Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Hráli si s vámi vaši rodiče?
Tak jako ludlinku inspirovala nuninka svou diskuzí k založení diskuze o spotřebičích, mě napadlo další téma – hráli si s vámi vaši rodiče?
Já si myslím, že díky všem moderním vymoženostem máme právě mnohem víc času na své děti.
Dělali jsme doma černou hodinku, jednou za čas a pamatuju si to dodnes. Všude se zhaslo, plížili jsme se s bráchou a našima po domě a bafali na sebe.
Když jsem byla nemocná, četl mi táta pohádky.
Ale tím to tak hasne. Máma byla pořád u plotny, pamatuju se, jak jsme jí s bráchou prosili, ať si jde hrát a ona nás odháněla, že musí vařit. Když nevařila, tak uklízela. Když neuklízela, tak jsme šli s ní pro trávu králíkům, pomáhali jsme jí na zahrádce anebo si hráli sami.
Neměli jsme automatickou pračku, ale fakt strašně dlouho, ještě v 90. letech, jen tu vířivku, takže máma prala napůl v ruce a já jí musela pomáhat. Ústřední topení si naši dělali, už když jsme byli s bráchou dospělí, do té doby jsme tahali popel a uhlí a dřevo.
Utkvěla mi věta mámy, když jsme žadonili, ať jde s námi na procházku: Nemám čas, mám moc práce, až budeš mít vlastní rodinu, tak to sama poznáš.
Takže tomu se bráním zuby nehty a radši se vykašlu na domácnost a jedu s dětma na výlet.
A když jsem tohle téma jednou nadhodila mé babičce (84),tak tu to vyloženě pobavilo. Museli hlídat mladší sourozence, pást husy a když byli větší tak i kravku, nosit vodu, chodit 5 km do obchodu na nákup a hlavně žádné hračky neměli, měla jednu knížku a jednu poděděnou panenku.
Diskuze týdne 41/2013
Jezdilo se na Žermanice, to je jediné, kde jsem s nima byla. A probíhalo to podobně jako ve filmu S tebou mě baví svět.Medaily získá ten, koho nebude vidět a slyšet celý den.
Žádné hraní, žádné výlety. Max. cesta pěšky k babičce.
Naše mamka moc na úklid nebyla, takže si s námi hrála hodně a ráda:-). Pořádali jsme rodinné šachové turnaje, hráli všemožné hry, chodili na výlety… fakt to bylo super. Někdy mě mrzí, že já zas tak moc hrací nejsem a že v hraním s vlastními dětmi mám rezervy. Kšanda
Jo a ještě jsem chtěla napsat, že na výlety jsme si i v létě, kdy bylo hodně práce čas vždycky našli. Jezdili jsme po hradech, zámcíh, zoo. Docela dost jsme chodili i na procházky, tam se vždycky vyřádil taťka, který nám při procházce pořád něco vyprávěl 🙂
Naši byli taky hodně zaměstnaní, táta dělal v zemědělství, mamka v jezedácký školce a doma jsme měli krávu, prasata, ovce, kozu, králíky, slepice a ostatní drůbež. K tomu práce na velikanánský zahradě, na louce sena, lán malin, jahod protivnou nemohoucí babičku a přesto všechno si mamka našla čas si s námi ještě hrát. Táta jí v práci s tím vším moc nepomáhal a taky si s námi moc nehrál, ale občas i on se zapojil. V létě toho času bylo méně, ale my zase měly spoustu kamarádů a rodiče jsme na hraní nepotřebovaly. Za to za dlouhých zimních večerů si s námi mamka hrála hodně. Táta se přidal spíš při nějaké stolní hře, ty jsme hrály taky často. Pak jsme si vždycky před vánoci připravily besídku, našim prodaly vstupenky a ti mohli vyrazit do obýváku na představení. My děti to tenkrát braly strašně vážně, jakobychom vystupovaly v opravdovém divadle :-)a příprava byla několikadenní.
ne navybavuji si že by jsme si s našima hrály, že by jsme jezdili po výletech….
na druhou stranu jsem udělala co bylo potřeba a hrály jsem si s kamarádkama a byla pořád venku….
naši nějak neměli čas do práce, pak zahrada, pole, zvířata….
s náma si rodiče nehráli, táta jezdil autobusem celý dny a pak už na nás neměl náladu ani čas, stavěli barák a byli rádi, když jsem nebyli celý den doma a vůbec o nás nevěděli, vůbec si nedovedu představit, že se o nás snad vůbec nebáli, dnes chci mít děti pořád pod kontrolou, někam si vyjet na kolech nebo si sednou někde v hospůdce na zahrádku jak my s dětma, to vůbec nepamatuju, když přijel děda, byli jsem šťastni, protože jsme věděli, že budeme hrát karty, někdy i o peníze, to byl zážitek, jinak jsem si vyhráli buďto s kamarádama nebo se ségrou
My jsem si hodně hráli s bráchou, ale třeba s tatím si nepamatuju vůbec, že vy si s námi někdy něco hrál, maminka byla spíš jako u vás, že nemá čas a ať si jdem něco dělat a nepřekážíme. Taky jsme toho neměli moc dovoleno pomáhat, protože to zase říkala, že uděláme víc škody než užitku a že jí to pak trvá ještě déle uklízet po nás. Naštěstí jsme ale bydleli na jednom pozemku s babičkou a dědečkem, takže ti mi to vynahrazovali bohatě.
My jsme si s rodiči moc hráli 🙂
Hrávali jsme plno společenských her (nejradši jsme měli Klouboučku hop a Blechy) a mnoho venkovních her, třeba na schovávanou nebo Městečko Palermo.
Ještě, že vedeme hračkářství a můžeme si sem tam pohrát v práci 😉
Lussy, Tvoje babička je ve věku mých rodičů…
Máš pravdu, rodiče si s námi taky moc nehráli. Snad že nás bylo moc a měli toho moc na bedrech.
Na druhou stranu si pamatuji, jak moc se mi věnoval bratr – o 15 let starší. Hrál se mnou Člobrdo, pexeso, nechával mě hrát na mandolínu (i když mu muselo být jasné, že mu to trsátko zase hodím dovnitř).
Ale táta nás zas pravidelně brával aspoň jeden den o víkendu na kolo – a mamka tak měla čas v klidu dodělat věci kolem domácnosti.
Nedávno starší sestra prohlásila, že jak si s námi rodiče moc nehráli, tak i ona si se svými dětmi moc nehraje – neumí to. No, a já si uvědomila, že to je podobné.
Ale snažím se s nimi trávit ten čas – takže výlet, kino, návštěva galerie, divadla. A pak aspoň nějaké ty stolní hry – pexeso, želvy na pastvě, člobrdo.