Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Znovu problém s kojením
…respektive s nespaním maličké. Byl to tedy boj, než jsme se rozkojily, ale podle všeho je už všechno v tomhle ohledu OK. Ale zdá se, že od porodu prostě z problémů nevyjdeme. Teď zase přestala téměř docela maličká v noci spát, protože má prdíky. Dávám jí Espumisan, cvičím nožičky, mažu a masíruju pupíkem, přikládám, houpám a hlavně naprosto minimálně spím.
Už to trvá přes dva týdny a dochází mi síly. Absolutně odmítá spát v postýlce, takže když se mnou není ve velké posteli, tak už nemám abnormálně šanci zavřít za celou noc oči. Sotva usne, v tu ránu se budí a pláče a pláče a pláče. Muž mně už expeduje do obýváku na rozloženou postel, protože s námi v ložnici spí starší, která má pro změnu za se rýmu. Dnes v noci jsem byla už vysloveně zoufalá, protože maličká nechtěla ani k prsu a pořád jenom plakala. Už si tím řevem vyřvala pupeční kýlu, která snad sama časem zaleze. Včera jsme kvůli ní byli v Plzňi na dětské chirurgii, kdy jsem se celou cestu děsila, že by ji snad chtěli řezat.
Nevíte někdo něco na ty prdíky a jak naučit dítě, aby spalo šest hodin v noci? Přes den nemůžu jen tak spát, když ta starší prostě nespí přes den, kdybych se zbláznila. A zase nemůže do školky, protože by ji mohli zase domů poslat s imaginární horečkou, jako minule (volali mi první týden, co jsem byla s maličkou doma, že má starší horečku 37,9, ale když jsem ji dovedla domů, tak horečka nikde a celou dobu, co doma byla). Když se v té školce kvůli tomu pohádám, jen to odnese Terezka a bude odnášet i ta mladší později.
Malinké dávám na bříško nahřátou plenu, pokládám si ji bříškem na bříško, ale nic nepomáhá. Dokonce ani rektální rourka. Stále řve. Ale doktor říká, že to jsou opravdu jenom prdíky, takže už nevím, co s ní mám dělat.
Pohrávám si znovu s myšlenkou odstavit ji, protože po umělém by mohla spát možná těch 4-6 hodin. Nechci to udělat, ale jsem tak vyčerpaná, že mně to už prostě občas napadne.
čtenářka
I já přeji hodně trpělivosti se zkoušením, co zabere. U té starší jsem šátek vázala i v noci, vždycky ji to zklidnilo. Jen jsem pak občas potřebovala asistenci na přesun dítka do postýlky, protože se mi stávalo, že právě při tom se probudila a začalo uklidňování nanovo. A když jsem neměla energii na pochodování po bytě a pohupování dítka v náručí, pomohl gymnastický míč, co jsem měla nafouknutý ještě z cvičení v těhotenství. Jinak u nás jsme na režim kojení kolem půlnoci a pak až v šest ráno najely až tak kolem tří měsíců (ani tak jsem nespala šest hodin v kuse, protože s tím půlnočním kojením si dávala “načas“). S mladší nás to zřejmě ještě čeká, korigovaný věk má 7 týdnů, takže momentálně ani já nespím v noci nějakou delší dobu v kuse…
na prdy jsem dávala Sabsimplex, ale jestli jste takhle vyčerpaná tak bych se z toho, že mu dám Sunar neměla výčitky. Ono totiž spokojená máma – spokojené dítě a když se zuby nehty budete držet toho, že máte hlavně kojit a budete na nervy tak to mimčo může cítit. Spíš nahradíte kojení než mámu….Jestli je malá v pořádku, zkuste jí dát umělou a uvidíte.
jo a ještě jedno, umělé mléko – to je to poslední , co bych zkoušela, samozřejmě pokud to nepůjde jinak, tak i toto je možnost. Ale že by ji MM nestačilo, to určitě poznáš . nepřibírá, je plačtivá, třeba i hledá to prso…
(Potvrzuji příjem.)
Můj syn měl krátké období, kdy také nic nepomáhalo. Asi hodinu , někdy i dýl mi řval a řval, kojení nepomáhalo, na prdíky jsem dávala, stejně jako v porodnici, olej od welledy. Pomáhalo to. Ale i tak jsem malého musela uspávat na rukách , pochodujíce po pokoji a se zpíváním. trvalo to asi 14 sní až tři neděle , nepamatuju se, pak najednou obrat, večer jsem nakojila, spal celou noc, třeba i 11 hodin a kojím dodnes. 19M.
Musíš vydržet a furt zkoušet.Každé mimi má jiné potřeby a určitě přijdeš na to pravé a ani problémy netrvají věčně. A pokud ti dr. řekla, že to nic není, tak zkoušej všechno možné …Hodně zdaru!!
čtenářko, bohužel na toto podle mě rada není.
Resp. takové ty rady, co máš jíst a s miminkem cvičit nožičkama… U nás to nikdy nezabralo.
Pomohl až čas. Já sama to vnímám tak, že holky potřebovaly víc času než si zvykly na svět.
Postýlku jsme měly jak odkladiště věcí, protože to bychom se nevyspali vůbec. Po pár pokusech jsem to vzdala a spaly jsme spolu. Přes den pomohlo mít dítko pořád u sebe – v šátku, ve vaku, později v lehátku… Ale večer nepomáhalo nic.
První měsíce byly náročné, ale pak to přešlo.
U první dcery jsem taky váhala, jestli nepřestanu kojit, že určitě má hlad… Nabízela jsem jí i umělé mléko – jednu dobu to pila současně s kojením… ale k ničemu to nevedlo.
Takže radu nemám, kojení bych na tvém místě nevzdávala, ale chápu, že to je těžké. Ale tvoje malá je ještě hodně malá, třeba se srovná po šestinedělí… To hodně maminek říká, že pak bylo líp. U nás spíš až tak mezi 3-6tým měsícem.
Mně napadá jen zkusit se zaměřit nasvojí stravu. Mně třeba nadýmalo zelí, ale holkám po něm nebylo nic, naopak hroznové víno nebo chleba mi nic nedělali, ale maldší po nich měla bolebřich.
Čtenářko, tohle období je hodně vysilující, bohužel žádná universální rada neexistuje. Prostě jsme každý jedineční a na každého platí něco jiného. Nezbývá než zkoušet co bude fungovat u vás.
Syn na bolesti trpěl téměř první půl rok života a pomáhala mu kromě r.rourky teplá voda a kyblík – stačilo pár minut, plyny odešly a byl klid. Vypozorovala jsem, že nejvíc plakal v době porodu, z čehož jsem usoudila, že jej takto zpracovává, tudíž nezbývalo než vydržet a být mu nablízku.
Ohledně myšlenek na přechod na UM jsem se musela usmát – z mých i jeho zdravotních důvodů jsem kojení musela ukončit a nasadit UM, světe div se, žádné dlouhé spaní se nekonalo. S železnou pravidelností se budil po 3 hodinách. Jelikož podobné zkušenosti má více maminek okolo, nechci strašit, ale přechod na jinou stravu tvůj problém nevyřeší.
Ještě bych doporučila stránky o kojení Jiřiny Mrázkové (mimochodem momentálně jsou v nové verzi a mě osobně se moc líbí). Adresu psát nebudu, kdo chce, tak je určitě najde.