Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem permanentně naštvaná a zlá
Ahoj děvčata, v názvu diskuse jsem užila slovo naštvaná, ale to je slušně vyjádřeno, já jsem nas…á a vzteklá v jednom kuse, nebo se mi rychle střídají nálady.
Křičím na děti a jsem hnusná na manžela, ale i na všechny kolem, aniž by byl důvod. Tak jsem si říkala, jestli nemůžu být v přechodu, v prosinci mi bude 42 let, ale to je asi brzy ne?
Jak půjdu na prohlídku, tak se zeptám dr, ale je mi to hloupý.
Ludlinko, to moc dobře znám. Bohužel 🙁 . Ale jak píšou holky, myslím si, že to je starostmi, které člověk má.
My řešíme novou střechu. Musíme to mít hotové ještě letos a všechno se nám to sype. Lidi, peníze, všechno… Ale konečně (čekáme od března) máme projekt a stavební povolení.
Do toho, měl muž rozdělanou ještě jinou práci a nestíhal, do toho práce kolem domu, tři děti, škola, kroužky…. No a nakonec se to na člověka nabalí a je to.
Zkus se nějak odreagovat, SAMA, nebo si kup něco pěkného, něco co ti udělá radost. 🙂
Já to podle menstruace nepoznám, beru už několik let antikoncepci bez přerušení, takže nemenstruuji. Nemam už ani chut na sex, je to naprd.
na druhou stranu .. jestli je to přechod, tak vám i závidím .. u nás v rodině přichází hooodně pozdě a představa, že budu ještě v 60ti menstruovat mne vůbec neláká 😉
Ludlinko nevím jestli Tě potěším,ale je mi taky 42 a už přes půl roku mě zlobí menstruace no a minulý týden jsem byla u doktorky a přechod je tu.Výkyvy nálad mám ( většinou v období kdy bych měla mít menzez) no a ktomu bohužel návaly.Tak uvidíš jak bude
Holky diky vam všem. Mozna v tom bude spíš nějaký podvědomý problém.
Spím dobře,ale jsem unavená. Kvůli migréně se snažím dodržovat pitný režim.
Vitamíny mi snad nechybi, jen vzhledem k tomu,že jsem anemik jsem začla opět brát železo. Mozna mám v poslední době víc práce a méně času na sebe.
K doktorovi stejně zajdu,stejné musím pro antikoncepci, a zeptám se.
Ahoj Ludlinko, začnu od konce – proč by Ti to mělo připadat hloupý? To není hloupý, vůbec to není hloupý! Když se Ti děje “něco“, co není v normálu, Ty se necítíš dobře, uvědomuješ si, že jsi tzv. za čarou, zeptej se na to a zeptej se bez ostychu.
K těm možným příčinám…. víš, mě napadlo všechno to, co Ti už napsaly holky… jestli dobře spíš (přes noc), jestli máš dostatečný přísun vitamínů (ovoce, zeleniny) a tekutin…. a samozřejmě mě napadla i ta antikoncepce….
Každopádně – hledej. A opravdu najdi příčinu. Ať se netrápíš.
A jestli jsi už v přechodu, takhle brzo, tak dej prosím vědět, ať se začnu připravovat na tyhle stavy :-).
Míněno s humorem a nadsázkou. 🙂
Moje maminka měla přechod kolem 54-55 let, ale to nic neznamená, každá žena to má jinak.
Dej, prosím, vědět, jak se věci mají. Jestli jsi zašla k doktorovi a jak to vypadá.
