Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Poznámka v ŽK = výzva k výchovné akci?
Jak vnímáte školní poznámky? Jsou to pro vás automaticky stížnosti na vaše dítě, pobídky k trestu, kázání nebo jinému zásahu?
Nebo je berete jako informaci od učitele – prostě sdělení, že se odehrálo něco, o čem byste měli vědět?
Ještě k těm poznámkám o chování – taky si myslím, že to, co se semele ve škole, se má i řešit ve škole, ale nevidím nic špatného na tom, když se uč rozhodne o tom informovat i rodiče. Je už pak jen na nich, jak se k tomu postaví.
První poznámka u nás zněla “Magdička nemá sešit s DÚ.“ 🙂 No, neměla ho, zapadl za topení (je u stolu, kde psala úkoly) i s napsaným úkolem, tak ho donesla až další den. Doma jsme si jen řekli, že asi teda nestačí celou hromádku s napsanýma úkolama šupnout do aktovky, ale je potřeba zkontrolovat, jestli do ní dává opravdu všechno.
Docela komická byla situace, jak jsem se to dozvěděla – Majda přišla domů a první zamířila právě ke stolu, ohla se pod topení, vylovila sešit a říká: “Tady je ten sešit!“ načež mi oznámila, že má poznámku.
Tak než jsem stihla napsat, jaké úvahy mě k založení diskuze vedly, stihla zapadnout a já na ni zapomněla. Připomněla mi ji až ta poznámka v žákovské (první – asi jsem ji tím přivolala :-D).
Už jsem o poznámkách a jejich významu přemýšlela několikrát – vždycky když některá z holek začne jančit, že by mohla dostat poznámku, když… Vždycky se jedná o nějakou prkotinu typu, že si mají donést nějaký nový sešit, který ten den prostě nestíháme koupit apod. Takže vysvětluju, že paní učitelka pochopí, že ze dne na den to nemají všichni. No a když jim to do té žákovské napíše, tak je to jen vzkaz pro mě, že to mají mít, nic víc, nic míň, prostě informace. Až si kolikrát říkám, kde se ten strach z poznámek bere. Takže vysvětluju, že poznámka je vlastně zápis, záznam – nějaké poznámky si zapisuje snad každý, jen v žákovské se to bere nějak jinak.
Protože malá chodí ještě do školky, tak zatím nemohu toto komentovat z pozice rodiče, ale pouze z pozice učitele. Učím na střední odborné škole. Většinou jsem všechny prohřešky studentů řešila s nimi a hned, pokud se jednalo o závažnější či opakované prohřešky volala jsem rodičům. Osvědčilo se mi to, jedno zavolání lepší než 10 poznámek. V klidu jsme si to vysvětlili, nikdy se nestalo, že by byl někdo z rodičů naštvaný. Je fakt, že jako třídní jsem si je tak vychovala, byli prostě zvyklí, že volám. A navíc klasické ŽK na střední škole nemáme, poznámky lze vkládat online do systému. Ze zkušenosti vím, že spousta rodičů to nesleduje.
A ješte poznámka. Zjistila jsem, že spousta tzv. problémových studentů, kteří svým chováním štvou všechny kolegy,prožívají zrovna těžké období, kdy se třeba rodiče rozvádějí nebo se s někým rozešli apod. a neumí se s tím vyrovnat.
(Potvrzuji příjem.)
líbí se mi ta zpětná vazba hezky napsané ….proto jsem i já byla a vždy jsem mluvila s učitelkou že souhlasím s čímkoliv at už v podobě přípravy pomůcek, uklízení tabule, nebo i treatu v podobě přepisování atd….ale aby to odnesl on, hned, a uvědomil si….že já s tím už nic moc neudělám, nehledě na to že oni to vidí trochu jinak jak ten učitel….
