Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
školní sraz
Nedávno jsem byla na školním srazu ze zš a bylo to moc fajn. Sešlo se nás docela dost, ale i tak mne překvapilo, že někteří bývalí spolužáci na sraz nechodí a co víc ani se třeba neomluví, nereagují na telefon ani dopis či mail. V souvislosti s tím mě napadá otázka, zda chodíte na školní srazy a jestli tam chodíte rádi. Případně proč nechodíte. Chápu, když kolektiv dřív nefungoval, težko si pak po letech máte s těmito lidmi co říct.
Díky za vaše reakce.
Abch se přiznala, srazy většinou páchám já.
Z VOŠ jsme se ještě před mojí mateřskou scházeli docela často 2-4x do roka. Byly jsme dobrý kolektiv. Pro diplom ze 30 studentů v prváku jsem si šla já (jediná žena už od prváku) a 9 spolužáků. Takže je jasné, že kdybych nesvolala sraz já, tak se nesejdeme nikdy.
Ze střední jsme první sraz měli po 10 letech (spolužáci skoro z celé republiky). Sraz jsem zorganizova s přispění jedne spolužačky, ikdyž jsem věděla, že se moc dlouho nezdržím (měla jsem v tu dobu malé kojené dítko). Z tohoto srazu jsem měla smíšené pocity :-(.
Letos jsem po marné snaze sraz po 15 letech vzdala…
Ze základy jsme se také viděli všichni až po 15 letech. Ale u nás není problém se někde s někým potkat, jelikož bydlíme na vesnicích kolem naší ZŠ (pokud se tedy někdo neodstěhoval). Příští rok by jsme měly mít 20 let, tak jestli někdo nebude akčnější, tak budu svolávat další srazík :-).
Ráda bych chodila na srazy ze ZŠ, které se konají tak jednou za 5 let.Ale protože jsem na druhém konci republiky, je to vždycky problematické. A většinou se koná + – týden kolem srazu z gymplu, takže prostě dva víkendy za sebou nemůžu odjet. A gymplácký, pokud to jenom trošku jde, si ujít fakt nenechám. Každý rok ho pořádá někdo jiný, někde jinde, trvá od pátku do neděle – prostě si ho užíváme. I když třeba spíme v klubovně na zemi ve spacících. Poznali jsem takto již různá nádherná zákoutí republiky.Jezdívá nás tak 20 – 25 z původních 35, takže paráda. Ale je fakt, že ti zbylí nepřišli, ani když se sraz konal v místě gymlu…
Nechodím. A popravdě řečeno ani nevím, že nějaký byl. O ZŠ nevím vůbec nic. Střední už nějaký měla, ale bez hlídaní a bez auta, to bohužel nešlo.A vůbec mi nesedlo místo, kde se sraz měl konat. Plno pěkných restaurací a vybírají vždy ty nejhorší zakouřené putiky.
Takže to mě taky odradí. Díky tomu alespoň nelituji, že nejdu.
Mari, to bych taky nedávala a než se cítit trapně, tak bych tam taky nešla.
Je dobré slyšet i názory z té druhé strany. Nikoho neodsuzuji, naopak chápu, že důvody proč nejít na sraz můžou být různé.
Jani pokud to trochu jde jdu, vynechala jsem jen jednou ze základky a to jsem byla s malým na operaci, před 4 lety jsem šla od střední na sraz ač to bylo komplikované byla jsem těhotná a měla jsem ten den zrovna na vš zkoušku – manžel na mě čekal s autem na vlaku a jak kouli mě tam vezl….sice jsem naskočila v pokročilou hodinu do rozjetého vlaku, ale byla jsem ráda že jsem šla…
no a ráda je vidím ale i tak se přiznám, že stejně asi si člověk povídá atd, s těma co se víc bavil i na škole….
Jančo, ono těch důvodů může být víc – třeba kolegyně nechodí kvůli tomu, že nemá rodinu a na srazu to na ní vždycky padne, někdo se zase v tom kolektivu necítil dobře a je rád, když už ty lidi pohromadě nemusí nikdy vidět…
Já zase třeba nerada chodím i na sraz s holkama ze sportu (přitom ty holky mám opravdu ráda) – všechny se dobře vdaly a žijí na úplně jiné úrovni než já, podle toho určí i místo srazu a já nejen že si tam připadám jako chudej příbuznej, ale ještě mi pak krvácí srdce, když za pizzu a dvě limonády dám 500Kč 🙂
Mari, tak to naprosto chápu, že se ti pak na takový sraz rozhodně nechce. U nás to bylo vždy v pohodě a měla jsem pocit, že se všichni baví. Ty jsi byla aspoň na jednom srazu, ale někteří mí spolužáci nebyli ještě ani jednou, takže žádnou negativní zkušenost ani mít nemohou.
Já bych na srazy chodila ráda, ale vždy jej zorganizuju, většina se sleze a já jsem v práci 🙁 Opravdu, organizovala jsem takhle 4 a vždy musela zůstat doma.
Druhá stránka věci je, že jsem utekla do světa a takový srazový návrat stojí penízky (hlavně tedy dopravné), které prostě teď pár let musím šetřit.
Ale když jsem jela pracovně “k nám“, tak jsem si vždycky minipidi srázek domluvila 🙂 *
Jančo, já jsem přesně ten případ, co na srazy nechodí a ani se neomlouvá a tiše doufám, že mi jednou pozvánky přestanou chodit. Vrchol všeho byl, když mi letos spolužák volal, kde jsem, jestli jsem na ten sraz nezapomněla 🙂
Kolektiv jsme měli dobrý na ZŠ i SŠ, se spoustou lidí se dodnes vídám…ale bohatě mi stačilo navštívit jednou sraz s gymplem (studující VŠ přišli s nosem nahoru; pracující přijeli vypůjčeným tatínkovým autem, aby předvedli, kolik vydělávají) a sraz se ZŠ (polovina lidí se ožralo a dva borci se dokonce zfetovali).
na ZŠ jsme nebyli moc dobrý kolektiv a ač už uběhlo spoustu let,tak organizovaný sraz se nějak neuskutečnil.Nicméně s některými lidmi v kontaktu jsem 🙂