Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Hanzlici - jak jde život
Moc vás všechny zdravím. Je mi líto, že jsem odsunula VD na druhou (možná třetí) kolej, ale poctivě se občas podívám, co nového. Pro ty, kteří si na mě ještě vzpomenou, mám nějaké novinky 🙂
Tedy hlavně pracuju a pracuju. Děti mi k tomu pěkně rostou, pochopitelně si najdu čas i na ně. Anička má zrovna období rychlého vývoje, začala neskutečně mluvit a zpívat, je skvělá. Jindra už mi utíká, i když zatím jen po břiše.
Přes léto jsem se přes sousedku z vesnice vrátila ke své dávné vášni, ke koním. Začaly jsme k nim chodit hromadně, i s dětmi, občas jsem se svezla, Anička taky. A protože jsme se opravdu do nového koníčka velmi zamilovali, tak padlo rozhodnutí koupit kobylu. Už jí máme asi tři týdny a činí mě velmi šťastnou 🙂
Obchod s plínama pořád jede, není to ani horší, ale ani lepší než na začátku. Právě si domlouvám nějaké termíny na besedy v mateřských centrech, tak to bude zase o chlup zajímavější.
Ostatní práce, které mám, nás drží tam, kde potřebujeme, takže všechno v pohodě. Naučila jsem se dělat kozí sýry, ve vesnici je o ně dost zájem, takže je prodávám, doma už ani nevíme, jak to chutná 🙂
Protože se ukázalo, že dost velký kus pozemku, který máme, není náš, tak začínáme laškovat s myšlenkou pustit stávající domov a pořídit něco jiného, většího, a společně s otcem, který je pro tyhle věci nadšen a talentován, se vrhnout na zemědělství v takovém rozsahu, aby to uživilo nás všechny. Ale zatím jsou to pouze nápady a velká neznámá před námi. Chce to hodně důkladně promyslet a zodpovědně všechno zvážit…
Jinak jsme všichni zdraví a relativně spokojení, žije se nám hezky. Jen ten čas, kdyby mi ho zbývalo trochu víc, na nějaké to ležení a koukání do stropu, občas to potřebuji.
Mějte se krásně, občas sem zajdu 😉
Jana
Ahoj Jani,
jsme na tom podobně, VD jsou taky na vedlejší koleji, teď jsem nakoukla a hned taková pozitivní zpráva od tebe.
O tebe se holka nebojím, úplně vidím, jak sem za rok dáváš fotky z Vaší usedlosti.
Nejdůležitější je elán a nadšení, pak už jde všechno jednodušeji.
Hodně štěstí!
Už se ani neumim přihlásit 😀 Tak ten anonym jsem já, Hanz.
Tak jsem se zase dnes usmála, když čtu vaše komentáře. Za každou další podporu jsem šťastná, člověk je pak víc nabuzený do toho jít 🙂 Dneska jsme se byli podívat ve vedlejší vesnici na jeden stateček… no nic z toho nebude, není to ono.
S tím zadlužením to je fakt, ale bez toho to jde těžko. Krom nákupu jedné nemovitosti bychom museli řešit i prodej jiné. Ale čert ví, jak to nakonec všechno bude. Zatím je to opravdu ve fázi snu, se kterým tak nějak koketujeme 🙂 Dneska jsme zrovna říkali, že bychom mohli začít sázet (a vyhrávat 🙂 ), pak by bylo po problémech :-)))
Mějte se krásně, i vaše dětičky 🙂
Jani, ahoj, ráda tě tady čtu 🙂
Protože se čte moc pěkně, že se vám daří, děti jsou zdravé a navíc prostě hezounké :-), plníš si své sny a přání, na fotky na fb se taky kouká moc hezky, tak držím palce, ať dál všechno takhle klape.
No a k nápadu s farmařením – myslím, že vy k tomu opravdu spějete a když už by ne vy, tak kdo jiný? 🙂
Taky s touhle myšlenkou velmi laškujeme, ale finance nejsou, o to větší jsou dluhy, navíc, ten sen, který máme my a to – jak má pozemek vypadat a kde má být, se mi zdá být zatím velmi nesplnitelný… ale sny jsou, aby se snily a pokud se krásný sen zhmotní, pak je to štěstí 🙂
A že by taťka šel do toho s vámi, to je prostě super, nám tady právě chybí nadšení rodiny pro danou věc.
Tak ještě jednou – držím palce a doufám, že si počtu i o právě vznikající farmičce !
jani ráda tě tu vidím a ještě raději čtu jak je vám fajn a jak jsi vše rozjela a ze rádečků je vidět jak se daří a hlavně jak tě to naplnuje…
přeju aby vyšlo i to další co máte v hlavě vyšlo a šlo to tak jak má….
To jsou mi novinky. Tak ať to všechno dopadne dobře 🙂
Jsem ráda, že ses ozvala. Zatím jsem o miminku psala jen já a vy nic. No oni to již nejsou mimi, spíše batolata. Vím, co myslíš i když Deny již běhá. I to lezení je ale fofr, co?
Koně, to by naše holky chtěly také, ale ta naše zvířata stačí. Já zase chovám a prodávám králíky, kuřata.
Přeji, aby vám plány vyšli. Také budu rozšiřovat zahradu a prodávat dále produkty zní. Letos se to oplatilo i v malém. Určitě se pustě do toho, plány a sny jsou od toho, aby se splnily.
Moc vás všechny zdravím. Je mi líto, že jsem odsunula VD na druhou (možná třetí) kolej, ale poctivě se občas podívám, co nového. Pro ty, kteří si na mě ještě vzpomenou, mám nějaké novinky 🙂
Tedy hlavně pracuju a pracuju. Děti mi k tomu pěkně rostou, pochopitelně si najdu čas i na ně. Anička má zrovna období rychlého vývoje, začala neskutečně mluvit a zpívat, je skvělá. Jindra už mi utíká, i když zatím jen po břiše.
Přes léto jsem se přes sousedku z vesnice vrátila ke své dávné vášni, ke koním. Začaly jsme k nim chodit hromadně, i s dětmi, občas jsem se svezla, Anička taky. A protože jsme se opravdu do nového koníčka velmi zamilovali, tak padlo rozhodnutí koupit kobylu. Už jí máme asi tři týdny a činí mě velmi šťastnou 🙂
Obchod s plínama pořád jede, není to ani horší, ale ani lepší než na začátku. Právě si domlouvám nějaké termíny na besedy v mateřských centrech, tak to bude zase o chlup zajímavější.
Ostatní práce, které mám, nás drží tam, kde potřebujeme, takže všechno v pohodě. Naučila jsem se dělat kozí sýry, ve vesnici je o ně dost zájem, takže je prodávám, doma už ani nevíme, jak to chutná 🙂
Protože se ukázalo, že dost velký kus pozemku, který máme, není náš, tak začínáme laškovat s myšlenkou pustit stávající domov a pořídit něco jiného, většího, a společně s otcem, který je pro tyhle věci nadšen a talentován, se vrhnout na zemědělství v takovém rozsahu, aby to uživilo nás všechny. Ale zatím jsou to pouze nápady a velká neznámá před námi. Chce to hodně důkladně promyslet a zodpovědně všechno zvážit…
Jinak jsme všichni zdraví a relativně spokojení, žije se nám hezky. Jen ten čas, kdyby mi ho zbývalo trochu víc, na nějaké to ležení a koukání do stropu, občas to potřebuji.
Mějte se krásně, občas sem zajdu 😉
Jana