psaní z důvodu podkladu toho aby byl pak podložen důvod důtky mi přijde logické
přesto jsem ráda že se sem tam nějaká tahle lupmárnička vtipná poznámka objeví jednou to budem určitě přidávat k dobru….nicméně v tuto chvíli učitele neshazuju….krom jednoho když na učnáku zvedl ten prostředník na kluky učitel, tak Vašík se ptal jak se má chovat, tak jsem mu vysvětlila že tak rozhodně né a proč a že by to postupovalo se pak jinak….
věta nebo spojení že poznámka je selhání učitele se mi nelíbí….ono by bylo fajn možná kdyby jako rodiče jsme si kriticky ohodnotily ty svoje děti…a to že je to práce čím dál tím náročnější a děti si dovolují a cvičí, zkouší atd. snad nemá cenu probírat….
Petro, tak tentokrát jsem úplně “mimo mísu“ :-D.
My jsme žádnou poznámku ještě nedostali! 🙂 🙂 🙂
A teď mám pocit, že je mi to trochu lííííto ;-).
Myslím tím fakt, že syn nepřinesl domů žádnou poznámku – tedy – alespoň doposud ;-).
Co se týče poznámek… mám jeden poznatek… od maminky…
Poznámky ze zásady nepsala. Vyřizovala si všechno na místě, hned v tu chvíli, přímo ve třídě nebo ve škole. Vždycky říkala, že ten rodič přichází k té dané situaci “poté“, tzn. “pozdě“, v moment, kdy se něco stalo, tam není přítomen (ve škole). A moje maminka si myslela, že je potřeba řešit věci hned na místě a ne v okamžiku, kdy už to dítě třeba ani neví, co udělalo (v tom smyslu, že třeba rodiče podepisují žákovskou jednou za týden).
Musela jsem trošku vychladnout a srovnat myšlenky v hlavě, než jsem do této diskuse napsala.
Musím souhlasit se Zbynulou. Jako by mluvila o mé třídě. Prostě třída jako řemen.
Nejsem příznivce poznámek, ze začátku své praxe jsem je nepsala a pak jsem měla problém – chci udělit např. napomenutí tř. učitele (z jakéhokoliv důvodu) – a nemám podklad k tomu, že chování je špatné už delší dobu, rodiče jsou o tom pravidelně informováni… atd.
Čili je píšu, z toho důvodu, aby rodiče věděli, že to prostě není OK. Nečekám, že dítě doma zmydlí, takové akce nemají význam. Pokud se vše neřeší na místě a ihned není zpětná vazba na špatné chování, tak už večerní ruční domluva ztrácí smysl.
Ale potřebuju, abych měla podklad k tomu, že jsem opakovaně něco řešila, chování se nelepšilo atd. …
Jinak k učení – kdo nevyzkoušel, nepochopí a bude vykládat, jak to učitelé nezvládají, když píšou poznámky.
(Potvrzuji příjem.)
😉
zbynulo přeju aby se ti vše urovnalo, třída se zklidnila a ty jsi dál dělala co bylo tvým přáním….to že učitelství je řehole si nebudem povídat…jednu věc jsem nepřipsala, že ač je poznámka jakákoliv nehodnotím ač ci o ní myslím své před učiteli, ale to mám asi také kvůli tomu že učitelům nadržuju 😀
přesto vím že nejsou všichni košér, například nerada vzpomínám na Vašíkovu ušitelku první tři roky na základce, to bylo poznámek, stěžování a kluk mi brečel děti hlasovaly o známkách atd….pak se změnila škola a do deváté třídy jsem poslouchala ja mám bezvadného kluky a nebyli s ním problémy…
takže jsou učitelé a učitelé …stejně jako děti a děti… obdivuju každého kdo si jde stoupnout před tabuli…..
kluk je v druháku a přišel s ítm že učitel na kluka při odpovědi zvedl prostředník…a co by měl dělat kdyby to řekl teda udělal na něj…ot je takovej ten revolucionář, tak asi by nejreadši oplatil stejnou mincí, protože to vnímá jako nespravedlnost a ponížení…tak jsem vysvětlila že on se tak chovat nebude a pokud se stane, řekne mě a vyřeším to já…takže tady nejsou poznámky je to toto….
