hloupost,at to vezmu z kazde strany..
Zivot je na tohle vsechno,tak kratky,krehky..Rodice,sourozence..mame jen jedny,at jsou jaci jsou..casto je pozde na usmireni..
Za par dni,jsou vanoce..staci tak malo..
S babickou si stale volame,piseme ty dopisy..Kdyz navstivime Cr,travime s babickou cast kazdeho dne pobytu..Je to pro nas “pozehnani“..
Cim dal vice a vice,rikam nahlas,svym blizkym,ze je mam rada!!…
Rikejme to,nenechavejme je samotne..ikdyz se nam to nezda..
Za par dni,ma babicka draha,85r.. v jejim pripade opravdu neuveritelne!! 😉
A presto se kazdy den bojim telefonatu od maminky..
Vim,ze se to jednou musi stat..Ale..
Verim,ze mi rozumite..