Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
je to rok od roku horší?...zdravíčko
Tak mě tak napadá ozývá se vám zdravíčko a říkáte si “UŽ TO JE VĚKEM“?
Přiznejte hezky co vás bolí a hlavně jak se vám daří s tím bojovat a přelstít to??
Pozorujete na sobě, že je to rok od roku horší?
Jarmuschko, no normální člověk sedí na té správné zadní části těla, co je na sezení určená. Ale já od malička sedávala tak jako trochu sjetá -prostě ne úplně na zadku, ale už skoro na zádech. A většinou hezky nožky nahoře, nikoliv svěšené dolů – třeba na gauči nebi i na židli. A tak záda trpěla a trpí.
Halino, jak se sedí na zádech?
Je to asi krajový obrat, setkávám se s ním prvně.
😉
Ha, klub důchodců….
😀
Když mi táhlo na třicet, rozbolela mě záda – vyhopsala jsem to na na gymnastickém míči.
Před dvěma lety jsem dostala brýle na dálku, ale jedno oko O.K., na druhém snad čtvrt dioptrie – mám je jen do auta za zhoršených podmínek (když se šeří), nebo ve škole, abych se podívala, jestli vyučující má třeba brýle nebo vousy.
Na preventivce mi zjistili zvýšený cholesterol, ale jinak vše O.K.
A jinak tedy mám problém klečet na kolenou (úklid, práce na zahradě, činnost s dětmi), už se nevyspím pohodlně ve spacáku na nafumatce – ať už ve stanu nebo někde na zemi.
A všechno mi dýl trvá.
A jsem tak nějak permanentně unavená – furt bych spala.
😉
Tak u mě jsou to kyčle, bohužel, mám doma různé kloubní výživy a nejsem schopná to dodržovat, a je to rok co rok horší, bohužel. Jinak se mi údajně zhoršil tlak, je čím dál vyšší. Říkám údajně, protože já osobně nic moc nepociťuju (vím,že se to o něm říká, že je to tichý vrah), vysoký tlak mi zjistili loni na Dni Zdraví v naší nemocnici, pak jsem zakoupila tlakoměr a vzhledem k velmi odlišným výsledkům (někdy až šokujícím) jsem se přestala stresovat, a momentálně je mi moc fajn. Nějak jsem shodila na váze a cítím se super, takže ikdyž vím, že měřit tlak bych si měla pravidelně, myslím si, že je to teď zase OK.
Jééé – Bami, to je otázka opravdu na tělo.
Zrovna před chvílí jsem říkala, jak na mě útočí skleněná nemoc, že už tu je stáří… 😀 To jsem samozřejmě trošku zlehčila.
Ale opravdu s věkem přibývá hlavně taková ta všeobecná únava, kdy večer jsem jako zbitá.
Jinak můj problém – záda. Když já si vzpomenu, kolikrát mi maminka říkala, ať sedím pořádně a ne na zádech… No a dnes to samé říkám své pubertální dceři a vidím, že si o tom myslí asi to, co já kdysi. Ale zas moc akutní to není, to ne, ale občas o nich vím víc, než je záhodno. A už holčičkám na tréninku neukážu most – to by mě pak asi sbírali po kouskách.
Jo, a nemám brýle na dálku, ale na blízko už jo, i když číst ještě zvládám bez nich, ale jehlu už bez brýlí nenavlíknu.
Bami, je…
Momentálně víc a víc pozoruju, že mi tuhnou klouby, když třeba něco lepím tavnou na zemi a pak se chci zvednout, jde to těžko, nebo když si sednu do tureckého sedu a v pohodičce si tak sedím a piju kafe, tak pak mám pocit, že se nemám na co postavit, že jsem někde ztratila nohy… 🙂
No a pak oči… momentálně rozesmívám pravidelně své děti, protože se mi rapidně zhoršil zrak, co se týká čtení, takže nablízko a protože jsem vášnivý čtenář a každý den si aspoň na půl hodinky sedám s knížkou, tak jsem někde vyhrábla babiččiny staré brýle, přes které na písmenka vidím skvěle, ale jsem terčem posměchu… 🙂
Takže za mě ano, a přiznám se, nevím, jak to bude vypadat za 10 let, ale vím, že se s tím prostě poperu, nebaví mě se v tom šťourat :-))
To jsi mě pobavila, Bami!
Ale mám za sebou překvapení, v podobě zhoršení stavu, ze kterého jsem prostě “špatná“ a opravdu si říkám :“Jo, holka, stárneš, už ti není 20…!“
Nedávno jsem byla na vstupní prohlídce a klasika – zrak – přečíst pár písmenek. Nikdy nebyl problém. Vzhledem k tomu, že jsem dost dlouho čekala, než sestra vydatluje info do pc, tak jsem to zkusila tak sama pro sebe. A ejhle! Ono to na jedno oko nějak bylo rozmazané. Zkoušením jsem si to samozřejmě zapamatovala, tkže jsem pak byla hvězda, že vidím i to nejmenší, které se na danou vzdálenost nezkouší, ale nic jsem neřekla.
Tento týden jsem šla opět na preventivku a už přemýšlela, jak to bude vypadat. Když jsem přišla, tak jsem teda moc času neměla, abych koukla na ty písmenka a sestra šla rovnou na věc. Ale najednou jsem to viděla vcelku dobře. A to poslední, nejmenší jsem tak tipovala odle obrysu, co by mohlo být a bylo to správně. Takže možná nočníma se mi ten zrak zase trochu vytrénoval.
Nicméně, mám problémy, které když vyslovím, tak každý zůstane s otevřenou pusou, ale to nesouvisí s věkem, to je poúrazové, ale naopak, to se tak nějak rok od roku zlepšuje. Včera jsem třeba snědla celou mrkev! 😀 *
Teda Bamisko…. to je otázka…. 😀 😀 😀
Nicméně – odpověď zní – Ano. Je to rok od roku horší.
Ale – dobře to snáším :-). Teda – někdy dobře, někdy trochu hůř.
Jenže – ono to tak je a stejně s tím nic nenaděláš. Tak se s tím snažím popasovat po dobrém :-D.
Mám různé neduhy, ale moc se mi nechce o nich psát (nemám chuť teď hloubat nad svým zdravotním stavem).
Jen písnu, že už mám taky brejličky na dálku.
No a moc toho nedělám, chodím plavat a pravidelně se objednávám na masáže. Občas se doma protáhnu (nemůžu napsat, že cvičím, protože to flákám) nebo si vezmu balon.
Ještě mi není ani 30 a nejraději bych chodila spát v 8 hodin :). Mám brýle na dálku a občas mě bolí záda, nechci se vidět za 10 let :-D.
Tak mě tak napadá ozývá se vám zdravíčko a říkáte si “UŽ TO JE VĚKEM“?
Přiznejte hezky co vás bolí a hlavně jak se vám daří s tím bojovat a přelstít to??
Pozorujete na sobě, že je to rok od roku horší?