Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nakupujete z druhé ruky?
Mám kamarádku, která by nikdy dítěti nekoupila nic, co nosil někdo jiný. Kupuje jenom nové, značkové oblečení.
Já oblečení kupuji hodně v bazárkách. A tak mám pro děti kvalitní, levné oblečení za pakatel. Jediné co z oblečení kupuji opravdu nové, je spodní prádlo, plavky, ponožky, boty..
Nakupujete taky v sekáčích a bazárcích, nebo je vám to proti “srsti“?
Diskuze týdne 42/2013
já reagovala na to tvoje “nemusím“. mě to vyznělo jako že ti co tam chodí tak musí, protože nemají na nové. ale asi jsi to myslela jinak:-)
Radko, netuším, co je k nepochopení na tom, co jsem napsala. Takhle to mám já. A nikomu svůj názor nevnucuji. Nuninka se zeptala, jestli nakupuju z druhé ruky a já jsem jí odpověděla, že ne.
A že do bazaru chodí i majetní a finančně zabezpečení? No a co? To je přece jejich věc (a ne moje). Je to jejich rozhodnutí. Když chtějí a vyhovuje jim to, tak proč ne?
Pro mě chození po bazarech není záliba, ani zábava, ani koníček, nebo jak to mám nazvat. Mě to nebaví, netěší, tak to nedělám. Má-li to někdo jiný jako sport, baví ho to, tak ať to dělá. Proti gustu žádný dišputát.
nepřihlášená Padmé
Jeden čas jsem hodně nakupovala na Aukru a MMB, občas ve městě zajdu do sekáče.
Jsou to krásné věci a originální tričko NEXT jako nové je fakt bezva :-).
Spíš mi vadí, že třeba děti vyrostou a já potřebuju 5 triček a v sekáči vyhraboším jedno, max. dvě a nemám čas tam několkikrát týdně chodit a čekat co zas vystavili.
U Vietnamců jsem přestala nakupovat úplně, jejich ceny jsou vyšší než v Takku, CaA atd.
Na sekáč nedám dopustit u sebe.
Máme tu ve městě jeden úžasný a pak mám jeden osvědčený v okresním městě a když jsem začala pracovat a i na školení je potřeba “bussines dress code“, tak jsem se oblíkla fakt za pár korun a zatím zůstávám věrná, mám spoustu košil, kalhot, sak, sukní, kabát a nejdražší věc stála 120,-. Pak se stane, že si jdu koupit k sukni ze sekáče punčocháče do normálního obchodu a ty jou dražší než ta sukně :-).
Občas zabrousím i do nějakého butiku, ale jsou pryč doby, kdy jsem po výplatě utratila 10 000,- za hadry, dneska je mi líto peněz a vím, že se můžu oblíknout levněji :-).
Teď jsem narazila na butik, měli výprodej a podzimní kabát mám za 750,-.
A k tomu zmíněnému Holandsku – máme tam známé a po revoluci nám vozili pytle s oblečením, pamatuju si, jak jsem byla za frajerku, úžasný kousky, originální a s hrdostí jsem se chlubila, že to je z popelnice z Holandska :-).
Lussy
Já to kombinuji.
Pro mě je to složitější o to, že když koupím jedné, tak bych měla něco obdobného koupit i druhé.
Občas narazím na krásné kousky, ale nemám k tomu druhý do páru, tak ho tam s těžkým srdcem nechám.
Ale třeba jsem tam nakoupila holkám, když jely na tábor – obyčejná trička, mikiny. Mám pocit, že v normálním obchodě koupit obyčejné tričko nelze. Navíc mě méně trápí, když mám kus á 29,- Kč, když to tričku na táboře ztratí, poničí.
Jednu dobu jsem nikde než v sekáči nesehnala černé leginy – na holky.
Na sebe jsem tam hodně nakupovala – hlavně sukně a halenky na léto.
Teď jsem “o pár kil starší“ a na nic vhodného jsem nenarazila – už chodím víc ke švadleně.
😉
Proti srsti mi to není, ale není sekáč jako sekáč. Do některého vejdu a rovnou odcházím (smrad, nepořádek, špína+nutnost ve věcech se přehrabovat), do jiného se ráda vracím (funguje jako normální obchod s oblečením). Dceři většinou koupím např. nové džíny nebo zimní bundu a rezervní zkouším sehnat v sekáči.
Teď jsem přivezla spoustu věcí z druhé ruky z Holandska, kde všichni nakupují jen v sekáčích a přitom jsou bohatí až až (ty sekáče tam jsou obrovské haly, kde seženete všechno od vidliček a oblečení až po nábytek a nářadí…opravdu úplně všechno, strašně rádi tam chodíme).
Na malé děti jsem kupovala v mimibazaru. Měla jsem třeba vyzkoušené kalhoty, určitou značku, kterou u nás neprodávali a kupovala jsem stejné (třeba jen jinou barvu), vždy o číslo větší. Věděla jsem, že to jsou kvalitní kalhoty, které dcera ráda nosí, hezky padnou a vydrží. Jak malá roste, už se to nevyplatí takto nakupovat, protože si už chce věci vyzkoušet, vybrat. Navíc už tak rychle neroste a oblečení nemá na 3 měsíce, ale vydrží ji déle. Nakupuji tedy nové. Maximálně když sháním třeba nějaký kostým na maškarní apod.
Do sekáčů nechodím, protože to buď nemumím, nebo jsem nenašla žádný, kde by se mi něco líbilo. Je fakt, že jsem v žádném nebyla x let.
Ale znám lidi, co si rozhodně mohou dovolit koupit cokoliv, ale do sekáčů chodí, právě z toho důvodu, co píše Radka. A kolikrát žasnu jak pěkné věci vyberou a jak v tom super vypadají. Někdo to má snad už jako sport, obcházet sekáče.
padmé – k tomu tvému “nemusím“:-) znám dost lidí, včetně mě teda, kteří si můžou dovolit koupit značkový kostým za 20000,-, ale přesto si koupí v sekáči. takže nemusí. ale je to o tom originálu, o tom, že mi něco perfektně sedne, líbí se mi to, a v obchodech s novým zbožím to prostě není. takže nechápu to “nemusím“. sekáč není jen pro chudé:-)
Nuninko, v sekáčích a v bazarech nenakupuji (nemusím).
Na druhou stranu – nenakupuji ani značkové oblečení (my na to nikdo v rodině “netrpíme“).
Dávám přednost klasice – Pleas, Jitex, Litex a tak pod.
Padmé
Omlouvám se, zapomněla jsem se přihlásit.
Nuninko, já to mám stejně. Nové oblečení kupuji jen když se to vyplatí a pak samozřejmě spodní prádlo a punčocháče, ponožky apod. zbytek bazárek. Hodně nakupuji nové i použité oblečení přes net konkrétně přes mimibazar. Posledně jsem tam koupila nové velmi kvalitní punčocháče, které měli v kamenném obchodě o 45kč dráž za kus, takže i s poštovným 39Kč jsem při více kusech ušetřila nemalou částku 🙂
Mám už několik osvědčených obchodů a nemusím lítat jak blázen a shánět třeba punčocháče, které jak na potvoru mají v různých velikostech jen né v té co potřebuji:-)