Držím Ti palečky, ať to ustojíš … věřím, že je to náročné…
výborný je, že si to uvědomuješ:-) přechod to může být, ale ten se neprojevuje “jen“ náladami. taky prý návaly horka apod. já si taky myslela že je to “ono“ (já měla zas to pocení, mžitky, motání hlavy, “infarktový stavy“), doktor mi vzal krev, a řekl že ještě nee. tak skoč na gyndu nebo k obvoďákovi, a vyloučíš jednu z příčin a můžeš pokračovat v hledání:-)
Ludlinko – klidně bych se na přechod taky zeptala. Někdo ho má dřív. Moje mamka tak nějak už začala. Dostala hormony a je zase v pohodě.
mě třeba vadila i antikoncepce…ptala jsem se na to dr. a říkal, že hormony můžou způsobit náhlou změnu nálady…nějak jsem ji nechtěla brát, ale po císaři s holkama nebylo zbytí…a po roce a něco jsem ji vysadila…
a pak ten věčný stereotyp mě už taky ubíjí…tak aspoň chodím každé pondělí cvičit nebo na masáž…
Brala bych i nějakou brigádku, ale to zatím nehrozí…jednak kvůli peněz a jedna kvůli změny prostředí…
Teď třeba v pátek jedu za kamarádkou, tak mám hned lepší náladu 😀
no to znám…přechodem to nebude na to samé jsem se ptala a je minimálně deset let čas 😀
spíš způsob života…zvládáš všechno jsi spokojená, nebo jsi v časovém presu atd…já to občas mám také kor když se na něco soustředím a někdo s něčím přijde. nebo hlavně když přijdou s tím co nesouhlasím nebo jsem unavená, nejradši bych lehla a je milion věcí k řešení.. ….no někdy rychleji pálím pak mě to mrzí a přehodnocuju a i povolím ….
spíš mě tak napadá není něco uvnitř nedořešeno? něco co tě trápí?
ale naučila jsem se jedno,…včera jsem také byla vytočená, důvod vím…ale také jsem chlapovi říkala že radši at nepovídá nevtipkuje, že by to mohl odnést zbytečně…
Ludlinko, chtělo by to nějakou změnu.
Co takhle sobě, nebo někomu koho máš ráda udělat radost?Třeba něco pěkného (si) koupit, vyrobit, nový účes???Tím bych začla a pak jak píše Hanzlíci. Něčeho se chytnout. Já tohle zažila taky. Po narození malého-manžel chodil dlouho z práce, já bez auta, zavřená doma, v okolí žádné děcko, takže klasická ponorka. Tak jsem nastoupila předčasně do práce, otěhotněla a seznámila se s několika maminkama, mezitím syn povyrostl, já se mu věnuji a tyhle myšlenky jsou tatam. Hlavně je to tím, že byl malý nemocný se srdíčkem a já jsem si uvědomila, že jsem řešila prkotiny, protože není nic důležitějšího než zdravé dítě. Takže i když teď občas zazlobí, nějak to nehrotím, po tom, čím jsme si prošli.
a jsi vyspaná? spíš dobře? pak co strava? jíš dost ovoce a zeleniny? piješ dost tekutin? ono se to nezdá, ale ono tohle opravdu má vliv na náladovost
u sebe jsem vypozorovala, že když si nedám aspoň jedno jablko denně tak jsem nevrlejší, nemluvě o nekvalitním spánku…
a pokud zažíváš stres, tak fyzická aktivita je dobrý druh odpočinku
přeju ať je líp
Ludlinko, taky bych to viděla spíš jak Hanzlici – jsi aniž by sis to třeba uvědomila “nespokojená“ – možná lépe řečeno unavená – a potřebuješ si taky najít nějaký svůj vlastní “smysl“. Já už jsem toto zažila víckrát – takže když vidím, že už to není jen “nálada“, tak si naordinuju vypnout – třeba začnu jezdit s kamarádkou na inlinech – prostě musím dělat něco jen sama za sebe a srovná se to. Pak už mi zase třeba rok “stačí“ být jen matkou a manželkou.
Ludlinko, přesně tak jak to popisuješ, taková jsem byla já loni… určitě to trvalo rok, měli jsme různé, hlavně fin. problémy. Uklidnilo se to ve chvíli, kdy jsem si obstarala “zábavu“ – něco, v čem jsem se dokázala konečně seberealizovat, u čeho jsem utekla od rutiny, co mi krapet zvedlo sebevědomí. Taky mě to dost trápilo. Taky jsem nevěděla čím to může být, vzhledem k věku mě přechod ani nenapadl a nakonec se to vyřešilo takhle. Hanz.