Je mi jasné, že stupidní poznámky jsou zbytečné. Selhání učitele? Asi mu v ten moment sežou nervy. U každé profese jsem zastáncem “Kdo nazažil, neuvěří.“ Máte doma dvě nebo tři dvě nebo tři děti a občas je “rušno“? Dejte si jich dohromady 27. No, dnes to píšu z pozice učitelky, která celou noc nespala kvůli své třídě. Co tam se děje(o přestávce), to je peklo, dělám vše možné i nemožné, aby se to zlepšilo a nic nepomáhá. Ale v jednom máte pravdu – poznámka, prakticky jediný nástroj učitele, jak dítě přimět k tomu, aby se chovalo jako člověk, je k ničemu. Většinou se jí doma vysmějí spolu s rodiči. Ale zkuste jako učitel nepsat poznámky a pak pozvat rodiče do školy s tím, že se děje něco vážného, že jejich dítě je třeba agresor a šikanuje spolužáky. Pak už je zase zle – jakto, že nemá plnou žákovskou poznámek, když teď nám říkáte něco tak vážného? No, je to celé složité… Včera jsem měla chuť ze školství odejít. Byla to moje vysněná práce, kterou mám ráda…ale nevím, jestli jsem psychicky dost odolný jedinec 🙂
poznámky, už jsem si nějaké početla, nad některými se usmívám- někdy to beru jako neschopnost učitele udělat si ve třídě pořádek, někdy je fakt, že mám z poznámky pocit selhání rodičů…
čím víc poznámek je, tím míň to řeším. poznámky jsou pro mě něco jako facky, selhání učitelů, rodičů. pokud je poznámka fakt oprávněná a důležitá (fyzické napadení, urážení, apod.) řešila bych. pokud je to – zapomněl sešit, kouká do blba, nedává pozor, nebo jako dnes – sedí v lavici jako v hospodě- neřeším, řeknu synkovi, že tak se chovat nemá, ale tím to končí. a o učiteli si myslím své.
Zatím nemám zkušenost, tak nemohu posoudit. Ale myslím si, že Naty určitě nějakou chytne. Ono bude asi záležet na tom, kvůki čemu ta poznámka je.
Jak se znám, tak bych to asi nepřešla mávnutím ruky.
tak já prvně “vnitřně zuřím co zase?“ a pak to beru normálně podle toho od jaké učitelky a za co to je…některé s odstupem úsměvně….
dvě naše perličky jsem tu jednou už zminovala….a máe je i schované protože žákovské nám asi tři roky zůstávaly…
donutila jsi mi je vytáhnout….
takže ze třídy u Vašíka….
vymyslel sei, že vyučující není ve školy a polovina třídy se dostavila na vyučování o 12 minut později. ta je asi naše nejoblíbenější 😀
pak jsme každou chvíli měli že získal záporné body za zapomínání a vyrušování – to jsem u adhd absolutně neřešila on je zase mazal pochvalama například – Vaškovi byla udělena pochvala za poctivost a vrácení větší peněžité částky….no a pak většinou ze reprezentaci školy byl fakt dobrej.
Míša …v první třídě koukám měli krásný notýsek s krtečkem…no a ve třetí už tam má …Paní xy, Michal vyrušuje při výuce a nevhodně se chová v prostorách školy….tím nevhodným chováním, bylo pouštění vlaštovek…
takže pokud zuřím snažím se si vyslechnout i tu jejich verzi a pak vyhodnocovat, i když samozřejmě to jejich a realita je asi někde mezi….
Vašík má například neomluvenou hodinu…neb na poslední hodinu učitel nedorazil a tak se většina sebrala a odešla, ke konci hodiny prý přišel….takže asi tak 😀