Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Šišláte na děti?
Babičky nebo takové ty “babičky“ na vesnici, co se baví naprosto s každým a na děti neuvěřitelně šišlají, mi strašně vadí.
Mluvíte na děti normálně, nebo občas zašišláte?
Já nechápu, pro lidi začnou šišlat, když mluví na děti. Já to nikdy nedělala. Občas tak mluví na malého dcera a mě to pak vytáčí.
Máte to taky tak nebo vám šišlání nevadí?
Také to nemám ráda. Samozřejmě takové ňuňu mluvení mi ujede, ale vyloženě šišlání NE!
ne a jsem ráda, že ani nikdo z rodiny nešišlal
Stačí mi když extchán mluví přesladkým hláskem o Elovi a s ním… jak rozteklej med.
A množný číslo taky nechápu, nepoužívala jsem, nevidím smysl.
Bami to ano, pokud jde nějakou vadu řeči tak to jo. Jenomže cílené šišlání je děs běs.
Bami, řekla bych, že víc než na frekvenci je to na vnímavosti dítěte. Prababičku vídá tak maximálně hodinu měsíčně a to je u toho celá naše rodina, takže se nevěnuje jen jemu a přesto od ní to šišlání chytil … Musí to být od ní, protože nikdo jiný v našem okolí nešišlá. Na Matesa si naopak šišlalo nejvíc, protože byl první vnouče, takže chvíli trvalo než jsme rodinu převychovali a následky neměl žádné..
Vadí mi šišlání a vadí mi i “mateřský plurál“. Zvlášť když se třeba někdo zeptal: “Kolik vážíte?“ Měla jsem sto chutí odpovědět: “Malej tolik a tolik a na mě se snad ani neptejte!“ 😀 Ale včas jsem to vždy spolkla, protože mi bylo jasný, že bych byla za exota já.
Bami, přesně tak bych to viděla. U nás naštěstí ta frekvence není tak častá, malý vyslovuje celkem obstojně, sice to r ještě není jak by mělo být, ale ve 4 letech to nevidím jako takovou tragédii.
samozřejmě pokud v rodině je špatná výslovnost třeba nějaká patlavost, nebo špatné “r“ tak se to s největší pravděpodobností na tom mluvení odrazí….
ještě bych si myslela, že záležína frekvenci toho šišlání..pokud to babičkám sem tam ujede snad to až tak velké zlo nenapáchá jako když tak budou mluvit stále….
Šišlání nebo špatné mluveni určitě může mít vliv na výslovnost. Znám příklady z rodiny-manžel a dokonce i jeho bratr. Alefaktem je, že to není jen o šišlání, záleží i na tom, jak moc rodiče na děti mluví a jak spolu tráví volný čas. To mluvení v množném čísle mi přijde jako ujetina, ale sebekriticky musím přiznat, že se mi to občas stává, když mluvím třeba o zoubkách. Ale vidím to jako menší zlo než šišlání.jana231
Petro, vliv na výslovnost to u někoho mlže mít
třeba Mates byl naprosto v pohodě, ale Míša je “opakovací pták“, prababička na něj šišlá a od té doby on šišlá taky a máme problém ho to odnaučit, ale není to jen o výslovnosti ale celkově o mluvení, on kluk dělala, utíkala, utřela, rozlila, čurala a já podle něj jsem všechno dělal… protože o něm o klukovi mluvím v druhé osobě a o sobě jako o holce mluvím jen v první osobě, takže on v první osobě mluví stejně jako já tedy v ženském rodě a v druhé osobě taky stejně jako já tedy v mužském rodě .. taky jsme měli dlouho problém já a ty respektive mně a tobě, o sobě mluvil jako o tobě
bami, právě, taky myslím, že ten zakopaný pes bude spíš v tom, co píšeš, než v tom, že na dítě někdo šišlá 😉